Nevybuchlé hlavice raket V-1 pokrývají dno Lübecké zátoky na severu Německa ve stovkách kusů. A kolem nich se to jen hemží nejrůznějšími formami života, ukázala nová rozsáhlá studie.
V Baltu u německého pobřeží leží na dně více než 1,6 milionu tun munice, většinou ze dvou světových válek. Toto množství je jen těžko představitelné, v podstatě to odpovídá hmotnosti všech škodovek vyrobených v tuzemsku za jeden rok.
Životodárná munice
Když se řekne munice, vyvolává to víceméně automaticky představu něčeho, co život bere. Jenže podle nového výzkumu, který proběhl v Lübecké zátoce, může munice za těch správných podmínek život i podporovat.
Němečtí vědci se rozhodli detailně prozkoumat tuto část moře pomocí dálkově ovládaného podvodního dronu. Ten jim umožnil přiblížit se k munici na dně bezpečně a současně dostatečně blízko na to, aby mohli sledovat, jak se s její přítomností vypořádává lokální ekosystém.
Ukázalo se rovnou několik věcí. Zaprvé – většina munice pochází z doby druhé světové války. Podle konzultací s vojenskými historiky se zdá, že drtivou většinu tvoří kusy zbraně Fieseler Fi 103R s kódovým jménem Reichenberg, kterou zná většina světa jako létající bombu V-1.
Špatná zpráva je, že když experti pomocí dronu měřili chemické složení vody v okolí několika hlavic, našlo se velké množství chemikálií, jež ze zbraní unikaly. Vysoká byla hlavně koncentrace trinitrotoluenu (TNT), což je látka, která slouží jako výbušnina. Na některých místech byly koncentrace této chemikálie tak vysoké, že se podle studie blíží prahové hodnotě toxicity pro vodní organismy – teoreticky by toto tedy mělo ekosystémům škodit. Jenže to se neděje.
Dobrou zprávou totiž je, že když se výzkumníci pokusili změřit, jaká místa organismy v Lübecké zátoce vyhledávají, došli k překvapivému závěru, že právě schránky munice z doby druhé světové války jsou místem, kde nejrůznější formy života prosperují nejvíc.
Chybí přirozené pevné podklady
Podle biologů je to tím, že v tomto prostředí chybí přirozené pevné podklady, na nichž se většinou přichytí různé mikrobiální formy života – a ty k sobě lákají větší živočichy, kteří zase přitahují predátory. Zbytky kořisti a exkrementy, jež po nich zůstávají, pak dávají ekosystému další cenné zdroje.
Když autoři studie srovnávali množství života, který osídlil munici, bylo podobné jako na jiných pevných přirozených podkladech v Baltu. A nešlo jen o mikroorganismy – na (a ve) zbraních žili i krabi, sasanky, mnohoštětinatí červi, mořské hvězdice, ale také ryby jako tresky nebo hlaváči.
Vědci říkají, že výsledky výzkumu jsou komplikované – zdá se, že život na munici nemá ani zdaleka ideální podmínky, přesto si ji oblíbil a masivně ji využívá. Autoři práce doporučují, aby se obdobně prozkoumaly i další lokality v Baltu, závěry z jednoho místa totiž mohou přinášet nereprezentativní výsledky.
Podrobnosti licence zde.
