Motoristé

Vláda vyšle jeden svůj armádní airbus do egyptského Šarm aš-Šajchu a jeden do jordánského Ammánu, řekl novinářům po pondělním zasedání Bezpečnostní rady státu premiér Andrej Babiš (ANO). Přivezou domů české občany, případné volné místo kabinet nabídne dalším zemím. Čechy z Ománu zatím bude evakuovat společnost Smartwings. Pokud bude potřeba, mohl by se tam pro další lidi vrátit armádní airbus, který nejprve zamíří do Egypta, uvedl ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé).

V pondělí odletí do Ománu čtyři letadla společnosti Smartwings pro české občany, řekl premiér Andrej Babiš (ANO) televizi Nova. Obnovení spojení s Ománem potvrdila agentuře ČTK i letecká společnost. Babiš v neděli mluvil také o tom, že Praha je připravena vyslat lety do Egypta pro Čechy v Izraeli. Podle systému Drozd jsou v Izraeli stovky Čechů. O možnosti případných repatriací Čechů z Blízkého východu bude v pondělí ráno jednat Bezpečnostní rada státu.

Buď se íránský režim do 48 hodin rozpadne, nebo vedení převezmou tamní revoluční gardy a začne vojenská diktatura, prohlásil v Otázkách Václava Moravce ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Buňky, které může mít Írán v západních zemích, se mohou podle něj probouzet. Česko okamžitě posílilo ostrahu určitých míst, dodal Macinka. Podle opozičního europoslance Alexandra Vondry (ODS) není budoucnost Íránu otázkou příštích 48 hodin a lidé mají šanci na změnu režimu.

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.

V destinacích Blízkého východu se nachází několik tisíc Čechů. Podle místopředsedy Asociace cestovních kanceláří (ACK) Jana Papeže situace ovlivňuje cesty lidí jak přímo v zasažených zemích, tak v destinacích spojených přes Spojené arabské emiráty (SAE) či Katar. ACK podle něj situaci sleduje a podle vývoje bude rozhodovat o dalších krocích. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) je prioritou zajistit bezpečnost českých občanů, kteří se nacházejí v Íránu. Žádný repatriační let z Blízkého východu v tuto chvíli neplánuje, řekl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) ČT. Nejvíce Čechů je v Dubaji, kde jich je hlášeno 2,5 tisíce.

K maximální zdrženlivosti, ochraně civilního obyvatelstva a dodržování mezinárodního práva v souvislosti s vývojem po útoku USA a Izraele na Írán ve společném prohlášení vyzvali předseda Evropské rady António Costa a šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk útok na Írán odsoudil a vyzval všechny strany, aby se vrátily k jednání. Na žádost Francie se také sešla Rada bezpečnosti OSN. V neděli spolu přes video budou hovořit unijní ministři zahraničí.

Premiér Andrej Babiš (ANO) jednal v minulých dnech s americkým velvyslancem v Praze Nicholasem Merrickem o výdajích na obranu, napsal v pátek Deník N. Vláda chce snížit obranné výdaje ve srovnání s návrhem rozpočtu předloženým minulým kabinetem. Velvyslanec navrhl podle Deníku N Babišovi, že by Česko mohlo splnit svůj závazek vydávat dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) na obranu tím, že by přispělo do fondu Severoatlantické aliance (NATO) na nákup zbraní Ukrajině. Podle Deníku N to Babiš odmítá a snaží se získat roční odklad.

Německo zpřísnilo svá azylová pravidla a zároveň usnadnilo přístup žadatelů o azyl na pracovní trh. Poslanci Spolkového sněmu schválili příslušné návrhy zákonů, které z velké části převádějí do německého práva azylovou reformu Evropské unie z roku 2024, takzvaný migrační pakt.

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) má v rámci plánovaných vládních úspor podle informací Českého rozhlasu propustit 37 zaměstnanců. V rozhovoru pro Českou televizi varoval jeho ředitel Mark Rieder před následky, které by se projevily i v tak důležitých oblastech, jako jsou výstrahy na jevy, které způsobují stomiliardové škody.

Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) a vládní zmocněnec pro klimatickou politiku a Green Deal Filip Turek (za Motoristy) jednali se zástupci národních parků o financování. Červený označil jednání za plodné. Podle něj se dohodli na nastavení komunikačního rámce a na měsíčních schůzkách. Upozornil ale, že financování není ideální a rozpočet si vyžádá úspory. Parky mají předložit analýzu, jak na ně škrty dopadnou. Červený počítá i s personálními změnami, které se dotknou také ministerstva.

Ministerstvo vnitra stahuje dovolání ve sporu s hnutím Svoboda a přímá demokracie (SPD) kvůli zařazení do zprávy o extremismu za druhé pololetí roku 2020. Podle ministra vnitra Lubomíra Metnara (ANO) bylo dovolání podáno bez jeho pověření a za jeho zády. Bývalý šéf resortu Vít Rakušan (STAN) by naopak dovolání považoval za přirozený krok.

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) pro příští rok zatím nepočítá s růstem výdajů na obranu o 60 miliard korun. Ve sněmovně to však slíbil ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). „O tom, že potřebujeme výdaje na obranu, není debata. Debata je o tom v jaké výši,“ prohlásil člen sněmovního rozpočtového výboru Vojtěch Krňanský (Motoristé). Tvrdí, že stát neuměl v minulém ani předminulém roce efektivně utratit vynaložené prostředky. Předpokládá každopádně, že rozpočet na obranu poroste. Podle místopředsedy téhož výboru Vojtěcha Munzara (ODS) není obranyschopnost priorita této vlády. Kabinetu vytknul letošní škrty ve výdajích na obranu ve výši 21 miliard korun. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.

Na ministerstvu životního prostředí se ve čtvrtek uskuteční jednání s řediteli všech čtyř národních parků, které jsou na území ČR. Předmětem bude financování, řekl v Interview ČT24 moderovaném Barborou Kroužkovou vládní zmocněnec pro klima Filip Turek (za Motoristy). Vyjádřil se i k novému ministrovi životního prostředí Igoru Červeném (Motoristé). „My máme podobný pohled na svět, na ochranu životního prostředí i na průmysl, takže z pozice vládního zmocněnce pro klimatickou politiku a Green Deal jsem spokojen s naší spoluprací,“ prohlásil.

Zahraniční vysílání Českého rozhlasu (ČRo), které slaví 90 let, by mohlo v letošním roce přijít o 8,75 milionu korun, tedy o čtvrtinu částky, se kterou hospodařilo loni. Snížení rozpočtu plánuje ministerstvo zahraničí, které tuto službu financuje, vyplývá z vládního návrhu státního rozpočtu na rok 2026.

Valné shromáždění OSN schválilo rezoluci, ve které vyjádřilo podporu Ukrajině bránící se ruské vojenské agresi. Napsaly to v noci na středu agentury Reuters a AFP. OSN tak učinilo na svém mimořádném zasedání v úterý – tedy v den čtvrtého výročí ruské invaze na Ukrajinu. Pro usnesení hlasovali zástupci 107 zemí, proti jich bylo 12 a dalších 51 se zdrželo. Proti rezoluci byly země jako Rusko, jeho spojenec Bělorusko, Írán nebo Kuba. Hlasování se zdržela Čína, Maďarsko nebo Spojené státy, reprezentované zástupkyní velvyslance USA při OSN Tammy Bruceovou.

Žádná armáda nemůže zlomit vůli národa, který se rozhodl být svobodný, řekl v úterý český ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) na jednání Rady bezpečnosti Organizace spojených národů (OSN) k situaci na Ukrajině. Vyzval přitom Rusko, aby válku zastavilo a dalo šanci míru, nikoliv jako gesto slabosti, ale coby krok zodpovědnosti. Ukrajina a její spojenci si připomínají čtvrté výročí plnohodnotné ruské invaze. Pokračující agresi na Ukrajině se věnuje i mimořádné zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku.

Po České republice se konaly akce připomínající začátek ruské plnohodnotné invaze na Ukrajinu před čtyřmi lety, 24. února 2022. Bezpečnost a obranyschopnost Česka, Ukrajiny a celé Evropy byly tématy veřejného slyšení v Senátu, ze kterého se členové vlády Andreje Babiše (ANO) omluvili, zatímco prezident Petr Pavel dorazil. Zajištění bezpečnosti je odpovědností nás všech, řekl Pavel v horní komoře. Prezident se odpoledne sešel na Hradě s podporovateli napadené země.

Novým ministrem životního prostředí se stal Igor Červený (Motoristé). Hosté Událostí, komentářů probrali priority ministerstva a zaměřili se zejména na financování národních parků. Podle místopředsedy sněmovního výboru pro životní prostředí Matěje Gregora (Motoristé) je státní rozpočet v dezolátním stavu, proto je potřeba šetřit na všech frontách. „Žádné škrty v rozpočtu národních parků nehrozí. Jen chceme využít jejich finanční rezervy do státního rozpočtu,“ vysvětluje Gregor. Bývalý ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) se tohoto zásahu obává. Podle exministra by to parky krátkodobě bez finančních rezerv možná zvládly, ale problém dle něj je, že to vláda navrhuje i ve střednědobém horizontu. „Každý další rok navrhujete další snížení rozpočtu národních parků. To je vyhladovění. Je to reálné ohrožení fungování národních parků,“ varuje Hladík. Diskusí provázel Lukáš Dolanský.

Planeta se otepluje, a proto je potřeba snižovat emise oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů, shodne se 99 procent vědců. Co si o tom myslí Češi a jak se to propisuje do politiky? Na to se zaměřil pondělní díl pořadu Fenomén doby s názvem Boj o klima. Redaktorka a spoluautorka reportáže Eva Koryntová považuje téma za aktuální i vzhledem k tomu, že resort životního prostředí vedou Motoristé, kteří svůj program staví na zpochybňování změny klimatu i toho, že za ni může lidská činnost.

Prezident Petr Pavel v pondělí na Pražském hradě jmenoval kandidáta Motoristů Igora Červeného ministrem životního prostředí. Zhruba po dvou měsících se tak zkompletoval kabinet Andreje Babiše (ANO) a zaniklo pověření šéfa diplomacie Petra Macinky (Motoristé), aby řídil právě i tento resort. Červený po uvedení do úřadu řekl, že jeho prvním úkolem bude pokračování programu Nová zelená úsporám, a též oznámil vyřešení svého střetu zájmů.

Česko bude v EU usilovat o úplné zrušení zákazu prodeje nových vozidel se spalovacím motorem po roce 2035, řekl po jednání kabinetu premiér Andrej Babiš (ANO). Vláda vedle toho přerušila projednávání svého legislativního plánu na letošek a výhledu na další roky. Babišovi vadilo, že v plánu jsou rozpory.

Auto s ministrem kultury Otou Klempířem (za Motoristy) mělo v Praze dopravní nehodu. Klempíře po nehodě odvezl náhradní vůz na ministerstvo, kde se mu ale udělalo nevolno a začal mít závratě, proto ho sanitka převezla do Ústřední vojenské nemocnice (ÚVN). Vyšetření nepotvrdilo krvácení do mozku a v úterý se ministr vrátí do práce. Policejní mluvčí Eva Kropáčová řekla, že policie okolnosti srážky dvou osobních aut na Vítězném náměstí vyšetřuje.

Hosté Událostí, komentářů týdne debatovali o jmenování Igora Červeného (Motoristé) ministrem životního prostředí a budoucnosti ekologické agendy. Probrali také nedoporučení mandátového a imunitního výboru vydat premiéra Andreje Babiše (ANO) a předsedu sněmovny Tomia Okamury (SPD) k trestnímu stíhání. Tématem byla rovněž umělá inteligence a její vývoj. Pozvání do debaty moderované Lukášem Dolanským přijali hlavní komentátorka Czech News Center Lenka Zlámalová, bývalý novinář a politik Vladimír Mlynář, chirurg a účastník misí Lékařů bez hranic Tomáš Šebek, herec, režisér a ekologický aktivista Petr Vacek a herec a spisovatel Daniel Krejčík.

Ministerstvo zahraničí potvrdilo, že je pro přijímání zemí západního Balkánu do Evropské unie. Řekl to šéf tuzemské diplomacie Petr Macinka (Motoristé) při setkání s černohorským protějškem Filipem Ivanovičem. Většina Čechů si ale podle průzkumu rozšiřování Unie nepřeje. Česko je dokonce druhou nejskeptičtější zemí sedmadvacítky. Snazší cestování mezi svými dvěma domovy by uvítali i lidé přejíždějící mezi Balkánem a Českem. Počkat ale musí nejméně dva roky. Pak by se k sedmadvacítce mohla připojit právě Černá Hora, která je v přístupových rozhovorech nejdál.