Orbán: Maďarsko dostalo výjimku z amerických sankcí na ruský plyn a ropu

Maďarsko získalo výjimku z amerických sankcí, která mu umožní nadále bez postihu odebírat ruský plyn a ropu, prohlásil podle agentury AP maďarský premiér Viktor Orbán po schůzce s americkým prezidentem Donaldem Trumpem v Bílém domě. Úřad maďarského premiéra po schůzce v tiskové zprávě také uvedl, že USA zrušily veškeré americké sankce, které měly dopad na projekt maďarské jaderné elektrárny Paks II.

Podle maďarské agentury MTI se výjimka vztahuje na plynovod TurkStream a ropovod Družba. Činitel Bílého domu podle agentury Reuters později informoval, že výjimka potrvá jeden rok. Kromě zrušení sankcí majících dopad na projekt Paks II Orbánův úřad také oznámil, že USA a Maďarsko se dohodly, že americká firma Westinghouse bude zapojena do dodávek jaderného paliva a zavádění technologií malých modulárních reaktorů.

Trump už před jednáním o výjimce zdůraznil, že Budapešť to má těžší než jiné země Evropy, protože nemá moře. Obdobně argumentoval také Orbán. Podle šéfa Bílého domu by Evropská unie měla maďarského premiéra respektovat, označil jej za „skvělého státníka“.

Maďarský ministr zahraničí Peter Szijjártó na síti X výjimku označil za neomezenou a poděkoval USA za rozhodnutí, které „zajistí maďarskou energetickou bezpečnost“.

Orbán, který je považován za nejbližšího spojence Kremlu v Unii, už dříve řekl, že Maďarsko hledá cesty, jak americké sankce na dvě největší ruské ropné společnosti Rosněfť a Lukoil a na desítky jejich dceřiných společností obejít. V Bílém domě zopakoval, že pro jeho zemi je obtížné nalézt alternativu.

USA odvetná opatření zavedly v reakci na ruské odmítnutí návrhu ukončit válku na Ukrajině. Ve čtvrtek, tedy před Orbánovou návštěvou, skupina demokratických i republikánských senátorů představila rezoluci vyzývající Maďarsko k ukončení závislosti na ruských energetických surovinách.

„Politicky motivované sankce zmizely, skončilo americké financování nevládních organizací útočících na Maďarsko a můžeme znovu cestovat do Spojených států bez víz,“ napsal Orbán na sociální síti o změnách kroků předchozí administrativy Joea Bidena vůči Budapešti po Trumpově návratu do Bílého domu.

S prezidentem USA chce otevřít novou kapitolu ve vzájemných vztazích. „Naším cílem je navázat strategické partnerství, zahrnující spolupráci v energetice, investicích, obraně, a probrat poválečnou situaci, až skončí rusko-ukrajinský konflikt. Pracujeme na vzájemně výhodné dohodě, která poslouží zájmům každého maďarského občana,“ dodal Orbán.

Už dříve uvedl, že má v úmyslu podepsat s Washingtonem rozsáhlou hospodářskou dohodu, která by kompenzovala dopad amerických cel na Evropskou unii, napsala agentura Reuters.

Možná schůzka s ruským vládcem

„Začíná nejdůležitější diplomatická operace desetiletí,“ napsal o Orbánově cestě portál Index.hu. Státníci měli řešit odložené setkání Trumpa s ruským vládcem Vladimirem Putinem, jež se podle dřívějších plánů mělo konat v Budapešti.

O možné schůzce s Putinem „jednáme“, potvrdil v pátek Trump. „(Orbán) Putinovi rozumí a zná ho velmi dobře. Viktor podle mě cítí, že chceme válku v nepříliš vzdálené budoucnosti ukončit,“ řekl šéf Bílého domu. Moskva podle něj zatím nechce přestat válčit, ale to se prý změní. V této souvislosti upozornil na výrazné ztráty obou stran konfliktu. Pokud by se měl s ruským vládcem sejít, rád by jako místo ponechal právě Budapešť.

9 minut
Horizont ČT24: Schůzka Donalda Trumpa s Viktorem Orbánem
Zdroj: ČT24

Orbán v této souvislosti prohlásil, že jen „malé Maďarsko“ a USA vedou promírovou politiku, zatímco ostatní země jsou proválečné, neboť věří, že Ukrajina může Rusko porazit na bojišti. „Řekl bys tedy, že Ukrajina nemůže tu válku vyhrát?“ zeptal se následně Trump Orbána. „Zázraky se dějí,“ připustil maďarský premiér, jehož země odmítá vyzbrojovat Kyjev.

Americký prezident tento měsíc oznámil, že by se s Putinem mohl brzy sejít, později ale prohlásil, že summit zrušil, protože se mu jeho uspořádání za současné situace nezdálo správné. Ve stejný den USA oznámily sankce na dvě největší ruské ropné společnosti Rosněfť a Lukoil a na desítky jejich dceřiných společností. Americký ministr financí Scott Bessent tehdy uvedl, že Washington k opatřením přistoupil, protože Putin odmítá ukončit válku proti Ukrajině.

Početná maďarská delegace

Orbán se vydal do Washingtonu charterovým letem od nízkonákladových aerolinek. Vládní letadlo, které k cestování běžně používá, je zřejmě pro celou rozsáhlou maďarskou delegaci příliš malé, napsal server Aerospace Global News. Premiéra doprovází šest ministrů, mimo jiné hospodářství a obrany.

Na palubě letadla „nezvykle otevřeně“ hovořil o tom, že nemá smysl intelektuálně podceňovat Trumpa, což je prý sice v Evropě zvykem, ale je to chyba, protože styl šéfa Bílého domu je součástí jeho způsobu vyjednávání.

„Američané s nikým nevyjednávají pro zábavu, ale kvůli uzavření dohody,“ řekl maďarský premiér Indexu před šestým setkáním s Trumpem. Orbán patří mezi evropskými státníky dlouhodobě mezi největší podporovatele současného amerického lídra.

9 minut
Zpravodaj ČT Václav Černohorský o schůzce Trumpa a Orbána
Zdroj: ČT24

Loni maďarský premiér třikrát navštívil Trumpa v jeho floridském sídle Mar-a-Lago, z toho dvakrát ještě předtím, než byl republikán zvolen prezidentem v listopadových volbách.

Orbán je zároveň jedním z mála lídrů zemí EU, který má blízko k Trumpovi i k Putinovi a který nedávno prohlásil, že zákaz dovozu ruské ropy do evropských zemí je z pohledu Budapešti chybný.

Načítání...

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Unijní lídři budou na summitu v Bruselu rozhodovat o finanční podpoře Ukrajiny

Unijní prezidenti a premiéři budou ve čtvrtek na summitu Evropské unie v Bruselu jednat zejména o další finanční podpoře Ukrajiny, která čelí ruské agresi, o návrhu nového víceletého rozpočtu EU na období 2028 až 2034, o dalším rozšiřování Unie, ale také o její konkurenceschopnosti v měnícím se světě. Česko bude zastupovat nový premiér Andrej Babiš (ANO), půjde o jeho první summit od nedávného jmenování předsedou vlády. Vrcholné schůzky se osobně zúčastní ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
04:07Aktualizovánopřed 12 mminutami

Slovenský vládní speciál měl v Bruselu nehodu, podle Fica nevzlétne

Slovenský vládní speciál měl na letišti v Bruselu nehodu. Do trupu letadla narazil vůz se schody pro výstup, píší slovenská média. Slovenský premiér Robert Fico (Smer), kterého stroj ve středu přepravil na summit EU a další schůzky, uvedl, že stroj není schopný letu.
před 58 mminutami

Hosté Událostí, komentářů debatovali o finanční podpoře Ukrajiny

Je logické použít zmrazená ruská aktiva na obranu Evropy proti agresorovi, sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Danielem Takáčem bývalý ministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS). Odkazoval tím na myšlenku poskytnout Ukrajině bránící se ruské agresi reparační půjčku zajištěnou zmrazenými ruskými aktivy nacházejícími se v Belgii. Ta se však obává právních důsledků. Bývalý ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) míní, že se jedná o právně i politicky komplikovaný krok, záruky pro Belgii ze strany evropských států by však považoval za dobrou cestu. Podle poslance Denise Doksanského (ANO) by Evropa Ukrajinu podporovat měla, stejně jako expert Motoristů na zahraniční politiku Jan Zahradil však nechce, aby za půjčky ručilo společně s dalšími zeměmi také Česko.
před 1 hhodinou

Po úderu USA na loď údajně pašující drogy v Tichomoří zemřeli čtyři lidé

Americká armáda ve středu ve východním Tichomoří zasáhla další loď, která podle ní pašovala drogy, a zabila čtyři osoby. Ve čtvrtek o tom informovala agentura AP. Počet obětí 26 známých úderů zahájených v září tím vzrostl na nejméně 99.
04:23Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Brazilský Kongres schválil návrh zákona, který by Bolsonarovi zkrátil vězení

Brazilský Kongres v noci na čtvrtek schválil návrh zákona o snížení trestu pro exprezidenta Jaira Bolsonara. Informovala o tom agentura AFP. Bolsonaro si za plánování státního převratu odpykává trest 27 let a tři měsíce vězení. Díky návrhu zákona by se doba, kterou musí strávit ve vězení, mohla zkrátit na dva roky a čtyři měsíce. Zákon ale může ještě vetovat současná hlava státu Luiz Inácio Lula da Silva.
01:51Aktualizovánopřed 1 hhodinou

USA prodají Tchaj-wanu zbraně za miliardy dolarů, tvrdí Tchaj-pej

Americká vláda pokračuje v prodeji zbraní Tchaj-wanu za 11,1 miliardy dolarů (přes 230,5 miliard korun). S odvoláním na tchajwanské ministerstvo obrany to ve čtvrtek napsala agentura Reuters, podle níž se jedná o největší balíček zbraní, který Spojené státy samosprávnému ostrovu dosud dodaly. Tchaj-wan čelí rostoucímu vojenskému tlaku Číny, která jej považuje za svou součást.
03:53Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajina dá víc peněz válečným veteránům. Do života se vracejí i díky koním

Ukrajinský rozpočet pro příští rok počítá s navýšením výdajů pro válečné veterány. Na bydlení, rekvalifikaci nebo rehabilitace jim stát přispěje zhruba o třetinu více než loni. V zemi je přes 130 tisíc veteránů s amputacemi a různými typy zranění. Jejich rehabilitace často trvá více než rok. Využívají se k ní i koně. Chůze těchto zvířat dle odborníků kopíruje tu lidskou. Pravidelná jízda na koni tak lidem s amputacemi pomáhá, aby si snadněji zvykli na protézy. Příznivě navíc působí i na psychiku veteránů.
před 2 hhodinami

Úplný blackout hrozí kvůli ruským útokům polovině Ukrajiny, píše WP

Letošní ruské útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu jsou výrazně horší než v předchozích letech a napadené zemi hrozí, že by o dodávky proudu mohla přijít celá její východní část i Kyjev. Píše to list The Washington Post (WP). Intenzivnější než kdy jindy jsou rovněž ruské údery na ukrajinskou železniční síť, uvádí stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL), podle níž se tak Moskva snaží ochromit ukrajinskou logistiku.
před 3 hhodinami
Načítání...