„Nejsem si jistý, zda má Česká republika nějaké kapacity, aby pomohla vojensky,“ komentoval ministr zahraničí a šéf Motoristů Petr Macinka tuzemskou pozici vůči válce na Blízkém východě a íránské blokádě Hormuzského průlivu. Roli Česka vidí v diplomacii. O možnostech zapojení Evropy do konfliktu, budoucnosti Íránu či růstu cen pohonných hmot mluvil v Interview ČT24 s moderátorem Danielem Takáčem.
Šéf české diplomacie nevyjádřil jasný názor na to, zda se má Evropa zapojit do vojenských akcí potřebných k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem, jak ji k tomu vyzval americký prezident Donald Trump. Podle něj je to otázka na centrálu Severoatlantické aliance. „Nepochybuji o tom, že NATO se k tomu nějak postaví,“ podotkl.
Zároveň k tématu evropské pomoci Spojeným státům poznamenal, že neslyšel volání po aktivaci článku pět smlouvy o NATO, čímž členský stát Aliance žádá své spojence o pomoc. „Já si nemyslím, že by Američané byli v nouzi,“ zhodnotil vicepremiér Macinka situaci.
Zdůraznil, že českou roli vnímá v diplomacii, a informoval, že se Česko připojilo k rezoluci Spojených arabských emirátů za svobodnou plavbu Hormuzským průlivem. „Nejsem si jistý, zda má Česká republika nějaké kapacity, aby pomohla vojensky,“ uvedl ministr. „To asi nikdo nemůže očekávat,“ dodal.
Macinka dal na druhou stranu najevo, že s izraelsko-americkými údery na Írán souhlasí. „Ta operace byla namístě,“ míní. Útoky mají podle něj dva rozměry. Jeden z nich, který dle ministra akcentovaly Spojené státy, je údajné jaderné zbrojení Íránu. „Íránský režim nemluvil pravdu při těch jednáních,“ tvrdí šéf diplomacie s odvoláním na zpravodajské služby k íránsko-americkým jednáním ve Švýcarsku před začátkem války.
Druhým rozměrem je podle Macinky charakter íránského režimu, na jehož svržení podle něj cílí Izrael. Na otázku moderátora, zda je reálné, aby íránský režim padl, ministr odpověděl, že „je reálné, aby byl značně oslaben“. Režim může podle českého vicepremiéra padnout pouze za předpokladu, že ta změna přijde zevnitř.
Považuje za důležité, aby se tamní režim nestal vojenskou diktaturou. Útoky mají podle něj smysl, i kdyby ke změně režimu nevedly. „Slabší íránský režim bude určitě lepší než silnější,“ uzavřel.
Pozornost USA se odvrací od Ukrajiny
K návrhu finského prezidenta Alexandera Stubba, že Evropa může pomoct USA s Hormuzským průlivem, pokud budou Američané více podporovat Ukrajinu, se Macinka nepostavil jednoznačně. Deklaroval však, že ho netěší, že nyní Spojené státy nevěnují Ukrajině pozornost.
„Je špatně, když nyní sledujeme, že se ta záležitost, kdy Ukrajina čelí ruské invazi, odsouvá do pozadí,“ zhodnotil ministr a doplnil, že měl „dlouhý a přátelský“ oběd s ukrajinským velvyslancem, který si mu na to prý také postěžoval.
Šéf diplomacie přiznal, že Kyjev má jistý deficit zbraní, který souvisí s výpadky amerických dodávek, nepovažuje to však za naprosté odříznutí Ukrajiny ze strany Spojených států. „Není pravda, že by se Američané na Ukrajinu úplně vykašlali,“ prohlásil.
Jak vláda zasáhne proti drahé naftě
V souvislosti s rostoucími cenami pohonných hmot předseda Motoristů zmínil, že má vláda připravené řešení, které podle něj může být provedeno „prakticky ihned“. Odmítl však upřesnit jaké. „Bude vhodnější zůstat zdrženlivý,“ řekl.
Zřejmě nepůjde o snížení spotřební daně na benzin a naftu, které společně se zastropováním marží zavedlo Rakousko a na tuzemské scéně ho navrhovala například opoziční ODS. Macinka se k němu vyjádřil tak, že ač ho jako Motorista podporuje, trvalo by podle něj řadu měsíců a bylo by drahé.
Moderátor se vicepremiéra rovněž ptal, zda česká vláda nenapodobí tu slovenskou, která zdražila pohonné hmoty cizincům. Ten to sice kategoricky nevyloučil, ale upozornil, že Česko je v jiné situaci než Slovensko, které podle něj „zažívá krizi na základě přerušení ropovodu Družba“, a řekl, že v tuto chvíli o tom vláda neuvažuje.
Kdy vláda k Macinkovu zmíněnému, leč neprozrazenému řešení přistoupí, podle něj zatím není stanoveno žádným konkrétním parametrem. „Je důležitější vědět, co udělat, a to my víme,“ prohlásil ministr.
