Evropská komise (EK) navrhla nový, již dvacátý balík sankcí proti Rusku, který se zaměřuje na energetiku, finanční služby a obchod, oznámila předsedkyně EK Ursula von der Leyenová. Omezení zahrnují například úplný zákaz námořní dopravy ruské ropy a nové zákazy dovozu kovů, chemikálií a kritických minerálů, na které se dosud sankce nevztahují. Komise chce také omezit jejich obcházení. Šéfka EK vyzvala členské státy ke schválení nového režimu před čtvrtým výročím ruské invaze na Ukrajinu, tedy do 24. února.
EK chce zavést v oblasti energetiky úplný zákaz námořní dopravy ruské ropy. Omezení se týkají i takzvané ruské stínové flotily, na seznam by mělo přibýt dalších 43 lodí, celkem jich je tedy už 640. Jde o plavidla, která Moskva používá k obcházení sankcí týkajících se exportu ruské ropy.
„Ruská válka na Ukrajině bude brzy trvat již 1500 dnů. Za celý loňský rok ruské síly postupovaly v průměru patnáct až sedmdesát metrů za den. Dobyly pouze 0,8 procenta ukrajinského území, a to navzdory nejvyšším ztrátám na životech, jaké kdy jakákoli vojenská ofenziva od druhé světové války utrpěla,“ uvedla von der Leyenová. Zatímco se Ukrajina brání na bojišti s mimořádnou odvahou, Kreml podle šéfky EK zdvojnásobil počet válečných zločinů a úmyslně útočí na domy a civilní infrastrukturu. Zasahuje rovněž energetická zařízení, a celé ukrajinské obce tak zůstávají v mrazivých teplotách bez elektřiny.
„Toto není chování státu usilujícího o mír,“ dodala šéfka EK. Rusko podle ní usedne k jednacímu stolu pouze, když k tomu bude donuceno. „To je jediný jazyk, kterému Rusko rozumí,“ doplnila s tím, že právě proto Komise předkládá nový balíček sankcí.
Omezení dopadnou také na banky a služby
Další blok opatření se týká omezení ruského bankovního systému. „Na seznam zařazujeme dalších dvacet ruských regionálních bank a přijmeme opatření proti kryptoměnám, společnostem, které s nimi obchodují, a platformám umožňujícím obchodování s kryptoměnami, abychom zamezili obcházení sankcí,“ stojí v prohlášení Komise.
Třetí blok se týká dalšího zpřísnění vývozu do Ruska s novými zákazy pro zboží a služby od gumy po traktory či služby v oblasti kybernetické bezpečnosti, to vše v hodnotě přes 360 milionů eur (zhruba 8,7 miliardy korun). „Zavádíme také nová omezení dovozu kovů, chemikálií a kritických minerálů v hodnotě přes 570 milionů eur (zhruba 13,8 miliardy korun),“ dodává unijní exekutiva.
EK rovněž poprvé navrhuje aktivovat nástroj proti obcházení sankcí, což znamená, že zakáže vývoz jakýchkoli počítačem řízených strojů do zemí, u kterých existuje vysoké riziko, že produkty skončí následně v Rusku.
Ruské fiskální příjmy z ropy a plynu v loňském roce klesly podle EK o 24 procent ve srovnání s rokem 2024. Jde o nejnižší úroveň od roku 2020. Úrokové sazby se pohybují okolo šestnácti procent, inflace zůstává vysoká. „To potvrzuje, co jsme už věděli, a sice, že naše sankce fungují. Budeme je dále používat do té doby, než Rusko začne vést s Ukrajinou seriózní jednání o spravedlivém a trvalém míru,“ dodala šéfka Komise.
