USA uvalily sankce na dvě největší ruské ropné společnosti Rosněfť a Lukoil

Spojené státy ve středu oznámily uvalení sankcí na dvě největší ruské ropné společnosti Rosněfť a Lukoil. Šéf resortu financí Scott Bessent uvedl, že k tomuto kroku Washington přistoupil, protože ruský vládce Vladimir Putin odmítá ukončit válku proti Ukrajině, kterou americký ministr označil jako nesmyslnou. Moskva označila sankce za extrémně kontraproduktivní, pokud jde o mír na Ukrajině. Podle mluvčí ruského ministerstva zahraničí Mariji Zacharovové ruské cíle na Ukrajině zůstávají nezměněné.

„Nyní je čas zastavit zabíjení a (čas) na okamžité příměří,“ uvedl Bessent v prohlášení. „Vzhledem k tomu, že prezident Putin odmítá ukončit tuto nesmyslnou válku, ministerstvo financí uvaluje sankce na dvě největší ruské ropné společnosti, které financují kremelskou válečnou mašinérii,“ uvedl dále americký ministr financí.

Dodal, že jím vedený resort je připraven v případě potřeby podniknout další kroky, které by podpořily snahu amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit ruskou válku proti Ukrajině. „Vyzýváme naše spojence, aby se k nám připojili a dodržovali tyto sankce,“ dodal Bessent.

Nejnovější americké sankce podle agentury AP míří nejen na Rosněfť a Lukoil, ale také proti desítkám jejich dceřiných společností. „Jedná se o obrovské sankce a doufáme, že nebudou trvat dlouho. Doufáme, že válka bude ukončena,“ citovala agentura AFP šéfa Bílého domu.

„Jasný signál z obou stran Atlantiku,“ hodnotí sankce von der Leyenová

Rozhodnutí Spojených států o uvalení sankcí na dvě největší ruské ropné společnosti uvítali mimo jiné představitelé Evropské komise, NATO nebo Velké Británie.

„Tento krok přichází po četných pokusech dát Rusku šanci zahájit skutečná jednání o ukončení války. Rozhodnutí je plně v souladu s důsledným postojem Ukrajiny: mír je možný pouze prostřednictvím síly a tlaku na agresora s využitím všech dostupných mezinárodních nástrojů,“ napsala na sociální síti X ukrajinská velvyslankyně v USA Olha Stefanišynová.

„Spojené království minulý týden uvalilo sankce na dvě největší ruské ropné společnosti, které financují Putinovu válečnou mašinerii. Jsem rád, že se k nám nyní připojily Spojené státy a uvalily na tytéž dvě ropné společnosti podstatné sankce. Putin musí zaplatit cenu za svou zbytečnou agresi. Zabíjení musí skončit hned teď,“ reagoval britský premiér Keir Starmer.

Generální tajemník NATO Mark Rutte při středeční návštěvě Bílého domu uvedl, že vítá zavedení sankcí, a zároveň vyzval k většímu tlaku na Moskvu, aby válku ukončila.

„Oceňuji rozhodnutí (amerického) resortu financí uvalit sankce na velké ruské ropné společnosti vzhledem k nedostatečnému zapojení Ruska do mírového procesu. S blížícím se přijetím 19. balíčku EU je to jasný signál z obou stran Atlantiku, že budeme i nadále vyvíjet společný tlak na agresora,“ uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Putin sankce označil za čin, který vztahy mezi Ruskem a Spojenými státy neposiluje. Považuje je za „nikoli přátelský“ krok a za snahu ukázat tlak na Rusko, píše agentura TASS. Vliv na ruskou ekonomiku však podle šéfa Kremlu sankce mít nebudou.

Washington k postihům proti ruským ropným společnostem přistoupil po měsících tlaku vyvíjeném z obou amerických politických stran na Trumpa, aby uvalil tvrdší sankce na ruský ropný průmysl, podotkla AP. Šéf Bílého domu podle AFP odkládal nové sankce proti Rusku v naději, že přesvědčí Putina k uzavření míru s Ukrajinou i bez nich.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izraelská armáda zabila šest lidí na východě Libanonu a dva další na jihu

Při izraelských útocích v údolí Bikáa na východě Libanonu zemřelo v pátek šest lidí a dvě desítky dalších osob utrpěly zranění, informuje agentura Reuters a libanonská agentura NNA. Izraelská armáda také letecky útočila na palestinský uprchlický tábor Ajn Hilva na jihu Libanonu, kde podle agentury AFP zabila dva lidi. Deník Ha'arec napsal, že izraelský dron v táboře zabil tři lidi. Izraelská armáda útok v táboře Ajn Hilva potvrdila s tím, že cílila na středisko palestinského teroristického hnutí Hamás, které tam prý připravovalo útoky na izraelské cíle.
03:28Aktualizovánopřed 9 mminutami

Trump po verdiktu soudu podepsal nové desetiprocentní clo

Nejvyšší soud USA se v pátek postavil proti rozsáhlým clům, která prezident Donald Trump zavedl na základě zákona určeného pro použití v případě národní nouze. Podle soudu se totiž tento zákon na zavádění dovozních cel nevztahuje, a postup tak popsal jako nezákonný. Pravomoc cla zavádět má podle Ústavy USA Kongres. Trump rozhodnutí soudu a soudce samotné ostře zkritizoval. V noci na sobotu SEČ podepsal nařízení o zavedení nového desetiprocentního globálního cla, vstoupit v platnost má v úterý.
včeraAktualizovánopřed 41 mminutami

Macinka se na zasedání Rady pro mír setkal s Rubiem

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) se ve Spojených státech na prvním zasedání Rady pro mír setkal se svým americkým protějškem Markem Rubiem. S jeho náměstkem Christopherem Landauem pak jednal o dalším rozvoji česko-amerických vztahů. České ministerstvo zahraničí to uvedlo na síti X.
včeraAktualizovánopřed 46 mminutami

Policie pokračovala v prohledávání domu bývalého prince Andrewa

Policie v pátek pokračovala v prohlídce bývalého domu Andrewa Mountbattena-Windsora. Dělo se tak den poté, co byl bývalý princ a bratr krále Karla III. zadržen na téměř jedenáct hodin kvůli podezření ze zneužití pravomocí ve veřejné funkci. Případ bratra krále Karla III. souvisí s kauzou zesnulého amerického sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Informovaly o tom agentura AP a stanice BBC.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Akciové trhy po odmítnutí Trumpových cel soudem posílily, dolar klesl

Na rozhodnutí Nejvyššího soudu USA, kterým označil plošná cla zavedená administrativou prezidenta USA Donalda Trumpa za nezákonná, reagovaly v pátek pozdě odpoledne akciové trhy lehkým růstem, oproti tomu klesla hodnota dolaru, informuje agentura Reuters. Evropská unie ústy mluvčího Evropské komise uvedla, že analyzuje dopad rozhodnutí a že spolu s Velkou Británií či Německem zůstává v kontaktu s americkou vládou. Sám Trump označil rozhodnutí soudu za ostudu a uvedl, že má „záložní plán“.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Laviny v Rakousku v jednom dni usmrtily několik lidí, zranily i Čechy

Laviny si v pátek v Rakousku vyžádaly nejméně čtyři oběti. Tři lidé zemřeli poblíž obce Sankt Anton am Arlberg, další lyžař zahynul v Nauders poblíž švýcarských hranic, informovaly agentury AFP a APA. Lyžař podle nich pocházel z Německa a jeho syn je těžce zraněný. Národnost dalších tří obětí agentury neupřesnily. Rakouská policie uvedla, že lavina v pátek zranila také dva Čechy. Od minulého pátku zasahovali záchranáři u přibližně dvou stovek lavin.
před 9 hhodinami

Chorvatsko odmítlo žádost Maďarska a Slovenska o dodávky ruské ropy

Chorvatsko nepovolí přepravu ruské ropy do Maďarska a na Slovensko prostřednictvím ropovodu chorvatské společnosti Janaf. Záhřeb je připraven oběma zemím pomoct, ale ne dodávkami ruské ropy. Ve čtvrtek to podle webu SEEbiz.eu uvedl chorvatský ministr hospodářství Ante Šušnjar. Dodávky ruské ropy na Slovensko a do Maďarska ropovodem Družba, který vede z Ruska přes Ukrajinu, jsou přerušeny po lednových útocích na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Maďarsko kvůli pozastavení dodávek uvolní dvě stě padesát tisíc tun ropy ze svých strategických rezerv. Slovensko zavádí stav ropné nouze.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoZimní olympiáda „spolkla“ miliardy eur, zisková bude nejspíš minimálně

Náklady na přípravu letošních zimních Her v Itálii se vyšplhaly na 5,3 miliardy eur (asi 128 miliard korun). Pětatřicet procent sumy uhradí sponzoři, necelých třicet procent příjmy ze vstupného. Vlnu kritiky vyvolaly nejen výdaje na infrastrukturu, ale také zásahy do přírody v Alpách – v Cortině padl za oběť nové bobové dráze modřínový les. Hry na druhé straně zaznamenaly velký divácký úspěch. Z téměř 1,5 milionu vstupenek se ještě před startem Her prodalo sedmdesát procent. Slavnostní zahájení vidělo jen v USA 21,5 milionu lidí, o pětatřicet procent více než předchozí olympiádu. Podle odborníků se investice vložené do Her v příštích letech vrátí, ale olympiáda nebude výrazně zisková. Minimální vliv na ekonomiku potvrzují i čísla z posledních letních Her v Paříži – HDP po nich stoupl jen o sedm setin procentního bodu.
před 11 hhodinami
Načítání...