Maďarsko

Maďarský prezident Tamás Sulyok podepsal ústavní dodatek, který ukončuje jeho prezidentský mandát, informovaly agentury MTI a Reuters. Ústavní novelu s deklarovaným záměrem „obnovit demokracii založenou na právním státě“ schválil parlament v pondělí. Prezident navzdory podpisu vyjádřil přesvědčení, že novela poškozuje fungování právního státu v Maďarsku.

Evropská komise Česku vytýká, že v zemi dosud nedošlo k obnovení a dokončení revize pravidel o střetu zájmů, zejména pokud jde o oblast skutečného vlastnictví. Komise to uvedla ve své každoroční zprávě o stavu právního státu v členských zemích Evropské unie. V části týkající se stavu médií zpráva uvádí, že vládní návrh zrušení poplatků za veřejnoprávní média vyvolal obavy. EK vedle toho kritizuje přetrvávající problémy s bojem proti korupci na Slovensku, oceňuje reformy v Maďarsku.

Maďarský parlament schválil dodatek k ústavě, jenž má ukončit mandát prezidenta. Maďarský premiér Péter Magyar v pondělí obvinil opoziční stranu Fidesz, která v dubnových parlamentních volbách po šestnácti letech přišla o moc v zemi, že „přepnula na ruční ovládání prezidenta Tamáse Sulyoka“. Magyar už po vítězství v dubnových parlamentních volbách prezidenta vyzval, aby odstoupil.

Maďarská veřejnoprávní televizní stanice M1 vysílá pouze filmy, nikoliv zprávy či jiné zpravodajské pořady. Nová vláda Pétera Magyara uvedla, že provádí reformu, která má zajistit nezávislost a nestrannost veřejnoprávních médií – televize M1, rozhlasové stanice Kossuth a jejich webů – a zbavit je propagandy z éry předchozího premiéra Viktora Orbána. V úterý byl na čtyři hodiny přerušen plánovaný televizní program. Místo něj se na obrazovce se ukázalo: „Média veřejné služby nesmí lhát. Omlouváme se, že jsme to tolik let dělali.“ Prozatímní generální ředitel si přivedl nové manažery, kteří mají vysílání zpráv a publicistiky postupně obnovovat.

Maďarská státní televize v úterý oznámila, že přerušuje vysílání zpravodajství, a to v souvislosti s reformou, která má zajistit nezávislost a nestrannost veřejnoprávních médií, uvedly agentury. Maďarská média rovněž informují o personálních změnách ve vedení státní mediální skupiny MTVA, kterou za předchozí vlády premiéra Viktora Orbána označovala opozice za „továrnu na lži“.

Obce možná budou muset zajišťovat na své náklady kastrace opuštěných a zdivočelých koček. Navíc se budou muset postarat o opuštěné domácí zvíře, které není zdivočelé a o něž nemá nikdo zájem. Nové povinnosti obcí chce uzákonit skupina koaličních poslanců v čele s Lucií Šafránkovou (SPD) v novele, kterou v noci na středu podpořila v úvodním kole sněmovna. Jednací den tím skončil.

Nový maďarský premiér Péter Magyar obvinil bývalou vládu Viktora Orbána ze zatajování výše deficitu státního rozpočtu, který by letos mohl překročit osm procent HDP – což je více než dvojnásobek deklarovaného cíle, o němž mluvil Orbán, napsal list Financial Times.

Teplé počasí v Evropě o víkendu graduje. V Německu padl v sobotu jen den starý teplotní rekord, podobně jako v Dánsku. Nová červnová maxima zaznamenali na Slovensku. Agentura AFP už dříve během dne propočetla, že nejméně 193 milionů obyvatel Evropy v sobotu zažije teploty přesahující 35 stupňů Celsia. Vlna veder se postupně přesouvá ze západní Evropy na její severovýchod.

Tlak na veřejnoprávní média sílí napříč Evropou a situace v jednotlivých zemích má dopad i za jejich hranicemi, varují šéfky litevské LRT a švédského rozhlasu Monika Garbačiauskaité-Budrienéová a Cilla Benköová. Pro ČT promluvily i o politických zásazích, nutnosti nezávislého a předvídatelného financování i roli médií veřejné služby v době krizí, dezinformací a digitální proměny.

Premiéři Česka, Maďarska, Polska a Slovenska se shodli na posílení spolupráce v rámci Visegrádské skupiny (V4), oznámil maďarský premiér Péter Magyar po schůzce se svými protějšky Andrejem Babišem (ANO), Donaldem Tuskem a Robertem Ficem (Smer) na zámku v Gödöllő u Budapešti.

Unijní lídři se na summitu v Bruselu shodli na prodloužení protiruských sankcí o dalších 12 měsíců. Informovala o tom mluvčí předsedy Evropské rady Antónia Costy Maria Tomasiková. Dosud se sankce prodlužovaly vždy jen o šest měsíců, pro každé prodloužení je přitom potřeba jednomyslný souhlas celé sedmadvacítky.

Na dvoudenním summitu Evropské unie, který v Bruselu začne ve čtvrtek, se lídři členských zemí budou zabývat konkurenceschopností, příštím dlouhodobým rozpočtem EU a také situací na Ukrajině, vývojem na Blízkém východě, migrací a bojem proti drogám. Česko bude na schůzce zastupovat premiér Andrej Babiš (ANO). Ten před odletem kritizoval systém emisních povolenek či návrh nového víceletého rozpočtu EU.

Závěr týdne přinese do Česka teploty kolem 36 stupňů, v mnoha částech Evropy se ale už připravují na mnohem horší dopady – dlouhou vlnu veder, která se může táhnout řadu dní a může obsahovat i takzvané supertropické noci.

Ukrajina oficiálně otevřela první kapitoly ve vyjednáváních o přistoupení do Evropské unie. Mezivládní konference se mohla uskutečnit poté, co Maďarsko po dvou letech zrušilo svou blokaci. Přístupová konference se konala v pondělí v Lucemburku, Ukrajinu na jednání zastupoval vicepremiér Taras Kačka. Večer má být zahájeno vyjednávání prvních kapitol i s Moldavskem.

Maďarští poslanci v pondělí schválili ústavní dodatek, který umožní jednotlivým premiérům zastávat funkci šéfa vlády maximálně osm let. Informovaly o tom agentury Reuters a AFP, podle nichž tento krok nyní znemožňuje případný návrat někdejšího ministerského předsedy Viktora Orbána, jenž zemi vládl mimo jiné posledních šestnáct let. Po letošních parlamentních volbách ho v květnu v čele vlády nahradil Péter Magyar. Ten už dříve přislíbil reformy a změnu systému.

Bývalý premiér Maďarska Viktor Orbán po nedávné volební porážce v politice nekončí. Stranu Fidesz povede i nadále. Na volebním sjezdu neměl soupeře – sám ale vzkázal, že partaj se musí změnit. Jeho nástupce Péter Magyar mezitím vyzývá k demisi mnohé tváře bývalé vlády.

Velvyslanci všech 27 členských států Evropské unie (EU) se shodli na zahájení prvního bloku přístupových jednání s Ukrajinou a Moldavskem. Rozhovory mají začít v pondělí, uvedli podle agentury Reuters předseda Evropské rady António Costa a kyperské předsednictví Rady EU. Agentura AFP připomíná, že přístupový proces Ukrajiny byl znovu nastartován poté, co jej přestalo blokovat Maďarsko.

V pátek vstoupil v platnost migranční pakt Evropské unie. Mezi jeho hlavní cíle patří zrychlení azylových řízení, efektivnější návraty nelegálních migrantů či zavedení mechanismu solidarity mezi členskými státy. Ke znění paktu měla výhrady minulá vláda, ta současná slíbila jeho zrušení. Proti migračním pravidlům se staví i další evropské vlády, silně se ozývá například Varšava.

Ukrajina a Maďarsko se podle zdrojů Suspilne Ukraine shodly na deseti z jedenácti požadavků Budapešti týkajících se práv maďarské menšiny. Dohoda se má týkat zvláštního statusu škol, širšího používání maďarštiny i dvojjazyčných úředních nápisů. Suspilne navštívilo Berehovo v Zakarpatské oblasti a ptalo se místních, jak jazykovou otázku vnímají.

Nový maďarský premiér Péter Magyar ve čtvrtek při příležitosti Dne národní jednoty prohlásil, že Maďarsko je asi jedinou zemí na světě, která sousedí sama se sebou. Slovenský ministr zahraničí Juraj Blanár (Smer) se vůči jeho slovům ohradil. Označil je za absurdní a popírající historii.

Maďarští prokurátoři stáhli obvinění proti starostovi Budapešti Gergelymu Karácsonymu za jeho roli při uspořádání loňského pochodu hrdosti komunity LGBT+, napsala agentura Reuters s odvoláním na prohlášení prokuratury. Desítky tisíc lidí prošly v červnu 2025 maďarským hlavním městem, přestože policie akci zakázala. Pochod se přeměnil v masovou protivládní demonstraci a v jednu z největších akcí odporu proti tehdejšímu premiérovi Viktoru Orbánovi.

Členské státy EU daly zelenou zahájení jednání s Ukrajinou a Moldavskem o první skupině témat týkající se přístupových rozhovorů, napsala ve středu pozdě večer na sociální síti X ukrajinská premiérka Julija Svyrydenková. Ukrajina zahájila rozhovory o přistoupení k EU, které dosud blokovalo Maďarsko, v létě 2024, tedy více než dva roky po začátku plnohodnotné ruské invaze do země.

Budapešť dosáhla komplexní dohody s Kyjevem o rozšíření jazykových, vzdělávacích, kulturních a politických práv stotisícové maďarské menšiny žijící na Ukrajině. Oznámil to maďarský premiér Péter Magyar. Tato „historická“ dohoda může podle něj také přispět k otevření první kapitoly přístupových jednání Ukrajiny s Evropskou unií (EU). Budapešť nicméně stále nepodporuje urychlené jednání Kyjeva o vstupu do EU, dodal Magyar.

V Budapešti se 23. června uskuteční schůzka premiérů zemí visegrádské čtyřky (V4). Na tiskové konferenci po setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl nový maďarský premiér Péter Magyar. Podle něj už účast přislíbili polský premiér Donald Tusk, český premiér Andrej Babiš (ANO) i slovenský premiér Robert Fico (Smer). Magyar s Merzem hovořili také o Ukrajině. Maďarský premiér řekl, že Budapešť jedná s Kyjevem o jeho menšinové politice a že je ohledně kompromisu optimistický.