Estonsko posílilo ochranu infrastruktury v Baltském moři

3 minuty
Události: Bezpečnost v Baltském moři
Zdroj: ČT24

Estonsko začalo více chránit podmořskou infrastrukturu. Reaguje tím na přerušení kabelu Estlink 2, který tuto pobaltskou zemi propojuje s Finskem. Vyšetřovatelé z obou států se kloní k verzi, že šlo o úmyslný útok ze strany ruského námořnictva. Úřady v Helsinkách už zahájily stíhání posádky zadrženého tankeru s ruskou ropou.

Estonské vojenské námořnictvo zahájilo operaci na ochranu paralelního elektrického vedení Estlink 1 do Finska. Že svou přítomnost ve vodách Baltského moře brzy posílí, už oznámila i Severoatlantická aliance.

Finská pobřežní stráž v Baltském moři ve čtvrtek obsadila tanker plující pod vlajkou Cookových ostrovů. Plavidlo cestující z Ruska s tamní ropou podezírá z poničení podmořského elektrického vedení a několika internetových kabelů. „Je ještě brzy dělat závěry, proč se to stalo. Ale víme, kdo to udělal,“ prohlásil finský prezident Alexander Stubb.

„Tato loď je jedním z 26 plavidel, která patří do takzvané stínové flotily tankerů využívaných Ruskem k obcházení západních sankcí. Ta loď je ve strašném stavu a teď víme i to, že je zřejmě i bezpečnostní hrozbou,“ míní hlavní analytička Lloyd’s List Intelligence Michelle Wiese Bockmannová.

Tanker Eagle S křižoval hladinu mezi Finskem a Estonskem v oblasti, kde se na dně nacházejí právě klíčové kabely, právě v době, kdy došlo k jejich přerušení. Na rozkaz finské pobřežní stráže posádka po obsazení vytáhla kotvu, která měla kabely přetrhnout. Na konci řetězu už ale chyběla.

Oprava podvodního vedení potrvá měsíce. Na dodávkách elektřiny se narušení podle operátora Fingrid projevit nemá, ale komplikuje se zásobování v zimních měsících. Síť podmořských energetických a komunikačních kabelů v Baltu v posledních dvou desetiletích velmi zhoustla, a ještě ji doplňují ropovody a plynovody.

Ochrana mořského dna

Sabotáže zesílily po začátku plnohodnotné invaze Ruska na Ukrajinu v roce 2022. Téhož roku došlo k výbuchu na obou plynovodech Nordstream. V říjnu 2023 byl poškozen plynovod mezi Finskem a Estonskem. A před měsícem někdo přerušil optické kabely na trasách Finsko–Německo a Litva–Švédsko. Estonská vláda chce zpřísnit mezinárodní právo.

„Hrozby, kterými se námořní právo dosud zabývalo, jsou například pirátství nebo nepovolené vysílání. Vlečení kotvy s úmyslem poškodit podmořskou infrastrukturu je něco, co v mezinárodním právu ještě není specificky ošetřené,“ upozornila estonská ministryně spravedlnosti Liisa Pakostaová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ruský útok na Ukrajině způsobil výpadky proudu

Rusko v noci podniklo dronový útok proti energetické infrastruktuře v ukrajinské Poltavské a Oděské oblasti, informovaly úřady zasažených tamních regionů. V ruské Astrachaňské oblasti podle jejího gubernátora Igora Babuškina utrpěl zranění jeden člověk při ukrajinském dronovém útoku na blíže neurčený energetický komplex. Ukrajinská protivzdušná obrana oznámila zneškodnění devadesáti ruských dronů, ruská 72 ukrajinských bezpilotních letounů.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Policie zadržela patnáct lidí kvůli požáru v Severní Makedonii

Policie zadržela patnáct lidí kvůli víkendovému požáru nočního klubu v Severní Makedonii, v důsledku kterého zahynulo nejméně 59 lidí a dalších 155 lidí utrpělo zranění. Informuje o tom v pondělí server BBC. V Severní Makedonii pomáhá skupina českých zdravotníků z Ústřední vojenské nemocnice (ÚVN).
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Evropa musí zůstat geopolitickým hráčem, řekl Lipavský v Bruselu

Unijní ministři zahraničí diskutují v Bruselu o další vojenské pomoci Ukrajině i o vztazích mezi Evropskou unií a Spojenými státy. Česko zastupuje šéf diplomacie Jan Lipavský (nestr.), který chce od svých protějšků získat politickou podporu pro pokračování Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda (RFE/RL), jehož financování chce vláda USA ukončit. Přínos rádia je velký, řekl Lipavský před jednáním. Zároveň prohlásil, že je důležité, aby Evropa zůstala geopolitickým hráčem.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

OECD kvůli celní politice zhoršila výhled růstu globální ekonomiky na 3,1 procenta

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) zhoršila výhled růstu globální ekonomiky – na letošní rok na 3,1 procenta a na příští rok na tři procenta. Zdůvodňuje to především novou celní politikou Spojených států, kterou zahájila administrativa prezidenta Donalda Trumpa. Ta se setkala s odvetnou reakcí většiny dotčených zemí. Organizace ve svém výhledu také uvedla, že napětí v mezinárodním obchodě zvýší inflaci, zejména pak v Kanadě, Mexiku a ve Spojených státech.
před 17 hhodinami

Litva obvinila ruskou rozvědku z loňského požáru prodejny ve Vilniusu

Za žhářským útokem na obchod IKEA ve Vilniusu z loňského května stojí podle litevského prokurátora ruská vojenská rozvědka. Napsala to agentura Reuters s tím, že litevské úřady čin považují za terorismus. Údajně ho provedli dva ukrajinští občané, jeden z nich nezletilý. Jednoho z podezřelých zadržela policie v Polsku. Skupina měla mít na svědomí také žhářský útok v obchodním centru v Polsku.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Trump řekl, že v úterý bude mluvit s Putinem

Americký prezident Donald Trump uvedl, že bude v úterý mluvit s ruským vládcem Vladimirem Putinem. Informují o tom agentury Reuters a AP. Podle Trumpa může být součástí rozhovorů otázka ukrajinského území a elektráren. Chystaný hovor v pondělí potvrdil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, k jeho obsahu se však nechtěl vyjádřit.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Klimatologům chybí data a volají po spolupráci. Obří dírou je ruská Arktida

Současná globální politická nestabilita a geopolitické napětí společně s rostoucím nacionalismem, byrokracií a ekonomickým tlakem stále více omezují volný přístup k datům potřebným ke studiu klimatické změny. Navíc komplikují jejich výměnu. Podle vědců, kteří se zabývají změnou klimatu a jejími dopady, by vznikaly lepší a reprezentativnější výsledky, kdyby existovala mezinárodní úmluva zajišťující otevřený přístup ke všem datům.
před 18 hhodinami

Zvířata mají ročně dopad na krajinu jako stovky tisíc povodní, odhadují vědci

Stovky živočišných druhů, jako jsou mravenci, bobři, lososi, krtci či hroši, budují nory a hráze nebo se prostě jen pohybují, čímž utvářejí krajinu a společně ji mění, ukázala studie londýnské univerzity. „Vždy jsme se zajímali o jednotlivé živočichy. Díky této studii jsme objevili kolektivní význam zvířecích architektů,“ řekla agentuře AFP vědecká pracovnice v oboru fyzické geografie Gemma Harveyová, která vedla studii londýnské univerzity Queen Mary, zveřejněnou letos 18. února.
před 21 hhodinami
Načítání...