Schopnost Íránu obohacovat uran byla zničena červnovými údery a Teherán se ji posléze nesnažil obnovit, sdělila při svém středečním vystoupení v Senátu USA šéfka amerických tajných služeb Tulsi Gabbardová. Nebezpečím, že Írán získá jadernou zbraň, zdůvodnily Izrael i Spojené státy letošní údery na tuto zemi. Podle šéfa Ústřední zpravodajské služby (CIA) Johna Ratcliffea Írán pracoval na balistických střelách schopných zasáhnout Evropu, uvedla agentura AP.
Gabbardová tvrdí, že „íránský program obohacování (uranu) byl zcela zničen“ údery z loňského června, které podnikly Spojené státy v návaznosti na izraelské útoky na Írán. „Od té doby se (Teherán) nesnažil obnovit své schopnosti obohacovat uran. Vstupy do podzemních zařízení, která byla bombardovaná, byly zasypány a zality betonem,“ uvedla.
Při slyšení pak čelila dotazu demokratického senátora Marka Warnera, proč sdělení o obohacování uranu nepřednesla při vystoupení před senátory a proč je uvedla jen v textu projevu. Šéfka tajných služeb zdůvodnila rozhodnutí přeskočit pasáž tím, že její projev byl moc dlouhý.
Gabbardová také nechtěla komentovat během slyšení tvrzení, zda Írán představoval bezprostřední jadernou hrozbou pro Spojené státy, uvádí agentura Reuters. S argumentací, že Teherán takovou hrozbu nepředstavoval, rezignoval v úterý na svou funkci šéf amerického Národního protiteroristického střediska (NCTC) Joe Kent.
Podle Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Írán obohacoval uran na šedesát procent. To bylo sice výrazně více, než je nutné pro civilní účely, nebylo to však dostatečné pro výrobu jaderné zbraně. Právě obavami, že by Teherán mohl získat jadernou zbraň, Washington a Jeruzalém odůvodnily zahájení současné války. Írán dlouhodobě tvrdí, že v posledních letech na výrobě jaderné zbraně nepracoval.
Takzvané obohacování je proces, při kterém se technologicky zvyšuje koncentrace štěpného izotopu v přírodním uranu tak, aby mohl být využit jako palivo v jaderných elektrárnách nebo jako nálož v jaderných zbraních. K výrobě atomové zbraně je potřeba uran obohacený na devadesát procent, přičemž podle odborníků obohacení z šedesáti na devadesát procent už představuje relativně malý technologický krok.
Ratcliffe: Bez úderů by mohl Írán vyvinout raketu s doletem tři tisíce kilometrů
Šéf CIA Ratcliffe zákonodárcům řekl, že se Írán podle zpravodajských poznatků nevzdal ambice vyvinout jadernou zbraň a posílit svůj arzenál balistických raket. Bez úderů by podle něj mohl Írán vyvinout raketu s doletem tři tisíce kilometrů. To je vzdálenost vzdušnou čarou mezi západním Íránem a Prahou.
Ratcliffe ale neuvedl, kdy mohl Teherán takovou zbraň získat. Za cíl současných amerických úderů označil snížit schopnost Íránu takové rakety sestavit a vyrábět.
„Režim v Íránu se zdá být nedotčený, je ale výrazně omezený kvůli útokům na své vedení a vojenské schopnosti,“ popsala před senátory dopady současných americko-izraelských úderů Gabbardová. „Írán a jeho spojenci mají schopnost pokračovat v útocích na zájmy USA a jejich spojenců na Blízkém východě, a taky to činí,“ doplnila. Obnova vojenských schopností bude íránskému režimu trvat roky, pokud přežije, dodala představitelka amerických tajných služeb.
