Digitalizace stavebního řízení se musí vrátit na začátek, zní od obcí i úřadů

Události: Digitalizace stavebního řízení (zdroj: ČT24)

Přechodné řešení digitalizace stavebního řízení, které vláda schválila ve středu, vítají zástupci měst, obcí, úřadů a developerů v současné situaci jako optimální. Upozorňují, že je třeba začít pečlivou analýzou procesů stavebních řízení. Nově vytvořený systém má fungovat nejpozději od začátku roku 2028. Ten původní bude v přechodném období možné používat souběžně s letos spuštěnými programy. Opozice rozhodnutí podporuje, místopředseda ANO Karel Havlíček nicméně požaduje, aby na ministerstvu pro místní rozvoj proběhl hloubkový audit. Tvrdí, že nepovedená digitalizace vedla k milionovým škodám. Šéf resortu Petr Kulhánek (STAN) ve čtvrtek avizoval zadání auditu v nejbližších dnech, škody dle něj bude možné vyčíslit až po této kontrole.

Digitalizace stavebního řízení je v horším stavu, než se očekávalo a rozhodnutí vlády vytvořit nový systém je pochopitelným krokem, komentoval nejnovější vývoj viceprezident Svazu podnikatelů a developerů Zdeněk Soudný. Dodal, že pro podnikatele a developery je klíčové, že dojde k právní jistotě.

„Novela stavebního řízení nenaplnila očekávání, která do ní byla vkládána,“ doplnil a upozornil na to, že svaz své obavy, že systém nebude splňovat zákonné povinnosti, vyjádřil již v únoru 2024. Stejně tak i Svaz měst a obcí zhruba před rokem upozorňoval na to, že nový systém nesplňuje požadavky nového stavebního zákona a žádal o odklad spuštění, uvedla výkonná ředitelka svazu Radka Vladyková.

„Musíme urgentně řešit ten přechodný stav, protože řada žádostí se začala rozpracovávat v tom polofunkčním systému,“ sdělil Jan Holický ze Sdružení tajemníků městských a obecních úřadů. Podle něj je zejména nutné vyřešit otázku přenosu dat – buď do starého, nebo nového systému, ve kterém by se dalo pracovat.

Vytvoření nových systémů digitalizace zabere tři roky. Časový plán představili ministři dopravy a pro místní rozvoj Martin Kupka (ODS) a Petr Kulhánek (STAN).

Úřady nyní čekají na schválení změny. Problém je třeba u kolaudací, u kterých by mohlo v budoucnu hrozit zpochybnění. Náprava by měla nastat v průběhu listopadu, až bude schválena úprava zákona parlamentem. Ministři vyjednávají zrychlené řízení. „Získali jsme odezvu, že větší podporu má ta částečná podoba bypassu, která zachovává ukládání dokumentace v digitální podobě,“ nastínil Kupka.

Později v Devadesátce ČT24 Kupka podotkl, že se nyní snaží využít v maximálním možném rozsahu toho, co už bylo vytvořeno dříve. „Je také pravda, že se podařilo pořídit nové monitory pro práci s digitálními projektovými dokumentacemi. To jsou peníze, které se neztratí,“ podotkl. Největším problémem podle něj bylo to, že jak se ministerstvo dostalo do časového presu, vznikal prý systém tak, že nebyl jasný výsledek. „Jako byste chtěl stavět dům, ale neměl k němu základní projektovou dokumentaci a nevěděl, kudy se bude vcházet a jak budou propojené místnosti,“ popsal.

Bývalý náměstek ministra pro místní rozvoj Lukáš Černohorský (Piráti) připustil, že postup nebyl jednoduchý. Dodal, že reálně mohli s tvorbou systému začít až ve chvíli, kdy byla schválena novela stavebního zákona, která vstoupila v platnost v květnu roku 2023. „Reálně na stavbu systému byla třetina času oproti tomu, co si nyní naplánovala vláda. Oni se rozhodli nikoliv dobudovat systém. (...) Rozhodli se jít cestou dražší a výrazně delší. V tomto případě hrozí, že to dopadne jako digitalizace soudnictví, která není doteď,“ varoval.

Devadesátka ČT24: Ministr Kupka a bývalý náměstek Černohorský k digitalizaci stavebního řízení (zdroj: ČT24)

Nedostatečná příprava

Podle Holického je na vině selhání digitalizace nedostatek času a uspěchaná příprava. „Systém je mohutný, náročný a je určitě správné, že se začal budovat, ale takto mohutný systém vyžaduje velmi precizní přípravu, analýzu skutečných potřeb a procesů,“ sdělil.

Je potřeba se vrátit na začátek a popsat procesy celého průběhu stavebního řízení a určit si, které činnosti lze zautomatizovat, a které nikoli, míní Vladyková. Typů řízení, které úřady provádí, je více než sto, upozornila. „Musí se udělat propojení s dalšími systémy, jako je katastr nemovitostí a napojení na archivační služby,“ dala konkrétní příklad.

Pokud dojde k nastavení automatického přenosu dat mezi systémy, může podle Holického dojít k určitému zrychlení řízení oproti původnímu stavu. Vladyková míní, že z hlediska zákonných lhůt k urychlení došlo, ale fakticky se proces nezrychlí, jelikož před spuštěním se nahromadila řada žádostí a letos spuštěný systém byl navíc další tři měsíce nefunkční.

Opozice rozhodnutí začít s vývojem nových systémů podporuje. „Samotné rozhodnutí vidím jako pragmatické a je třeba začít rychle od znova,“ komentoval oznámení vlády místopředseda hnutí ANO Robert Králíček.

Podle Karla Havlíčka (ANO) ale kabinet Petra Fialy (ODS) ignoroval návrhy opozice i samotného stavebního sektoru. „Máme zde přímé škody v řádech stovek milionů korun, nepřímé v řádech desítek miliard, protože se jedná o ochromený stavební sektor, škody budou na hrubém domácím produktu,“ tvrdí. Požaduje, aby na ministerstvu pro místní rozvoj došlo k hloubkovému auditu. Ten by se ale prý neměl týkat jen stavebního řízení.

Audit by podle Kulhánka měl být zpracován do konce letošního roku nebo konce ledna 2025. Měl by realisticky zobrazit celý legislativní a technický vývoj. Měl by také popsat role jednotlivých aktérů. Díky tomu by mohlo být jasné, jak mohl nastat současný stav digitalizovaných systémů a kdo měl na vývoji jaký podíl. Podle toho by také mohla být určena případná právní odpovědnost.