Před více než měsícem se kvůli nepovedené digitalizaci stavebního řízení otřásla vláda. Debakl vedl k odvolání tehdejšího ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše (Piráti) a následně k odchodu Pirátů z vlády. Reportérům ČT se podařilo nahlédnout do zamotaného dění kolem dodání systémů, původu všech problémů s nimi spojených a například i do toho, kdo z celé kauzy vyšel jako vítěz. Pro Reportéry ČT natáčeli Zuzana Černá a Václav Crhonek.
Reportéři ČT: Velkým problémem digitalizace byl časový pres. I tak má vítěze
27 minut
Reportéři ČT: Zpátky do minulosti
Digitalizovaný systém stavebního řízení se měl dočkat dokončení letos 1. července. Na ministerstvu pro místní rozvoj se úředníci navzájem ujišťovali, že se termín stihne a ani Bartoš o tom alespoň veřejně nepochyboval. „Neměl jsem indicie, že by v danou chvíli v tom projektově byly nějaké problémy,“ říká i v současnosti bývalý ministr.
Pak ale přišla rána v podobě zjištění, že Národní geoportál, jeden z důležitých systémů, není funkční a zřejmě ani funkční nebude. „Reálně jsme v kódu našli věci, které nám nedávaly vůbec smysl,“ uvedl Petr Klán, který měl projekty digitalizace stavebního řízení a digitalizace územního plánování na starosti. „Nejdřív nikdo nechtěl věřit, že je něco takového možné,“ přiznal.
Tento systém objednal stát u firmy Sevitech. Její zástupci se s úředníky z ministerstva pravidelně scházeli už od zimy a ujišťovali je, že všechno běží podle plánu. „Vlastně i na nějakých průběžných konzultacích všechno vypadalo, že je v pořádku,“ podotkl Bartoš. Klán doplnil, že vážné problémy se prokázaly v podstatě až těsně před spuštěním.
Leona Gergelová Šteigrová, která na ministerstvu řídí sekci, pod kterou digitalizace stavebního řízení spadá, řekla, že „ministr skutečně reálně viděl, co se tam chystá“. Ovšem Sevitech ve skutečnosti slibované výsledky nedodal, doplnila. Podle Klána v tu chvíli již bylo pozdě chyby napravit.
Sevitech z problémů obvinil jednoho ze svých subdodavatelů. „Vyskytla se situace, kdy náš poddodavatel nám, obrazně řečeno, místo standardně jedoucího vozu dodal papírový model,“ tvrdí za firmu její jednatel Martin Trávníček. Přiznal, že za chybu ale nese zodpovědnost Sevitech.
Problémy s dohledem
Na kontrolu toho, že Sevitech včas dodá, co má, si stát najal další firmu – technický dozor měla zajistit společnost Principal Engineering. „Naše společnost v rámci své role technického dozoru u Národního portálu územního plánování (NGÚP) vždy průběžně informovala ministerstvo o zjištěných nejasnostech v plnění softwaru realizátora NGÚP vůči smlouvě, a to včetně návrhů možných variant dalšího postupu,“ odmítá vinu Principal Engineering.
„My jsme na to, že je tam něco špatně, přišli zhruba ve stejný moment s technickým dozorem,“ podotkl ale Klán.
Ministerstvo nakonec geoportál i přes zásadní problémy převzalo a spustilo. Klán tvrdí, že úřad měl k provedení výhrady, ale nepřistoupil k aplikaci sankcí podle smlouvy i proto, že by celá věc byla na dlouhou diskuzi s právníky. „Z mého pohledu my jsme naplnili systém do pilotního provozu,“ prohlásil Trávníček.
Bartoš: Byly tam manažerské chyby
Bartoš uvedl, že neměl důvod firmám nevěřit, že zakázku splní. „Já jsem se nesetkal s tím, že když vám někdo řekne, že to stihne, nebo objektivně, že to bude spuštěno, tak že to vlastně nebude,“ řekl.
Podle IT experta Martina Buriana za problémy ale může pravděpodobně řízení projektu. „Vývoj velkých informačních systémů s chybami a problémy dopředu počítá a máme nástroje, jak jim čelit nebo jak je eliminovat. Tím, že je vývoj rozdělen do nějakých kratších časových úseků, tak se velmi rychle pozná, jestli se plní plán, nebo ne. Takže pokud se nám ty chyby kupí a řetězí, tak je problém v metodice a v řízení projektu,“ míní.
V červnu si pak ministerstvo najalo firmu Actum. Podle jejího ředitele Tomáše Vondráčka měla za úkol podívat se na systémy a zkontrolovat, že je projekt dodaný správně. „Viděli jsme projekt, který technologicky i architektonicky je poměrně moderně postavený, zdravě. (…) To, co jsme samozřejmě viděli, je, že projekt je hluboce ve zpoždění, že zcela určitě… nenaplní to očekávání, že by se to 1. července spustilo bez problémů,“ popsal Vondráček.
Tibor Szabó, jednatel společnosti InQool, která se také na projektu podílela, považuje za velkou komplikaci časovou tíseň, pod kterou InQool i další účastníci byli. Čas má za hlavní komplikaci i Vondráček z firmy Actum. Ministerstvo se ale i nadále tvářilo, že všechno běží podle plánu a termín 1. července platí. Gergelová Šteigrová uvedla, že úřad nekomunikoval potíže i z přesvědčení, že stavebníky původ problémů nezajímá a stejně by je ministerstvu dávaly za vinu.
„Jak se na to dívám zpětně, posílil bych role zejména v tom projektu, v ‚governance‘, protože když se to nedělá ‚na baráku‘, nemáte vývojáře u sebe nebo nemáte pod sebou nějaký státní podnik, tak jste hodně závislí na tom, v jaké formě chodí ty jednotlivé dodávky od dodavatelských firem,“ shrnul Bartoš a připustil, že se manažersky dopustil chyb.
Původ zdržení
Digitalizace se chystala už v roce 2018 za vlády hnutí ANO. Byl u toho už tehdy vlivný prezident ICT unie, která sdružuje firmy informačního a telekomunikačního průmyslu, Zdeněk Zajíček (ODS).
Po volbách v roce 2021 ale chtěl Bartoš dělat digitalizaci jinak. Klíčový byl začátek dubna 2022, kdy se Bartoš a Zajíček potkali mezi čtyřma očima. Podle Bartošova poradce Michala Bláhy Zajíček ministrovu týmu tehdy velmi aktivně pomáhal, po setkání ale zcela obrátil. „Řešili jsme, kam pokračují některé digitální projekty včetně toho, že pravděpodobně budeme měnit digitalizaci stavebního řízení. (…) On s tím nesouhlasil a pak i výrazně vystupoval proti této změně,“ uvedl Bartoš. Reportéři ČT oslovili s dotazy na schůzku i Zajíčka, ten ale nechtěl mluvit na kameru a na otázky zaslané e-mailem neodpověděl.
„Ona to byla taková dost diskomfortní situace, protože Zdeněk Zajíček byl zároveň poradce premiéra, zároveň v té době místopředseda ODS. A zároveň reprezentuje ten businessový segment některých firem v oblasti IT. A to je pak těžké vyhodnocovat, jaká je v danou chvíli ta role,“ dodal Bartoš.
Po ztrátě Zajíčkovy přízně se pak začaly kupit problémy. Potom, co ministerstvo vysoutěžilo dodavatele digitalizovaných systémů, pak antimonopolní úřad tendr zrušil. Resort neuspěl s námitkami ani u krajského soudu: tendr byl podle rozsudku nezákonný a ministerstvo nesmělo podepsat smlouvu s vítězem. A tak se hledalo nové a rychlé řešení.
Nakonec se zakázka osekala a zadala bez soutěže, tedy formou takzvaného jednacího řízení bez uveřejnění. To ale antimonopolní úřad také zakázal. Jenže sám uznal, že není čas a resortu dal čtyři měsíce odklad: vybraná firma tak mohla v té době na zakázce pracovat. Právě zde se ale zřejmě ministerstvo dostalo do prvního časového skluzu, který vedl k dalším problémům.
Je systém funkční a legální?
Digitalizaci stavebního řízení přebral ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Na resort pro místní rozvoj přišel den poté, co premiér Petr Fiala (ODS) oznámil, že Bartoš skončí. Kupka zpočátku říkal, že nehodlá začínat s digitalizací od nuly. To, že půjde zachránit, ostatně tvrdila i první analýza, o kterou se opíral Kupka, a stál za ní tým náměstka Karla Trpkoše.
V polovině října už ale tahle analýza neplatí a staví se na nové. Ta najednou říká, že systém pro úředníky už opravit nejde. Trpkoš v roli náměstka ministra pro místní rozvoj si k nové analýze přitom vyžádal data od ministerských úředníků. Ta popisují, že žádosti novým a kritizovaným systémem procházejí a ten tedy není zcela nefunkční. Z interní komunikace na resortu ale vyplývá, že data úředníků Trpkoš v podstatě smetl ze stolu.
Kamenem úrazu již hotových, ačkoli chybových systémů se ale stala jejich údajná nelegálnost. Systém je podle vlády nezákonný, proto ho nehodlá ani nijak dál rozvíjet. I přesto ho ale úředníci, pokud chtějí, mohou využívat dál, řekl Kupka.
„Martin Kupka chce prostě dát najevo, že tam byla nějaká nezákonnost, a využít toho v rámci svých politických postupů v celé věci. Myslím si, že jeho argumentace prostě nedává smysl,“ míní analytik Transparency International Jan Dupák.
Kupka si ale za nezákonností systémů stojí. „Například jednací řízení bez uveřejnění bylo vyhlášeno ještě v době, kdy nebyla ukončena ta předchozí soutěž, což také neodpovídá zákonu o zadávání veřejných zakázek. A to, že i v dalším kole byl vydán zákaz plnění právě s ohledem na tahle porušení zákona o zadávání veřejných zakázek, vytváří právní nejistotu a další rizika i do budoucna,“ míní.
Nový systém má dodat nový dodavatel, který vzejde z výběrového řízení. Spustit se má v roce 2028. Ten Bartošův, podle vlády nefunkční a nezákonný systém, může nový dodavatel využít a stavět na něm. „Já tam vlastně vidím takový rozpor. Buď ty systémy jako nemají fungovat a nefungují – pak by platilo, že se jde soutěžit znovu, anebo je lze využívat,“ prohlásil Bartoš.
Podle Kupky se do věci opět zapojil Zajíček. Ten prý na setkání, kam byly pozvány také Svaz měst a obcí, Sdružení místních samospráv, Asociace krajů, Svaz průmyslu a dopravy i Hospodářská komora, navrhoval, aby se současné systémy vypnuly. Reportéři ČT se opět pokusili Zajíčka na jeho návrh zeptat, na kameru se nechtěl vyjádřit a na e-mail nereagoval.
Kdo v kauze vyhrál
V celé anabázi je podle Reportérů ČT přece možné najít jednoho vítěze, a sice společnost VITA Software. Z jejího webu vyplývá, že její byznys stojí na IT systémech pro státní úřady. Dodává je už od devadesátých let. Na novém systému digitalizace stavebního řízení se ale nepodílela.
Tím, že od něj stát ustupuje, se však VITA vrací zpět do hry a minimálně do roku 2028, kdy má být nová digitalizace hotová, budou stavební úřady fungovat právě na systémech od ní. Jen v říjnu, tedy po konci Bartoše ve vládě, podepsala společnost smlouvy i na technickou podporu pro stavební úřady za zhruba šest milionů.
Jednatelé VITA se už roky objevují na konferencích o e-governmentu a digitalizaci. Na stejných konferencích vystupuje i Zajíček. Ten také řídí ICT unie, jejíž je VITA členem. VITA také v létě chtěla po státu 360 milionů za to, že předá data z původních systémů.
Obracela se i přímo na ministerstvo pro místní rozvoj. „Je pravdou, že jsem obdržel několik soukromých e-mailů s radami, řekl bych nevyžádanými, kdy v jednom z těch dopisů bylo na konci napsáno, že kdybych umožnil propojení toho nového systému se softwarem VITA, tak bych měl v uvozovkách klid,“ popsal Bartoš. S podobnou zprávou se firma obrátila i na Bartošova nástupce Petra Kulhánka (STAN). „Byl to stručný e-mail, že jsou připraveni zachránit digitální stavební řízení a jsou schopni se napojit na to propojení systémů, pokud bude připraveno,“ řekl Kulhánek.
Trpkoš dále přiznal, že VITA Software jedná s jeho týmem. „Já jsem se přece musel společnosti VITA zeptat, jestli ta varianta, kterou jsme uvedli, ten technický bypass, dává smysl a je realizovatelná. Ano, na to jsem se jich zeptal,“ uvedl. Jednatel VITA Miroslav Štochel na všechny dotazy Reportérů ČT odpovídal podobně: „Děkujeme za tuhle možnost se vyjádřit, na otázky jsme odpověděli, nemáme k tomu nic víc, co bychom dodali.“
