Podle Zaorálka nejsou závěry komise k OKD podložené. Pirát Černohorský oponuje: Máme nové důkazy

Nahrávám video

Závěry vyšetřovací komise k OKD, která chce podat řadu trestních oznámení, jsou podle ministra kultury a jejího bývalého člena Lubomíra Zaorálka (ČSSD) nepodložené. Připomněl, že například expremiéra Bohuslava Sobotku (ČSSD) policie již kvůli privatizaci OKD vyšetřovala a případ odložila. Předseda komise Lukáš Černohorský (Piráti) je ale přesvědčen, že vyšetřovatelé neměli k dispozici všechny důkazy, které dali poslanci dohromady. Důkazů je podle něj dost. Černohorský a další člen komise Josef Hájek (ANO) hovořili o jejích závěrech v Událostech, komentářích. V pořadu 90' ČT24 se práci komise věnoval i její člen Leo Luzar (KSČM).

Lubomír Zaorálek musel vyšetřovací komisi k OKD opustit dříve, než skončila její práce, protože se v září stal ministrem. Nyní ale dal najevo, že s jejími závěry nesouhlasí. V komisi zastupoval ČSSD, na jejíž bývalé ministry míří část z trestních oznámení, která vyšetřovací komise připravila; ve finále tedy jednala bez zastoupení sociální demokracie.

„To, s čím přišla, čtrnáct trestních oznámení, nemá podloženo důkazy, žádnou evidencí,“ míní Zaorálek. Připomněl, že některé lidi, na které chtějí poslanci podat oznámení, již kvůli OKD policie vyšetřovala.

„Tvrdím, že všechna tato trestní oznámení prohrají. Na pana Sobotku bylo podáno trestní oznámení třikrát. Dokonce jsem byl u toho, když policie upozorňovala komisi, že to, co dává, není podložené,“ dodal.

Máme nové důkazy, ujistil šéf komise

Předseda vyšetřovací komise k OKD Lukáš Černohorský to však odmítl. „Nestřílíme od pasu, je to zpracované. Když se podíváte do přílohy, kde jsou skutky, ze kterých jsou ty osoby podezírány, tak je tam soupis možných trestných činů, kterých se mohly dopustit,“ upozornil.

Poslanci navíc podle něj shromáždili nové důkazy proti Sobotkovi nebo někdejšímu ministrovi průmyslu a obchodu Milanu Urbanovi (ČSSD). „Policie neměla třeba audionahrávku z vlády, která je docela důležitá. Tam se Milan Urban přiznává, že byl na jednání, na kterém dojednali s panem Sobotkou cenu. U soudu tvrdil, že se na vyjednávání ceny nepodílel,“ podotkl.

Člen komise za vládní ANO Josef Hájek potom odmítl tvrzení, kterým na závěry její práce reagoval bývalý premiér Bohuslav Sobotka. Ten uvedl, že vnímá trestní oznámení jako politický krok. „Z mého pohledu byla komise absolutně apolitická,“ řekl Hájek.

Že komise vznikla až nyní, s mnohaletým odstupem, je podle něj důsledkem toho, jaká byla politická konstelace v minulosti. „Předcházející období, kdy byla ve většině ODS nebo ČSSD, neměla sněmovna sílu tuto komisi zřídit,“ soudí poslanec ANO a bývalý zaměstnanec OKD.

Podle Lukáše Černohorského cílí čtrnáct trestních oznámení na čtrnáct lidí. „Jedná se o různá časová období. Konkrétně u pana Sobotky je potřeba zdůraznit, že byl předsedou prezidia Fondu národního majetku, zároveň ministrem financí, který měl na starost vyjednávání o ceně. Problém nastal ve chvíli, kdy s panem Urbanem předložili cenu, která ve výsledku neodpovídala skutečné tržní ceně,“ řekl.

Upozornil, že nemuselo jít pouze o trestné činy podvodu, u Sobotky hovoří komise o případném zneužití pravomoci veřejného činitele. „Může to být i nedbalostní trestní čin, čili nemuseli to provést vědomě, ale svou nedbalostí způsobili státu škodu,“ podotkl Černohorský. 

Luzar: Vláda byla podvedena

Lubomír Zaorálek míní, že klíčové rozhodnutí pro další vývoj nemá na svědomí žádný sociální demokrat, protože padlo již v roce 1996, kdy byla ČSSD v opozici. Další z členů komise Leo Luzar (KSČM) ale řekl v Devadesátce ČT24, že i děním v 90. letech se poslanci zabývali. Poslanecká vyšetřovací komise k OKD podle něj odvedla velký kus práce i ve zmapování začátku privatizace OKD v roce 1993.

Osobně se pak domnívá, že členové vlády byli v roce 2004 podvedeni. V dobré vůli se domnívali, že minoritní podíl prodávají manažerům Viktoru Koláčkovi a Petru Otavovi, ale již tehdy se vědělo, že za nimi stál finančník Zdeněk Bakala, řekl Luzar. Vinu za nesprávné informace nicméně klade tehdejším ministrům Sobotkovi a Urbanovi.

Nahrávám video

Poslanec také kritizoval nízkou cenu prodeje, danou i nereálně ohodnocenými cenami bytů, které byly do privatizace zahrnuty. Dodal, že vyšetřovací komise pracovala se záznamy z jednání vlády i s privatizační smlouvou, která nebyla veřejná. „Doufám, že i vyšetřovatelé poznají, že je tam hodně nových věcí, podle kterých mohou jednat.“ K dosavadním vyšetřováním, která končila osvobozovacími rozsudky, řekl, že nebyla až tak důkladná a byla poplatná době, kdy probíhala.

Vyšetřovatelé by podle něj měli nyní minimálně zjistit, zda se tenkrát postupovalo správně, když byl do privatizace zahrnut i bytový fond. To klade komise za vinu tehdejšímu ministrovi průmyslu a obchodu Vladimíru Dlouhému (dnes prezident Hospodářské komory ČR).

Řežábek: Neznámá smlouva a prošlá exkluzivita

Ekonom a přizvaný expert vyšetřovací komise OKD Pavel Řežábek uvedl, že se komisi podařilo zajistit dříve neznámou smlouvu. Podle ní firma Karbon Invest patřila do Bakalovy skupiny ještě předtím, než jí vláda minoritní podíl v OKD prodala. Prodej navíc probíhal na základě exkluzivity, která v té době již skončila, doplnil. 

Advokát Jaroslav Ortman je skeptický k výsledkům možného dalšího vyšetřování, už vzhledem k dlouhé době, která mezitím uběhla. Obnova řízení si podle něho vyžaduje nové důkazy, nikdy nepoužité.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali zvýšení úrokové sazby či ČEZ

Bankovní rada České národní banky (ČNB) v minulém týdnu poprvé po čtyřech letech zvýšila základní úrokovou sazbu. O rozhodování v době nejisté domácí i globální politiky hovořila v Událostech, komentářích viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová. Pořad se věnoval také výzvě ekonomů premiéru Andreji Babišovi (ANO), aby přehodnotil plánované zestátnění části skupiny ČEZ. Debata se týkala i návratu hotovosti do běžného užívání, za čímž stojí i obavy z kyberútoků. Pozvání do pořadu přijal Filip Philippe Aghion – ekonom a nositel Nobelovy ceny za ekonomii. Diskuzí provázely Nina Ortová a Kristina Nováková.
před 2 hhodinami

Češi mají na summitu NATO ujišťovat, že dají na obranu dvě procenta HDP už letos

Česká delegace na červencovém summitu NATO v Ankaře potvrdí, že bude postupně do roku 2035 vydávat na vojenské výdaje 3,5 procenta hrubého domácího produktu. Vyplývá to z mandátu pro členy delegace, který v pondělí schválila vláda a který se podařilo České televizi získat. Tuzemští zástupci také mají na summitu zahraniční partnery ujišťovat, že náš stát bude už letos vydávat na přímé obranné výdaje dvě procenta HDP.
před 19 hhodinami

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
26. 6. 2026Aktualizováno26. 6. 2026

Loňský blackout byl souběh událostí, potvrdili mezinárodní experti

Rozsáhlý výpadek elektřiny v části Česka loni v červenci byl podle skupiny mezinárodních expertů souběhem několika vzájemně nezávislých technických a provozních událostí. Výsledky šetření jsou tak v souladu s loňským vyšetřováním českého provozovatele přenosové soustavy ČEPS. Experti i pracovní skupina vedená Energetickým regulačním úřadem (ERÚ) zároveň pro předcházení podobným incidentům vydali soubor doporučení.
26. 6. 2026Aktualizováno26. 6. 2026

Chatboti ovlivňují nákupy víc než vyhledávače. Švýcarští spotřebitelé jim přesto důvěřují

S rozvojem generativní umělé inteligence (AI) vzniká nová komerční platforma, která může ovlivňovat nákupní rozhodování jako nikdy dříve. Firmy ve Švýcarsku i po celém světě se proto snaží dostat do odpovědí chatbotů. Mohou ale spotřebitelé jejich výsledkům důvěřovat?
26. 6. 2026

VideoSingapur je „startupovým“ tygrem Asie

Singapur zažívá technologický boom, jeho startupová scéna patří k nejsilnějším v Asii. Ekonomika v prvním čtvrtletí vzrostla o šest procent – výrazně víc, než se očekávalo. Rekordní investice proudí do umělé inteligence, čipů a technologických firem. Pomáhá tomu politická stabilita státu a silná měna. Líhní start-upů jsou singapurské univerzity, které slouží jako inovační základny s vlastním podnikatelským ekosystémem. Například bývalý průmyslový areál Block 71, kde za patnáct let vyrostlo přes 1600 start-upů, provozuje národní univerzita s podporou státu. Studenti v Singapuru také založili komunitu, která propojuje start-upy s investory a odborníky z praxe. Z podobných komunit mají vyrůst firmy, které mají uspět v globálním technologickém a AI závodě.
26. 6. 2026

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
25. 6. 2026

Máte nárok na bezúročný úvěr, nebo na dotaci? Jak na Novou zelenou úsporám

Začíná příjem žádostí do další fáze programu Nová zelená úsporám (NZÚ), který motivuje k investicím do úprav budov, aby bylo jejich vytápění ekologičtější a ekonomičtější. Nově má program dva směry, kterými stát rekonstrukce podporuje – bezúročné úvěry a přímé dotace. Majitelé rodinných domů, bytová družstva a společenství vlastníků jednotek (SVJ) mohou získat bezúročný úvěr. Na nízkopříjmové domácnosti v bytových domech lze k tomu získat dotační bonus až 120 tisíc. Nízkopříjmoví vlastníci rodinných domů pak mohou dosáhnout na dotaci.
25. 6. 2026
Načítání...