Podle říjnového volebního modelu agentury Kantar pro ČT by v době sběru dat překročilo pětiprocentní hranici nutnou pro vstup do Poslanecké sněmovny pět politických subjektů. První místo zaujímá hnutí ANO, kterému říjnový model přisoudil 29,5 %, tedy o jeden bod méně než v srpnu. Oproti volbám se ale jedná o propad o pět procentních bodů. Odliv voličů ANO směřuje nyní nejvíce ke STAN, část přechází také k SPD, Našemu Česku nebo se přesouvá mezi nevoliče. Hlavním důvodem je zklamání z plnění, respektive neplnění volebních slibů, část bývalých příznivců také zmiňuje nespokojenost s koalicí s SPD nebo Motoristy.
Na druhém místě výrazně posílilo hnutí STAN, aktuálně by dosáhlo na 23,5 procenta, což je o 6,5 bodu více než v srpnu a o 12,5 bodu více, než byl jeho volební zisk. Ke Starostům přicházejí zklamaní voliči celé opozice, nejvíce ODS, ale také od KDU-ČSL, TOP 09 nebo Pirátů. Část přechází také od ANO.
STAN je pro nové příznivce viditelnější a důraznější stranou, která dokáže lépe prosazovat své názory, a působí tak voličsky perspektivněji. Důvodem k odchodu od ODS je zejména slabší vedení a její nevýraznost v opozici. U Pirátů hraje roli také umírněnější vystupování STAN, zatímco voliči TOP 09 častěji vnímají STAN jako silnější stranu s větší šancí uspět, zjistil Kantar.
Posílení STAN
Za výrazným posílením STAN může stát kombinace několika faktorů. V aktuálním výsledku se může odrážet úspěch v říjnových komunálních volbách. Výraznější nárůst podpory je patrný také v týdnu po prosazení vládního návrhu na změnu financování veřejnoprávních médií (ve sněmovně v prvním čtení – pozn. redakce). Zdá se, že STAN tak stále výrazněji přebírá pozici lídra opozice, míní Kantar.
Třetí místo si i přes pokles o tři procentní body udržela ODS, která aktuálně dosahuje zisku 12,5 procenta. Následují Piráti se 7,5 procenta a SPD s 5,5 procenta, přičemž oba subjekty oslabily o jeden procentní bod. Na hranici vstupu do dolní parlamentní komory se již několik měsíců pohybují Motoristé. Jejich aktuální zisk 4,5 procenta by v říjnu na překročení potřebné pětiprocentní hranice nestačil.
K volbám by šlo přes 63 procent voličů
Model volební účasti ukazuje, že by se voleb, které by se konaly v době sběru dat, zúčastnilo 63,5 procenta občanů starších 18 let. Od března se model volební účasti výrazněji nemění. Obecně platí, že vyšší modelovaná volební účast je zaznamenávána typicky před volbami do sněmovny.
Naposledy jsme takovýto trend zaznamenali právě v období před volbami v roce 2021 i 2025, kdy odhadnutá hodnota velmi dobře korespondovala s reálnou volební účastí, upozornili pracovníci Kantaru. První následná měření ale indikovala propad zpět na průměrnou hladinu. Naopak další typy voleb – komunální a senátní volby v září 2022 nebo 2026, prezidentské volby v lednu 2023 ani volby do Evropského parlamentu v červnu 2024 – neměly na model volební účasti do Poslanecké sněmovny zásadní vliv.
Aktuální průzkum pro ČT v rámci pravidelného projektu Trendy Česka provedla společnost KANTAR CZ, s. r. o. Sběr dat probíhal ve dnech 12. 10. až 30. 10. 2026 na reprezentativním vzorku 1200 respondentů, který odráží reálné sociodemografické rozložení společnosti (pohlaví, věk, kraj, vzdělání, místo bydliště).
Do volebního modelu pro jednotlivé strany vstoupilo 1005 respondentů. Jedná se o respondenty, kteří nevylučují svou účast ve volbách. Statistická chyba tohoto volebního modelu se v aktuální vlně měření pohybuje u jednotlivých stran v rozmezí +/− 1,2 (u stran s nízkým ziskem) až +/− 3,2 (u stran s vysokým ziskem) procentního bodu.
