Podle Zaorálka nejsou závěry komise k OKD podložené. Pirát Černohorský oponuje: Máme nové důkazy

Nahrávám video
Události, komentáře: Komise chce obvinit bývalého premiéra i ministry
Zdroj: ČT24

Závěry vyšetřovací komise k OKD, která chce podat řadu trestních oznámení, jsou podle ministra kultury a jejího bývalého člena Lubomíra Zaorálka (ČSSD) nepodložené. Připomněl, že například expremiéra Bohuslava Sobotku (ČSSD) policie již kvůli privatizaci OKD vyšetřovala a případ odložila. Předseda komise Lukáš Černohorský (Piráti) je ale přesvědčen, že vyšetřovatelé neměli k dispozici všechny důkazy, které dali poslanci dohromady. Důkazů je podle něj dost. Černohorský a další člen komise Josef Hájek (ANO) hovořili o jejích závěrech v Událostech, komentářích. V pořadu 90' ČT24 se práci komise věnoval i její člen Leo Luzar (KSČM).

Lubomír Zaorálek musel vyšetřovací komisi k OKD opustit dříve, než skončila její práce, protože se v září stal ministrem. Nyní ale dal najevo, že s jejími závěry nesouhlasí. V komisi zastupoval ČSSD, na jejíž bývalé ministry míří část z trestních oznámení, která vyšetřovací komise připravila; ve finále tedy jednala bez zastoupení sociální demokracie.

„To, s čím přišla, čtrnáct trestních oznámení, nemá podloženo důkazy, žádnou evidencí,“ míní Zaorálek. Připomněl, že některé lidi, na které chtějí poslanci podat oznámení, již kvůli OKD policie vyšetřovala.

„Tvrdím, že všechna tato trestní oznámení prohrají. Na pana Sobotku bylo podáno trestní oznámení třikrát. Dokonce jsem byl u toho, když policie upozorňovala komisi, že to, co dává, není podložené,“ dodal.

Máme nové důkazy, ujistil šéf komise

Předseda vyšetřovací komise k OKD Lukáš Černohorský to však odmítl. „Nestřílíme od pasu, je to zpracované. Když se podíváte do přílohy, kde jsou skutky, ze kterých jsou ty osoby podezírány, tak je tam soupis možných trestných činů, kterých se mohly dopustit,“ upozornil.

Poslanci navíc podle něj shromáždili nové důkazy proti Sobotkovi nebo někdejšímu ministrovi průmyslu a obchodu Milanu Urbanovi (ČSSD). „Policie neměla třeba audionahrávku z vlády, která je docela důležitá. Tam se Milan Urban přiznává, že byl na jednání, na kterém dojednali s panem Sobotkou cenu. U soudu tvrdil, že se na vyjednávání ceny nepodílel,“ podotkl.

Člen komise za vládní ANO Josef Hájek potom odmítl tvrzení, kterým na závěry její práce reagoval bývalý premiér Bohuslav Sobotka. Ten uvedl, že vnímá trestní oznámení jako politický krok. „Z mého pohledu byla komise absolutně apolitická,“ řekl Hájek.

Že komise vznikla až nyní, s mnohaletým odstupem, je podle něj důsledkem toho, jaká byla politická konstelace v minulosti. „Předcházející období, kdy byla ve většině ODS nebo ČSSD, neměla sněmovna sílu tuto komisi zřídit,“ soudí poslanec ANO a bývalý zaměstnanec OKD.

Podle Lukáše Černohorského cílí čtrnáct trestních oznámení na čtrnáct lidí. „Jedná se o různá časová období. Konkrétně u pana Sobotky je potřeba zdůraznit, že byl předsedou prezidia Fondu národního majetku, zároveň ministrem financí, který měl na starost vyjednávání o ceně. Problém nastal ve chvíli, kdy s panem Urbanem předložili cenu, která ve výsledku neodpovídala skutečné tržní ceně,“ řekl.

Upozornil, že nemuselo jít pouze o trestné činy podvodu, u Sobotky hovoří komise o případném zneužití pravomoci veřejného činitele. „Může to být i nedbalostní trestní čin, čili nemuseli to provést vědomě, ale svou nedbalostí způsobili státu škodu,“ podotkl Černohorský. 

Luzar: Vláda byla podvedena

Lubomír Zaorálek míní, že klíčové rozhodnutí pro další vývoj nemá na svědomí žádný sociální demokrat, protože padlo již v roce 1996, kdy byla ČSSD v opozici. Další z členů komise Leo Luzar (KSČM) ale řekl v Devadesátce ČT24, že i děním v 90. letech se poslanci zabývali. Poslanecká vyšetřovací komise k OKD podle něj odvedla velký kus práce i ve zmapování začátku privatizace OKD v roce 1993.

Osobně se pak domnívá, že členové vlády byli v roce 2004 podvedeni. V dobré vůli se domnívali, že minoritní podíl prodávají manažerům Viktoru Koláčkovi a Petru Otavovi, ale již tehdy se vědělo, že za nimi stál finančník Zdeněk Bakala, řekl Luzar. Vinu za nesprávné informace nicméně klade tehdejším ministrům Sobotkovi a Urbanovi.

Nahrávám video
Devadesátka ČT24: Trestní oznámení za privatizaci OKD
Zdroj: ČT24

Poslanec také kritizoval nízkou cenu prodeje, danou i nereálně ohodnocenými cenami bytů, které byly do privatizace zahrnuty. Dodal, že vyšetřovací komise pracovala se záznamy z jednání vlády i s privatizační smlouvou, která nebyla veřejná. „Doufám, že i vyšetřovatelé poznají, že je tam hodně nových věcí, podle kterých mohou jednat.“ K dosavadním vyšetřováním, která končila osvobozovacími rozsudky, řekl, že nebyla až tak důkladná a byla poplatná době, kdy probíhala.

Vyšetřovatelé by podle něj měli nyní minimálně zjistit, zda se tenkrát postupovalo správně, když byl do privatizace zahrnut i bytový fond. To klade komise za vinu tehdejšímu ministrovi průmyslu a obchodu Vladimíru Dlouhému (dnes prezident Hospodářské komory ČR).

Řežábek: Neznámá smlouva a prošlá exkluzivita

Ekonom a přizvaný expert vyšetřovací komise OKD Pavel Řežábek uvedl, že se komisi podařilo zajistit dříve neznámou smlouvu. Podle ní firma Karbon Invest patřila do Bakalovy skupiny ještě předtím, než jí vláda minoritní podíl v OKD prodala. Prodej navíc probíhal na základě exkluzivity, která v té době již skončila, doplnil. 

Advokát Jaroslav Ortman je skeptický k výsledkům možného dalšího vyšetřování, už vzhledem k dlouhé době, která mezitím uběhla. Obnova řízení si podle něho vyžaduje nové důkazy, nikdy nepoužité.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.
14:50Aktualizovánopřed 2 mminutami

Ceny plynu a ropy dál prudce rostou

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě prudce zvyšuje. V úterý ráno se dostala na 56 eur (1360 korun) za megawatthodinu (MWh), po poledni už to bylo 62 eur (1510 korun) za MWh. K růstu přispívá, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Na rekordní částku se vyšplhala i cena za přepravu LNG přes Atlantik. Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu výrazně rostou také ceny ropy. Brent v úterý ráno přidal čtyři procenta na téměř 81 dolarů za barel, okolo 12:45 překročil hodnotu 85 dolarů za barel.
09:46Aktualizovánopřed 50 mminutami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 15 hhodinami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
před 19 hhodinami

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026
Načítání...