Lubomír Zaorálek

Motiv pachatele loňské tragické střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy nebyl dán duševní poruchou. S odvoláním na zkoumání znalkyně v psychologii to při čtvrtečním jednání sněmovního bezpečnostního výboru uvedla státní zástupkyně Jana Murínová. K dřívějším informacím, že se střelec v minulosti léčil na psychiatrii, žalobkyně poznamenala, že ne každý člověk, který vyhledá pomoc psychiatra, je nemocný.

O křesla jednadvaceti českých europoslanců letos podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) usiluje 675 kandidátů. Je to méně než při minulých volbách do Evropského parlamentu před pěti lety, kdy kandidovalo o devět uskupení více než nyní. Letos ale kandiduje téměř dvojnásobek koalic. Úřad přehledy adeptů, pro které budou Češi hlasovat 7. a 8. června, zveřejnil na volebním webu.

Některé strany koalice, ale i zástupci hnutí ANO mluví o návratu druhého důchodového pilíře. Když o něm slyší Lubomír Zaorálek (SOCDEM), který byl ministrem ve vládě Bohuslava Sobotky, jež druhý pilíř zrušila, běhá mu prý mráz po zádech. Podle něj by oslabil průběžný pilíř, analýzy také dokládaly jeho nefunkčnost ve světě. To, co vláda činí, je podle něj „pseudopomoc“. Pro střední třídu a mladší lidi by měl takový systém existovat, zdůraznil europoslanec Jiří Pospíšil (TOP 09) v Událostech, komentářích. „První pilíř odlehčíte a bude více peněz pro ty chudší,“ míní.

Volby do Evropského parlamentu by nyní v Česku vyhrálo podle průzkumu agentury STEM/MARK ANO s 27,5 procenta hlasů před koalicí SPOLU (ODS, TOP 09 a KDU-ČSL), kterou by volila pětina lidí. Zhruba po deseti procentech hlasů by dostala koalice Starostové a osobnosti pro Evropu, kterou tvoří hnutí STAN a SLK, a koalice SPD a Trikolory. Podobný zisk by měli i Piráti. Pětiprocentní hranici by ještě překročila koalice Stačilo! v čele s komunisty a koalice Přísahy a Motoristů sobě. S ohledem na očekávanou nízkou volební účast je ale třeba brát výsledky průzkumu s obezřetností, upozornila agentura.

Ministerstvu vnitra letos předložilo kandidaturu pro červnové volby do Evropského parlamentu třicet uskupení. Je jich o deset méně než před pěti lety, počet koalic se zvýšil o téměř polovinu. Lhůta pro předkládání kandidátních listin skončila v úterý odpoledne, úředníci ministerstva vnitra je ještě musí přezkoumat.

Šéf ANO Andrej Babiš veřejnost v podstatě tahá za nos – předstírá, že můžeme rozpustit armádu, přestat zbrojit, můžeme přestat podporovat Ukrajinu a že všechno bude v pořádku, řekla v Interview ČT24 místopředsedkyně sněmovního zahraničního výboru Barbora Urbanová (STAN). Politika podle ní pro bývalého předsedu vlády není střetem idejí, ale osobní záležitostí. Za bezpečnostní hrozbu pro Českou republiku považuje Babišovu rétoriku. Urbanová se v pořadu také vyjádřila k případu podmíněného trestu za znásilnění uloženého brněnským krajským soudem.

Roztržka v česko-slovenských vztazích na vládní úrovni je důsledkem slov a činů vlády Roberta Fica, spolupráce zemí ale nekončí, řekl v Otázkách Václava Moravce ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). „Štípanec“ byl namístě i podle europoslance ODS Alexandra Vondry, zatímco exministr zahraničí Lubomír Zaorálek (SOCDEM) přerušení mezivládních konzultací kritizuje a říká, že jde na ruku ruskému vládci Vladimiru Putinovi.

Některé výroby v Liberty Ostrava zachovat půjde, pokud se podnik „očistí“ od vlastníků, řekl ve středečních Událostech, komentářích předseda výkonné rady Teplárenského sdružení ČR a expremiér Mirek Topolánek. Bývalý ministr zahraničí a kultury a místopředseda SOCDEM Lubomír Zaorálek upozornil, že už od začátku bylo zjevné, že současný vlastník není vybaven na to, aby podnik finančně zvládl. Podle Topolánka i Zaorálka ocelářství patří budoucnost a ocel by měla být strategickou surovinou.

Sociální demokraty povede do jarních voleb do Evropského parlamentu Lubomír Zaorálek. Podobu kandidátky představil předseda strany Michal Šmarda, který doufá, že s volbami do Evropského parlamentu začne postupný návrat někdejší vládní strany na politické výsluní.

Téměř po roce spolu usedli u jednoho stolu lídři dvou největších světových ekonomik. Americký prezident Joe Biden uvedl, že doufá, že schůzka s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem přinese obnovení „normální“ komunikace mezi oběma stranami. Na úvod setkání Biden řekl, že soupeření USA a Číny nesmí přerůst v konflikt, dosavadní jednání označil za upřímná. Si poznamenal, že se světová ekonomika vzpamatovává pomalu, zatěžuje ji podle něj protekcionismus.

Jako na jednoho z nejdůležitějších porevolučních politiků, symbol návratu svobody a demokracie do Česka či morální vzor a moudrého rádce, který pro Česko vykonal mnoho. Tak vzpomínají čeští politici na bývalého ministra zahraničí Karla Schwarzenberga, který zemřel v neděli ve věku 85 let.

Bývalý ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (Socdem) naznačil, že slovenský premiér Robert Fico používá doma jinou rétoriku než v Bruselu. V Otázkách Václava Moravce narážel na jeho postoj k pomoci Ukrajině nebo slovenskou migrační politiku. Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) neočekává zhoršení vztahů s východním sousedem. Řekl, že v otázce migrace bude česká vláda s tou slovenskou spolupracovat. Politolog Sciences Po v Paříži Jacques Rupnik upozornil, že to, jakým směrem se bude Slovensko ubírat, naznačil Fico už ve chvíli, kdy první den ve funkci zrušil vojenskou pomoc Ukrajině, která čelí ruské invazi.

Česká strana sociálně demokratická (ČSSD) změní po třiceti letech svůj název na Sociální demokracii se zkratkou SOCDEM. V sobotu o tom rozhodl sjezd v Plzni značnou většinou delegátů. Ti si do čela strany opět zvolili Michala Šmardu, který v tajné volbě porazil místopředsedu Břetislava Štefana a někdejšího místopředsedu Lubomíra Zaorálka. Funkci prvního místopředsedy obhájil Igor Bruzl. Šmarda ve svém úvodním projevu prohlásil, že Sociální demokracie musí ukázat, že je prospěšná a není to parta „tlučhubů“. Straně se podle něj povedlo stabilizovat hospodaření a nyní se musí připravit na evropské, krajské a senátní volby.

Spor bývalého předsedy KSČM Vojtěcha Filipa a někdejšího ředitele Národní galerie Praha Jiřího Fajta po téměř čtyřech letech končí. Filip se v únoru omluvil Fajtovi za výrok, že v institucích, ve kterých působil, vytvořil nekryté dluhy za desítky milionů korun. Smír pravomocně schválil Městský soud v Praze. Muži se soudili i kvůli Filipově výroku, že Fajt jako šéf galerie uzavřel smlouvu sám se sebou. Soud dal ale bývalému poslanci za pravdu.

Současný a bývalý ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) a Lubomír Zaorálek (ČSSD) se ve středečních Událostech, komentářích poměrně rozešli v hodnocení pokračující ruské invaze na Ukrajinu. Zatímco Lipavský zdůraznil, že je důležité Kyjevu dál dodávat zbraně, Zaorálek je toho názoru, že by se mělo dělat více na diplomatickém poli. Připomněl, že jednání o míru v případě války ve Vietnamu trvala několik let.

Vicepremiér Marian Jurečka, který je dočasně pověřen řízením resortu životního prostředí, v pondělí jmenoval svým náměstkem kandidáta lidovců na ministra Petra Hladíka (oba KDU-ČSL), k němuž má výhrady prezident Miloš Zeman. Hladík po svém jmenování řekl, že získal maximální rozsah kompetencí, které může ministr na svého náměstka delegovat.

Na částečnou mobilizaci, kterou v týdnu vyhlásil ruský prezident Vladimir Putin, odpoví Evropská unie dalším balíkem sankcí. Podle ministra pro evropské záležitosti Mikuláše Beka (STAN) by měl zahrnovat postihy osob i omezení obchodu s Ruskem, mluví se i o zavedení globálního stropu cen ruské ropy. V Otázkách Václava Moravce řekl, že reakce Západu je poměrně rychlá, přípravu sedmého sankčního balíku však nelze uspěchat, zejména s ohledem na spory při přijímání toho šestého. Bývalý ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD) si však nemyslí, že další sankce budou mít na vývoj války a další kroky Putina zásadní vliv.

České předsednictví Evropské unie je obrovskou výzvou, sedmadvacítka čelí řadě problémů, shodují se současní i bývalí čeští politici. I když předsednická role je hlavně moderátorská, naskýtá příležitost se v Evropě výrazně ukázat a prosadit i některé vlastní zájmy.

Ukrajinští představitelé ostře odsoudili slova francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, podle kterého by západní země neměly Rusko ponižovat. Moskva podle něj udělala historickou chybu a je v izolaci. Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba v reakci uvedl, že podobné výzvy mohou ponížit pouze Francii. Macronův výrok v současné situaci působí nepatřičně, nicméně v budoucnu bude třeba s Ruskem jednat, shodli se v pořadu Události, komentáře členka sněmovního zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) a bývalý ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD).

Desítky lidí se při bohoslužbě v kostele svaté Anežky České na pražském Spořilově rozloučily s hercem Josefem Abrhámem. Jeden z nejpopulárnějších českých herců zemřel 16. května. Po mši v zaplněném kostele na svého kolegu zavzpomínali na přání Josefa Abrháma mladšího herečky Dagmar Havlová, Eliška Balzerová a Iva Janžurová a herec a režisér Jan Kačer. Za rakví vynášenou z kostela zněl dlouhý potlesk

Ruští vojáci podle ukrajinských úřadů opustili město Černihiv, v oblasti ale ještě zůstávají. Podle vedení Sumské oblasti se invazní jednotky stahují i z tohoto regionu. Ukrajinci po odchodu ruských vojáků našli už nejméně 410 zavražděných civilistů. Satelitní snímky z konce března ukazují příkop v Buče, kde se později našel masový hrob. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov tato obvinění označil za „falešný útok“ na Moskvu a prohlásil, že jsou zinscenovaná. Rakety v noci dopadaly na Oděsu a Mykolajiv. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj už dříve varoval, že ruská armáda se soustředí na Donbas a jih země.

Stálý zástupce Česka při NATO Jakub Landovský v pátečních Událostech, komentářích mimo jiné řekl, že v souvislosti s pokračující ruskou invazí na Ukrajinu přestávají platit pravidla, a je třeba se připravit na nejhorší scénáře. Zároveň však znovu jasně odmítl přímé zapojení Severoatlantické aliance do bojů a varoval před „naskakováním na ruskou rétoriku“.

Moskva oznámila částečné stažení jednotek z rusko-ukrajinské hranice. Kyjev zprávu přivítal, ale zdůraznil, že v deeskalaci napětí uvěří, až ji uvidí. Otevřený konflikt není podle bývalého ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka (ČSSD) cílem prezidenta Vladimira Putina. Aby k němu nedošlo, je podle něj třeba přestat na obou stranách jen opakovat svůj narativ a nepodceňovat vzájemné obavy. Cestu z krize by mohly ukázat Minské dohody, pozice Česka v řešení situace při předsednictví zesílí, řekl v pořadu Interview ČT24.

Vláda počítá s tím, že rozpočet resortu kultury se bude do roku 2025 přibližovat k jednomu procentu státního rozpočtu. V Otázkách Václava Moravce to uvedl ministr kultury Martin Baxa (ODS). Podle bývalého ministra kultury Lubomíra Zaorálka (ČSSD) je to vzhledem k jeho prvním krokům ve funkci nesplnitelné. Kromě plánovaného rozpočtu ministerstva kultury probírali i případná omezení kulturních akcí v souvislosti s dalším šířením covidu-19 a varianty omikron.