Estonsko začalo více chránit podmořskou infrastrukturu. Reaguje tím na přerušení kabelu Estlink 2, který tuto pobaltskou zemi propojuje s Finskem. Vyšetřovatelé z obou států se kloní k verzi, že šlo o úmyslný útok ze strany ruského námořnictva. Úřady v Helsinkách už zahájily stíhání posádky zadrženého tankeru s ruskou ropou.
Estonské vojenské námořnictvo zahájilo operaci na ochranu paralelního elektrického vedení Estlink 1 do Finska. Že svou přítomnost ve vodách Baltského moře brzy posílí, už oznámila i Severoatlantická aliance.
Finská pobřežní stráž v Baltském moři ve čtvrtek obsadila tanker plující pod vlajkou Cookových ostrovů. Plavidlo cestující z Ruska s tamní ropou podezírá z poničení podmořského elektrického vedení a několika internetových kabelů. „Je ještě brzy dělat závěry, proč se to stalo. Ale víme, kdo to udělal,“ prohlásil finský prezident Alexander Stubb.
„Tato loď je jedním z 26 plavidel, která patří do takzvané stínové flotily tankerů využívaných Ruskem k obcházení západních sankcí. Ta loď je ve strašném stavu a teď víme i to, že je zřejmě i bezpečnostní hrozbou,“ míní hlavní analytička Lloyd’s List Intelligence Michelle Wiese Bockmannová.
Tanker Eagle S křižoval hladinu mezi Finskem a Estonskem v oblasti, kde se na dně nacházejí právě klíčové kabely, právě v době, kdy došlo k jejich přerušení. Na rozkaz finské pobřežní stráže posádka po obsazení vytáhla kotvu, která měla kabely přetrhnout. Na konci řetězu už ale chyběla.
Oprava podvodního vedení potrvá měsíce. Na dodávkách elektřiny se narušení podle operátora Fingrid projevit nemá, ale komplikuje se zásobování v zimních měsících. Síť podmořských energetických a komunikačních kabelů v Baltu v posledních dvou desetiletích velmi zhoustla, a ještě ji doplňují ropovody a plynovody.
Ochrana mořského dna
Sabotáže zesílily po začátku plnohodnotné invaze Ruska na Ukrajinu v roce 2022. Téhož roku došlo k výbuchu na obou plynovodech Nordstream. V říjnu 2023 byl poškozen plynovod mezi Finskem a Estonskem. A před měsícem někdo přerušil optické kabely na trasách Finsko–Německo a Litva–Švédsko. Estonská vláda chce zpřísnit mezinárodní právo.
„Hrozby, kterými se námořní právo dosud zabývalo, jsou například pirátství nebo nepovolené vysílání. Vlečení kotvy s úmyslem poškodit podmořskou infrastrukturu je něco, co v mezinárodním právu ještě není specificky ošetřené,“ upozornila estonská ministryně spravedlnosti Liisa Pakostaová.
