USA uvalily sankce na dvě největší ruské ropné společnosti Rosněfť a Lukoil

Spojené státy ve středu oznámily uvalení sankcí na dvě největší ruské ropné společnosti Rosněfť a Lukoil. Šéf resortu financí Scott Bessent uvedl, že k tomuto kroku Washington přistoupil, protože ruský vládce Vladimir Putin odmítá ukončit válku proti Ukrajině, kterou americký ministr označil jako nesmyslnou. Moskva označila sankce za extrémně kontraproduktivní, pokud jde o mír na Ukrajině. Podle mluvčí ruského ministerstva zahraničí Mariji Zacharovové ruské cíle na Ukrajině zůstávají nezměněné.

„Nyní je čas zastavit zabíjení a (čas) na okamžité příměří,“ uvedl Bessent v prohlášení. „Vzhledem k tomu, že prezident Putin odmítá ukončit tuto nesmyslnou válku, ministerstvo financí uvaluje sankce na dvě největší ruské ropné společnosti, které financují kremelskou válečnou mašinérii,“ uvedl dále americký ministr financí.

Dodal, že jím vedený resort je připraven v případě potřeby podniknout další kroky, které by podpořily snahu amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit ruskou válku proti Ukrajině. „Vyzýváme naše spojence, aby se k nám připojili a dodržovali tyto sankce,“ dodal Bessent.

Nejnovější americké sankce podle agentury AP míří nejen na Rosněfť a Lukoil, ale také proti desítkám jejich dceřiných společností. „Jedná se o obrovské sankce a doufáme, že nebudou trvat dlouho. Doufáme, že válka bude ukončena,“ citovala agentura AFP šéfa Bílého domu.

„Jasný signál z obou stran Atlantiku,“ hodnotí sankce von der Leyenová

Rozhodnutí Spojených států o uvalení sankcí na dvě největší ruské ropné společnosti uvítali mimo jiné představitelé Evropské komise, NATO nebo Velké Británie.

„Tento krok přichází po četných pokusech dát Rusku šanci zahájit skutečná jednání o ukončení války. Rozhodnutí je plně v souladu s důsledným postojem Ukrajiny: mír je možný pouze prostřednictvím síly a tlaku na agresora s využitím všech dostupných mezinárodních nástrojů,“ napsala na sociální síti X ukrajinská velvyslankyně v USA Olha Stefanišynová.

„Spojené království minulý týden uvalilo sankce na dvě největší ruské ropné společnosti, které financují Putinovu válečnou mašinerii. Jsem rád, že se k nám nyní připojily Spojené státy a uvalily na tytéž dvě ropné společnosti podstatné sankce. Putin musí zaplatit cenu za svou zbytečnou agresi. Zabíjení musí skončit hned teď,“ reagoval britský premiér Keir Starmer.

Generální tajemník NATO Mark Rutte při středeční návštěvě Bílého domu uvedl, že vítá zavedení sankcí, a zároveň vyzval k většímu tlaku na Moskvu, aby válku ukončila.

„Oceňuji rozhodnutí (amerického) resortu financí uvalit sankce na velké ruské ropné společnosti vzhledem k nedostatečnému zapojení Ruska do mírového procesu. S blížícím se přijetím 19. balíčku EU je to jasný signál z obou stran Atlantiku, že budeme i nadále vyvíjet společný tlak na agresora,“ uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Putin sankce označil za čin, který vztahy mezi Ruskem a Spojenými státy neposiluje. Považuje je za „nikoli přátelský“ krok a za snahu ukázat tlak na Rusko, píše agentura TASS. Vliv na ruskou ekonomiku však podle šéfa Kremlu sankce mít nebudou.

Washington k postihům proti ruským ropným společnostem přistoupil po měsících tlaku vyvíjeném z obou amerických politických stran na Trumpa, aby uvalil tvrdší sankce na ruský ropný průmysl, podotkla AP. Šéf Bílého domu podle AFP odkládal nové sankce proti Rusku v naději, že přesvědčí Putina k uzavření míru s Ukrajinou i bez nich.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Dozorčí rada Volkswagenu schválila úsporný balíček, zruší se dalších 50 tisíc míst

Dozorčí rada německé automobilky Volkswagen ve čtvrtek jednomyslně schválila rozsáhlý plán budoucnosti firmy do roku 2030, jehož cílem je transformace společnosti, zvýšení její efektivity a konkurenceschopnosti. Podle médií se na něm shodla s představenstvem. Volkswagen tak mimo jiné plánuje do konce desetiletí zrušit po celém světě dalších 50 tisíc pracovních míst. Plán označuje za nejzásadnější transformační program ve své historii.
před 5 hhodinami

VideoNa Ukrajinu se vrátila fotbalová liga. Soutěží i poranění váleční veteráni

Navzdory válce se v srpnu na Ukrajinu vrátila fotbalová liga. Zápasy se konají za přísných bezpečnostních podmínek. Chodit na ně může jen omezený počet lidí a každý fotbalový stadion musí mít kryt, do kterého lidé míří hned po zaznění poplachu. Zároveň roste počet Ukrajinců, kteří za poslední roky kvůli válce přišli alespoň o jednu končetinu. Vznikla proto i speciální soutěž pro poraněné veterány. Takzvanou Ligu Silných už hraje podobný počet týmů a hráčů jako nejvyšší fotbalovou soutěž.
před 7 hhodinami

Izraelský ministr Ben Gvir chce odchod 250 tisíc Palestinců z Gazy za rok

Izraelský krajně pravicový ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir představil plán na vysídlení Palestinců z Pásma Gazy. Za rok jich má odejít 250 tisíc, za dalších šest pak prakticky celé palestinské obyvatelstvo, píše agentura AFP. O vysídlení Palestinců, které izraelští představitelé označují za „migraci“, mluvil ve středu také izraelský ministr obrany Jisra'el Kac. Podle něj se čeká na souhlas Spojených států se záměrem.
před 9 hhodinami

Spolupráce Británie a Francie pomáhá Ukrajině i boji proti migraci, řekl Burnham

O další spolupráci při pomoci bránící se Ukrajině či v boji proti nelegální migraci před Lamanšský průliv jednali ve čtvrtek v Londýně britský premiér Andy Burnham a francouzský prezident Emmanuel Macron. Oba lídři zdůraznili, že vazby jejich zemí jsou v současnosti i přes britský odchod z Evropské unie velmi pevné, píší média.
před 10 hhodinami

Česko zavede reciproční opatření pro ruské diplomaty

Praha zavede v reakci na zpřísnění podmínek pro české diplomaty v Moskvě reciproční opatření pro diplomatický i technický personál Ruska, které tyto podmínky vyrovná, sdělil šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé) předvolané velvyslankyni Anně Ponomarjovové. Informoval o tom mluvčí ministerstva zahraničí Adam Čörgő. Macinka také odmítl její vysvětlení, že obvinění Ruska z incidentů v Lipsku jsou provokací sloužící jiným zájmům, uvedlo ministerstvo zahraničí.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Zemřela americká bojovnice za práva žen Gloria Steinemová

Ve věku 92 let zemřela ve středu slavná americká bojovnice za práva žen, oceňovaná autorka a novinářka Gloria Steinemová, píší tiskové agentury. Úmrtí feministky oznámila její nadace na instagramu. Steinemová byla jednou ze zakladatelek časopisu Ms., který vznikl v roce 1971 a stal se prvním feministickým časopisem distribuovaným po celých Spojených státech. Velkou část života strávila na cestách jako aktivistka, přednášela ve vysokoškolských kampusech, v komunitních centrech a promlouvala na demonstracích.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Rusové zabíjeli v Záporoží a Dnipru, útočila i Ukrajina

Ruský dron v ukrajinském Záporoží zabil muže a zranil ženu při útoku na civilní automobil, informoval náčelník oblastní správy Ivan Fedorov. Jednoho mrtvého a osm raněných si vyžádal ruský útok na Dnipro, oznámil náčelník regionální správy Oleksandr Hanža. Nejméně sedmnáct lidí také utrpělo zranění v ukrajinské Oděse, deset v Charkovské oblasti. Jednoho mrtvého a čtyři raněné hlásí i úřady v Bělgorodské oblasti na západě Ruska, o dvou raněných informovaly úřady v Moskevské oblasti.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Na firmu v Mnichově zaútočili žháři, motiv byl podle policie politický

Staveniště před sídlem technologické firmy v Mnichově se v noci na čtvrtek stalo terčem žhářského útoku. Podle mluvčího zemského kriminálního úřadu (LKA) policie případ vyšetřuje jako pokus o útok s politickým motivem. Policie zadržela dva podezřelé Bulhary. Firma Rohde & Schwarz, na kterou útok zjevně mířil, dodává zboží i ozbrojeným silám. Škoda vznikla jen malá, informoval web bavorského rozhlasu BR24.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.