Tanker

Ukrajinská armáda uvedla, že v Černém moři asi 210 kilometrů jihovýchodně od ruského přístavního města Tuapse zasáhla drony sankcionovaný tanker pod kamerunskou vlajkou, který Rusko využívalo k vývozu ropných produktů. Ukrajinská tajná služba SBU ve stejný den uvedla, že zasáhla přečerpávací stanici v ruském Permu, která je od hranic Ukrajiny vzdálená 1500 kilometrů.

Hormuzským průlivem ve středu proplul japonský tanker plavící se pod panamskou vlajkou. Loď přepravující dva miliony barelů ropy dostala povolení od íránských úřadů. Informovala o tom agentura Kjódó s odvoláním na íránská média.

Írán snahou trvale zpoplatnit plavbu Hormuzským průlivem může nastavit nebezpečný precedent, který by měl nedozírné následky na světový obchod. O blokádě a určité formě mýtného údajně uvažují jemenští hútíové v souvislosti s klíčovou úžinou Báb al-Mandab. Vlnu kritiky pak spustil indonéský ministr, jenž spekuloval o možném zpoplatnění strategického Malackého průplavu. Svobodu mírové plavby zajišťuje Úmluva OSN o mořském právu, USA ani Írán ji však neratifikovaly. Podle expertů vše závisí hlavně na respektu mezi národy.

Mezinárodní lodní doprava v Hormuzském průlivu v tuto chvíli klesla prakticky na nulu v důsledku dvou souběžných blokád oblasti ze strany Teheránu a Washingtonu, uvedla agentura Bloomberg s odkazem na data, která sestavila. Za pondělí agentura napočítala tři íránská plavidla opouštějící úžinou záliv, a to jeden tanker se zkapalněným ropným plynem a dvě lodi se sypkým nákladem.

Americká námořní blokáda sice v nadcházejících týdnech sníží íránskou produkci ropy, avšak tvrzení o pádu tamní ekonomiky jsou předčasná, píše agentura AFP s odvoláním na komentáře analytiků. Oblastní velitelství ozbrojených sil Spojených států na Blízkém východě (CENTCOM) ve čtvrtek uvedlo, že USA od začátku své blokády přiměly 31 lodí, převážně ropných tankerů, změnit kurz a navrátit se do přístavů. Většina z lodí podle prohlášení pokyny následovala.

Více než o polovinu klesl v únoru oproti loňskému roku počet zahraničních turistů na Kubě. Může za to zesílená ropná blokáda Spojených států, kterou zavedl prezident Donald Trump na začátku roku. Karibský ostrov zažívá nejhorší energetickou krizi od 90. let. Největším dodavatelem ropy byla Venezuela. Po zajetí tamního vůdce Nicoláse Madura Američany ale cenná surovina přestala ze spřátelené země na komunistický ostrov proudit. Ostatním zemím hrozí Washington vysokými cly. Proto třeba z Mexika nedorazil ani litr. Výjimku dostalo Rusko, jeho první a sankcionovaný tanker přistál východně od Havany na konci března.

Íránské ozbrojené síly varovaly, že v případě pokračující americké blokády íránských přístavů zablokují Ománské a Rudé moře. Píše to agentura AFP. Pentagon v následujících dnech vyšle na Blízký východ dalších asi šest tisíc vojáků, uvedl deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké činitele. Spojené státy zatím nevyjádřily souhlas s prodloužením příměří s Íránem, sdělil médiím vysoký představitel USA.

Čínský tanker, který podléhá sankcím Spojených států, navzdory americké blokádě proplul Hormuzským průlivem. Podle agentury Reuters to ukazují údaje o lodní dopravě od poskytovatelů dat LSEG, MarineTraffic a Kpler. Je to první loď, která touto vodní cestou proplula a opustila Perský záliv od začátku americké blokády tohoto strategického námořního bodu. Za první den blokády íránských přístavů neproplula podle velení americké armády CENTCOM jediná loď.

V kubánském přístavu Matanzas přistál v úterý odpoledne SELČ tanker s ruskou ropou. Jedná se o první dodávku ze zahraničí od začátku ledna, kdy Spojené státy vyhlásily na ostrov ropné embargo. Washington uvedl, že přistání ruského tankeru povolil z humanitárních důvodů. Blokáda v uplynulých třech měsících uvrhla ostrov, kde vládne komunistická strana, do hluboké energetické krize.

Francouzský soud v pondělí vydal zatykač a uložil roční trest vězení čínskému kapitánovi tankeru Boracay, který podle úřadů patří do takzvané ruské stínové flotily. Francouzská armáda zabavila podezřelé plavidlo loni v říjnu u pobřeží Bretaně. Devětatřicetiletý Číňan byl odsouzen v nepřítomnosti, protože úřady několik dní po zásahu loď i s posádkou propustily, uvedla agentura AFP. Soud muži rovněž uložil pokutu ve výši 150 tisíc eur (asi 3,68 milionu korun).

Írán zřejmě kontroluje Hormuzský průliv pomocí mýtného systému. S odkazem na zjištění listu zaměřeného na námořní dopravu Lloyd´s List o tom píše web deníku Handelsblatt.

Obyvatelé podél mexického pobřeží Mexického zálivu se obávají, že se na pláže ve státech Tabasco a Veracruz téměř měsíc poté, co byly zjištěny první známky kontaminace, dostala další ropa, zatímco úřady vyšetřují zdroj úniku. Je možné, že pochází z ropného tankeru u pobřeží Tabasca.

Francouzské námořnictvo se v pátek ráno ve Středomoří nalodilo na ropný tanker patřící do ruské stínové flotily. Uvedl to francouzský prezident Emmanuel Macron. Agentura Reuters s odvoláním na své zdroje informovala, že loď která se na plavbu vydala z ruského Murmansku, plula pod vlajkou Mosambiku.

Íránské drony zasáhly ropnou infrastrukturu u města Fudžajra ve Spojených arabských emirátech. K útoku došlo poté, co Teherán vyzval obyvatele Fudžajry a dalších dvou ropných přístavů v zemi, aby jejich okolí opustili. Americký prezident Donald Trump předtím oznámil, že armáda USA zcela zničila vojenské cíle na íránském ostrově Charg, který slouží jako exportní terminál pro devadesát procent íránského vývozu ropy. Vzdušný úder zasáhl i íránské město Isfahán.

Spojené státy v noci na pátek dočasně povolily zemím nakupovat ruskou ropu již naloženou na tankerech na moři. Washington tím usiluje o stabilizaci světových trhů s ropou, na nichž panuje napjatá situace kvůli nynější válce na Blízkém východě. Na síti X to oznámil americký ministr financí Scott Bessent. Evropští politici dávají najevo nesouhlas, protože podle nich pomůže Rusku s válkou proti Ukrajině. Cena ropy však i nadále pokračuje v růstu. CNN uvedla, že Bílý dům nepočítal s možností, že Írán uzavře Hormuzský průliv.

Ceny ropy v důsledku konfliktu na Blízkém východě pokračují v silném růstu. Mezinárodní agentura pro energii (IEA), která ve středu oznámila, že uvolní rekordních 400 milionů barelů ropy z nouzových rezerv, hovoří o největším narušení dodávek ropy v historii. Americký prezident Donald Trump podle agentury DPA plánuje, že surovinu uvolní z amerických strategických rezerv. Chce tak rostoucí ceny stabilizovat. Ty nicméně nakonec ve čtvrtek stouply na nejvyšší úroveň za bezmála čtyři roky.

V Perském zálivu kvůli pokračujícímu konfliktu v Íránu stále čekají na průjezd i tankery se zkapalněným zemním plynem – surovina pochází z katarských a dalších nalezišť. Zastavená plavidla byla většinou na samém začátku své cesty do Evropy. Přeprava a skladování jsou u zkapalněného zemního plynu mnohem náročnější než u ropy a čekání se tak prodražuje. Situaci tankerů v zálivu komplikuje i rušení GSM signálu, kvůli kterému jejich přesnou polohu mapy nemusí zobrazovat přesně. Írán však jejich polohu obvykle zná.

Francie chystá čistě obrannou námořní misi, která by měla působit v Hormuzském průlivu, oznámil podle agentur francouzský prezident Emmanuel Macron na návštěvě Kypru. Cílem bude chránit tankery v oblasti. Podle francouzské hlavy státu by se mise mohly účastnit evropské i mimoevropské státy.

Íránské drony zranily v Abú Dhabí v Emirátech šest lidí. Katarské úřady vyhlásily stav nouze po explozích v Dauhá, uvedla katarská stanice al-Džazíra. Izraelské letectvo ráno udeřilo na pozice režimu v Teheránu. Reuters večer informovala o vzdušném útoku na ubytovací zařízení poblíž íránského hlavního města. Írán opakovaně vyslal balistické rakety na židovský stát, podle agentury AFP byly v Jeruzalémě slyšet výbuchy. Mohutná exploze se ozvala i na tankeru kotvícím u břehů Kuvajtu.

Srílanské úřady se snaží zachránit posádku z další íránské lodi, která se nachází u břehů ostrova. Píše to agentura Reuters s odkazem na mluvčího místní vlády. Íránské revoluční gardy tvrdí, že ráno v Perském zálivu zasáhly americký tanker, který poté vzplál, uvedla íránská agentura Tasním.

Moskva tvrdí, že na ruský tanker určený pro přepravu zkapalněného zemního plynu Arktic Metagaz zaútočily ukrajinské námořní drony poblíž teritoriálních vod Malty. Podle agentury AP, která se odvolává na libyjské úřady, se loď i potopila. Kyjev se k tomu nevyjádřil. USA, EU a Velká Británie na plavidlo už dříve uvalily sankce. Ruský vládce Vladimir Putin kvůli potopení plavidla obvinil Ukrajinu ze spáchání teroristického útoku.

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.

Belgické speciální síly zadržely v Severním moři tanker z takzvané ruské stínové flotily obcházející sankce. Po připlutí do přístavu Brusel loď zabaví, informovala agentura AFP s odvoláním na členy belgické vlády. Později informaci potvrdil francouzský prezident Emmanuel Macron, který zveřejnil záběry ze zásahu. Francouzské jednotky s těmi belgickými spolupracovaly. Zásah ocenil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Americký stíhací letoun sestřelil íránský dron, který se nebezpečně přiblížil k letadlové lodi Abraham Lincoln. Při dalším incidentu musela jiná válečná loď USA ochránit tanker Stena Imperative před několika íránskými ozbrojenými čluny. Podle íránské agentury Fars se dron nacházel nad mezinárodními vodami. Bílý dům sestřel dronu označil za oprávněnou reakci a zdůraznil, že zatím nezrušil jednání s Teheránem naplánovaná na tento týden. Teherán ovšem dle zdrojů serveru Axios požaduje přesunutí jednání z Turecka do Ománu.