Do Evropského parlamentu chce 30 českých uskupení

Nahrávám video

Ministerstvu vnitra letos předložilo kandidaturu pro červnové volby do Evropského parlamentu třicet uskupení. Je jich o deset méně než před pěti lety, počet koalic se zvýšil o téměř polovinu. Lhůta pro předkládání kandidátních listin skončila v úterý odpoledne, úředníci ministerstva vnitra je ještě musí přezkoumat.

Devatenáct kandidátních listin podaly politické strany a hnutí samostatně a jedenáct kandidátních listin bylo podáno koalicemi. O tom, která volební seskupení splnila všechny zákonem požadované náležitosti, a budou tak k volbám připuštěna, rozhodne ministerstvo do 20. dubna.

K minulým volbám do Evropského parlamentu před pěti lety se přihlásilo na čtyřicet seskupení, z toho šest koalic. K volbám jich bylo připuštěno 39. Jedna ze stran totiž mimo jiné nezaplatila příspěvek na úhradu volebních nákladů ve výši 15 tisíc korun.

Nahrávám video

Kandidaturu v letošních evropských volbách, které budou v Česku 7. a 8. června, ohlásilo všech devět sněmovních stran a hnutí, přičemž jen opoziční ANO a vládní Piráti kandidují samostatně. Vládní ODS, KDU-ČSL a TOP 09 kandidují stejně jako při posledních sněmovních volbách jako koalice SPOLU, koalici Starostové a osobnosti pro Evropu vytvořilo vládní hnutí STAN a Starostové pro Liberecký kraj (SLK). Opoziční hnutí SPD sestavilo koaliční kandidátku společně s neparlamentní Trikolorou.

O udržení v Evropském parlamentu bojují komunisté, kteří se spojili do koalice Stačilo! se Spojenými demokraty - sdružením nezávislých. Na koaliční spojenectví sází také hnutí SEN 21 se stranou Volt Česko, hnutí Přísaha se stranou Motoristé sobě a Švýcarská demokracie spolu se Stranou státu přímé demokracie - Stranou práce. V koalici „PRO vystoupení z EU“ jsou Moravané a jedna z neparlamentních republikánských stran. Koalici „PRO Jindřicha Rajchla“ tvoří uskupení Právo Respekt Odbornost a Správná volba PRO Zdraví a Sport.

Nejpočetnější pětičlennou koalici, v níž jsou Dělnická strana sociální spravedlnosti, Národní demokracie nebo Rozumní, kolem sebe soustředila Aliance národních sil v čele s nynějším europoslancem za SPD Hynkem Blaškem. Samostatně o návrat do europarlamentu usiluje Sociální demokracie (dříve ČSSD), v čele její kandidátky je bývalý ministr zahraničí Lubomír Zaorálek. Expremiér Jiří Paroubek vede koaliční kandidátku ČSSD - Česká suverenita sociální demokracie.

Volební účty mají Svobodní, Zelení a Demokratická strana zelených, podobně pak hnutí Hlas někdejšího europoslance a eurokomisaře Pavla Teličky a hnutí Referendum - Hlas lidu. K nováčkům patří Liberální aliance nezávislých občanů nebo „strana pro lidi i kočky s otevřenou myslí“ Mourek. Mezi tradičními účastníky volebního klání by měly být naopak Levice, Klub angažovaných nestraníků, Volte Pravý blok nebo Moravské zemské hnutí. Volební účet má také strana Urza.cz.

Kandidát na eurokomisaře

Zatím jasné není, koho Česko nominuje na pozici eurokomisaře do Evropské komise. „Musíme najít takovou osobnost, která bude mít šanci uspět v tom velmi složitém vyjednávání o příslušné portfolio,“ prohlásil premiér Petr Fiala (ODS).

Eurokomisař by měl podle koaličních dohod vzejít z koalice Pirátů a STAN. Obě uskupení mají podle svých zástupců vhodné kandidáty, a není tak vyloučeno, že by se návrhy mohly střetnout. Konečné slovo ve výběru kandidáta na post eurokomisaře bude mít vláda jako celek, která musí jméno odsouhlasit, potvrdit ho pak musí také europoslanci. Nejčastěji se hovoří o europoslanci Marcelu Kolajovi (Piráti) nebo za STAN Danuši Nerudové nebo Jozefu Síkelovi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Bezpečnostní rada státu jedná za účasti Pavla o armádní koncepci

Na Úřadu vlády za účasti prezidenta Petra Pavla začala ráno jednat Bezpečnostní rada státu o nové armádní koncepci. Jednala o ní už v polovině června, premiér Andrej Babiš (ANO) následně uvedl, že související agenda byla tak široká, že se ji nepodařilo stihnout. Pavel s Babišem by se na jednání měli vidět poprvé poté, co premiér odmítl setkání kvůli summitu NATO v Ankaře.
03:15Aktualizovánopřed 23 mminutami

VideoČím víc je politická scéna roztříštěná, tím hůř pro veřejné finance, říká Hampl

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy, oznámilo ministerstvo financí. „Rozpočet je od počátku sestaven tak, že daleko výdajově přesahuje to, co by podle existujících pravidel měl,“ řekl v Interview ČT24 předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Zmínil, že vláda se již vyjádřila ve smyslu, že chce mít v příštím roce ještě vyšší schodek než letos plánovaných 310 miliard. Upozornil, že ve většině vyspělých zemí světa existuje tendence výrazného zadlužování. „To je dáno naprosto brutálními politickými válkami. Máme jednoduché pravidlo – čím větší je fragmentace politické scény, tím hůř na tom veřejné finance jsou,“ prohlásil Hampl. „My v tom trošku žijeme taky,“ dodal. Dalším faktorem dle něj je, že v Evropě přibyly velmi drahé výdajové priority, například obrana či energetika. „Máme velmi nákladnou dekarbonizaci a zároveň evropský ekonomický model začal ztrácet tempo,“ vyjmenoval expert. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 2 hhodinami

Beskydy zasáhly extrémně silné bouřky. Jinde komplikovaly dopravu

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve středu pozdě odpoledne na svém webu varoval, že v oblasti Novojičínska až Ostravska a Bohumínska se vytvořily extrémně silné bouřky s úhrny srážek kolem 40 milimetrů za půl hodiny a nárazy větru kolem 90 kilometrů v hodině. Bouřky už přes den působily problémy v dopravě i dodávkách elektřiny.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Pavel od vlády zatím nemá mandát na summit NATO, omezila i jeho delegaci

Prezident Petr Pavel nedostal od vlády mandát, který schválila pro nadcházející summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře. Je to zřejmě v očekávání, že ho nebudu na nic potřebovat, řekl Pavel v rozhovoru pro Deník.cz. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) později řekl, že prezident mandát určitě dostane. Kabinet hlavě státu také zredukoval a jmenovitě určil složení delegace, což prezident považuje za bezprecedentní chování.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 12 hhodinami

Opozice ve společném prohlášení odmítla změnu financování ČT a ČRo

Opoziční strany na středeční schůzce k budoucnosti veřejnoprávních médií odmítly změnu financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Současný poplatkový model označily ve společném prohlášení za funkční, zaručuje podle nich nezávislost a předvídatelnost financování ČT a ČRo. Vláda chce televizi a rozhlas financovat ze státního rozpočtu. Opozice také vyzvala ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy), aby k tématu svolal schůzku všech parlamentních stran a ředitelů ČT a ČRo.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Sněmovna schválila zrušení pravomoci prezidenta týkající se vedoucích misí

Sněmovna schválila navrhované zrušení pravomoci prezidenta republiky pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Změna zákona o zahraniční službě je součástí širší doprovodné novely k návrhu nového zákona o státních zaměstnancích. Sněmovna schválila i zavedení pětiletého funkčního období pro ředitele krajských a tajemníky městských a obecních úřadů.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Za kuplířství v Irsku padly v Mělníku první tresty

Okresní soud v Mělníku vynesl první rozsudek v kauze vykořisťování prostitutek v Irsku. Za řízení organizované skupiny dvěma hlavním obžalovaným ženám soud vyměřil tresty sedm let a šest let a čtyři měsíce vězení. Jedna z nich navíc musí zaplatit přes 650 tisíc korun. Dalších dvanáct žen odešlo od soudu s podmíněnými tresty, řekla ČT mluvčí soudu Adéla Vachková. Skupina podle soudu fungovala mezi lety 2016 až 2024, podle policie získala přes deset milionů korun.
před 15 hhodinami

Evropský pohled