Češi a Slováci mají o eurovolby nejmenší zájem ze všech unijních zemí

Zájem Čechů a Slováků o příští evropské volby je rok před hlasováním nejnižší ze všech zemí Evropské unie. Vyplývá to z výsledků pravidelného průzkumu Eurobarometr, které v úterý představil Evropský parlament. Oproti měření před minulými volbami však podle naměřených údajů došlo v unijních zemích k nárůstu zájmu o šest procent. V Česku a na Slovensku oproti podzimu ubylo i lidí, kteří považují členství v EU za dobrou věc.

V Česku je zájem o evropské volby 27 procent, na Slovensku ještě o procento méně. Lidé půjdou volit nové europoslance začátkem června 2024. Vybírat budou členy více než sedmisethlavého sboru, v němž má Česko jednadvacet zástupců. Volby budou mít vliv i na výběr nového šéfa nebo šéfku Evropské komise, v němž však mají konečné slovo lídři členských zemí.

„Na volbách záleží. Volby jsou šancí postavit se za věci, které jsou pro vás důležité. Vyzývám všechny, a zejména mladé lidi, aby šli volit a utvářeli Evropskou unii, ve které chtějí žít,“ reagovala na výsledky průzkumu předsedkyně EP Roberta Metsolová.

V dosud posledních eurovolbách hlasovalo v roce 2019 lehce přes padesát procent voličů z celé EU. Nejméně jich bylo v Česku a na Slovensku, kde lidé dávají nejnižší zájem najevo i nyní. Nejvíce se naproti tomu zajímají o příští evropské volby Nizozemci, kde se k této otázce kladně vyjádřilo pětasedmdesát procent respondentů.

Evropané oceňují podporu Ukrajiny, vyplývá z dat

Celkem 71 procent lidí v unijních zemích je přesvědčeno, že činnost EU má vliv na jejich každodenní život. Mezi Čechy je lidí s tímto názorem nadprůměrných 74 procent.

Proti poslednímu podzimnímu průzkumu kleslo zastoupení lidí, kteří považují členství své země v EU za dobrou věc. V Česku jich je nyní 44 procent, což je o sedm procentních bodů méně než na podzim, na Slovensku ubylo pět procentních bodů a pozitivně o EU smýšlí 39 procent lidí. V unijním průměru dává spokojenost s členstvím najevo 61 procent lidí, což je o bod méně než na podzim.

Za největší současný úspěch evropského bloku považují jeho obyvatelé podporu Ukrajiny, kterou oceňuje 69 procent lidí. V Česku je podpora země napadené Ruskem na druhém místě s 53 procenty spokojených. Více Čechů (59 procent) považuje za hlavní úspěch EU ochranu demokracie.

S fungováním demokracie v Unii je spokojeno 54 procent jejích obyvatel. V Česku je to 51 procent lidí, což je o sedm procentních bodů méně než loni na podzim.

Průzkum Eurobarometr provedla pro Evropský parlament od 2. do 26. března ve všech 27 členských státech agentura Kantar. Celkem udělala 26 376 rozhovorů, většinou osobních, někdy formou videorozhovoru. Výsledky pro celou EU byly váženy podle počtu obyvatel každé země.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Noc hrůzy v Kyjevě.“ Po velkém ruském útoku hlásí ukrajinská metropole přes deset mrtvých

Rusko v noci na čtvrtek podniklo masivní útok na Kyjev a další ukrajinská města. Při úderech na metropoli zahynulo podle místních úřadů přes deset lidí, další desítky utrpěly zranění. Trosky dronů podle kyjevského starosty Vitalije Klyčka způsobily škody v několika částech města. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky, po zhruba dvou a půl hodinách akci ukončilo, nezaznamenalo prý žádné narušení vzdušného prostoru.
včeraAktualizovánopřed 7 mminutami

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Původní pokutu 4,342 miliardy eur unijní soud nižší instance v roce 2022 snížil o pět procent kvůli neshodě v jednom z bodů.
10:04Aktualizovánopřed 19 mminutami

Vojáci při převozu dronů na Ukrajinu nespáchali trestný čin, píší Seznam Zprávy

Čeští vojáci, kteří při služební cestě na Ukrajinu převáželi také drony ze sbírky Drony Nemesis, podle kriminalistů nespáchali trestný čin. Vojenská policie tak uzavřela případ po více než roce. Armáda vojákům ještě může udělit kázeňský postih, píší Seznam Zprávy.
před 49 mminutami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoHumanitární krize i nesplněné sliby. V Sýrii opět roste napětí

Světový potravinový program omezil pomoc v Sýrii na polovinu. A to mimo jiné kvůli výpadkům plateb z USA. V zemi to prohloubilo humanitární krizi. Problém s nedostatkem potravin tam má podle úřadů až 16 milionů lidí. Devět z deseti Syřanů žije pod hranicí chudoby. Rok a půl po svržení diktátora Bašára Asada v Sýrii opět roste napětí. Vláda čelí kritice za zatím nenaplněné sliby o ekonomické rekonstrukci země. Podle odhadů Světové banky chybí na rekonstrukci do stavu před občanskou válkou v přepočtu až 4,5 bilionu korun. I proto se vrátil jen zlomek z někdejších až pěti milionů uprchlíků.
před 3 hhodinami

USA odmítly prodloužení obchodní dohody s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
před 5 hhodinami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 14 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 14 hhodinami

Evropský pohled