Obohacování

Írán zaslal Spojeným státům prostřednictvím Pákistánu svou odpověď na americký návrh na ukončení války. Írán v ní podle médií zdůraznil nezbytnost ukončení války na všech frontách a zrušení sankcí. Podle prezidenta USA Donalda Trumpa je odpověď absolutně nepřijatelná. Dosavadní jednání o ukončení války, kterou zahájily USA a Izrael 28. února, byla neúspěšná a ztroskotala podle médií například kvůli sporům o Hormuzský průliv či obohacování uranu. V současnosti panuje mezi Íránem, Spojenými státy a Izraelem příměří.

Schopnost Íránu obohacovat uran byla zničena červnovými údery a Teherán se ji posléze nesnažil obnovit, sdělila při svém středečním vystoupení v Senátu USA šéfka amerických tajných služeb Tulsi Gabbardová. Nebezpečím, že Írán získá jadernou zbraň, zdůvodnily Izrael i Spojené státy letošní údery na tuto zemi. Podle šéfa Ústřední zpravodajské služby (CIA) Johna Ratcliffea Írán pracoval na balistických střelách schopných zasáhnout Evropu, uvedla agentura AP.

Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) varovala, že nejnovější kroky Íránu mohou být fatální ranou pro šance na obnovení dohody o kontrole tamního jaderného programu. Teherán ve čtvrtek oznámil, že odstraní kamery, které dosud monitorovaly některá jaderná zařízení. Šéf MAAE Rafael Grossi tento krok označil za vážný problém.

Náměstek íránského ministra zahraničí Abbás Arákčí označil zadržení íránského ropného tankeru u Gibraltaru za porušení jaderné dohody z roku 2015. Arákčí se na vyjednání smlouvy sám podílel. Zástupcům mocností ve Vídni řekl, že Írán bude dohodu dál postupně vypovídat, dokud nebudou ochráněny jeho zájmy. Mluvčí íránské vlády Alí Rabiei mezitím prohlásil, že Teherán považuje plánovanou evropskou námořní pozorovací misi v oblasti Hormuzského průlivu za nepřátelské opatření, které jen zvýší napětí v regionu.