Orbán: Maďarsko dostalo výjimku z amerických sankcí na ruský plyn a ropu

Maďarsko získalo výjimku z amerických sankcí, která mu umožní nadále bez postihu odebírat ruský plyn a ropu, prohlásil podle agentury AP maďarský premiér Viktor Orbán po schůzce s americkým prezidentem Donaldem Trumpem v Bílém domě. Úřad maďarského premiéra po schůzce v tiskové zprávě také uvedl, že USA zrušily veškeré americké sankce, které měly dopad na projekt maďarské jaderné elektrárny Paks II.

Podle maďarské agentury MTI se výjimka vztahuje na plynovod TurkStream a ropovod Družba. Činitel Bílého domu podle agentury Reuters později informoval, že výjimka potrvá jeden rok. Kromě zrušení sankcí majících dopad na projekt Paks II Orbánův úřad také oznámil, že USA a Maďarsko se dohodly, že americká firma Westinghouse bude zapojena do dodávek jaderného paliva a zavádění technologií malých modulárních reaktorů.

Trump už před jednáním o výjimce zdůraznil, že Budapešť to má těžší než jiné země Evropy, protože nemá moře. Obdobně argumentoval také Orbán. Podle šéfa Bílého domu by Evropská unie měla maďarského premiéra respektovat, označil jej za „skvělého státníka“.

Maďarský ministr zahraničí Peter Szijjártó na síti X výjimku označil za neomezenou a poděkoval USA za rozhodnutí, které „zajistí maďarskou energetickou bezpečnost“.

Orbán, který je považován za nejbližšího spojence Kremlu v Unii, už dříve řekl, že Maďarsko hledá cesty, jak americké sankce na dvě největší ruské ropné společnosti Rosněfť a Lukoil a na desítky jejich dceřiných společností obejít. V Bílém domě zopakoval, že pro jeho zemi je obtížné nalézt alternativu.

USA odvetná opatření zavedly v reakci na ruské odmítnutí návrhu ukončit válku na Ukrajině. Ve čtvrtek, tedy před Orbánovou návštěvou, skupina demokratických i republikánských senátorů představila rezoluci vyzývající Maďarsko k ukončení závislosti na ruských energetických surovinách.

„Politicky motivované sankce zmizely, skončilo americké financování nevládních organizací útočících na Maďarsko a můžeme znovu cestovat do Spojených států bez víz,“ napsal Orbán na sociální síti o změnách kroků předchozí administrativy Joea Bidena vůči Budapešti po Trumpově návratu do Bílého domu.

S prezidentem USA chce otevřít novou kapitolu ve vzájemných vztazích. „Naším cílem je navázat strategické partnerství, zahrnující spolupráci v energetice, investicích, obraně, a probrat poválečnou situaci, až skončí rusko-ukrajinský konflikt. Pracujeme na vzájemně výhodné dohodě, která poslouží zájmům každého maďarského občana,“ dodal Orbán.

Už dříve uvedl, že má v úmyslu podepsat s Washingtonem rozsáhlou hospodářskou dohodu, která by kompenzovala dopad amerických cel na Evropskou unii, napsala agentura Reuters.

Možná schůzka s ruským vládcem

„Začíná nejdůležitější diplomatická operace desetiletí,“ napsal o Orbánově cestě portál Index.hu. Státníci měli řešit odložené setkání Trumpa s ruským vládcem Vladimirem Putinem, jež se podle dřívějších plánů mělo konat v Budapešti.

O možné schůzce s Putinem „jednáme“, potvrdil v pátek Trump. „(Orbán) Putinovi rozumí a zná ho velmi dobře. Viktor podle mě cítí, že chceme válku v nepříliš vzdálené budoucnosti ukončit,“ řekl šéf Bílého domu. Moskva podle něj zatím nechce přestat válčit, ale to se prý změní. V této souvislosti upozornil na výrazné ztráty obou stran konfliktu. Pokud by se měl s ruským vládcem sejít, rád by jako místo ponechal právě Budapešť.

Nahrávám video

Orbán v této souvislosti prohlásil, že jen „malé Maďarsko“ a USA vedou promírovou politiku, zatímco ostatní země jsou proválečné, neboť věří, že Ukrajina může Rusko porazit na bojišti. „Řekl bys tedy, že Ukrajina nemůže tu válku vyhrát?“ zeptal se následně Trump Orbána. „Zázraky se dějí,“ připustil maďarský premiér, jehož země odmítá vyzbrojovat Kyjev.

Americký prezident tento měsíc oznámil, že by se s Putinem mohl brzy sejít, později ale prohlásil, že summit zrušil, protože se mu jeho uspořádání za současné situace nezdálo správné. Ve stejný den USA oznámily sankce na dvě největší ruské ropné společnosti Rosněfť a Lukoil a na desítky jejich dceřiných společností. Americký ministr financí Scott Bessent tehdy uvedl, že Washington k opatřením přistoupil, protože Putin odmítá ukončit válku proti Ukrajině.

Početná maďarská delegace

Orbán se vydal do Washingtonu charterovým letem od nízkonákladových aerolinek. Vládní letadlo, které k cestování běžně používá, je zřejmě pro celou rozsáhlou maďarskou delegaci příliš malé, napsal server Aerospace Global News. Premiéra doprovází šest ministrů, mimo jiné hospodářství a obrany.

Na palubě letadla „nezvykle otevřeně“ hovořil o tom, že nemá smysl intelektuálně podceňovat Trumpa, což je prý sice v Evropě zvykem, ale je to chyba, protože styl šéfa Bílého domu je součástí jeho způsobu vyjednávání.

„Američané s nikým nevyjednávají pro zábavu, ale kvůli uzavření dohody,“ řekl maďarský premiér Indexu před šestým setkáním s Trumpem. Orbán patří mezi evropskými státníky dlouhodobě mezi největší podporovatele současného amerického lídra.

Nahrávám video

Loni maďarský premiér třikrát navštívil Trumpa v jeho floridském sídle Mar-a-Lago, z toho dvakrát ještě předtím, než byl republikán zvolen prezidentem v listopadových volbách.

Orbán je zároveň jedním z mála lídrů zemí EU, který má blízko k Trumpovi i k Putinovi a který nedávno prohlásil, že zákaz dovozu ruské ropy do evropských zemí je z pohledu Budapešti chybný.

Načítání...

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Krym vyhlásil nouzový režim

Okupační správa Ruskem nelegálně anektovaného Krymu a Sevastopolu vyhlásila nouzový režim, který má pomoci řešit otázky „ekonomického charakteru“. Krym po útocích ukrajinských dronů zažívá palivovou krizi, kterou v posledních dnech prohloubily výpadky v dodávkách proudu. Ukrajinské drony útočily na Krym i v noci na pátek, kromě něj cílily i na chemický závod v ruské Tulské oblasti či Moskvu. Rusko tvrdí, že zneškodnilo 660 ukrajinských dronů, což je jeden z nejvyšších počtů od začátku války.
08:11Aktualizovánopřed 32 mminutami

Chatboti ovlivňují nákupy víc než vyhledávače. Švýcarští spotřebitelé jim přesto důvěřují

S rozvojem generativní umělé inteligence (AI) vzniká nová komerční platforma, která může ovlivňovat nákupní rozhodování jako nikdy dříve. Firmy ve Švýcarsku i po celém světě se proto snaží dostat do odpovědí chatbotů. Mohou ale spotřebitelé jejich výsledkům důvěřovat?
před 57 mminutami

New York schválil zastropování nájemného u milionu bytů, splnil Mamdaniho slib

New York ve čtvrtek schválil zastropování nájemného u přibližně milionu bytů s regulovaným nájemným, kde žijí obyvatelé s jednoletou či dvouletou nájemní smlouvou, uvedla agentura AP. Splnil tak předvolební slib newyorského starosty a demokratického socialisty Zohrana Mamdaniho, který do funkce nastoupil v lednu. Opatření přijala nezávislá městská komise pro směrnice o nájemném, jejíž členy jmenuje starosta města.
před 1 hhodinou

EK navrhla prodloužit ochranu Ukrajinců o rok s omezeními pro muže

Dočasná ochrana pro ukrajinské uprchlíky v zemích Evropské unie by měla být prodloužena o další rok do 4. března 2028, nicméně s omezeními pro muže, na které se vztahuje branná povinnost. Návrh Evropské komise představil komisař pro vnitřní záležitosti Magnus Brunner. Navrhovaná opatření podle něj komise intenzivně diskutovala jak s ukrajinskými představiteli, tak se státy EU, zejména těmi, které hostí nejvíce ukrajinských uprchlíků. Mezi ně patří i Česká republika.
10:22Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Nakažená základna přivedla americké letectvo zpět k očkování proti chřipce

V dubnu přestali američtí vojáci mít povinnost nechat se očkovat proti sezonní chřipce. Stačily dva měsíce a jedna základna letectva, kde virus vyřadil přes dvě stovky vojáků, aby letectvo tuto povinnost částečně vrátilo zpět.
před 2 hhodinami

Za útok na vánoční trhy v Magdeburku uložil soud doživotí

Na doživotí poslal v pátek německý soud do vězení saúdskoarabského lékaře, který předloni v prosinci zaútočil na vánoční trhy v Magdeburku. Jednapadesátiletý Tálib Abdalmuhsin zabil při zběsilé jízdě po magdeburském hlavním náměstí šest lidí a přes 300 dalších zranil. Soud vinu obžalovaného označil za zvlášť těžkou, což v německém právním řádu znemožňuje propuštění odsouzeného na doživotí z vězení po patnácti letech.
10:00Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Nejvyšší soud USA otevřel Trumpovi cestu k deportaci statisíců Haiťanů a Syřanů

Nejvyšší soud Spojených států ve čtvrtek rozhodl, že administrativa prezidenta Donalda Trumpa může odebrat ochranu před deportací statisícům migrantů z Haiti a Sýrie, kteří do USA uprchli před násilím či kvůli přírodním katastrofám. Zvrátil tak rozhodnutí federálních soudců, kteří vládě zakázali zrušit status dočasné ochrany (TPS) 350 tisícům Haiťanů a 6100 Syřanů. Rozsudek otevírá vládě cestu ke zrušení TPS i pro migranty z dalších zemí. Program v USA chrání před vyhoštěním 1,3 milionu lidí ze sedmnácti zemí, píší agentury.
před 3 hhodinami

Roste počet migrantů mířících přes Libyi. Řecko hodlá držet tvrdý kurz

V centrálním Středomoří v uplynulých dnech zahynulo nejméně 46 lidí při pokusu nelegálně překonat námořní hranice a dostat se ze severní Afriky do Evropy. Jedním z hlavních tranzitních uzlů se stala Libye. Řecko proto v současné době uplatňuje kvůli nárůstu počtu migrantů tvrdý přístup. Podle statistik nicméně míra nelegální migrace na některých sledovaných trasách klesá.
před 5 hhodinami
Načítání...