Baltské moře

Ministři zahraničí členských států NATO se na jednání v Bruselu zabývali stále rostoucími hrozbami ze strany Ruska a Číny. I když se Aliance společně angažuje v ochraně svých členů, jednotný postup při odpovědi na rostoucí počet hybridních útoků a politického vměšování se ukazuje jako složitý, především kvůli obavám z eskalace konfliktu s Moskvou. Připravenost chránit členy Aliance demonstruje v Baltském moři třicet lodí a čtyři tisíce námořníků.

Ruská loď v Baltském moři vystřelila na vrtulník německé armády signální střelu, uvedla s odkazem na své zdroje v Bruselu agentura DPA. Vrtulník byl podle ní nad Baltem na monitorovací misi. O incidentu se údajně krátce zmínila ministryně zahraničí Annalena Baerbocková, podle níž se v oblasti stále častěji pohybují lodě, které obcházejí protiruské sankce. Německé ministerstvo obrany incident nepotvrdilo.

Na poškození dvojice podmořských optických kabelů v Baltském moři je třeba pohlížet jako na sabotáž, prohlásil německý ministr obrany Boris Pistorius. Také Švédsko, kde začalo vyšetřování incidentu, věc klasifikovalo stejným způsobem. Ministři zahraničí Německa, Polska, Francie, Británie, Itálie a Španělska odsoudili „bezprecedentní“ a systematické útoky Ruska na evropskou bezpečnostní architekturu. Litevské námořnictvo zesílilo monitorování svých vod. Jeden z dvojice přerušených kabelů spojoval Litvu se Švédskem, druhý Německo s Finskem.

Podmořský optický kabel, který spojuje Finsko a Německo, přestal fungovat. Mohla ho poškodit „vnější síla“, oznámila finská státem kontrolovaná telekomunikační společnost Cinia, jež kabel spravuje. Obě země nad incidentem podle agentury AP vyjádřily znepokojení.

Ukrajinská vojenská rozvědka HUR tvrdí, že poškodila a vyřadila z provozu ruskou minolovku Alexandr Obuchov, která kotvila v Kaliningradské oblasti. Podle HUR jde o druhou ruskou válečnou loď, kterou se jí letos podařilo zneškodnit v Baltském moři. Ukrajina také uvedla, že zasáhla velký ropný sklad na okupovaném Krymu. Rusové mezitím útočili na ukrajinská města. Ve Slovjansku v Doněcké oblasti nejméně jednoho člověka zabili, Cherson hlásí nejméně dvacet zraněných.

Loď Estonia vezla 803 pasažérů a 186 členů posádky z Tallinnu do Stockholmu. V noci na 28. září 1994 se dostala do problémů na rozbouřeném Baltském moři a během pouhé jedné hodiny se potopila. Její zánik zůstává nejhorším lodním neštěstím v době míru od druhé světové války – ne všechny okolnosti jejího potopení jsou ale dodnes jasné.

Baltské moře, tradičně známé svou chladnou vodou, zažívá letos neobvyklé oteplení, které trvá již padesát dní. Ve Finském zálivu poblíž Helsinek zůstává teplota vody na konci září kolem 18°C, což je výrazně nad průměrem. Odborníci varují, že tato anomálie je důsledkem klimatických změn, které nejen oteplují světové oceány, ale také přispívají k častějším extrémním povětrnostním jevům, jako jsou hurikány a záplavy. Vysoké teploty vody také zhoršují stav ekosystémů, například zvýšením množství sinic, které snižují hladinu kyslíku v moři.

Švédská armáda se musela rychle naučit hodně poznatků o ochraně mořského dna a kritické infrastruktury v Baltském moři, přiblížil švédský ministr obrany Pål Jonson pro web ČT24. Zároveň zdůraznil, že podle jeho názoru má Stockholm o Baltském moři přehled jako žádná jiná země, a poukázal na švédské námořní, letecké i zpravodajské kapacity. V rozhovoru přiblížil působení švédských vojáků v Lotyšsku v rámci NATO i švédskou pomoc Ukrajině, která se déle než dva roky brání plnohodnotné ruské invazi.

V Polsku otevřeli předposlední úsek rychlostní silnice s parametry dálnice S3 Bolków – Kamienna Góra. Komunikace vede od pomezí s Českem až na sever k Baltskému moři. Úsek měří šestnáct kilometrů. Stavba vyšla na osm miliard a 898 milionů korun. Polská strana dokončila úsek až na hranice s Českem, kam ale zatím auta nedojedou. Jde o část, na kterou má navázat dálnice D11. Silnice S3 bude po dokončení dlouhá 470 kilometrů, zbývá ještě dokončit úsek u Svinoústí.

Běloruský autoritářský vládce Alexander Lukašenko s vysokým vojenským velitelem diskutoval o plánech obsadit Suwalský koridor, informoval portál Ukrajinska pravda. Západní vojenští analytici upozorňují, že právě tento pás země, táhnoucí se podél polsko-litevské hranice, který odděluje Bělorusko a ruskou Kaliningradskou oblast, by byl prvním místem, kde by Rusko zaútočilo, pokud by se rozhodlo pro konfrontaci s NATO. Polsko i Litva si riziko uvědomují a posilují svou obranu a spolupracují na vojenských cvičeních v této strategické oblasti.

Vody Baltského moře ukrývají asi sto tisíc vraků. Chlad, tma a nízká salinita konzervují potopené koráby, které na mořském dně leží celá staletí. Podmořští archeologové pomalu odhalují jejich tajemství, každý rok hlásí desítky nových objevů. Historické nálezy ale ohrožuje dřevokazný mlž i neukáznění potápěči, kteří místa lodních neštěstí rabují. V jednom z nejvíce znečištěných moří jsou navíc hrozbou moderní vraky z minulého století a jejich zásobníky plné nafty.

Před sídlem NATO v Bruselu byla za zvuku švédské hymny vyvěšena vlajka Švédska. Aliance tak slavnostně zakončila proces vstupu skandinávské země do organizace. Švédsko se stalo členem NATO minulý týden, o přijetí požádalo stejně jako Finsko v důsledku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu. Švédský premiér Ulf Kristersson při slavnostním ceremoniálu mimo jiné prohlásil, že jeho země je hrdým členem Aliance.

Na dně Meklenburského zálivu u německého pobřeží Baltského moře vědci objevili téměř kilometr dlouhý kamenný val. Postavili ho tam patrně lovci a sběrači před více než deseti tisíci lety, kdy ještě toto místo nebylo pod vodou. Archeologové a antropologové se domnívají, že násep mohl lidem pomoci při lovu sobů.

Za poškození optických kabelů na dně Baltského moře, k němuž došlo začátkem října, může s velkou pravděpodobností kotva čínské nákladní lodi, která v tu dobu místem proplouvala. Estonská prokuratura během pátku oznámila, že vyšetřování incidentu se nyní soustředí právě na kontejnerovou loď NewNew Polar Bear registrovanou v Hongkongu. Od čínských úřadů nyní žádá další informace.

Plynovod na dně Finského zálivu poškodila kotva nákladní lodě NewNew Polar Bear čínské společnosti, oznámili finští vyšetřovatelé. Zda to byla nehoda nebo záměrná sabotáž, však stále není jasné. Posádka na pokusy o kontakt nereaguje. Podle námořníků je „nemožné“, aby za sebou loď táhla masivní kotvu bez povšimnutí. Experti proto spekulují o tom, kdo by mohl mít na poškození Balticconnectoru zájem – a jejich pohledy při tom směřují na Východ.

Větrné elektrárny v Severním moři by měly do roku 2030 dodávat elektřinu až stu milionů domácností. Většina z nich ale není téměř vůbec chráněna před případným útokem. Obavy o bezpečnost podmořské klíčové infrastruktury vzrostly na začátku měsíce, kdy došlo k poškození plynovodu Balticconnector a dvou komunikačních kabelů v Baltském moři. Provozovatelé elektráren chtějí, aby ostrahu zajistily vlády. Infrastrukturu by mohly hlídat třeba senzory nebo podmořské drony.

Helsinky se ve vyšetřování případu poškozeného finsko-estonského plynovodu na dně Baltského moře soustředí na čínskou kontejnerovou loď. Ta se měla pohybovat v době incidentu v jeho blízkosti. Únik plynu na začátku října způsobil podle vyšetřovatelů vnější zásah. Plavidlo s vlajkou Hongkongu se mělo pohybovat i v blízkosti poškozeného telekomunikačního kabelu mezi Švédskem a Tallinem. V obou případech zaznamenaly radary také ruský ropný tanker.

Na plynovodu spojujícím Finsko a Estonsko se objevilo poškození, jehož důsledkem byl únik plynu. Finský premiér Petteri Orpo podle agentury Reuters řekl, že byl pravděpodobně způsoben vnějším zásahem. Je však podle něj příliš brzy na vyvozování závěrů, kdo nebo co poškození způsobilo. Šéf NATO Jens Stoltenberg před zasedáním ministrů obrany NATO prohlásil, že pokud se prokáže, že šlo o úmyslnou sabotáž, bude Aliance reagovat.

Mezinárodní silnice E65 má spojit sever Evropy s jihem. Její další úsek v Polsku slavnostně otevřou koncem září, na české hranici však autostráda skončí. Dostavba navazující české D11 by měla začít v prosinci, ale jisté to není. Proti stavebnímu povolení podal rozklad ekologický spolek Děti Země.

Z hlubin moře u západošvédského Marstrandu vynesla nová archeologická expedice spoustu důležitých artefaktů – tím nejdůležitějším je ale lodní dělo. Podle autorů objevu se jedná o efektivní zbraň, která je pozoruhodná zejména stářím: je to zřejmě nejstarší kanon tohoto druhu v Evropě a možná i celkově jeden z nejstarších.

Severoatlantická aliance zahájila dvanáctidenní letecké cvičení Air Defender 23, jímž chce vyzkoušet a ukázat schopnosti bránit členské země před napadením. Vzdušné manévry, které jsou největší v dějinách NATO, se konají v době vyhrocených vztahů s Ruskem. Německé letectvo předem oznámilo, že cvičením nechce spory s Moskvou prohloubit, a opakovaně ujistilo, že NATO bude zkoušet výhradně obranné operace.

Americká Ústřední zpravodajská služba (CIA) dostala podle listu The Washington Post loni v červnu informaci, že šestičlenný tým ukrajinské armády plánoval explozí zničit plynovod Nord Stream, kterým proudil plyn z Ruska do Německa a dál do zbytku Evropy. Podrobnosti o údajném ukrajinském plánu podle deníku dostala americká rozvědka od zpravodajské agentury nejmenované evropské země. V září 2022 plynovody Nord Stream 1 a 2 na dně Baltského moře významně poničila trojice podmořských explozí.

Kaliningrad dosud působil na své okolí jako hrozba, brzy by mohl být slabinou. Severoatlantická aliance by získala kvalitní loďstvo – třeba ponorky, které si dokázaly poradit s americkou letadlovou lodí, zbrojní průmysl či strategický ostrov Gotland. Vstup Švédska do NATO by zcela proměnil bezpečnostní situaci v Baltském moři. Armáda skandinávské země ale není zcela bez problémů, jak ukazuje například stav letectva.

Polská vláda schválila návrh zákona, který by armádě umožnil potápět nepřátelské lodě, u nichž by hrozil útok na energetickou infrastrukturu v moři, především na klíčový plynovod Baltic Pipe. Informovala o tom ve čtvrtek agentura Reuters, která zároveň upozornila, že NATO ve středu varovalo před možností ruské sabotáže podmořské infrastruktury. Aby se navrhovaná norma stala zákonem, je zapotřebí, aby ji schválil parlament.