Lukáš Černohorský

Přechodné řešení digitalizace stavebního řízení, které vláda schválila ve středu, vítají zástupci měst, obcí, úřadů a developerů v současné situaci jako optimální. Upozorňují, že je třeba začít pečlivou analýzou procesů stavebních řízení. Nově vytvořený systém má fungovat nejpozději od začátku roku 2028. Ten původní bude v přechodném období možné používat souběžně s letos spuštěnými programy. Opozice rozhodnutí podporuje, místopředseda ANO Karel Havlíček nicméně požaduje, aby na ministerstvu pro místní rozvoj proběhl hloubkový audit. Tvrdí, že nepovedená digitalizace vedla k milionovým škodám. Šéf resortu Petr Kulhánek (STAN) ve čtvrtek avizoval zadání auditu v nejbližších dnech, škody dle něj bude možné vyčíslit až po této kontrole.

Vedení Starostů a nezávislých (STAN) navrhlo do čela ministerstva pro místní rozvoj končícího karlovarského hejtmana Petra Kulhánka. Rozhodlo o tom na čtvrtečním jednání ve sněmovně, informovala mluvčí STAN Sára Beránková. Kulhánek následně řekl, že své podrobnější priority představí až příští týden, soustředit se chce nicméně na digitalizaci stavebního řízení a pomoc oblastem zasaženým povodněmi. Funkce ministra pro místní rozvoj se uprázdnila po odvolání Ivana Bartoše (Piráti), který skončil 30. září kvůli problémům s digitalizací stavebního řízení na návrh premiéra Petra Fialy (ODS).

Vedení vládní TOP 09 rozhodlo o vyvolání koaličního jednání, na němž má ministr pro místní rozvoj a digitalizaci Ivan Bartoš (Piráti) předložit harmonogram a návrh řešení problémů se stavebním řízením. Ministr řekl, že rád všechny koaliční partnery seznámí s aktuálním stavem, nasazenými funkcionalitami a dalším plánem digitalizace stavebního řízení ve středu na jednání vlády. Doplnění nejdůležitějších částí systémů je podle něj na dobré cestě.

Víkendová aktualizace elektronického systému pro stavební úřady zásadní zlepšení nepřinesla. Podle Sdružení tajemníků městských a obecních úřadů potíže nového programu přetrvávají. Posun mají přinést až úpravy plánované na další týdny a měsíce. Obdobná situace panuje u Portálu stavebníka – tedy na straně žadatelů, kde ministerstvo přislíbilo aktualizaci do pondělního rána, ale nakonec by ji mělo spustit až v noci na úterý.

Členové sněmovního výboru pro veřejnou a regionální správu Robert Králíček (ANO) a Marie Pošarová (SPD) si myslí, že by po problémech s on-line systémem pro stavební řízení měl nastoupit krizový management. Jejich kolega Jiří Havránek (ODS) věří, že se problémy podařilo vyřešit víkendovou aktualizací, předsedkyně Sdružení místních samospráv Eliška Olšáková (STAN) tvrdí, že se o ní pracovníci úřadů dozvěděli až z médií. Problémy s komunikací s úřady připustil i náměstek ministra pro místní rozvoj Lukáš Černohorský (Piráti), podle něj je ale standardní, že se systém postupně opravuje a rozšiřuje se jeho funkčnost. Pirátský šéf tohoto resortu Ivan Bartoš o rezignaci neuvažuje.

Dalším tématem předvolební debaty lídrů v Moravskoslezském kraji byla podpora podnikatelů. Jak jim pomoci,  se ale neshodli. Volební lídři řešili také vysoké ceny energií. Pozvání do diskuze přijali Lukáš Černohorský (PirátiSTAN), Jiří Komárek (PŘÍSAHA), Leo Luzar (KSČM), Tomio Okamura (SPD), Zbyněk Stanjura (SPOLU), Ivo Vondrák (ANO) a Lubomír Zaorálek (ČSSD). Debatu moderoval Martin Řezníček.

Dalším tématem předvolební debaty lídrů v Moravskoslezském kraji byla korupce a její potírání. Na její velké škodlivosti se účastníci debaty shodují a navrhují například majetková přiznání úředníků, větší postihy usvědčených nebo otevřenější data veřejné správy. Diskutovali Lukáš Černohorský (PirátiSTAN), Jiří Komárek (PŘÍSAHA), Leo Luzar (KSČM), Tomio Okamura (SPD), Zbyněk Stanjura (SPOLU), Ivo Vondrák (ANO) a Lubomír Zaorálek (ČSSD). Debatu moderoval Martin Řezníček.

Lídři kandidátek pro sněmovní volby z Moravskoslezského kraje debatovali o fungování České pošty. Protest zaměstnanců dle svých slov chápou, v diskuzi se přeli o budoucí směřování pošty, přičemž většina jich odmítla privatizaci státního podniku. Debaty se účastnili Lukáš Černohorský (PirátiSTAN), Jiří Komárek (PŘÍSAHA), Leo Luzar (KSČM), Tomio Okamura (SPD), Zbyněk Stanjura (SPOLU), Ivo Vondrák (ANO) a Lubomír Zaorálek (ČSSD).

Pandemie akcelerovala debatu o potlačení byrokracie ve zdravotnictví a zvýšila tlak na jeho digitalizaci. Historicky první takový zákon už schválila sněmovna. Podle poslanců Lukáše Černohorského (Piráti) a Rostislava Vyzuly (za ANO) je nutné, aby stát dokázal, že data občanů jsou v bezpečí. Zároveň je třeba, aby byl systém lidem podán jednoduše a přehledně, zaznělo v Událostech, komentářích.

Ministr zdravotnictví Petr Arenberger (za ANO) považuje vysvětlení svých majetkových poměrů, na které upozornila média, za dostatečné. Řekl, že nevidí důvod pro svou rezignaci, jak po ní volá opozice. Uvedl, že nic špatného neudělal a řadu věcí už vyjasnil. Premiér Andrej Babiš (ANO) dříve uvedl, že Arenberger musí do detailu vysvětlit záležitost týkající se toho, že pronajímal svoji nemovitost vinohradské nemocnici, kterou řídil. Ve čtvrtek na to upozornil server Seznam Zprávy. Babiš zároveň uvedl, že chce dokončit kontrolu hospodaření nemocnice.

Sněmovna schválila usnesení, kde žádá vládu, aby podnikla kroky proti prodeji emisních povolenek z hutní firmy Liberty Ostrava. Poslanci také poslali do závěrečného kola schvalování novelu ústavy, která obsahuje zavedení klouzavého mandátu, a přiblížilo se i odškodnění protiprávně sterilizovaných žen nebo návrh na přeměnu kojeneckých ústavů. Většinu dne se ale věnovali interpelacím na premiéra Andreje Babiše (ANO) a na členy jeho vlády.

Zda zbylou část dálnice D4 na Příbramsku a Písecku postaví během příštích tří let sdružení firem, které ji potom bude také na účet státu provozovat, nebo jestli se příprava dostavby vrátí o mnoho kroků zpět, je čistě na rozhodnutí Poslanecké sněmovny. Při debatě v Událostech, komentářích se na tom shodli poslanci i ředitel jedné z firem stavebního konsorcia. Zákonodárci se však obávají, že pokud budou – tak jako před Vánoci – časté mimořádné schůze, možná se k potřebnému zákonu nedostanou včas.

Poslanci navrhli přesunout uvnitř připravovaného státního rozpočtu na příští rok 279 miliard korun, což je zhruba patnáct procent jeho výdajů. O všech těchto návrzích a o rozpočtu jako celku rozhodnou poslanci v  závěrečném čtení 16. prosince. Dolní komora ve středu mimo jiné také novelizovala hornickou legislativu a podpořila i vyšší daňové zvýhodnění dárců.

Sněmovna vyzvala vládu, aby pokračovaly státní podpory pro firmy s karanténami zaměstnanců. Chce také zřízení skupiny k projednávání omezení ve školách. Členové vlády ve středu seznámili poslance s důvody zavedení nouzového stavu a nových opatření. Podle ministra zdravotnictví Romana Prymuly (za ANO) mají vést ke zbrždění tempa růstu počtu nemocných. Dolní komora ve středu také schválila odškodnění pro oběti násilí při demonstracích ze srpna 1969. Sněmovna jednala i o přechodu na nízkouhelnou energetiku a poslanci se věnují i poskytování dávek a vydávání průkazů zdravotně postiženým.

Vláda s podporou komunistů se vyslovila proti uskutečnění mimořádné schůze Poslanecké sněmovny, kterou navrhla opozice. Ta chtěla slyšet vyjádření ministrů k současné pandemii a řešit další pomoc živnostníkům.

Poslanci v úterý pokračovali ve své řádné červnové schůzi. Jako první projednávali vládní předlohu zákona o urychlení výstavby dopravní a další infrastruktury, ta nyní míří k závěrečnému schvalování. Předložili k ní přes třicet pozměňovacích návrhů. Dále se zabývali vládní novelou trestního zákoníku, opatřeními proti dvojímu zdanění a předlohou, která mění pravidla fungování bank. Díky ní by měli být klienti bank do budoucna lépe informováni.

Sněmovna ve čtvrtek projednávala závěrečnou zprávu vyšetřovací komise k privatizaci společnosti OKD. Předseda komise Lukáš Černohorský (Piráti) uvedl, že případ privatizace a následného krachu těžební společnosti nenávratně poškodil důvěru občanů ve spravedlnost a systém parlamentní demokracie. Komunisté zase vyzvali vládu, aby se zabývala privatizačními zločiny. Při předcházejících interpelacích se dostali do sporu předseda KSČM Vojtěch Filip s Piráty.

Vláda pokračuje v přípravě na prodej kovů ze státních rezerv. Ve čtvrtek začali experti odebírat jejich vzorky. Stát by se podle plánů kabinetu měl celkem zbavit rezerv za víc než dvě miliardy korun. Opozice to kritizuje a tvrdí, že země by je v budoucnu mohla potřebovat.

Chystaný zákon o liniových stavbách má o třetinu zkrátit stavební řízení ze současného průměru třinácti let. Podle předsedy poslaneckého podvýboru pro dopravu Martina Kolovratníka (ANO) musí stát umět prosadit právo většiny na strategické stavby, současně zdůrazňuje, že stavby je třeba řádně projednat. Málo času na diskusi o výstavbě v Událostech, komentářích naopak kritizuje poslanec a člen dopravního podvýboru Lukáš Černohorský (Piráti), novela je podle něj nedomyšlená.

Ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD) chce, aby státní zástupce posoudil zprávu sněmovní vyšetřovací komise k privatizaci OKD. Domnívá se, že kauzu posoudí apoliticky. Zaorálek v komisi dříve zasedal, ale po svém jmenování do vlády z ní odešel, takže nebyl u závěrečných jednání. Z nich vyplynulo, že komise podá trestní oznámení mimo jiné na bývalého předsedu ČSSD, expremiéra Bohuslava Sobotku, nebo někdejšího sociálnědemokratického ministra Milana Urbana.

Závěry vyšetřovací komise k OKD, která chce podat řadu trestních oznámení, jsou podle ministra kultury a jejího bývalého člena Lubomíra Zaorálka (ČSSD) nepodložené. Připomněl, že například expremiéra Bohuslava Sobotku (ČSSD) policie již kvůli privatizaci OKD vyšetřovala a případ odložila. Předseda komise Lukáš Černohorský (Piráti) je ale přesvědčen, že vyšetřovatelé neměli k dispozici všechny důkazy, které dali poslanci dohromady. Důkazů je podle něj dost. Černohorský a další člen komise Josef Hájek (ANO) hovořili o jejích závěrech v Událostech, komentářích. V pořadu 90' ČT24 se práci komise věnoval i její člen Leo Luzar (KSČM).

O tom, že novým předsedou představenstva Českých drah (ČD) se stane dosavadní politický náměstek ministerstva pro místní rozvoj (MMR) Václav Nebeský, bylo rozhodnuto už v červnu. Na dozorčí radu, která ho vybrala, byl vyvinut silný tlak, proto upravila podmínky výběrového řízení, aby je Nebeský splnil. V Událostech, komentářích to řekl novinář serveru zdopravy.cz Jan Sůra. Člen sněmovního podvýboru pro dopravu Milan Feranec (ANO), který dřív působil jako předseda dozorčí rady ČD, ale nevidí důvod renomovaným odborníkům v současné radě nevěřit.

Trestání za dopravní přestupky se změní. Přísnější bude například k řidičům pod vlivem drog, také začínajícím řidičům a také těm, kteří za jízdy telefonují, za některé přestupky naopak budou tresty mírnější. Ministerstvo dopravy ovšem ohlásilo změnu již poněkolikáté za poslední roky. Podle vedoucího ministerského oddělení BESIP Tomáše Neřolda je to proto, že se o změnách důkladně diskutuje v odborných kruzích. Poslanci ale již začínají být nervózní, že dosud o konkrétní podobě změn nic nevědí. Hrozí i tím, že ministerstvo předběhnou a změnu připraví sami. Ohlášeným změnám silničního zákona se věnoval pořad 90' ČT24.

Sněmovní vyšetřovací komise k OKD si chce předvolat podnikatele Zdeňka Bakalu i několik bývalých ministrů vlád ČSSD, kteří se na privatizaci těžební společnosti podíleli. V Interview ČT24 to řekl šéf komise Lukáš Černohorský (Piráti). Podle něj ale hlavní problém vznikl už v roce 1997, kdy stát ve firmě přišel o většinu – a dosud není úplně jasné, jak k tomu došlo, uvedl.