Poslanci večer přerušili na neurčito mimořádnou schůzi k digitalizaci stavebního řízení, kterou vyvolalo opoziční ANO. Místopředseda hnutí Karel Havlíček označil projekt digitalizace za naprosté a systémové selhání vlády. Zopakoval, že ANO v nejbližších dnech kvůli projektu podá trestní oznámení. Podle šéfa resortu školství Mikuláše Beka (STAN), který zastoupil ministra pro místní rozvoj Petra Kulhánka (za STAN), je jednání předčasné vzhledem k tomu, že audit bude hotový až na přelomu května a června.
Bek poukázal na to, že vláda disponuje jen legislativní částí auditu, a to navíc nikoli její finální podobou. Technologická část auditu se teprve zpracovává a měla by být hotová na přelomu května a června, poznamenal.
„Teprve poté budeme znát kompletní obrázek toho, jak příprava a průběh digitalizace stavebního řízení skutečně probíhaly, k jakým nedostatkům a pochybením v obou rovinách došlo a jaké mohou být potenciální důsledky a vyvození odpovědnosti,“ dodal ministr.
Diskuze bude podle něj přínosná až ve chvíli, kdy budou k dispozici ucelené informace, tedy až budou oba audity v konečné verzi. Proto by podle něj bylo správné nynější schůzi přerušit do doby, než bude mít audit finální podobu.
SPD: Je to naprosté fiasko
Místopředseda poslaneckého klubu SPD Radek Rozvoral označil digitalizaci stavebního řízení za jedno z největších IT a byrokratických selhání tohoto desetiletí, za naprosté fiasko a za digitální sabotáž.
„Nebavíme se o nějakém drobném administrativním pochybení. Bavíme se o škodách za miliardy korun, o zastavení staveb po celé republice, o obrovských problémech podnikatelů, stavebních firem, obcí i běžných lidí, kteří si chtěli postavit dům, a hlavně o vládní neschopnosti a nezodpovědnosti,“ prohlásil Rozvoral.
Sněmovna by měla podle SPD vyzvat vládu k neodkladné přípravě úpravy legislativy tak, aby stavební řízení trvalo třicet dnů a maximálně šedesát dnů, jak předpokládá správní řád, a zvýšila se ochrana proti nečinnosti úřadů.
Odpovědnost nese podle Havlíčka celá Fialova vláda
Za selhání podle Havlíčka nese odpovědnost celá vláda, která podle něj nejdřív všechno podcenila, navzdory všem varováním systém spustila a potom vše kryla. Kritizoval premiéra Petra Fialu (ODS) za to, že před poslance nepředstoupil a neomluvil se. Havlíček odmítl, že by odpovědnost nesla bývalá vláda Andreje Babiše (ANO), v níž působil a v níž funkci ministryně pro místní rozvoj zastávala nynější europoslankyně Klára Dostálová.
Šéfka klubu ANO Alena Schillerová obvinila premiéra z toho, že strčil hlavu do písku jako pštros. Jeho neúčast na mimořádné schůzi je podle ní symbolem, že se předseda vlády ze svého manažerského selhání nepoučil.
Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) naopak zdůraznil, že to byla právě Fialova vláda, která zadala legislativní i technologický audit projektu digitalizace. Premiéra hájil s tím, že se svým rozhodnutím postavil k věci čelem. Připomněl, že vláda vytvořila takzvaný bypass, tedy legislativní i technologické podmínky pro překlenutí potíží. „Nic nezastíráme. Ten problém zastřít podle mého nejde,“ řekl Kupka.
Audit podle Roberta Králíčka (ANO) dokládá, že ministerstvo pro místní rozvoj pod vedením někdejšího ministra Bartoše zcela selhalo. Králíček navrhl usnesení, v němž by sněmovna vyzvala vládu, aby zveřejnila v plném rozsahu audit včetně technické části a příloh.
Ministerstvo pro místní rozvoj představilo minulý týden pracovní verzi právního auditu digitalizace stavebního řízení, která přinesla 35 zjištění. Potvrdila, že projekt měl zpoždění ještě před nástupem současné vlády, řekl ministr pro místní rozvoj Kulhánek.
S digitálními systémy stavebního řízení mají úředníci i stavebníci problémy od jejich spuštění loni v červenci. Na podzim odvolal premiér Fiala kvůli potížím s elektronizací Ivana Bartoše (Piráti) z čela ministerstva pro místní rozvoj, Piráti pak odešli z vlády.
Bartoš připustil chyby
Podle Bartoše ANO podává trestní oznámení ve chvíli, kdy audit potvrdil, že za velkou řadu problémů může exministryně Dostálová.
Bartoš se z večerního jednání sněmovny taky omluvil. Během dne ale prohlásil, že systémy měly počáteční potíže, ale aktuálně jsou funkční a úřady je používají. Připustil chyby, z manažerského pohledu mělo ministerstvo pro místní rozvoj tehdy podle Bartoše například tlačit na dostatečný tým a větší počet expertů. Uvedl také, že ANO v době vládnutí plánovalo za systémy utratit dvě miliardy korun, zatímco aktuálně je cena zhruba na 465 milionech.
Fialův kabinet po Bartošově odchodu z vlády rozhodl o tom, že v dalším vývoji systému nebude pokračovat, a vypsal na něj novou zakázku. Kompletní a otestovaný nový systém digitalizace stavebního řízení by měl být hotový do roku 2028. Do té doby mohou stavební úřady souběžně využívat původní lokální systémy a nové digitální systémy stavebního řízení.
Pracujeme v několika systémech zároveň, zní z úřadů
„Nepamatuji takovou nedobrou situaci ve stavebním právu. Pracujeme v podstatě ve třech systémech – to znamená podle starého zákona, podle nového zákona a teď vlastně od března začínáme pracovat podle bypassu,“ popsal aktuální stav vedoucí odboru výstavby a územního plánování v Benátkách nad Jizerou Karel Dvořák.
Doufá, že propojení nového a původního systému zlepší fungování. Zatím ale uplynul krátký čas, aby ho definitivně zhodnotil. Přeskakování z jednoho systému do druhého využívají také v nedalekých Milovicích. Vnímají to jako nouzové řešení.
„Nemám informace, že by se výrazně zrychlil ten proces, ale úředníci dělají všechno možné, aby už nebyl dále zpomalován,“ poznamenal starosta Milovic Milan Pour (ANO).
Vrchní ředitelka sekce IT z ministerstva pro místní rozvoj Eva Pavlíková v této souvislosti uvedla, že pokud úřady mají jakýkoliv podnět nebo informaci, tak mohou využít callcentrum resortu. „S tímto systémem budeme minimálně do roku 2028, tak ho chceme kontinuálně zlepšovat,“ sdělila.
Vyřizování žádostí u stavebních úřadů nabralo kvůli nepovedené digitalizaci zpoždění. Stavební firmy ale podle svého svazu stále těží z povolení získaných před jejím zavedením. Dopad prodloužení lhůt zatím neumí vyčíslit. „Stavebnictví si udrželo svou výkonnost. Za rok 2024 předpokládáme v tom hrubém odhadu nějakých 700 miliard obrat, což je zhruba na úrovni roku 2023,“ konstatoval prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví Jiří Nouza.
Kasl: Je to jednodušší, ale neběží to dokonale
Předseda České komory architektů Jan Kasl uvedl, že audit digitálního řízení pro něj nepředstavuje nic zásadního, spíš by byl rád, kdyby systém fungoval. „Musím říct, že stavební úřady jsou v trochu jiné situaci než my architekti, projektanti. Já projekt podám přes portál stavebníka včetně žádosti, ani to není třeba rozdělovat. Kdo chce žádat, stavět, tak to nějak funguje. Mohlo by to být samozřejmě mnohem lepší, sofistikovanější, ale je to pořád lepší než stěhovat hromady dokumentace. Sice každý výkres musíme elektronicky orazítkovat, každý tam vkládat, není to úplně 21. století, ale pořád je to lepší, než bylo,“ popsal v Událostech, komentářích.
Kasl doplnil, že stavební řízení je nyní jednodušší, ale neběží to dokonale. Zároveň si nemyslí, že kvůli nefunkční digitalizaci vznikly hospodářské škody. „Že věci nejdou lépe, než by mohly jít, to je jiná věc,“ podotkl.
