Ministerstvo zahraničí neplánuje rušit žádné z Českých center, naopak vidí potenciál k jejich rozšíření. Oznámil to šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé) s tím, že chce ale proměnit jejich efektivitu. Novým generálním ředitelem Českých center se od srpna stane končící velvyslanec v Egyptě Ivan Jukl. Deník N po tiskové konferenci k tématu oznámil, že ministerstvo na ni odmítlo akreditovat jeho novinářku Zdislavu Pokornou.
Jukl nahradí Jitku Pánek Jurkovou, kterou Macinka k pátku odvolal. Pánek Jurková byla ředitelkou příspěvkové organizace ministerstva zahraničí od konce roku 2023, ministr jí za její práci poděkoval.
„Byla vybrána předchozím ministrem Lipavským. Byla to představitelka určitého směru, určitých programových priorit a hodnot. Věnovala se kampani, která nakonec nebyla moc úspěšná, Dobré ráno, Česko a měla řadu kontroverzních rozhodnutí třeba v právní oblasti, ale zase na druhou stranu Česká centra mají výborný tým lidí, kteří jsou na nejnižších pozicích,“ komentoval změny bývalý ředitel Českého centra v New Yorku Miroslav Konvalina.
Jukl je velvyslancem v Egyptě od roku 2022, předtím byl od roku 2016 velvyslancem ve Finsku. Mezi lety 2006 a 2012 byl generálním ředitelem státní agentury na podporu obchodu CzechTrade.
Macinka v pátek uvedl, že ministerstvo nechce rušit žádnou pobočku Českých center, naopak vidí potenciál k jejich rozšíření například prostřednictvím spolupráce s krajanskými spolky.
Macinka mluví o nutnosti úspor
Od jmenování nového ředitele si ministr slibuje novou koncepci Českých center. Jsou podle něj také nutné úspory a změna v rozložení financí. „Myslím, že je potřeba se podívat do útrob toho rozpočtu,“ řekl. Považuje za děsivé, že třetinu až čtyřicet procent nákladů spotřebuje ústředí Českých center v Praze. Právě zeštíhlení ústředí považuje Jukl za svůj primární úkol.
Za svou výhodu nový ředitel považuje, že nastupuje v situaci, kdy má ministerstvo zájem síť nerušit, ale naopak rozšířit. „Představa mít širokou síť a naopak štíhlé ústředí, tak to považuji za svůj primární úkol,“ uvedl. Česká centra by podle něj měla být partnerem ekonomické diplomacie.
Letos v červnu Macinka řekl, že budoucnost a hospodaření Českých center mohou ohrozit dopady financování českého pavilonu na světové výstavě Expo 2025 v Ósace. Podle šéfa diplomacie se od ledna 2023 sloučila kancelář generálního komisaře Expo 2025 s Českými centry, která nyní nesou finanční dopady projektu.
Uvedl tehdy, že ztráty mohou podle něj významně zasáhnout hospodaření této příspěvkové organizace. „Dostali jsme se do situace, že Česká centra skončí v takovém minusu, že možná budou muset být zrušena úplně všechna,“ řekl v červnu. Nyní ale rušení poboček odmítl.
Hlavním zdrojem financování Českých center je příspěvek od zřizovatele, ministerstva zahraničí. Dále mají vlastní příjmy z prodeje vstupenek, služeb, kurzů nebo pronájmů prostor. Mohou také získávat peníze z domácích i zahraničních grantů, sponzorských darů a kulturních projektů. Pánek Jurková na jaře uvedla, že letos ministerstvo centrům na provoz poskytlo 157 milionů korun, loni to bylo 183 milionů korun.
Bývalý šéf české diplomacie Jan Lipavský (za ODS) uvedl, že hlavní úkol ministra zahraničí je zajistit pro Česká centra stabilní státní příspěvek. „Představa, že příspěvková organizace má generovat zisk, je v rozporu s českou legislativou. Mně se držet financovaní Českých center dařilo. Ministr Macinka v této věci systematicky mlží,“ podotkl. Pánek Jurková podle něj odváděla skvělou práci. „Dařilo se jí Česká centra modernizovat a propagovat dobré jméno Česka v zahraničí,“ dodal. Novému řediteli popřál hodně štěstí pro jeho důležitou misi.
Soběstačná centra jsou iluze, míní Sokol
Místopředseda zahraničního výboru sněmovny Petr Sokol (ODS) mluví o chaotické politice. „My jsme na jaře slyšeli, že budou zrušena tři, pak jsme dokonce slyšeli o čtyřech Českých centrech v Tbilisi, Miláně, v Sofii. Teď se zdá, že to rušení nenastane, to je asi dobře,“ míní Sokol.
To, že budou centra zcela finančně soběstačná, má za iluzi. „Propagace České republiky něco stojí a ty peníze se potom vracejí,“ podotkl Sokol. Větší zapojení krajanských komunit kupříkladu v Chorvatsku naopak považuje za dobrý nápad.
Macinka také řekl, že některá z center se podle něj plíživě proměnila do stavu, kdy se místo kulturní diplomacie začala věnovat kulturním válkám, což ministr považuje za nepřijatelné. Chce, aby se znovu stala nástrojem české kulturní a veřejné diplomacie, soustředila se na podporu české kultury, vědy či byznysu a přispívala k dobrému jménu ČR v zahraničí.
„Česká centra každoročně končí v poměrně vysoké ztrátě. Ministerstvo zahraničních věcí vždy muselo doplácet desítky milionů korun každý rok na to, aby tu ztrátu dorovnalo,“ prohlásil ministr. Z některých center se pak podle něj časem začaly stávat „státní neziskovky“. „Lidé, kteří ve vedení tady těchto některých center působili, tak buď nepochopili svoji roli a nebo se tu instituci, ve které působili, vědomě rozhodli zneužít jako prostor pro nějaký politický aktivismus. To určitě musí skončit, my to podporovat nehodláme,“ dodal.
Podle Jukla bude potřeba podívat se, jestli jsou všichni lidé na svých místech. „Čímž nenaznačuji, že bych prostě hned zítra začal někoho odvolávat. Ale je jasné, že máme-li představu o tom, co budou Česká centra dělat za několik let, tak potřebujeme mít ty lidi, kteří se nám do té vize hodí a to, jak se stává, tak nemusí platit pro všechny,“ řekl.
Česká centra jsou důležitým doplňkem české diplomacie, protože propagují českou kulturu. Aktuálně fungují v desítkách zemí, zejména těch evropských, uvedla vedoucí kulturní redakce ČT Tereza Willoughby. „Nejde jen o kulturní akce, ale i propagaci kreativních průmyslů, vědy, inovací, které vznikají v České republice,“ konstatovala Willoughby.
I v minulosti byla centra rušena a přesouvána do jiných regionů, dodala. Kromě českých center fungují i České domy jako místo setkávání krajanů. „To se děje například v Jeruzalémě,“ podotkla Willoughby.
Konvalina si myslí, že Česká centra jsou jakýmsi nechtěným dítětem ministerstva zahraničí. „Česká centra jsou aktivní a jsou vidět, což je na řadě míst pro diplomaty, kteří nemají za úkol být veřejně vidět, iritující,“ míní.
Podle komentátora Týdeníku Euro Petra Fischera ale ekonomická diplomacie vše nezmůže. „Myslím, že je dobré mít zajímavý obraz v zahraničí, pro něj se dá udělat leccos. Samozřejmě i jiné instituce, ale my jsme kulturní národ, který má co zahraničí nabídnout,“ je přesvědčen novinář.
Odmítnutí akreditace pro Deník N
Deník N po tiskové konferenci napsal, že ministerstvo zahraničí odmítlo akreditaci jeho novinářce Zdislavě Pokorné. Jako vysvětlení Macinka podle Deníku N uvedl, že list považuje za alternativní médium a pro ta bude pořádat tiskové konference jindy.
