Mimořádná schůze

„Šaráda kolem střetu zájmů“ je jen odsouvání celého jmenování vlády, prohlásil člen sněmovního zahraničního výboru Jindřich Rajchl (PRO, klub SPD). Náměstek ministra zahraničí v demisi Eduard Hulicius (KDU-ČSL) uvedl, že oznámení o řešení střetu zájmů „nás všechny zdržuje, abychom se mohli odebrat do opoziční činnosti, případně do koaliční vládní odpovědnosti“. Europoslanec Jan Farský (STAN) míní, že Babiš prý nechce převzít vládní odpovědnost a oddaluje své jmenování. Do debaty v Událostech, komentářích byli pozváni také zástupci hnutí ANO, účast odmítli. Pořad moderoval Daniel Takáč.

Poslanci se ve čtvrtek v podvečer sešli kvůli možnému budoucímu střetu zájmů předsedy hnutí ANO a pravděpodobného příštího premiéra Andreje Babiše. Svolání mimořádné schůze dolní komory podnítili zákonodárci sněmovní menšiny ODS, STAN, Pirátů, KDU-ČSL a TOP 09. Na úvod schůze hovořil zhruba hodinu a půl sám Babiš. Jak vyřeší hrozící střet zájmů, však neobjasnil. Závěr v podobě usnesení jednání nepřineslo.

Koaliční strany ANO, SPD a Motoristé už mají téměř hotové seznamy kandidátů na budoucí ministry. V úterý by jména měla potvrdit koaliční rada, poté je předseda ANO Andrej Babiš, pověřený sestavením vlády, předá prezidentu Petru Pavlovi. Zda a kdy zároveň veřejně vysvětlí řešení svého střetu zájmů, však zůstává nejasné. Téma bude ve čtvrtek také předmětem mimořádné schůze Poslanecké sněmovny, podle představitelů ANO na ní ale odpověď od lídra hnutí nezazní.

Končící poslanci strávili v jednacím sále přes 2200 hodin. To je výrazně víc než v předchozích volebních obdobích. Do konce svých mandátů se sejdou ještě minimálně jednou. V září mají projednat předlohy, které do Poslanecké sněmovny vrátil Senát.

Zaměstnavatelům by mohlo od příštího roku ulevit od papírování nové jednotné měsíční hlášení zaměstnavatelů. Budou v něm elektronicky přímo České správě sociálního zabezpečení (ČSSZ) zasílat informace o zaměstnancích a jejich výdělcích. Návrh zákona schválila sněmovna, která v doprovodné novele podpořila i růst části příspěvků na péči pro lidi s postižením. Poslanci rovněž odsouhlasili zpřísnění azylových a migračních pravidel. Šlo o jejich poslední schůzi před letní pauzou.

Mezi priority, které chce vláda Petra Fialy (ODS) prosadit do konce svého mandátu, patří příprava státního rozpočtu na příští rok, zavedení jednotného měsíčního hlášení pro zaměstnavatele či zpřísnění azylového zákona. Kabinet, který v uplynulém týdnu už počtvrté ustál hlasování o nedůvěře, se chce soustředit i na zákony vrácené Senátem. Ve sněmovně proto bude podle její předsedkyně Markéty Pekarové Adamové (TOP 09) spoléhat na mimořádné schůze.

Úterní mimořádná schůze sněmovny svolaná opozicí k pokusu o vyslovení nedůvěry vládě je příležitostí pro obě strany, míní předsedkyně dolní komory parlamentu a vládní TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. V Interview ČT24, které vedla Tereza Řezníčková, také řekla, že bitcoinová kauza, kvůli které opozice hlasování vyvolala, podle ní nedosahuje takových rozměrů, aby o důvěru musela žádat sama vláda.

Mimořádná schůze sněmovny ke spornému daru bitcoinů státu byla ve 21:00 přerušena bez konkrétních závěrů. Důvodem bylo ukončení času vymezeného k jednání. Termín pokračování, kdy by mohli poslanci hlasovat minimálně o přednesených návrzích usnesení od vládního hnutí STAN a opozičních Pirátů a SPD, zatím nebyl určen. Opozici se nepovedlo prosadit, aby schůze pokračovala v pátek místo schvalování zákonů. Do standardní debaty bylo v okamžiku přerušení přihlášeno ještě sedmnáct poslanců.

Poslanci se ve čtvrtek sešli na mimořádné schůzi ke kontroverznímu bitcoinovému daru, který přijal resort spravedlnosti a kvůli němuž končí ministr Pavel Blažek (ODS). „Projednáváme v podstatě největší skandál od roku 1989, který sahá do nejvyšších pater politiky. Kladli jsme konkrétní, jasné dotazy. Bohužel Pavel Blažek to pojal spíše jako rozlučkové vystoupení,“ postěžovala si v Interview ČT24 šéfka poslanců ANO Alena Schillerová s tím, že odpovědí se dle ní opozice nedočkala. Pořad moderovala Tereza Řezníčková.

Vláda uložila ministerstvu spravedlnosti předložit časový sled událostí vedoucích k miliardovému bitcoinovému daru, řekl po jednání kabinetu a Bezpečnostní rady státu (BRS) ve středu pozdě večer premiér Petr Fiala (ODS). Rada konstatovala, že každá bezpečnostní složka státu a Finanční analytický úřad postupovaly podle své zákonné povinnosti. Víc nelze říct kvůli vyšetřování, dodal premiér. Právo ve věci informovat si vyhradil vrchní státní zástupce v Olomouci. Kvůli případu v pondělí skončí ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS).

Sněmovna bude nejspíš příští týden jednat o daru bitcoinů přijatých exministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem (ODS). Opoziční ANO i SPD budou usilovat o demisi koaličního kabinetu a pokud neuspějí, zvažují vyvolání hlasování o nedůvěře vlády. Ani podle Pirátů vláda není důvěryhodná. O nutnosti kauzu objasnit hovoří i zástupci vládních stran a Blažkova stranická kolegyně a možná nástupkyně Eva Decroix. Ta nástupnictví nepotvrdila, ČT však sdělila, že jí je resort blízký.

Vrchní státní zastupitelství v Olomouci oznámilo, že prověřuje kauzu darování bitcoinů ministerstvu spravedlnosti pro podezření ze tří trestných činů včetně zneužití pravomoci i legalizace výnosů. ANO i dříve vládní Piráti požadovali mimořádnou schůzi sněmovny na toto téma – svolána byla na čtvrtek 5. června. Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) se po dohodě s premiérem Petrem Fialou (ODS) rozhodl podat demisi.

Poslanci večer přerušili na neurčito mimořádnou schůzi k digitalizaci stavebního řízení, kterou vyvolalo opoziční ANO. Místopředseda hnutí Karel Havlíček označil projekt digitalizace za naprosté a systémové selhání vlády. Zopakoval, že ANO v nejbližších dnech kvůli projektu podá trestní oznámení. Podle šéfa resortu školství Mikuláše Beka (STAN), který zastoupil ministra pro místní rozvoj Petra Kulhánka (za STAN), je jednání předčasné vzhledem k tomu, že audit bude hotový až na přelomu května a června.

Sněmovna v závěrečném kole schválila vládní předlohu o podpoře bydlení. Opoziční ANO už předem avizovalo, že ji nepodpoří, zákon kritizuje i hnutí SPD. Poslanci se opět nedostali k dokončení závěrečného schvalování školské novely, neprojednali ani sociální novelu. Na programu schůze měli také uzákonění pravidel pro lobbování, které podpořili.

Schválení největší reformy trestní politiky za posledních patnáct let je nejisté. Vládní priorita prošla prvním čtením v prosinci, od té doby se ve sněmovně neposunula. Ústavně-právní výbor se k trestnímu zákoníku vrátí ve středu. Pokud jednání tentokrát dokončí, na plénum by se novela mohla dostat v dubnu. Změny budou poslanci podle ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS) schvalovat nejdřív v květnu. Zkomplikovat by to mohla opozice.

Sněmovna se ztotožnila se záměrem kabinetu navýšit výdaje na obranu minimálně na tři procenta HDP nejpozději v roce 2030. Rozhodla o tom hlasy koalice a Pirátů po neveřejné debatě. Té se nezúčastnili poslanci opozičních ANO a SPD. Dorazil naopak prezident Petr Pavel. Opoziční hnutí kritizovala, že veřejně nedostali příležitost vystoupit všichni řečníci s přednostním právem. Koaliční politici mají neúčast opozice za důkaz snahy o show, podle hlavy státu mohla dostat odpovědi na mnoho svých otázek.

Zákonodárci ve středu na mimořádné schůzi schválili vládní reformu sociálních podpor, nynější čtyři dávky nahradí jedna. Sněmovna schválila také uzákonění dávky pro studující rodiče malých dětí a širší sociální podporu vysokoškoláků z chudších rodin. Rovněž upravila životní minimum. Poslanci začali projednávat také zákon o podpoře bydlení. Debatu k tomuto bodu ale nedokončili, protože schůze dolní komory byla ve 13 hodin přerušena. Pokračovat bude ve středu 2. dubna.

Hlavním tématem podzimních sněmovních voleb bude podle premiéra Petra Fialy (ODS) bezpečnost. Místopředseda hnutí ANO Radek Vondráček naopak doufá, že jím budou konkrétní otázky domácí politiky. Vláda podle něj vytváří umělá témata. Podle místopředsedkyně ODS Evy Decroix jsou témata bezpečnosti a ekonomiky úzce propojena. Oba politici v pořadu Devadesátka ČT24 reagovali také na slova premiéra pro deník Financial Times, kde uvedl, že předseda hnutí ANO Andrej Babiš pomáhá ruskému vládci Vladimiru Putinovi. Vondráček to označil za „sprostou kampaň“, zatímco Decroix premiéra podpořila s tím, že pouze pojmenoval věci správným jménem.

Vláda premiéra Petra Fialy (ODS) ve sněmovně nestihne prosadit všechny své priority. Už teď je podle vyjádření předsedů koaličních klubů pro ČT téměř jisté, že se nepodaří změnit rozpočtové určení daní. Dolní komorou nejspíš neprojde ani myslivecký zákon. Stihnout se má naopak trestní zákoník nebo školský zákon.

Vládní tábor nechá svolat k závěrečnému schvalování růstu televizního a rozhlasového poplatku kvůli dosavadním obstrukcím opozičních ANO a SPD mimořádnou schůzi sněmovny na středu 12. února, řekl předseda klubu TOP 09 Jan Jakob. O podobě předlohy by pak poslanci mohli hlasovat nejpozději v pátek. Koalice podle Jakoba zvažuje, že by na tento den stanovila pro hlasování pevný termín. Opozice zahájení posledního kola projednávání poplatkové novely v poslední lednový den znovu bránila.

Sněmovna se nedostala k hlasování o platové novele, která počítá s růstem platů ústavních činitelů pro letošek o téměř sedm procent. Schůze, kterou nechal svolat koaliční tábor, začala opoziční kritikou. Vystoupil předseda ANO Andrej Babiš i lídr SPD Tomio Okamura. Závěrečné kolo debaty bude pokračovat v pátek, kdy by podle vicepremiéra Mariana Jurečky (KDU-ČSL), který novelu za vládu předložil, měla sněmovna rozhodnout.

Vládní novela k růstu televizního a rozhlasového poplatku a k rozšíření okruhu plátců je ve sněmovně před závěrečným schvalováním. Poslanci opozice, ale i koalice k ní podali v středečním druhém čtením čtyři desítky úprav. Debata se protáhla na dva jednací dny. Poslanci se tématu věnovali celkem skoro šestnáct hodin z toho téměř 4,5 hodiny ve středu. O podobě předlohy budou hlasovat patrně nejdříve ve druhé polovině ledna, byť podle původních představ vládního tábora měla být účinná už od začátku příštího roku.

Poslanci se v úterý sešli k dalšímu projednávání vládní novely o zvýšení televizního a rozhlasového poplatku a rozšíření okruhu poplatníků. Předloha je ve druhém čtení. Už nyní je jisté, že bude účinná později než od ledna, jak vláda původně předpokládala. Program schůze se povedlo schválit až po téměř pěti hodinách. Večer pak sněmovna omezila řečnickou dobu pro debatu, což prosadil zhruba 8,5 hodiny po zahájení jednání koaliční tábor, jehož zástupci mluvili o opozičních obstrukcích.

Současné volební období je spojeno s rekordním počtem sněmovních schůzí. Ta v příštím týdnu má už číslo 123. Trojmístného čísla zákonodárci dosáhli i v minulém volebním období. Tehdy se ale počítaly po dnech. V tomto volebním období není až tak neobvyklé ani konání více schůzí s jedním datem. Vloni v březnu jich takto bylo i pět.