Maďarsko

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj označil jednání s maďarským premiérem Viktorem Orbánem v Kyjevě za možný základ pro příští dohodu s Budapeští. Ochotu ji uzavřít vyjádřil i Orbán, který vybídl k příměří. Do Kyjeva se vydal den poté, co se jeho země chopila předsednictví v Radě EU. Maďarsko blokuje téměř veškerou vojenskou pomoc pro Ukrajinu, na které se shodly ostatní unijní státy. Orbán navštívil Kyjev naposledy v roce 2012, tedy ještě před nelegální anexí Krymu a vpádem ruských sil na východ Ukrajiny.

Jako „překvapivou“ hodnotí některá média úterní cestu maďarského premiéra Viktora Orbána do Kyjeva. Šéf Fideszu patří ke konzistentním kritikům podpory Kyjeva – ať už vojenské, či finanční – a lavíruje mezi podporou ruského vládce Vladimira Putina a působením v Evropské unii. Jeho kroky však podle analytiků více prospívají Kremlu – ať už dlouhodobý odpor vůči protiruským sankcím, či snaha o mírová jednání podle ruských podmínek.

Maďarsko začalo předsedat Radě Evropské unie. Budapešť se chce zaměřit na posílení konkurenceschopnosti unijního trhu, rozvoj obranného průmyslu či boj s nelegální migrací. Maďarské vedení budí v Bruselu obavy, pro prosazování své agendy bude mít ale vláda premiéra Viktora Orbána spíše omezený prostor. Za heslo předsednictví si Maďaři zvolili výzvu: Udělejme Evropu znovu skvělou. Napodobili tak motto amerického exprezidenta Donalda Trumpa.

Hnutí ANO bývalého premiéra Andreje Babiše, maďarská strana Fidesz současného premiéra Viktora Orbána a Svobodná strana Rakouska (FPÖ) zakládají novou politickou alianci, oznámil šéf FPÖ Herbert Kickl. Ke spolupráci vyzývají i další evropské strany, cílem je založit v Evropském parlamentu novou frakci. Otevřená spolupráci s novým uskupením je i strana Alternativa pro Německo (AfD).

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie na čtvrtečním jednání navrhli do čela Evropské komise opět Ursulu von der Leyenovou. Novým předsedou Evropské rady by pak měl být portugalský premiér António Costa. Post šéfky unijní diplomacie by měl připadnout předsedkyni estonské vlády Kaje Kallasové. Ke způsobu výběru vyjádřili předtím připomínky italská premiérka Giorgia Meloniová i maďarský premiér Viktor Orbán. Shodu unijní lídři také našli v případě strategické agendy. Summit měl být dvoudenní, nakonec skončil překvapivě už po jednom dni.

Evropská unie (EU) potvrdila 1,4 miliardy eur (v přepočtu zhruba 34,9 miliardy korun) z výnosů ruských aktiv zmrazených v Evropě pro Ukrajinu. Uvedl to šéf unijní diplomacie Josep Borrell po jednání ministrů zahraničí členských států EU v Lucemburku. První část peněz určených na vojenskou pomoc Kyjevu by měla do Ruskem napadené země zamířit příští týden. Platby dosud blokovalo Maďarsko, avšak podle analýz právníků z Rady EU Budapešť nemůže vyslání peněz zastavit. Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó už podle agentury Reuters uvedl, že maďarský právní tým zkoumá, jak rozhodnutí zpochybnit.

Novým generálním tajemníkem Severoatlantické aliance (NATO) se má stát končící nizozemský premiér Mark Rutte. V úterý to napsal server nizozemské televize NOS. Rutteho protikandidát, rumunský prezident Klaus Iohannis, se kandidatury prý vzdá. Končící šéf Aliance Jens Stoltenberg Rutteho označil za velmi silného kandidáta a poznamenal, že výběr nového generálního tajemníka je velmi blízko završení.

Letní cestování autem do zahraničí se letos řidičům osobních aut v některých případech oproti loňsku prodraží. V Maďarsku a Rakousku se ceny stejně jako v Česku výrazněji upravovaly se zavedením jednodenní dálniční známky. Ceny některých známek vzrostly, jiné mírně klesly. Vyplývá to z informací na webech oficiálních prodejců vinět. V dalších evropských zemích musí řidiči za použití dálnic platit mýtné, které například Chorvatsko na léto oproti celoroční úrovni zdražuje o 15 procent. V Chorvatsku mohou řidiči ušetřit s registrovaným vysílačem.

Velvyslanci zemí EU se v Bruselu shodli na vyjednávacích rámcích pro věcné zahájení přístupových rozhovorů s Ukrajinou a Moldavskem. Mezivládní konference s oběma zeměmi je předběžně plánována na 25. června, informovalo stálé zastoupení Česka při EU. Shodu musí ještě formálně potvrdit členské státy. Podle diplomatických zdrojů se tak stane na jednání unijních ministrů financí příští pátek v Lucemburku.

Členské státy NATO se shodly, že Severoatlantická aliance bude hrát větší roli v koordinaci dodávek zbraní pro Ukrajinu, která se už třetím rokem brání ozbrojené ruské agresi. Po konci jednání ministrů obrany aliančních zemí v Bruselu to v pátek uvedl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg s tím, že aliance se tím nestává stranou konfliktu. NATO jen podporuje Ukrajinu při prosazování jejího práva na sebeobranu, dodal Stoltenberg. Podpora Ukrajiny bude podle něj řízena z koordinačního centra v německém Wiesbadenu.

Maďarsko musí zaplatit jednorázovou pokutu dvě stě milionů eur (4,9 miliardy korun) a hrozí mu penále jeden milion eur (24,7 milionu korun) za každý den prodlení za nedodržení rozsudku Soudního dvora EU, oznámil ve čtvrtek unijní soud. Případ souvisí s migrací, Budapešť podle soudu nezavedla nezbytná opatření ve své migrační politice. Tribunál jejich implementaci po zemi žádal už v roce 2020. Podle soudu EU se Maďarsko „úmyslně vyhýbá uplatňování společné unijní politiky jako celku“, což představuje „bezprecedentní a mimořádně závažné porušení unijního práva“. Maďarský premiér Viktor Orbán považuje rozhodnutí soudu za nepřijatelné.

Po sečtení výsledků ve volbách do Evropského parlamentu (EP) měli mnozí Maďaři, ať už volili kohokoliv, zvláštní pocit. Nové obsazení jednadvaceti maďarských křesel v EP totiž ukazuje, že se tamní politická mapa zásadně mění. Strana Fidesz premiéra Viktora Orbána sice nadále dominuje, ale už ne tak výrazně jako dřív. A hlavně – po letech jí vyrostla nová konkurence.

Evropská unie má za sebou volby do europarlamentu. Průběžné výsledky už stihly otřást některými zeměmi. Francouzský prezident Emmanuel Macron se rozhodl rozpustit parlament a vypsat nové volby, v Belgii rezignuje premiér Alexandr de Croo. Posílila pravice, Ursula von der Leyenová má šanci na znovuzvolení do čela Evropské komise a výrazný výsledek si připsal vyzyvatel maďarského premiéra Viktora Orbána.

V Polsku finišuje nezvykle vyrovnaná kampaň před evropskými volbami. V průzkumech těsně vede opoziční strana Právo a spravedlnost, která bodovala například výpady proti Green Dealu. Kritiku naopak sklízí za některé kandidáty. Třeba exšéf Orlenu Daniel Obajtek je podezřelý z korupce a podle místních médií se skrývá v Maďarsku ve vile člověka, který má blízko k premiéru Viktoru Orbánovi.

Ruskému vůdci Vladimiru Putinovi nelze věřit, když říká, že nemá nic proti vstupu Ukrajiny do Evropské unie – myslí si, že Unie je jen dočasný projekt, který se rozpadne. A proto ji musíme udržet silnou, říká v exkluzivním rozhovoru pro ČT bývalý polský prezident v letech 1995 až 2005 Aleksander Kwaśniewski. Míní, že dokud má Putin pocit, že se jeho agrese daří, nebude chtít vyjednávat.

Nejsledovanější slovenská televize Markíza nemůže a ani nehodlá ustupovat ultimátům ohledně své programové struktury a personálních otázek, prohlásil PR manažer televize Lukáš Kočišek v reakci na výzvu části pracovníků a spolupracovníků Markízy, kteří po jejím vedení požadují, aby pokračovalo vysílání politického diskusního pořadu. Jeho okamžité pozastavení televize oznámila na začátku týdne poté, co moderátor Michal Kovačič v neděli v živém vysílání vedení stanice kritizoval a varoval před politickými tlaky na médií na Slovensku. Ve čtvrtek odpoledne vyhlásili nespokojení pracovníci televize stávkovou pohotovost.

„Žijeme ve světě takového globálního nepořádku,“ soudí ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) před červnovou konferencí o míru na Ukrajině, která čelí ruské agresi. Šéf tuzemské diplomacie v pořadu Interview ČT24 podotkl, že summit ukáže například postoj zemí globálního Jihu. Zároveň zmiňuje, že nedává v současném světě smysl hledat globální řešení bez Číny. Vedle toho ujistil o české podpoře Kyjeva, dodal také, že by napadená země měla mít při obraně možnost použít západní zbraně i při akcích na území Ruska.

Krajské státní zastupitelství v Hradci Králové podalo obžalobu k hradeckému krajskému soudu na čtrnáct cizinců, které žalobce viní z organizování nelegální migrace z Turecka do Česka nebo dále do dalších zemí EU. Všichni obvinění zůstávají ve vazbě. Za umožnění nedovoleného překročení státní hranice nejméně dvěma tisícům migrantů, převážně tureckým Kurdům, hrozí každému z členů gangu 10,5 roku až 16 let vězení, uvedl státní zástupce Milan Šimek. Podle něj jde o největší organizovanou skupinu převaděčů, která byla v Česku zadržena.

Nejsledovanější slovenská televize Markíza v pondělí oznámila, že s okamžitou platností přerušuje vysílání dvou diskusních pořadů. Učinila tak poté, co moderátor pořadu Na telo (Na tělo) Michal Kovačič v neděli v živém vysílání vedení stanice kritizoval. Slovenský vicepremiér a ministr obrany Robert Kaliňák (Smer) využil sporu ke kritice novinářů. Prezidentka Zuzana Čaputová zmínila tlak na úpravu zpravodajství a opoziční politici zdůraznili význam svobody médií.

Evropská unie má připravený balíček v hodnotě 6,7 až 6,9 miliardy eur (až přes 170 miliard korun) na vojenskou pomoc Ukrajině, uvedl šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Použití peněz ale blokuje Maďarsko. Další podpora Ukrajiny je i hlavním tématem jednání unijních ministrů obrany. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg řekl, že použití zbraní dodaných Ukrajině západními spojenci proti cílům uvnitř Ruska by neučinilo z Aliance a jejích členů stranu konfliktu.

Po úmrtí íránského prezidenta Ebráhíma Raísího směřují do Teheránu kondolence od světových státníků. Soustrast s pozůstalými i íránským lidem vyjádřili zástupci Evropské unie (EU), Číny i další aktéři – například Ruska, Pákistánu, Iráku. Kondolence přišla i od teroristů z Hamásu či jemenských povstalců. Kondoloval také polský prezident Andrzej Duda, který připomněl v této souvislosti tragédii ze Smolensku, při níž zemřel tehdejší prezident Lech Kaczyński a další představitelé. Srovnání vyvolalo v jeho zemi kritiku.

Do Čáslavi se po devíti letech vrátily gripeny. Naostro začalo cvičení Lion Effort, kterého se účastní letectva vyzbrojená nejen těmito stroji. Ve vzduchu se objeví dopravní a tankovací letouny, další spojenecké stíhačky nebo domácí L-159, které budou simulovat nepřátele. Manévry se konají každé tři roky a zohledňují současné bezpečnostní hrozby.

Čínský prezident Si Ťin-pching slíbil další investice v Maďarsku, kde zakončil první evropskou cestu po pěti letech. Budapešť láká čínské firmy v době, kdy právě obchod zhoršuje čínsko-evropské vztahy. Podle Pekingu sílí role Maďarska jako blízkého spojence v Evropské unii, a to i kvůli podobným postojům k válce na Ukrajině.

Návštěva čínského prezidenta Si Ťin-pchinga v Evropě po zastávkách ve Francii a Srbsku ve čtvrtek pokračovala programem v Maďarsku, kde slíbil další investice. Si v komentáři publikovaném těsně před příletem označil Maďarsko za důležitého obchodního partnera, kterého s Čínou pojí dlouhé přátelství. Čína je jedním z pilířů nového světového řádu a Maďarsko podporuje její mírový plán pro Ukrajinu, řekl pak po vzájemném jednání maďarský premiér Viktor Orbán. Podle Pekingu sílí role Budapešti jako blízkého spojence v EU.