Češi přiznávají psychické potíže, terapeuty ale hledají marně

Psychické potíže jsou v Česku časté. Během uplynulého roku se s nimi setkalo téměř osmdesát procent populace, přičemž nejvýrazněji zasáhly ženy a mladé, vyplývá z průzkumu agentury Ipsos pro platformu Hedepy, který se uskutečnil nejen v Česku, ale i na Slovensku, v Polsku, Maďarsku, Litvě a Rumunsku. Terapii se lidé v tuzemsku většinou nebrání, v cestě jim ale brání peníze, dlouhé čekací lhůty či nejistota, jak terapeuta najít.

Téměř osm z deseti Čechů (79 procent) se v uplynulém roce potýkalo s problémy natolik závažnými, že ovlivňovaly jejich každodenní život, vyplývá z průzkumu. Ženy v něm uvádějí psychické potíže výrazně častěji než muži. Nejvíce postiženou generací je však generace Z.

Nejčastějším problémem, který lidi trápí, je stres (36 procent), následují finanční starosti (30 procent) a problémy ve vztazích (27 procent). Hned za nimi je smutek (26 procent), úzkost (24 procent) a pracovní tlak (24 procent). Více než polovinu lidí (58 procent) přitom trápí něco, co se odehrává uvnitř: stres, smutek, úzkost, samota nebo pocit deprese.

Ve srovnání s ostatními zeměmi uvádějí Češi stres spolu se Slováky nejméně často. V Polsku a Maďarsku trápí více než polovinu lidí.

Průzkum také ukázal, že téměř dvě třetiny Čechů (62 procent) zažily situace, kdy chtěly mluvit o svých pocitech, ale neudělaly to. Nejčastější překážkou nejsou předsudky, ale prostě to, že nemají s kým si promluvit (20 procent).

Nejistota u Čechů panuje také při samotném výběru terapeuta. Celkem 64 procent považuje nalezení vhodného odborníka za obtížné. Každého pátého Čecha (dvacet procent) od terapie odrazuje (nebo by odrazovalo) právě to, že neví, jak dobrého terapeuta najít. V tomto případě jde o nejvyšší podíl ze všech šesti zemí. V Maďarsku a Litvě tápe ohledně hledání dobrého terapeuta osmnáct procent respondentů, v Polsku sedmnáct procent, na Slovensku je to šestnáct procent a v Rumunsku třináct procent lidí.

„Vyhledat terapeuta bývá nejtěžší právě ve chvíli, kdy má člověk nejméně energie. Musí se zorientovat v různých typech odborníků, rozhodnout se, komu může důvěřovat, a často také překonat obavu, zda je jeho problém dostatečně vážný. Pokud je celý proces příliš složitý nebo nejasný, člověk může pomoc odložit, i když by mu mohla výrazně ulevit,“ popsala psychoterapeutka Zuzana Steigerwaldová.

Průzkum zároveň zmapoval, že téměř čtvrtina Čechů má s terapií zkušenost, zatímco další čtvrtina by ji nikdy nezvažovala. Zbývající polovina je buď otevřená terapii, nebo má zájem ji vyzkoušet.

Překážky na cestě k terapii

Cena terapie představuje překážku pro 26 procent tuzemských respondentů. Přestože jde o významnou bariéru, v porovnání s ostatními sledovanými zeměmi je tento podíl nejnižší. V Polsku a Rumunsku cenu označilo za překážku 41 procent lidí a v Maďarsku 38 procent.

Téměř sedm z deseti Čechů (69 procent) navíc neví, zda jejich zdravotní pojištění terapii hradí. Informovanost klesá s věkem. „Lidé často nevědí, na jakého odborníka se obrátit, podle čeho jej vybírat ani jaké možnosti úhrady mají k dispozici,“ uvedli odborníci. Podobné je to také na Slovensku (66 procent), v ostatních zemích to bylo mezi 28 až 39 procenty.

Raději mluvit osobně než on-line

Průzkum zároveň ukázal, že Češi dávají při péči o duševní zdraví výrazně přednost osobnímu kontaktu. Výhradně nebo převážně osobní terapii preferuje 72 procent respondentů, což je spolu s Rumunskem nejvyšší podíl ze sledovaných zemí. Převážně či výhradně on-line formě dává přednost sedm procent Čechů.

Z dat dále vyplývá, že třetina Čechů (34 procent) už někdy vyzkoušela nástroje umělé inteligence pro psychickou podporu, poradenství v oblasti duševního zdraví nebo řešení osobních problémů. Nejčastěji k AI pro tyto účely sahají lidé z generace Z (58 procent) a s přibývajícím věkem její využití klesá.

Průzkum agentury Ipsos proběhl v Česku, na Slovensku, v Polsku, Maďarsku, Litvě a Rumunsku od 1. do 7. září 2026 u příležitosti Světového dne duševního zdraví, který připadá na 10. října. Celkem se do něj zapojilo 5038 respondentů ve věku 18 až 70 let, z toho 1006 v Česku. Vzorky v jednotlivých zemích byly reprezentativní podle pohlaví, věku a regionu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Generál Šnajdárek od ledna povede sekci rozvoje sil ministerstva obrany, řekl Zůna

Brigádní generál Petr Šnajdárek nastoupí od ledna nadcházejícího roku do čela sekce rozvoje sil ministerstva obrany. Skončí ve funkci ředitele sekce komunikačních a informačních systémů, kde ho nahradí Jan Jelínek, sdělil ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) při své návštěvě Izraele, kde je společně s premiérem Andrejem Babišem (ANO).
15:32Aktualizovánopřed 3 mminutami

Minutu po minutěČesko si připomíná výročí 17. listopadu. Na Národní třídu přišla řada politiků

Na pražské Národní třídě lidé zapalují svíčky a připomínají si události 17. listopadu. Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva připomíná řada akcí po celém Česku. Centrem oslav 37. výročí sametové revoluce je tradičně právě Národní třída, kde se koná celodenní program Korzo Národní v rámci Festivalu svobody. Výročí si tam přišla připomenout i řada politiků. Vzpomíná se však nejen na pád komunistického režimu v roce 1989, ale také na perzekuci studentů během nacistické okupace v roce 1939.
05:00Aktualizovánopřed 42 mminutami

Srážka vlaků v Praze si vyžádala přes čtyřicet zraněných

Při ranní srážce vlaků u hlavního nádraží v Praze se zranilo 46 lidí, z toho čtyři těžce. Jsou mezi nimi i dva strojvedoucí. Vlaky se střetly čelně. Ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD) řekl novinářům, že jeden z nich projel návěstidlo, které mu zakazovalo jízdu. Škoda přesáhne 16 milionů korun. Provoz u hlavního nádraží byl kolem 13:00 obnoven v plném rozsahu. Omezení na trati trvalo zhruba šest hodin.
07:54Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Řečníci při pietě u Hlávkovy koleje v Praze připomněli nutnost bránit demokracii

Význam veřejnoprávních médií a demonstrací na podporu České televizi a Českému rozhlasu vyzdvihli v úterý zástupci vysokých škol při pietním shromáždění k výročí 17. listopadu u Hlávkovy koleje v Praze. Akademici a studenti hovořili i o nutnosti bránit demokracii a svobodu kritického myšlení. Akce se tiše zúčastnili také předseda Poslanecké sněmovny a šéf SPD Tomio Okamura, ministr školství Robert Plaga (za ANO), předseda ODS Martin Kupka nebo místopředseda Senátu Jiří Drahoš (za STAN).
před 2 hhodinami

Část území zasáhne silný vítr, varují meteorologové

Odpoledne a zejména ve středu zasáhne část Česka silný vítr s nárazy 55 až 70 kilometrů za hodinu. Hrozí poškození stromů, problémy v energetice a dopravní komplikace. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) vydal výstrahu s nízkým stupněm nebezpečí.
před 3 hhodinami

Vláda nemůže nereagovat na názory občanů, řekl Pavel

Vláda by podle prezidenta Petra Pavla měla reflektovat názory občanů a případně podle toho také upravovat svůj program. Pavel to řekl ČT při oslavách 17. listopadu na Národní třídě v Praze v reakci na nedělní demonstraci na Letné. Podle hlavy státu tam zaznělo mnoho podnětů, které si zaslouží diskusi. Nepřítomnost premiéra Andreje Babiše (ANO) na připomínkových akcích k 17. listopadu označil za jeho rozhodnutí a upozornil, že účast není povinná. K samotnému výročí Pavel uvedl, že lidé by si neměli idealizovat minulost a věřit, že před rokem 1989 bylo lépe.
před 4 hhodinami

VideoNová studie říká, že až čtvrtina území si zaslouží vyšší ochranu přírody

Až čtvrtina území Česka by si podle Výzkumného ústavu pro krajinu zasloužila vyšší ochranu přírody. Nyní je to zhruba šestnáct procent. Ministerstvo životního prostředí hodlá s novou studií v budoucnu pracovat, v současné době ale ochranu rozšiřovat nehodlá. Výjimkou je rozjednaný vznik CHKO Krušné hory.
před 8 hhodinami

O čem plánujeme informovat v úterý 17. listopadu

Každý den ráno přinášíme přehled nejdůležitějších očekávaných událostí z domova i ze světa.
23. 3. 2024Aktualizovánopřed 11 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.