Náměstek íránského ministra zahraničí Abbás Arákčí označil zadržení íránského ropného tankeru u Gibraltaru za porušení jaderné dohody z roku 2015. Arákčí se na vyjednání smlouvy sám podílel. Zástupcům mocností ve Vídni řekl, že Írán bude dohodu dál postupně vypovídat, dokud nebudou ochráněny jeho zájmy. Mluvčí íránské vlády Alí Rabiei mezitím prohlásil, že Teherán považuje plánovanou evropskou námořní pozorovací misi v oblasti Hormuzského průlivu za nepřátelské opatření, které jen zvýší napětí v regionu.
Evropské země v čele s Francií a Velkou Británií chtějí, aby mise zajistila bezpečnost v Hormuzském průlivu. Plán podporuje třeba Dánsko nebo Itálie. Evropa reaguje na incident, při kterém íránské revoluční gardy zajaly britský tanker.
Teherán tak učinil ve zjevné odvetě za zadržení íránského tankeru u Gibraltaru. „Z našeho pohledu je to porušení (jaderné smlouvy). Země, které jsou součástí dohody, by neměly klást překážky pro vývoz íránské ropy,“ zdůraznil Arákčí.
Podle Londýna íránská loď plující pod vlajkou Panamy vezla ropu do Sýrie, což by porušovalo unijní sankce proti Damašku, Írán to ale odmítl. „Vyslání evropské flotily do Perského zálivu vnímáme jako nepřátelský signál, jde o provokaci, která zvýší napětí v regionu,“ míní Rabiei.
Oživíme jaderné zařízení v Aráku, hrozí Teherán
Zástupci Velké Británie, Německa, Francie, Ruska a Číny ve Vídni jednali se svými íránskými protějšky a pokoušeli se zachránit jadernou dohodu z roku 2015, kterou Teherán postupně přestává plnit. „Atmosféra byla konstruktivní, diskuse dobrá. Nedá se říci, že jsme vyřešili vše, ale mohu říci, že je hodně příslibů,“ citovala vyjednávače Arákčího agentura Reuters.
Šéf íránské organizace pro atomovou energii Alí Akbar Sálehí v parlamentu pohrozil, že Írán v dalším kroku obnoví činnost v jaderném reaktoru na těžkou vodu v Aráku.
Írán se v dohodě zavázal, že zařízení v Aráku bude přestavěno tak, aby nemohlo sloužit k výrobě plutonia využitelného pro atomovou bombu. Jádro reaktoru musí být podle dohody odstraněno a zabetonováno, aby nemohlo být v budoucnu použito znovu. V lednu 2016 Íránci ohlásili, že odstranili vnitřní část těžkovodního reaktoru.
Írán se zavázal k vyřazení části centrifug využívaných k obohacování uranu, k vyvezení většiny už obohaceného uranu, k přeměně některých zařízení na výzkumná pracoviště a k přestavbě reaktoru v Aráku. Výměnou za to byly zrušeny mezinárodní sankce.
Dohoda byla vyjednána za vlády minulého amerického prezidenta Baracka Obamy, avšak jeho nástupce Donald Trump ji loni vypověděl s tím, že je neúčinná a nebrání Íránu získat jadernou zbraň. Je připraven vyjednat dohodu novou. Teherán ale rozhovory zahájit nechce, dokud budou platit americké restrikce.
Írán letos začal postupně vypovídat své závazky – začal obohacovat uran nad povolených 3,67 procenta a přestal nízko obohacený uran vyvážet, takže překročil 300kilogramový limit jeho zásob.
Prezident Hasan Rouhání 3. července oznámil, že Írán začne uran obohacovat na vyšší hodnoty a obnoví provoz v těžkovodním reaktoru v Aráku, pokud zbývající signatáři nezačnou účinně chránit íránské hospodářství před dopadem amerických sankcí.
Uran, který se využívá k výrobě jaderných zbraní, musí být obohacen zhruba na 90 procent.
