Sankce proti Rusku

Ukrajinská tajná služba SBU společně s námořnictvem zasáhla námořními drony v Černém moři dva tankery takzvané ruské stínové flotily, řekl agentuře Reuters zdroj z SBU. Agentura AFP s odvoláním na zdroj ze stejné tajné služby uvedla, že Ukrajina stojí za útokem na dva ropné tankery Kairos a Virat, kterými v pátek v Černém moři otřásly výbuchy. Turecké ministerstvo dopravy uvedlo, že jednu z těchto dvou lodí v sobotu ráno zasáhlo bezposádkové námořní plavidlo.

Příměří na Ukrajině pravděpodobně do jara nebude a evropští spojenci musí i přes korupční skandál, který zachvátil Kyjev, pokračovat v podpoře Ruskem napadené země, zdůraznil v rozhovoru pro agenturu AP finský prezident Alexander Stubb. Evropa si mezitím podle něj bude muset udržet odolnost a odhodlání, aby přečkala zimní měsíce, zatímco Moskva bude pokračovat ve svých hybridních útocích a informační válce po celém kontinentu.

Rusko má po zpřísnění západních sankcí problém s odbytem ropy, píše agentura Reuters s odkazem na údaje od společností LSEG a OilX. Dva naložené tankery s přibližně 1,5 milionu barelů ruské ropy Ural zůstávají kotvit na obou koncích Suezského průplavu již déle než týden.

Musíme si všichni říci, že sankce bolí, a to nejen ty, proti kterým jsou uplatňovány, ale i ty, kdo je uplatňují, prohlásil v Interview ČT24 moderovaném Terezou Kručinskou diplomat a zahraničněpolitický poradce prezidenta Michael Žantovský. „A otázka je, jestli máme dost zodpovědnosti, abychom byli ochotni něco obětovat z vlastního pohodlí a vlastní prosperity, nebo jestli se chceme koukat na to, jak ta válka pokračuje další rok, dva roky nebo pět let,“ dodal k ruské agresi na Ukrajině.

Většina ministrů obrany Evropské unie (EU) podpořila rozšíření vojenské podpory Ukrajině, aby v případě příměří mohla EU Kyjevu nadále poskytovat vojenský výcvik a bezpečnostní poradenství, uvedla po setkání v Dánsku šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Prodloužení podpory by podle diplomatů vyžadovalo jednomyslný souhlas všech členských států EU, píše Reuters. Česko na schůzce podle ministryně obrany Jany Černochové (ODS) prezentovalo úspěchy české muniční iniciativy.

„Už není z čeho dolévat zdroje a živit válečnou ekonomiku,“ řekla ve vysílání ČT24 ke stavu ruského hospodářství ekonomka a bývalá zástupkyně Česka ve Světové bance Jana Matesová. Ruský ministr hospodářství Maxim Rešetnikov už ve čtvrtek varoval, že tamní ekonomika je na pokraji recese. Podle Matesové závisí její budoucnost na cenách ropy. Ruská ekonomika totiž podle ní byla vždy závislá na vývozu nerostných surovin.

Český premiér Petr Fiala (ODS) v úterý neočekávaně dorazil na Ukrajinu, která se už déle než tři roky brání plnohodnotné ruské invazi. V Užhorodě jednal se svým ukrajinským protějškem Denysem Šmyhalem a přislíbil další všestrannou podporu ze strany Česka.

Prezident USA Donald Trump a šéf Kremlu Vladimir Putin spolu v pondělí odpoledne telefonovali. Trump po hovoru napsal, že Rusko a Ukrajina „ihned“ zahájí jednání, která povedou k příměří a ke konci války. Podrobnosti ale nesdělil. Putin podle ruské státní agentury TASS prohlásil, že Moskva je připravena pracovat s Kyjevem na memorandu o budoucích mírových jednáních. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že žádné podrobnosti o dokumentu nezná.

Pro zrušení sankcí jsou jasné podmínky, mimo jiné odchod ruských vojsk z Ukrajiny, uvedla ve středu Evropská komise. Reagovala tak na prohlášení Moskvy, že ke klidu zbraní přistoupí až poté, co Západ zruší sankce. Ihor Žovkva z kanceláře ukrajinského prezidenta sdělil, že dohoda o příměří v Černém moři, kterou v úterý uzavřely USA při jednáních se zástupci Ukrajiny, nezahrnovala podmínky nyní zmiňované Moskvou. Francie poskytne Ukrajině další zbrojní pomoc za dvě miliardy eur (zhruba 50 miliard korun).

Ostravská hutní firma Vítkovice Steel může znovu bez omezení nakládat se svým majetkem. Nepotvrdilo se podezření na vlastnické propojení společnosti na Rusko, kvůli kterému jí Finanční analytický úřad (FAÚ) více než před dvěma lety majetek zablokoval. Šetření úřadu skončilo a FAÚ své předběžné opatření vztahující se na nakládání s akciemi a finančními prostředky společnosti zrušil. Firma celou dobu popírala, že by měla vlastníky, jichž se týkají sankce proti Rusku kvůli agresi na Ukrajině. Resort financí, pod který FAÚ spadá, zrušení předběžného opatření potvrdil.

Během dvou let od začátku zavádění protiruských sankcí vydalo Česko téměř dvě stě výjimek. Jde zejména o dodavatele v oblasti jaderné energetiky. V rozhovoru pro Českou televizi to uvedl šéf Finančního analytického úřadu (FAÚ) Jiří Hylmar. Hodnota zmrazeného majetku se podle něj pohybuje kolem 10 miliard korun.

V Evropě i v Česku stále udržují svou aktivitu ruské zpravodajské služby. Mimo jiné se podílejí na obcházení sankcí. Síť ruských agentů odhalilo nedávno Finsko. Fungování těchto zpravodajců zaznamenala i česká Bezpečnostní informační služba (BIS). Mimo jiné varuje před akcemi Ruského domu v Praze.

Česká justice řeší první žalobu na vyškrtnutí ze sankčního seznamu, který přijala Česká republika vůči Rusku po útoku této země na Ukrajinu. U Městského soudu v Praze o to usiluje Rostislav Zorikov, zeť ruského zbrojaře Borise Obnosova. Finanční analytický úřadu obstavil Zorikovovi nemovitosti za zhruba sto milionů korun.

Evropská rada v pondělí schválila dvanáctý balík protiruských sankcí. Rozšířila seznam subjektů, které podporují tamní režim, a zakázala zpětný dovoz strategického zboží. Nově je zakázán také nákup či převoz diamantů z Ruska. Česko smí díky výjimce dovážet ruskou ropu ještě rok.

Do rukou státního zástupce se dostala první kauza související s možným obcházením protiruských sankcí. Policie dokončila vyšetřování muže, který se snažil do Ruska vyvézt luxusní auta. Zároveň se policisté věnují i dalším podobným případům, ministerstvo financí se zabývá snahami o nelegální převody peněz do Ruska. Pokusů o obcházení sankcí je letos oproti loňsku více.

Zmrazením majetku napsala česká vláda další kapitolu sporu s ruským Podnikem pro správu majetku v zahraničí (Goszagransobstvennosť). Ten v Česku spravuje budovy vlastněné ruským státem. V minulosti od něj začalo Česko vymáhat nájemné za pozemky, na nichž budovy stojí. Nynější zmrazení majetku se dotkne i nájemníků. Ti musí nově platit nájemné výhradně bezhotovostně, a budou-li chtít od vlastníka objektů například něco opravit, bude k tomu nutný souhlas české strany.

V Česku se zbavují majetku další podnikatelé z Ruska napojení na současný režim Vladimira Putina. Podle Reportérů ČT jde například o rodinu exministra dopravy Igora Levitina nebo někdejšího poslance strany Jednotné Rusko Vjačeslava Timčenka. Podle analytiků převody majetku souvisí s obavou před sankcemi.

Aby dodávaly západní země Ukrajině zbraně, podporuje podle průzkumu agentury Median pro Český rozhlas 56 procent lidí v Česku. Ještě větší podporu mají ekonomické sankce proti Rusku, naopak poměrně nízký je podíl těch, kdo by si přáli přímé zapojení Severoatlantické aliance do války, kterou vede Rusko proti Ukrajině.

Finanční analytický úřad (FAÚ) prověřuje firmy, které patří Jozefu Hambálkovi. Vydal zatím šest příkazů, což je předstupeň zmrazení majetku. Hambálek je podnikatel, jenž stojí v čele slovenské pobočky ruského motorkářského klubu Noční vlci, jehož hlavní postavy mají blízko k Vladimiru Putinovi.

Velvyslanci zemí Evropské unie se ve středu shodli na novém balíku sankcí za pokračující ruskou agresi vůči Ukrajině. Informovalo o tom české předsednictví. Součástí celkově osmé sankční sady je dohoda na zavedení cenového stropu na ruskou ropu.

Pro lidi okolo Vladimira Putina byly západní sankce dlouho terčem posměchu. Teď jejich slova popírá výzkum prestižní Yaleovy univerzity. Zničující dopad má na ruskou ekonomiku zejména odchod velkých firem. Ruské HDP kvůli tomu podle mezinárodního týmu vědců pokleslo o čtyřicet procent a téměř se tím vymazalo třicet let zahraničních investic. Samotná Moskva ale dál odmítá přiznat zásadnější problémy a chlubí se rekordně nízkou nezaměstnaností.

Státy Evropské unie se ve středu shodly na přijetí nové sady sankcí proti Rusku za jeho pokračující agresi vůči Ukrajině. Informovalo o tom české předsednictví Rady EU. Evropský blok zakáže dovoz ruského zlata a dále omezí vývoz produktů, které mohou být využitelné pro vojenské účely. Rozšíří také postihy proti největší ruské bance Sberbank. Na sankční seznam také přibude na pět desítek ruských občanů a několik firem. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj však ve svém nočním videoprojevu označil tyto nové sankce za nedostačující.

Poslanci se z podnětu opozice sešli k diskusi o korupčním případu kolem pražského dopravního podniku (DPP), v němž čelí stíhání vedle dalších lidí někdejší náměstek primátora za STAN Petr Hlubuček. Opozice volá jak po odchodu šéfa STAN Víta Rakušana z funkce ministra vnitra, tak po úplném konci tohoto hnutí ve vládě. Rakušan nevidí pro svou demisi důvod. Po polední přestávce začala další schůze svolaná na žádost vládních stran, na ní sněmovna schválila novely zpřesňující vymezení skutečných majitelů v zákoně o jejich evidenci nebo zákon o provádění mezinárodních sankcí.

Prezident Miloš Zeman zvažoval, že kvůli svým výhradám nejmenuje Vladimíra Balaše (STAN) ministrem školství. Uvedl to v neděli v pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima News. Nakonec se tak ale nerozhodl kvůli premiérovi Petru Fialovi (ODS). Také mu nedoporučoval rekonstrukci vlády. V rozhovoru kromě toho hovořil prezident o ČNB nebo o dalších dodávkách zbraní na Ukrajinu.