Mimořádná schůze

Mimořádná schůze sněmovny k cenám energií, kterou podruhé vyvolalo opoziční ANO, se protáhla až do odpoledne, skončila krátce před 16. hodinou. Program zákonodárci schválili hned ráno, před dvěma týdny ten samý přitom zamítli. Definitivní podobu cen regulované složky energií pro příští rok oznámil Energetický regulační úřad v poledne. Regulovaná část ceny elektřiny v příštím roce meziročně vzroste o 65,7 procenta, u plynu o 38,8 procenta. Podle ERÚ se koncové ceny oproti letošku moc nezmění.

Hnutí ANO sbírá ve sněmovně podpisy pro svolání další mimořádné parlamentní schůze, která by byla opět věnována cenám energií v roce 2024. V pořadu Otázky Václava Moravce to uvedla předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová. Předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek ve stejném pořadu uvedl, že jeho strana jedná o využití peněz z Modernizačního fondu na budoucí opravy přenosové soustavy. To by snížilo dopady růstu cen regulované části elektřiny na občany a firmy.

Sněmovní jednání o cenách energií v příštím roce skončilo bez výsledku. Dolní komora vzhledem ke koaliční většině zamítla návrh programu schůze, kterou k tématu vyvolalo opoziční ANO. Debata navzdory tomu trvala zhruba sedm hodin. Zapojit se do ní mohli jen řečníci s právem přednostního vystoupení. Opoziční zástupci vyčítali nynějšímu kabinetu to, že s vyššími cenami energií podle nich nic nedělá. Představitelé vládního tábora naopak vinili ANO z toho, že může za nynější situaci, protože za osm let u vlády nepodniklo žádné kroky k modernizaci energetiky.

Agentury práce se zřejmě budou řídit přísnějšími pravidly a nelegální práce získá nové vymezení. Změny přinese vládní novela o zaměstnanosti, kterou v pátek schválila sněmovna. Na programu měli poslanci i další zákony – mimo jiné schválili novelu, která zavádí pravidelnou valorizaci odměn obecních a krajských zastupitelů, nebo novelu liniového zákona, z nějž nově bude zákon o strategické infrastruktuře.

Sněmovna odsouhlasila zákon sjednocující pravidla voleb. Jejich organizace se zpřehlední a zrychlí. Přinese jednodušší podobu hlasovacích lístků i získání voličských průkazů nebo elektronizaci podávání kandidátních listin. Sněmovna měla původně na programu ještě úpravu zbraňové legislativy, ale po průtazích v projednávání bude pokračovat ve středu od devíti hodin ráno.

O podobě sporného konsolidačního balíčku budou poslanci hlasovat v pátek od 11:00. O stanovení termínu rozhodla sněmovna na návrh vládního tábora. Opoziční politici mluvili o omezování práv a stěžovali si, že se na mnoho opozičních řečníků nedostane řada. Sněmovna debatu nedokončila a jednání skončilo v souladu s jednacím řádem. Vystoupit ale chtějí ještě desítky poslanců.

Poslanci se vrátili k mimořádné schůzi svolané z podnětu koalice, tentokrát se věnovali spornému vládnímu konsolidačnímu balíčku. Ten přináší například různé změny v daních. Opozice s vládním návrhem nesouhlasí, SPD jej chce zamítnout už v prvním čtení. Kvůli dlouhé diskuzi sněmovna rozhodla, že jednání bude moci trvat až do půlnoci na čtvrtek, poté byla schůze přerušena do čtvrtečních 9:00. V rozpravě bylo přihlášeno na pět desítek poslanců, ke slovu se ovšem nedostali všichni. Řečnili převážně zástupci opozice.

K reformě unijních migračních pravidel, jak se na ní dohodli ve čtvrtek večer ministři vnitra zemí EU, se poslanci mimořádně sejdou ve středu odpoledne. Schůzi svolala z podnětu opozičního ANO šéfka sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). Podání žádosti o mimořádné poslanecké jednání předtím oznámil předseda ANO Andrej Babiš, který dohodnutá migrační pravidla označil za nepochopitelnou věc.

Z podnětu opozičního ANO se poslanci ve středu odpoledne sešli na mimořádné schůzi, jejímž tématem byla situace v dlouhodobě ztrátové České poště. Opozici vadí především rušení tří stovek poboček, které už nedávno schválila vláda. Kvůli kroku opoziční politici kritizují především ministra vnitra Víta Rakušana (STAN), pod jehož resort pošta spadá. Šlo podle všeho o první schůzi svolanou z opozičního podnětu v tomto volebním období, jejíž návrh programu sněmovna schválila a mohla tak proběhnout v plném rozsahu.

Opoziční hnutí ANO sesbíralo podpisy na svolání další mimořádné schůze, která se má týkat léků. Po šesti mimořádných jednáních za uplynulý týden tak sněmovnu pravděpodobně čeká další. Přitom výsledkem těch uplynulých prozatím není žádné usnesení ani změna zákona. Zástupci koalice tak mluví o dalších obstrukcích, opozice to odmítá.

Do Rady Českého rozhlasu zvolila sněmovna redaktora nakladatelství Argo Oldřicha Vágnera, do Rady České televize vybrali poslanci ředitele Městské knihovny v Praze Tomáše Řeháka. O výsledcích tajných voleb informoval předseda sněmovní volební komise Martin Kolovratník (ANO). V rámci středeční mimořádné schůze sněmovna nedospěla k hlasování o navrhovaných změnách ve výběru radních ČT a ČRo. Debata o vládní novele trvala přes čtyři hodiny a podobně jako při jejích předchozích sněmovních projednáváních ji provázela kritika z řad opozice.

Poslance v příštích dnech čekají důležité body. Projednají návrh, podle nějž by se v Česku místo dvou dní volilo jen jeden, koalice hodlá otevřít také debatu o korespondenčním hlasování. Opozice je proti a tvrdý střet se čeká i na mimořádné schůzi k zákonu o České televizi a Českém rozhlase.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) věří, že vláda stihne do konce roku zrušit elektronickou evidenci tržeb a zvýšit hranici pro paušální daň i povinnou registraci k DPH. Zatím oba zákony čekají ve sněmovně. Opozice k nim má výhrady. Variantou pro jejich projednání jsou podle ministra i mimořádné schůze.

Opoziční kluby ANO a SPD vyvolaly mimořádnou sněmovní schůzi k sociálním dopadům krize na obyvatele. Poslanci se na ní sejdou příští týden v pátek od 17:00. Schůzi v pátek svolala předsedkyně dolní komory Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). Předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová uvedla, že uskupení chce řešit sociální návrhy, mezi které patří například jednorázový příspěvek důchodcům ve výši šesti tisíc korun či zvýšení rodičovského příspěvku o třetinu na 400 tisíc korun.

Vodáci budou zřejmě moci plout po vybraných úsecích řek s půl promile alkoholu bez hrozby pokuty. Návrh podpořila sněmovna, projedná ho Senát. Ve třetím čtení měli poslanci rovněž schvalovat koaliční novelu služebního zákona, která zejména ruší funkce odborných náměstků na ministerstvech, schůzi ale přerušili.  Na úvod uctili minutou ticha památku zesnulé britské panovnice Alžběty II., která zemřela ve čtvrtek odpoledne ve věku 96 let.

Poslanci budou ve čtvrtek jednat o kauze kolem pražského dopravního podniku a o tom, jakou roli v ní hrálo hnutí STAN. Mimořádnou schůzi iniciovala opozice. Už odpoledne sněmovnu čeká schůze další, tentokrát vyvolaná koalicí. Další jednání mají poslanci v plánu i v pátek a příští týden.

V reakci na kauzu kolem pražského dopravního podniku požaduje mimořádnou schůzi nejen sněmovní opozice, ale i vládní Piráti. Chtějí urychlit přijetí tří novel, které podle nich pomůžou odhalovat korupci. Jde o úpravu evidence skutečných majitelů a zákonů o střetu zájmů a přístupu k informacím.

Bývalý náměstek pražského primátora Petr Hlubuček (STAN) zamíří do vazební věznice. Soud uznal argumenty státního zástupce, podle nějž je vazba potřeba, protože by Hlubuček mohl utéct nebo ovlivňovat svědky. Exnáměstek podal proti rozhodnutí stížnost. Do vazby soud poslal ještě další dva z obviněných v kauze, která souvisí s hospodařením dopravního podniku.

Opozičnímu hnutí ANO se opět nepodařilo prosadit v Poslanecké sněmovně řádnou debatu o svých čtyřech návrzích směřujících proti růstu cen energií a pohonných hmot. Sněmovna po téměř čtyřech hodinách hlasy koaliční většiny neumožnila schválení programu mimořádné schůze, která se proto nakonec nekonala. Předtím se přeli opoziční řečníci s přednostním právem s ministry ohledně energetické bezpečnosti. Bývalý premiér Andrej Babiš (ANO) obvinil vládu mimo jiné z brutálních lží. Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) mu na oplátku řekl, že jeho projev místy připomínal dadaistický obraz od Šumavy k Tatrám a vysílání rádia Jerevan.

Sněmovnu tento týden čekají obstrukce a nejspíš i další noční jednání. V úterý začne mimořádná schůze o korespondenční volbě, snížení objemu plateb za státní pojištěnce nebo zrušení EET, tedy o bodech, vůči kterým má opozice výhrady. Koalice je přitom považuje za priority. I když mají vládní strany ve sněmovně jasnou většinu, cesta k hlasování nebude jednoduchá. Očekávají se dlouhá vystoupení, a to už při úvodním schvalování programu.

Neprošel program mimořádné schůze, kterou svolala předsedkyně Poslanecké sněmovny na žádost opozičních stran. Schůze tak skončila. Promluvili na ní však někteří poslanci s přednostním právem. Věnovali se postupu europoslance a advokáta Stanislava Polčáka (STAN) v kauze Vrbětice. Předseda SPD Tomio Okamura – jehož hnutí svolání schůze iniciovalo – obvinil Polčáka v úvodním projevu, že chtěl osmimilionovou provizi z veřejných peněz za prosazení odškodňovacího zákona. Svého bývalého místopředsedy se naopak zastával šéf STAN Vít Rakušan či místopředsedkyně Věra Kovářová. Rakušan však řekl, že nepodpoří další nominaci Polčáka na kandidátku do europarlantu.

Mimořádnou schůzi, která se bude zabývat aférou spojenou s europoslancem Stanislavem Polčákem (STAN), svolala předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) na čtvrtek 7. dubna. O svolání schůze požádala opozice, iniciovala ji SPD, k níž se připojili i poslanci ANO.

Poslanci na středeční schůzi schválili novelu o působení v nestátních ozbrojených skupinách v cizině. Tento akt bude zřejmě klasifikován jako samostatný trestný čin se sazbou až pět let vězení. Dolní komora také zvolila Miroslava Kalu do čela Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). V tajné volbě byl nakonec jediným uchazečem, poslanec ANO Roman Kubíček se nominace vzdal. Na jedno volné místo v Radě Českého rozhlasu poslanci zvolili historika Jaroslava Šebka, do Rady České televize zatím jen bývalého ředitele ostravského studia ČT Ilju Racka.

Sněmovna odmítla hlasy koalice program schůze, na níž chtělo ANO řešit smlouvu o polském Dole Turów. Opoziční politici z ANO a SPD obviňovali vládu, že česko–polská mezivládní smlouva je pro Česko nevýhodná a byla uzavřena ukvapeně. Koaliční politici kritiku odmítají. Podle nich smlouva obsahuje dostatečné záruky, které povedou ke zlepšení životního prostředí v Libereckém kraji. V úvodu schůze zároveň vystoupil premiér Petr Fiala (ODS) s projevem k vývoji situace na Ukrajině.