TÉMA

Maďarsko

Kyjev obdrží od EU první miliardy z výnosů ze zmrazeného ruského majetku

Evropská unie uvolnila první výplatu peněz z výnosů plynoucích ze zmrazených ruských aktiv pro Ukrajinu. Napadená země tak získá 1,5 miliardy eur (zhruba 38 miliard korun) na posílení vojenských kapacit a rekonstrukci státu. Kyjev krok Bruselu ocenil. Vyčlenění peněz dosud blokovalo Maďarsko. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov reagoval prohlášením, že Moskva pečlivě zváží, jak na převod reagovat.
před 12 h hodinami|

Rubikova kostka slaví půlstoletí. Hlavolam měl původně pomoci studentům

Rubikova kostka oslavila nedávno padesáté narozeniny. Jeden z nejoblíbenějších a nejznámějších hlavolamů sestavil poprvé maďarský sochař Ernő Rubik v květnu 1974. Šestibarevná krychle složená z 26 kostiček měla původně sloužit jako pomůcka pro jeho studenty na Maďarské akademii věd k lepšímu pochopení trojrozměrného světa a Rubik tak hlavolam sestrojil náhodou. Od té doby se jej prodalo na celém světě více než pět set milionů kusů v desítkách variant. Ve skládání Rubikovy kostky se od osmdesátých let pořádá mistrovství světa, aktuální světový rekord ve složení je o něco více než tři vteřiny a profesionální řešitelé, takzvaní speedcubeři, tráví tréninkem skládání i 8 hodin denně.
včera|

Maďarsko a Slovensko mají nedostatky ohledně právního státu, hlásí EK

V Maďarsku a na Slovensku přetrvávají významné problémy ohrožující boj proti korupci, nezávislost médií či fungování občanské společnosti. V každoročním hodnocení stavu právního státu v členských zemích EU to uvedla Evropská komise (EK). Podle její místopředsedkyně Věry Jourové státy zcela či částečně splnily dvě třetiny (68 procent) doporučení vydaných v roce 2023. I když došlo ke zlepšením, v některých členských zemích podle EK přetrvávají obavy a situace se dále zhoršuje. Česko patří podle Jourové do solidního průměru. Slovensko podle eurokomisařky zahajuje legislativní proces několika norem, které EK připadají problematické. Kroky Polska naopak Komise ocenila.
24. 7. 2024Aktualizováno24. 7. 2024, 16:23|

Maďarsko si bez ruské ropy zoufá. Slovensko hrozí Kyjevu odvetou

Ropa může proudit do Maďarska jen z Ruska a pouze přes území Ukrajiny, alternativní řešení kvůli chybějící infrastruktuře neexistuje, prohlásil maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó. Později uvedl, že ochotu dodávat ropné produkty vyjádřilo Bulharsko. Maďarsko a Slovensko už asi týden nedostávají naftu od ruské firmy Lukoil poté, co Kyjev firmu přidal na svůj sankční seznam. Slovenský prezident Peter Pellegrini Ukrajině pohrozil odvetou, pokud dodávky neobnoví.
24. 7. 2024|

Německo upraví ústavu. Chce chránit justici před polským scénářem

Německo změní svůj základní zákon, aby ochránilo ústavní soud před extremistickými vlivy a zajistilo jeho nezávislost. Vládní i opoziční politici tímto krokem reagují na vývoj v Maďarsku, Polsku nebo Izraeli, kde změny v justičním systému znamenaly podle kritiků oslabení nezávislosti soudů. Se změnou základního zákona počítají ještě před spolkovými volbami, které zemi čekají příští rok v září.
24. 7. 2024|

Maďarsko v některých případech Unii vydírá, řekl Lipavský

Maďarský styl politiky je prostě jiný, do určité míry kompatibilní s tím být členem Evropské unie a NATO, ale dost často narážíme, uvedl v pořadu Interview ČT24 český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). K maďarskému vyjednávání v rámci Unie řekl, že „v některých případech to lze nazvat vydíráním“. Zmínil také, že je velmi nespokojen s tím, že Budapešť celou řadu měsíců blokuje platbu na zbraně, které mají jít na Ukrajinu.
23. 7. 2024|

Místo v Budapešti jednání v Bruselu. EU reaguje na kroky Maďarska

Srpnové jednání unijních ministrů zahraničí se uskuteční v Bruselu, nikoli v Budapešti. Rozhodnutí oznámil šéf unijní diplomacie Josep Borrell, reagoval tak na maďarský postoj k válce na Ukrajině. V maďarské metropoli se mělo na konci srpna uskutečnit neformální jednání ministrů zemí Evropské unie, označované jako Gymnich.
22. 7. 2024Aktualizováno23. 7. 2024, 00:06|

Kyjev zčásti odřízl Slováky a Maďary od ruské ropy. Konejte, vyzvaly země Brusel

Budapešť a Bratislava narychlo hledají alternativní dodavatele „černého zlata“ poté, co Ukrajina zpřísnila sankce vůči ruskému Lukoilu a zakázala tranzit ropy přes své území. Podle expertů hrozí problémy zejména v Maďarsku, kde může v příštích týdnech dojít k rychlému růstu cen i blackoutům. Obě země se obrátily na Evropskou komisi, podle maďarské diplomacie má tři dny na to, aby konala, poté se Budapešť obrátí na soud. Slovenský ministr zahraničí Juraj Blanár tvrdí, že Kyjev porušil asociační dohodu mezi Ukrajinou a EU.
22. 7. 2024Aktualizováno22. 7. 2024, 17:52|

Slíbila hodně, říká Niedermayer o von der Leyenové. Dle Bartůšek se zaprodala ďáblu

Bylo to jako vánoční stromeček, aby tam každý viděl to, co tam vidět chce, ale nyní bude muset Ursula von der Leyenová se svými sliby pracovat. Tak europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) v Událostech, komentářích zhodnotil její čtvrteční projev v Evropském parlamentu, po němž ji plénum opět zvolilo šéfkou Evropské komise. Europoslankyně Nikola Bartůšek (Přísaha) měla z jejího projevu pocit, že byla schopná se zaprodat i ďáblu.
20. 7. 2024|

Slovensko odmítlo bojkotovat maďarské předsednictví

Bratislava se nepřidá k bojkotu aktivit maďarského předsednictví v Radě Evropské unie, řekl ve čtvrtek slovenský prezident Peter Pellegrini při návštěvě Budapešti. Evropská komise, některé členské státy Unie i samotná znovuzvolená šéfka EK Ursula von der Leyenová v poslední době kritiku Maďarska zesilují. Jde o reakci zejména na „mírovou misi“ jeho premiéra Viktora Orbána.
18. 7. 2024|

Von der Leyenová dál povede Evropskou komisi

Europoslanci na plenárním zasedání ve Štrasburku ve čtvrtek v tajné volbě rozhodli, že předsedkyní Evropské komise bude na dalších pět let opět Ursula von der Leyenová. Získala 401 hlasů. Evropský parlament má 720 členů, ke znovuzvolení tak potřebovala nejméně 361 hlasů. Proti setrvání von der Leyenové ve funkci se vyslovilo 284 europoslanců, patnáct se jich zdrželo hlasování. Sedm hlasů bylo neplatných.
18. 7. 2024Aktualizováno18. 7. 2024, 22:47|

Europoslanci v usnesení odsoudili Orbánovu cestu do Moskvy, podpořili Ukrajinu

Europoslanci ve středu v první rezoluci schválené po červnových volbách do Evropského parlamentu vyjádřili pokračující podporu Ukrajině, která se od února 2022 brání ruské invazi. Odsoudili také nedávnou cestu maďarského premiéra Viktora Orbána do Moskvy. Maďarsko je od začátku tohoto měsíce předsednickou zemí v Radě EU. Z českých europoslanců jich hlasovalo pro usnesení devět, proti byli čtyři a šest se jich zdrželo.
17. 7. 2024Aktualizováno17. 7. 2024, 17:34|

Evropská komise bude bojkotovat neformální jednání ministrů organizovaná Maďarskem

Evropská komise v pondělí oznámila, že vzhledem k vývoji od začátku maďarského předsednictví v Radě Evropské unie plánuje bojkotovat neformální jednání ministrů a posílat na ně místo eurokomisařů pouze vysoké úředníky. Na sociální síti X to uvedl mluvčí šéfky Evropské komise Eric Mamer. Zrušena podle něj byla rovněž tradiční návštěva eurokomisařů v předsednické zemi. Maďarští politici krok komise odsoudili.
15. 7. 2024Aktualizováno15. 7. 2024, 20:56|

Kobza při sledování summitu marně hledal slovo mír. Podle Zdechovského se ukázala soudržnost států NATO

Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) v pátečních Událostech, komentářích zhodnotil výsledky summitu Severoatlantické aliance pozitivně, myslí si, že Ukrajina dostala adekvátní pomoc. „Marně jsem při sledování summitu hledal slovo mír,“ namítl poslanec Jiří Kobza (SPD). Politici promluvili také o kampani v amerických prezidentských volbách. „Peníze by mohly být klíčovým faktorem, jestli Biden odstoupí,“ myslí si amerikanista Jiří Pondělíček, který byl dalším hostem této části debaty.
13. 7. 2024|

Orbánovy cesty do Ruska či Číny budí v EU nevoli, podle právníků odporují smlouvám

Maďarský premiér Viktor Orbán mluví o mírové misi. Jeho návštěvy vůdců Ruska a Číny a naposledy republikánského kandidáta na amerického prezidenta Donalda Trumpa ale vyvolávají v Evropské unii silnou nevoli. Podle unijních právníků jsou dokonce v rozporu se smlouvami sedmadvacítky. O konkrétní náplni jednání navíc jindy sdílný Orbán prozrazuje jen málo.
13. 7. 2024|

Kdyby Rusko dobylo Ukrajinu, stálo by nás to mnohem víc, soudí Pojar

Nikdo ze Západu nechce, aby NATO skutečně s Ruskem bojovalo, ale nikdo zase nechce mít Alianci slabou, aby si Moskva myslela, že to bude mít jednoduché a že prostě zaútočí, uvedl v pořadu Interview ČT24 poradce premiéra pro národní bezpečnost Tomáš Pojar. „Když budeme silní, tak tu válku můžeme odvrátit,“ dodal s tím, že ruské impérium má tendence se neustále rozšiřovat.
12. 7. 2024|

Kontrola lůžkových vozů neodhalila konstrukční vady. Otázkou je ale koroze

Lehátkové vozy stejného typu, ve kterém před měsícem u Pardubic zemřely po srážce vlaků čtyři ženy, nemají konstrukční vady. Potvrdily to zkoušky ve Výzkumném ústavu kolejových vozidel. RegioJet po neštěstí tyto čtyřicet let staré vagony z provozu stáhl. České dráhy (ČD), které mají soupravy ve flotile také, zahájily mimořádné kontroly. Těmi sice vozy prošly, test ale ukázal na další problém – korozi, která může být nebezpečná.
11. 7. 2024|

Putin poslal Západu „dlouhý nos“, míní Dvořák. Útok dle politiků ovlivní summit NATO

Summit NATO ve Washingtonu se koná ve stínu jednoho z nejmasivnějších ruských útoků na Ukrajinu za poslední měsíce. Čeští politici ve vysílání ČT mluvili o vzkazu ruského vůdce Vladimira Putina i o tom, jaké debaty úder vyvolá na summitu. Kromě situace na Ukrajině podle nich státníci budou zřejmě „sledovat“ i stav amerického prezidenta Joea Bidena.
10. 7. 2024|

Orbán jednal s Putinem. Nezastupoval EU, upozorňují unijní představitelé

Po úterní návštěvě v Kyjevě a jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským dorazil v pátek maďarský premiér Viktor Orbán do Moskvy, kde jednal s ruským vůdcem Vladimirem Putinem. Cesta šéfa maďarské vlády do Ruska byla podle jeho mluvčího součástí „mírové mise“. Maďarsko nyní předsedá Radě Evropské unie, ale šéf Evropské rady Charles Michel i šéf diplomacie Evropské unie Josep Borrell zdůraznili, že šlo o bilaterální návštěvu bez pověření od EU.
5. 7. 2024Aktualizováno5. 7. 2024, 16:59|

Zelenskyj poprvé jednal v Kyjevě s Orbánem. Ten vyzval k příměří

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj označil jednání s maďarským premiérem Viktorem Orbánem v Kyjevě za možný základ pro příští dohodu s Budapeští. Ochotu ji uzavřít vyjádřil i Orbán, který vybídl k příměří. Do Kyjeva se vydal den poté, co se jeho země chopila předsednictví v Radě EU. Maďarsko blokuje téměř veškerou vojenskou pomoc pro Ukrajinu, na které se shodly ostatní unijní státy. Orbán navštívil Kyjev naposledy v roce 2012, tedy ještě před nelegální anexí Krymu a vpádem ruských sil na východ Ukrajiny.
2. 7. 2024Aktualizováno2. 7. 2024, 23:08|

Orbán dlouhodobě balancuje mezi EU a Kremlem

Jako „překvapivou“ hodnotí některá média úterní cestu maďarského premiéra Viktora Orbána do Kyjeva. Šéf Fideszu patří ke konzistentním kritikům podpory Kyjeva – ať už vojenské, či finanční – a lavíruje mezi podporou ruského vládce Vladimira Putina a působením v Evropské unii. Jeho kroky však podle analytiků více prospívají Kremlu – ať už dlouhodobý odpor vůči protiruským sankcím, či snaha o mírová jednání podle ruských podmínek.
2. 7. 2024|

„Udělejme Evropu opět skvělou,“ hlásá Maďarsko v čele Rady EU

Maďarsko začalo předsedat Radě Evropské unie. Budapešť se chce zaměřit na posílení konkurenceschopnosti unijního trhu, rozvoj obranného průmyslu či boj s nelegální migrací. Maďarské vedení budí v Bruselu obavy, pro prosazování své agendy bude mít ale vláda premiéra Viktora Orbána spíše omezený prostor. Za heslo předsednictví si Maďaři zvolili výzvu: Udělejme Evropu znovu skvělou. Napodobili tak motto amerického exprezidenta Donalda Trumpa.
1. 7. 2024Aktualizováno1. 7. 2024, 13:17|

AfD je otevřená evropské spolupráci s ANO, Fideszem a FPÖ

Hnutí ANO bývalého premiéra Andreje Babiše, maďarská strana Fidesz současného premiéra Viktora Orbána a Svobodná strana Rakouska (FPÖ) zakládají novou politickou alianci, oznámil šéf FPÖ Herbert Kickl. Ke spolupráci vyzývají i další evropské strany, cílem je založit v Evropském parlamentu novou frakci. Otevřená spolupráci s novým uskupením je i strana Alternativa pro Německo (AfD).
30. 6. 2024Aktualizováno30. 6. 2024, 17:12|

Summit EU znovu navrhl do čela Komise von der Leyenovou

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie na čtvrtečním jednání navrhli do čela Evropské komise opět Ursulu von der Leyenovou. Novým předsedou Evropské rady by pak měl být portugalský premiér António Costa. Post šéfky unijní diplomacie by měl připadnout předsedkyni estonské vlády Kaje Kallasové. Ke způsobu výběru vyjádřili předtím připomínky italská premiérka Giorgia Meloniová i maďarský premiér Viktor Orbán. Shodu unijní lídři také našli v případě strategické agendy. Summit měl být dvoudenní, nakonec skončil překvapivě už po jednom dni.
27. 6. 2024Aktualizováno28. 6. 2024, 04:43|