Orbán: Maďarsko dostalo výjimku z amerických sankcí na ruský plyn a ropu

Maďarsko získalo výjimku z amerických sankcí, která mu umožní nadále bez postihu odebírat ruský plyn a ropu, prohlásil podle agentury AP maďarský premiér Viktor Orbán po schůzce s americkým prezidentem Donaldem Trumpem v Bílém domě. Úřad maďarského premiéra po schůzce v tiskové zprávě také uvedl, že USA zrušily veškeré americké sankce, které měly dopad na projekt maďarské jaderné elektrárny Paks II.

Podle maďarské agentury MTI se výjimka vztahuje na plynovod TurkStream a ropovod Družba. Činitel Bílého domu podle agentury Reuters později informoval, že výjimka potrvá jeden rok. Kromě zrušení sankcí majících dopad na projekt Paks II Orbánův úřad také oznámil, že USA a Maďarsko se dohodly, že americká firma Westinghouse bude zapojena do dodávek jaderného paliva a zavádění technologií malých modulárních reaktorů.

Trump už před jednáním o výjimce zdůraznil, že Budapešť to má těžší než jiné země Evropy, protože nemá moře. Obdobně argumentoval také Orbán. Podle šéfa Bílého domu by Evropská unie měla maďarského premiéra respektovat, označil jej za „skvělého státníka“.

Maďarský ministr zahraničí Peter Szijjártó na síti X výjimku označil za neomezenou a poděkoval USA za rozhodnutí, které „zajistí maďarskou energetickou bezpečnost“.

Orbán, který je považován za nejbližšího spojence Kremlu v Unii, už dříve řekl, že Maďarsko hledá cesty, jak americké sankce na dvě největší ruské ropné společnosti Rosněfť a Lukoil a na desítky jejich dceřiných společností obejít. V Bílém domě zopakoval, že pro jeho zemi je obtížné nalézt alternativu.

USA odvetná opatření zavedly v reakci na ruské odmítnutí návrhu ukončit válku na Ukrajině. Ve čtvrtek, tedy před Orbánovou návštěvou, skupina demokratických i republikánských senátorů představila rezoluci vyzývající Maďarsko k ukončení závislosti na ruských energetických surovinách.

„Politicky motivované sankce zmizely, skončilo americké financování nevládních organizací útočících na Maďarsko a můžeme znovu cestovat do Spojených států bez víz,“ napsal Orbán na sociální síti o změnách kroků předchozí administrativy Joea Bidena vůči Budapešti po Trumpově návratu do Bílého domu.

S prezidentem USA chce otevřít novou kapitolu ve vzájemných vztazích. „Naším cílem je navázat strategické partnerství, zahrnující spolupráci v energetice, investicích, obraně, a probrat poválečnou situaci, až skončí rusko-ukrajinský konflikt. Pracujeme na vzájemně výhodné dohodě, která poslouží zájmům každého maďarského občana,“ dodal Orbán.

Už dříve uvedl, že má v úmyslu podepsat s Washingtonem rozsáhlou hospodářskou dohodu, která by kompenzovala dopad amerických cel na Evropskou unii, napsala agentura Reuters.

Možná schůzka s ruským vládcem

„Začíná nejdůležitější diplomatická operace desetiletí,“ napsal o Orbánově cestě portál Index.hu. Státníci měli řešit odložené setkání Trumpa s ruským vládcem Vladimirem Putinem, jež se podle dřívějších plánů mělo konat v Budapešti.

O možné schůzce s Putinem „jednáme“, potvrdil v pátek Trump. „(Orbán) Putinovi rozumí a zná ho velmi dobře. Viktor podle mě cítí, že chceme válku v nepříliš vzdálené budoucnosti ukončit,“ řekl šéf Bílého domu. Moskva podle něj zatím nechce přestat válčit, ale to se prý změní. V této souvislosti upozornil na výrazné ztráty obou stran konfliktu. Pokud by se měl s ruským vládcem sejít, rád by jako místo ponechal právě Budapešť.

Nahrávám video

Orbán v této souvislosti prohlásil, že jen „malé Maďarsko“ a USA vedou promírovou politiku, zatímco ostatní země jsou proválečné, neboť věří, že Ukrajina může Rusko porazit na bojišti. „Řekl bys tedy, že Ukrajina nemůže tu válku vyhrát?“ zeptal se následně Trump Orbána. „Zázraky se dějí,“ připustil maďarský premiér, jehož země odmítá vyzbrojovat Kyjev.

Americký prezident tento měsíc oznámil, že by se s Putinem mohl brzy sejít, později ale prohlásil, že summit zrušil, protože se mu jeho uspořádání za současné situace nezdálo správné. Ve stejný den USA oznámily sankce na dvě největší ruské ropné společnosti Rosněfť a Lukoil a na desítky jejich dceřiných společností. Americký ministr financí Scott Bessent tehdy uvedl, že Washington k opatřením přistoupil, protože Putin odmítá ukončit válku proti Ukrajině.

Početná maďarská delegace

Orbán se vydal do Washingtonu charterovým letem od nízkonákladových aerolinek. Vládní letadlo, které k cestování běžně používá, je zřejmě pro celou rozsáhlou maďarskou delegaci příliš malé, napsal server Aerospace Global News. Premiéra doprovází šest ministrů, mimo jiné hospodářství a obrany.

Na palubě letadla „nezvykle otevřeně“ hovořil o tom, že nemá smysl intelektuálně podceňovat Trumpa, což je prý sice v Evropě zvykem, ale je to chyba, protože styl šéfa Bílého domu je součástí jeho způsobu vyjednávání.

„Američané s nikým nevyjednávají pro zábavu, ale kvůli uzavření dohody,“ řekl maďarský premiér Indexu před šestým setkáním s Trumpem. Orbán patří mezi evropskými státníky dlouhodobě mezi největší podporovatele současného amerického lídra.

Nahrávám video

Loni maďarský premiér třikrát navštívil Trumpa v jeho floridském sídle Mar-a-Lago, z toho dvakrát ještě předtím, než byl republikán zvolen prezidentem v listopadových volbách.

Orbán je zároveň jedním z mála lídrů zemí EU, který má blízko k Trumpovi i k Putinovi a který nedávno prohlásil, že zákaz dovozu ruské ropy do evropských zemí je z pohledu Budapešti chybný.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Pátý večer v řadě. Armáda USA oznámila další vlnu úderů na Írán

Oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM) oznámilo ve čtvrtek večer SELČ novou vlnu útoků na Írán. Cílem podle prohlášení velitelství na síti X je zmenšit íránské vojenské kapacity. O explozích na různých místech v zemi informují íránská média.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Neznáme detaily o účelu cesty zadrženého Čecha v Číně, uvedl Macinka

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) pro ČT sdělil, že nezná detaily o účelu cesty zadrženého Čecha v Číně. Případ považuje za izolovaný a nesouvisející se zadržením čínského občana v Česku. Peking oznámil, že český občan je vyšetřován kvůli podezření z ohrožení státní bezpečnosti. Podle agentury Reuters to uvedlo čínské ministerstvo zahraničí, podle kterého příslušné úřady postupují v souladu se zákonem.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

K odvolání Fedorova vedly spory se Syrským. Nástupce je prozatímní

K odvolání ukrajinského ministra obrany Mychajla Fedorova měly vést spory s hlavním velitelem Oleksandrem Syrským či nákupy zbraní v rozporu s přáními armády. Fedorov je přitom považovaný za reformátora ukrajinské armády a mezi obyvateli napadené země se těší oblibě. To dokládají i čtvrteční protesty, které se na jeho podporu konají nejen v centru Kyjeva. Prezident Volodymyr Zelenskyj během dne oznámil, že vedením resortu obrany prozatímně pověřil Jevhena Chmaru, který je prozatímním šéfem tajné služby SBU.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Kuvajt odrážel drony z Íránu, ten hlásil útoky i zásah základny v Jordánsku

Kuvajtská armáda ve čtvrtek v noci odrážela útoky bezpilotních letounů z Íránu, zatímco v Bahrajnu se rozezněly sirény varující před leteckým útokem. O nových zásazích na svém území i úderech na základny v Kuvajtu a Jordánsku v noci na čtvrtek informoval také Írán, a to po dalším americkém úderu proti tomuto státu. Později Teherán hlásil americké útoky na ostrov Kešm ležící poblíž Hormuzského průlivu.
15. 7. 2026Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil novou vládu, premiérem je Serhij Koreckyj

Ukrajinský parlament ve čtvrtek schválil Serhije Koreckého jako nového premiéra, později pak i jeho vládu kromě ministrů zahraničí a obrany. Koreckyj byl dosud šéfem energetické společnosti Naftohaz. Před hlasováním označil za klíčové priority obranu země před ruskou agresí, hospodářskou stabilitu a integraci do EU. Mezi klíčovými úkoly uvedl také přípravu na příští zimu, která kvůli ruským útokům na ukrajinská energetická zařízení a infrastrukturu může být podle něj těžší než ta minulá.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Soud udělil 32 trestů za zřícení mostu v Janově, nejvyšší je 12 let vězení

Soud v Janově ve čtvrtek udělil vysoké tresty v souvislosti se zřícením Morandiho mostu v tomto italském městě, při kterém v roce 2018 zemřelo 43 lidí. Z více než padesáti obžalovaných jich soud uznal vinnými 32, například z neúmyslného zabití, neplnění služebních a zákonných povinností či ohrožení bezpečnosti silničního provozu, píší agentury. Bývalý šéf společnosti Autostrade per l’Italia (Aspi), která most spravovala, Giovanni Castellucci dostal dvanáct let vězení.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Vědce v Lotyšsku znepokojuje možné ohrožení akademické svobody

Vědci vyjadřují obavy z možného ohrožení akademické svobody poté, co se dozvěděli, že lotyšský parlament Saeima hodlá projednat užitečnost určitých výzkumů.
před 7 hhodinami

Satelitní záběry ukázaly, jak vlna veder změnila vegetaci Evropy

Na konci června zasáhla Evropu nebývale silná vlna veder, kdy ještě před začátkem prázdnin padly historické teplotní rekordy ve většině zemí kontinentu, Česko nevyjímaje. Snímky z družic ukazují, jak na vedro a následné sucho reaguje příroda v některých zemích kontinentu.
před 8 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.