Příměří na Ukrajině pravděpodobně do jara nebude a evropští spojenci musí i přes korupční skandál, který zachvátil Kyjev, pokračovat v podpoře Ruskem napadené země, zdůraznil v rozhovoru pro agenturu AP finský prezident Alexander Stubb. Evropa si mezitím podle něj bude muset udržet odolnost a odhodlání, aby přečkala zimní měsíce, zatímco Moskva bude pokračovat ve svých hybridních útocích a informační válce po celém kontinentu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se musí rychle vypořádat se skandálem kolem úplatkářství a zpronevěry, protože aféra jen nahrává Rusku, domnívá se Stubb. Evropské lídry nicméně vyzval, aby zvážili posílení finanční a vojenské podpory Kyjeva, který čelí plíživému postupu ruských vojsk na bojišti.
„Nejsem příliš optimistou, že bychom dosáhli příměří nebo zahájili mírová vyjednávání, alespoň ne ještě letos,“ poznamenal Stubb a dodal, že by bylo dobré „dát něco do pohybu“ do března.
Třemi velkými otázkami na cestě k příměří jsou bezpečnostní záruky pro Ukrajinu, obnova její ekonomiky a dosažení určitého porozumění ohledně územních nároků, domnívá se finský prezident, který s AP hovořil v sobotu na vojenské základně severně od Helsinek, kde sledoval dobrovolníky při obranném výcviku.
Na Rusko je podle Stubba potřeba vyvinout maximální tlak
Má-li na Ukrajině nastat mír, musí americký prezident Donald Trump i evropští lídři vyvinout maximální tlak na Rusko a jeho vládce Vladimira Putina, aby změnil své strategické uvažování, soudí Stubb. Putin „chce v zásadě popřít nezávislost, suverenitu a územní celistvost Ukrajiny“ a tyto cíle se od začátku války prakticky nezměnily, podotkla hlava finského státu.
Za tím účelem Stubb navrhuje využít takové nástroje, jako jsou stovky miliard dolarů zmrazených ruských aktiv držených v Evropě coby záruku pro financování Ukrajiny, a současně zvýšit vojenský tlak na Moskvu.
Stubb oceňuje Trumpa za to, že v říjnu uvalil sankce na ruské energetické giganty Lukoil a Rosněfť, v tomto směru podle něj odvedl „vynikající práci“. Tvrdí však, že je třeba udělat víc pro schopnost Kyjeva zasáhnout ruský vojenský nebo obranný průmysl. Trump minulý měsíc zamítl ukrajinskou žádost o dodávky střel dlouhého doletu Tomahawk.
Bílý dům v polovině října také oznámil, že se Trump setká s Putinem v Budapešti. Necelý týden nato však americký prezident schůzku nečekaně zrušil. Rozhodl se tak po telefonátu mezi ministrem zahraničí Markem Rubiem a jeho ruským protějškem Sergejem Lavrovem, kdy Rubio podle názoru finského prezidenta pravděpodobně dospěl k závěru, že „Rusové neuhnuli ani o píď“ a že „nemá smysl stavět Trumpa do situace, v níž nebude schopen dosáhnout žádné dohody ani čehokoli jiného“.
Zrušení plánovaného summitu v Budapešti tak „bylo dalším příkladem strategické chyby Rusů. Měli příležitost a promarnili ji,“ soudí Stubb.
„Nemůžete si dělat iluze o věcech, které byste rádi viděli,“ říká Stubb
Šéf Bílého domu se od ledna střídavě jednou snaží s Putinem sblížit, potom na něj zase vyvíjet tlak a podobně se chová i ve vztahu k Zelenskému. Stubb vysvětlil, že se s těmito změnami přístupu amerického prezidenta vyrovnává tak, že je „velice trpělivý“ a žije „v realitě“.
„Nemůžete si dělat iluze o věcech, které byste rádi viděli,“ míní. „Osobně se snažím soustředit na věci typu: Potřebujeme bezpečnostní záruky pro Ukrajinu. Jak je vystavět? Potřebujeme příměří. Jak ho dosáhnout?“ přiblížil prezident. Tato práce se však vyplácí a vojenské možnosti pro zajištění bezpečnosti Ukrajiny po dosažení příměří jsou nyní „jasné“, když se různé země zavázaly poskytnout své zdroje, sdělil Stubb bez bližších podrobností s odkazem na důvěrnou povahu vojenského plánování.
Finský prezident v rozhovoru také prohlásil, že Moskva vede nejen klasickou „kinetickou“ válku na Ukrajině, ale také hybridní válku v celé Evropě. Několik evropských zemí v poslední době čelilo průniku ruských dronů – ať už domnělému nebo potvrzenému – a také ruských stíhaček do svého vzdušného prostoru a údajně i rozsáhlé sabotážní kampani.
Kreml se podle finského prezidenta snaží Evropu destabilizovat a vyvolávat chaos a paniku pomocí různých útoků, včetně žhářství, vandalismu a propagandy. „Hranice mezi válkou a mírem se rozmazala,“ konstatoval.
Ukrajinu zasáhl největší korupční skandál od začátku invaze
Podporu Ukrajiny, k níž Stubb vyzval, by ovšem mohl ovlivnit zmíněný korupční skandál. Ukrajinský protikorupční úřad NABU tento týden oznámil, že úřady obvinily sedm lidí v souvislosti s korupcí v energetickém sektoru. Skupina podle vyšetřovatelů na úplatcích získala sto milionů dolarů (přes dvě miliardy korun).
Centrem skandálu, který média označují za největší od začátku plnohodnotné ruské invaze, je společnost Enerhoatom, provozovatel ukrajinských jaderných elektráren. Zelenskyj v sobotu oznámil rozsáhlé personální změny v energetických podnicích.
„Takovýto korupční skandál Rusové jako agresor využijí masivně. Už vidíme, že jejich kampaň běží. Je to skandál, který jako by de facto potvrdil jejich předcházející rétoriku. Podstatné je ale to, že i kdyby (na Ukrajině) byla taková korupce, jak Rusko tvrdí, není důvod k tomu, aby začalo v sousední zemi vojenskou agresi,“ sdělil generálporučík ve výslužbě Pavel Macko, podle něhož kauza nicméně může určitým způsobem ovlivňovat ochotu spojenců Kyjevu poskytovat finanční či materiální prostředky na podporu ukrajinské obrany.
Ukrajina se brání ruské vojenské agresi, rozpoutané na Putinův rozkaz, už čtvrtým rokem.
Rusko v posledních týdnech opět zintenzivnilo údery na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Moskva se od začátku invaze každý rok s přicházející zimou snaží ochromit ukrajinskou energetickou síť ve snaze narušit morálku obyvatel napadené země a také její vojenskou výrobu, připomněla už dříve AP.
