Lukoil

Ukrajina hodlá podle dostupných informací od příštího roku zastavit transport ruské ropy přes ropovod Družba. Zásobování Česka touto surovinou pokračuje bez omezení, uvedl v reakci na to státní provozovatel ropovodů Mero. V současnosti podnik pokračuje v pracích na rozšíření ropovodu TAL z Itálie, čímž plánuje nahradit dodávky z Ruska. Hotovo by mělo být v první polovině příštího roku. V horší situaci mohou být Maďarsko nebo Slovensko, které odklon od ruských paliv neprovedly.

Maďarsko a Slovensko trvají na tom, že potřebují ropu od ruského Lukoilu, protože Chorvatsko není spolehlivé, pokud jde o tranzit suroviny. Podle expertů ale státy nemají další alternativy. Vedoucí kanceláře prezidenta Volodymyra Zelenského Andrij Jermak přitom v rozhovoru pro agenturu Bloomberg tvrdí, že Kyjev navzdory novým sankcím nepodnikl žádné kroky k zastavení dodávek „černého zlata“ od Lukoilu. Podle analýzy Bloombergu to vypadá, že tak zřejmě učinila sama ruská firma.

Řadu unijních představitelů znepokojilo rozhodnutí Budapešti, která potichu zmírnila Rusům a Bělorusům podmínky pro vstup do země, a tedy i do schengenského prostoru. Pomocí takzvané národní karty mohou bez větší prověrky přicestovat i s rodinami. V Unii i mezi experty panují obavy, že Moskva rozšíří svou evropskou síť špionů a propašuje do EU teroristy. Budapešť kritiku odmítá a tvrdí, že Rusové budou pracovat hlavně na výstavbě jaderného bloku. Podle webu Politico by sporný krok v krajním případě mohl stát Maďarsko členství v Schengenu.

Téměř všechny členské státy EU se musely vypořádat se složitým úkolem – zbavit se závislosti na ruské ropě. Maďarsko a Slovensko se vydaly jinou cestou a vsadily na zlevněný produkt, dovážený ropovodem přes zemi, kde Rusové vraždí civilisty či bombardují nemocnice. V červnu Ukrajina ruský Lukoil zařadila na sankční seznam a tranzit ropy přes ropovod Družba zastavila. Bratislava a Budapešť nyní, po výhružkách Kyjevu, žádají EU, kterou jindy tvrdě kritizují, o pomoc. Současně neshody mezi Maďarskem a dalšími členskými státy rostou, nejnověji se diplomaticky ostře střetlo s Polskem.

Ropa může proudit do Maďarska jen z Ruska a pouze přes území Ukrajiny, alternativní řešení kvůli chybějící infrastruktuře neexistuje, prohlásil maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó. Později uvedl, že ochotu dodávat ropné produkty vyjádřilo Bulharsko. Maďarsko a Slovensko už asi týden nedostávají naftu od ruské firmy Lukoil poté, co Kyjev firmu přidal na svůj sankční seznam. Slovenský prezident Peter Pellegrini Ukrajině pohrozil odvetou, pokud dodávky neobnoví.

Budapešť a Bratislava narychlo hledají alternativní dodavatele „černého zlata“ poté, co Ukrajina zpřísnila sankce vůči ruskému Lukoilu a zakázala tranzit ropy přes své území. Podle expertů hrozí problémy zejména v Maďarsku, kde může v příštích týdnech dojít k rychlému růstu cen i blackoutům. Obě země se obrátily na Evropskou komisi, podle maďarské diplomacie má tři dny na to, aby konala, poté se Budapešť obrátí na soud. Slovenský ministr zahraničí Juraj Blanár tvrdí, že Kyjev porušil asociační dohodu mezi Ukrajinou a EU.

Loni na jaře ukrajinské armádě zoufale chyběly pohonné hmoty a munice sovětské ráže, které potřebovala k obraně proti ruským invazním silám. Záchrana tehdy přišla z nečekané strany: z Bulharska. Díky své rozvrácené domácí politice a proruskému smýšlení velké části vedoucích představitelů se Sofie v průběhu invaze snažila zdůrazňovat, že Ukrajinu nevyzbrojuje. To však byla kouřová clona. Uvedly to ve středu server Politico a německý deník Die Welt.

Po pádu z okna nemocnice v Moskvě zemřel vysoce postavený manažer ropného koncernu Lukoil Ravil Maganov. Informovala o tom ruská média, Lukoil zatím úmrtí nekomentoval. Šestasedmdesátiletý Maganov, který byl viceprezidentem Lukoilu, byl na ošetření v šestém patře moskevské nemocnice.

Společnosti ČEZ a Pražská energetika musejí do října ukončit spolupráci s jedním ze strategických partnerů – firmou BEZ Transformátory. Ovládá ji ruská Svel Group miliardáře Alexeje Kiška. Podle ministerstva pro místní rozvoj na holding dopadají sankce Evropské unie.

Britsko-nizozemská ropná a plynárenská společnost Shell se dohodla, že prodá ruské firmě Lukoil přes čtyři sta čerpacích stanic a závod na maziva v Rusku. Firma to ve čtvrtek oznámila v tiskové zprávě. Shell se začátkem března rozhodl postupně se z této země stáhnout. Podobně jako řada dalších západních podniků tím reaguje na Kremlem rozpoutanou válku na Ukrajině.

Spojené státy poskytnou Ukrajině na obranu před ruskou agresí další balík vojenské pomoci v hodnotě 800 milionů dolarů (cca 18 miliard korun). Německá vláda chce nepřímo umožnit dodávky těžkých zbraní na Ukrajinu ze Slovinska. To má na Ukrajinu poslat větší počet tanků T-72 a jako náhradu za ně dostat od Německa pancéřové vozy Marder a kolové obrněnce Fuchs. V Kyjevě také slíbili vojenskou pomoc španělský premiér Pedro Sánchez a dánská předsedkyně vlády Mette Frederiksenová. Velká Británie rozšiřuje protiruské sankce.

Šéf Kremlu Vladimir Putin uspořádal v Soči první rusko-africký summit, na který se do černomořského letoviska sjelo 43 afrických státníků. Dvoudenní konference, které spolu s Putinem předsedá egyptský prezident Abdal Fattáh Sísí, má potvrdit ruské ambice na africkém kontinentu a vytvořit předpoklady pro budoucí růst vzájemného obchodu.