Průzkum

Problémy s placením energií zažívá v Česku přes 1,25 milionu lidí. Vyplývá to z průzkumu, který si nechalo zpracovat ministerstvo práce a sociálních věcí. Číslo se za poslední tři roky téměř zdvojnásobilo. Energetická chudoba zasahuje hlavně samoživitelky, nízkopříjmové rodiny a seniorky, které žijí samy.

Ekonomická situace domácností se už druhým rokem zlepšuje, lidé to ale vnímají jinak. Často si myslí, že se země ubírá špatným směrem, vyplývá z průzkumu agentury STEM a poradenské společnosti KPMG. Na tom, zda se mají Češi lépe, se ale politici úplně neshodnou. Například poslanec ODS Karel Haas v Událostech, komentářích řekl, že situace lidí je často lepší, než uvádějí v průzkumech. Místopředseda poslaneckého klubu ANO Patrik Nacher uvedl, že situace se možná meziročně zlepšila, ale pořád se lidé nemají tak dobře jako před covidem. Poslankyně SPD Marie Pošarová poukázala na špatnou situaci mladých lidí.

Dobrovolnictví se v Česku věnuje 1,66 milionu lidí nad 15 let. V průměru odpracoval každý zdarma skoro dvě a půl hodiny týdně, zjistil Český statistický úřad. Za rok tak odvedli práci za víc než 47 miliard korun. Ministerstvo vnitra podle Víta Rakušana (STAN) připravuje koncepci na podporu dobrovolnictví s opatřeními do roku 2030.

Velká část uprchlíků souhlasí s tím, že najít si práci načerno bez smlouvy je pro Ukrajince jednodušší než pracovat oficiálně. Ukázal to výzkum o postojích válečných uprchlíků z Ukrajiny, který provedli výzkumníci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Víc než čtvrtina dotázaných pak považuje neformální zaměstnání za podstatné pro zajištění živobytí. Posiluje pak skupina těch, kteří jsou nespokojení s nynějším pracovním uplatněním.

Třetina školáků v Česku nemá žádnou výuku venku. Mimo třídy se více učí mladší žáci. Ve volném čase chodí denně jen tak ven zhruba desetina dětí. Školák v Česku přitom tráví denně na čerstvém vzduchu zhruba dvě hodiny, což je zhruba stejně jako před devíti lety. Ukázal to průzkum agentury STEM pro Nadaci Karel Komárek Family Foundation.

Třetina dětí doma zažívá hádky, křik a tresty, zjistil to průzkum společnosti SC&C. Pokud rodiče děti trestají, nejčastěji je to podle něj formou pokárání, pak zákazem her, chození ven nebo třeba odepřením kapesného. Fyzicky jsou pak trestaná čtyři procenta dětí. Právě fyzickým trestům se bude věnovat i novela občanského zákoníku. Vláda by se jí měla zabývat ve středu.

Čeští učitelé nechtějí vykonávat funkci ředitele školy. Zájem o post má pouze šestina z nich, vyplývá z průzkumu PAQ Research. Do více než poloviny konkurzů se přihlásí jen jeden kandidát. A školní inspekce letos zaznamenala už dvě desítky řízení, kam se nepřihlásil vůbec nikdo.

Vládní kandidátka Claudia Sheinbaumová se zřejmě stane první mexickou prezidentkou. V průzkumech, oficiálních odhadech i průběžných výsledcích sčítání hlasů má přes padesát procent hlasů. K vítězství jí už poblahopřáli dva další kandidáti z nedělních prezidentských voleb – Xóchitl Gálvezová a Jorge Álvarez Máynez. Většinu by podle oficiálního odhadu volebního úřadu INE měly obhájit i vládní strany v obou komorách parlamentu.

Důvěra v prezidenta Petra Pavla klesla, stále je ale nadpoloviční. Krátce po nástupu do funkce loni v květnu mu věřilo 60 procent lidí v Česku, nyní je to 53 procent. Více mu důvěřují mladí lidé než starší, vyplývá z průzkumu agentury STEM. Pavlovi nadále věří výrazně více lidí než jeho předchůdci Miloši Zemanovi na konci jeho mandátu.

Volby do Evropského parlamentu by nyní vyhrálo s 26,1 procenta hlasů ANO před koalicí SPOLU (ODS, TOP 09 a KDU-ČSL), kterou by volilo 22,3 procenta českých občanů. Následovali by Piráti se ziskem 12,1 procenta hlasů. Vyplývá to z květnového průzkumu agentury STEM/MARK pro Institut H21. V porovnání s dubnem si ANO v průzkumu mírně pohoršilo, zatímco SPOLU a Piráti si polepšili. Piráti současně předběhli STAN a koalici SPD a Trikolory. Vedle nich by se do europarlamentu ještě dostala koalice Stačilo! v čele s komunisty a koalice Přísahy a Motoristů sobě.

Přibývá střadatelů, kteří se snaží zhodnotit své úspory. Podle průzkumu agentury Ipsos měla ještě před třemi lety čtvrtina oslovených lidí peníze v hotovosti nebo na běžném účtu. Teď už to není ani každý pátý. Vzrostl zájem o spořicí účty, naopak už není tak atraktivní investovat do nemovitostí.

Britský premiér Rishi Sunak překvapil ve středu večer britskou veřejnost, když před sídlem premiérů 10 Downing Street v Londýně oznámil termín parlamentních voleb – 4. července. Čekalo se přitom, že volby, ve kterých má jeho Konzervativní strana podle průzkumů mnohem menší šance na úspěch než její největší soupeři z řad labouristů, odloží až na podzim. Podle některých politických komentátorů Sunak vsadil na to, že se v posledních dnech zlepšilo několik významných ukazatelů britské ekonomiky, a chce nyní pozitivních nálad ve společnosti využít pro kampaň.

Češi pokračují v úsporách při spotřebě energií i u dalších výdajů. Nějaké opatření udělalo za poslední rok v tomto směru šedesát procent tuzemských domácností, v průměru jim to přineslo úsporu kolem osm tisíc korun za rok. Polovina domácností pak plánuje další úsporné kroky i do budoucna. Stojí za tím především očekávání opětovného růstu cen energií v příštích letech, vyplývá z průzkumu společnosti Ipsos.

Pro zavedení sektorové daně v Česku by bylo 70 procent dospělých. Čtvrtina lidí se staví proti, ukázal to průzkum agentury Kantar CZ pro Českou televizi. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v pořadu Otázky Václava Moravce řekl, že sám neplánuje sektorovou daň navrhovat. Česko zavedlo takzvanou windfall tax pro energetické, petrochemické a těžební firmy a velké banky. Očekávalo se, že veřejné rozpočty z ní získají 85 miliard korun. Podle resortu financí stát loni na zálohách dostal 39,1 miliardy korun a letos za první kvartál 13 miliard korun.

Památkáři vystavili v Opavě zlatý a stříbrný poklad, který archeologové našli loni při průzkumu v prostoru školního hřiště v ulici Praskov. Soubor obsahuje hlavně uherské dukáty a pražské groše, které jsou výjimečně zachovalé. Na místě hřiště stál v 15. století opavský hrad, který byl později přestavěn na zámek a ještě později zbořen, řekl ředitel ostravského odborného pracoviště Národního památkového ústavu Michal Zezula. Poklad čítá 102 mincí, k vidění bude v prostorách Galerie Eisler v Obecním domě Opava do 19. května.

Do evropských voleb zbývají necelé čtyři týdny. Podle průzkumu agentur Kantar CZ a Data Collect pro ČT měly na přelomu dubna a května největší potenciál oslovit voliče ANO a STAN. Pokud by je volili všichni, kteří je skutečně zvažují, získaly by shodně 27,5 procenta. Na třetím místě je koalice SPOLU, čtvrtí se umístili Piráti.

Spíše než rozhodnout o složení orgánu, který má rozhodující slovo při schvalování evropské legislativy, budou chtít čeští voliči u červnových eurovoleb vyjádřit názor na současnou vládu. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro službu ČTK Connect. Z průzkumu také vyplynulo, že by o složení Evropského parlamentu mohla v Česku hlasovat asi třetina voličů.

Ministerstvo životního prostředí povolilo průzkumné práce pro těžbu lithia v Rožné na Žďársku. Těžit v lokalitě chce soukromá společnost Geomin, která o možnost prozkoumat území na Vysočině požádala už loňský rok. Proti je ale státní podnik Diamo a také obec Rožná, kterých by se dobývání lithia přímo dotýkalo.

Sněmovní volby by v dubnu vyhrálo hnutí ANO s 32,5 procenta, druhá ODS by měla třináct procent, SPD a Piráti shodně po deseti procentech a hnutí STAN by získalo osm procent hlasů. Další politické strany a uskupení by se do sněmovny nedostaly, mají podporu méně než pět procent. Vyplývá to z volebního modelu, který na svém webu zveřejnila agentura Median. V porovnání s březnem posílilo z vládních stran jen hnutí STAN, výrazněji si polepšila opoziční SPD. Ochota zúčastnit se voleb mírně vzrostla, k volbám by v dubnu přišlo 64,5 procenta voličů.

Většina nevyléčitelně nemocných chce znát svou prognózu a stále více lidem se daří prožít poslední dny doma. Závěry nového průzkumu překvapily i mnohé odborníky. Jen třetina oslovených ale dokázala popsat význam paliativní péče, která pomáhá pacientům s těmi nejvážnějšími diagnózami. Téma pro Události zpracovala redaktorka Lea Surovcová.

Češi před volbami do Evropského parlamentu (EP) považují za nejdůležitější obranu a energetickou nezávislost. Důležité téma je podle nich také migrace, vyplývá z oficiálního průzkumu Evropské unie Eurobarometr. Na rozdíl od evropského průměru naopak Čechy nezajímá změna klimatu. Zájem o evropské volby se v Česku více než zdvojnásobil, ale stále je nejnižší v celé Unii.

Volby do Evropského parlamentu by nyní v Česku vyhrálo podle průzkumu agentury STEM/MARK ANO s 27,5 procenta hlasů před koalicí SPOLU (ODS, TOP 09 a KDU-ČSL), kterou by volila pětina lidí. Zhruba po deseti procentech hlasů by dostala koalice Starostové a osobnosti pro Evropu, kterou tvoří hnutí STAN a SLK, a koalice SPD a Trikolory. Podobný zisk by měli i Piráti. Pětiprocentní hranici by ještě překročila koalice Stačilo! v čele s komunisty a koalice Přísahy a Motoristů sobě. S ohledem na očekávanou nízkou volební účast je ale třeba brát výsledky průzkumu s obezřetností, upozornila agentura.

Důvěra ve vládu a Poslaneckou sněmovnu zůstává nízká, nicméně proti konci loňského roku se jejich hodnocení mírně zlepšilo a nyní jim shodně důvěřuje pětina lidí. Vyplývá to z aktuálního průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Prezidentu Petru Pavlovi podle něj věří 54 procent obyvatel a Senátu 32 procent a také v jejich případě jsou výsledky v porovnání s předchozím průzkumem mírně lepší. Nejvyšší důvěře mezi ústavními institucemi se nadále těší starostové a obecní zastupitelstva. Kabinet premiéra Petra Fialy (ODS) a dolní parlamentní komora vyšly z hodnocení nejhůře.

Téměř dvě třetiny lidí v Česku si přejí silného lídra, který by vzal zemi z rukou mocných a bohatých. V únorovém průzkumu agentury Ipsos se takto vyjádřilo 65 procent dotázaných v České republice. Na Slovensku si silného lídra přálo 69 procent lidí. Výsledky průzkumu v 28 zemích světa, které jsou součástí studie Populism in 2024 (Populismus v roce 2024), agentura Ipsos poskytla ČTK. Ukázaly také, že 58 procent populace v Česku má pocit, že se o ně tradiční strany nezajímají.