Munice

Na ukrajinské frontě přibývá pozemních bezpilotních vozidel, která mají vojákům pomoci zvládat úkoly v místech, kde je každý pohyb vystavuje smrtícím útokům dronů. Čtyřkolová vozidla převážejí munici a zásoby, evakuují raněné, ale také vozí výbušniny nebo kulomety přímo k ruským pozicím. Jednotka NC13 ukrajinského 3. armádního sboru patří k průkopníkům a podle svého velení provádí s pozemními drony operace téměř každý den. Velitel sboru Andrij Biletskyj chce do konce roku nahradit bezpilotními vozidly zhruba třetinu vojáků v první linii a hovoří o další revoluci ve způsobu vedení války. Technologie má především omezit lidské ztráty a umožnit velitelům provádět operace, které by jinak znamenaly vysoké riziko pro pěchotu. „Je to kus železa vyslaný, aby vykonal práci, na kterou jsme dříve posílali vojáky,“ říká zástupce velitele vystupující pod přezdívkou „Bar“.

Německé státní zastupitelství podalo žalobu na sedm členů palestinské teroristické organizace Hamás, údajně obstarávali zbraně pro útoky na izraelské nebo židovské cíle na území Německa či Rakouska. Ze sdělení státního zastupitelství vyplývá, že mezi obžalovanými je Burhán K., kterého německá policie zadržela loni v listopadu po příjezdu z Česka.

Evropská komise v pátek schválila poskytnutí 6,1 miliardy eur (147,6 miliard korun) na nákup obranného materiálu pro Ukrajinu. Peníze jsou určené na protivzdušnou a protiraketovou obranu, munici a drony. Kyjev je může využít mimo jiné na nákup raket PAC-3 pro americké systémy protivzdušné obrany Patriot, informovala Komise. Jedná se o další prostředky z půjčky pro Ukrajinu v celkovém objemu devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun).

Ukrajina s pomocí spojenců a půjčky Evropské unie uzavírá smlouvy na dodávku asi tisíc střel do protivzdušných systémů Patriot. V úterý to podle agentury Reuters oznámil ukrajinský ministr obrany Jevhenij Chmara. Ukrajina střely potřebuje k sestřelování ruských balistických raket. Šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová mezitím v prohlášení bez dalších podrobností sdělila, že spolu s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem vítají dohodu členských zemí k nákupu klíčových produktů pro systémy Patriot pro napadenou Ukrajinu.

Orlická přehrada kvůli suchu výrazně omezila odtok a odpouští jen minimum vody. Hladina od jara klesla o patnáct metrů a odhalila tak části domů nebo hřbitova obce Červená nad Vltavou, kterou z většiny přehrada zatopila. Z přehrady teď vystupují také zbytky bunkrů i skalní dutiny, kde se devět měsíců schovával před gestapem odbojář Miloš Blažek. Na březích se teď objevují i zrezivělé sudy. Lidé se obávali, že by mohly být spojené s orlickými vraždami z devadesátých let.

Spojené státy budou po Evropě požadovat, aby zaplatila za vojenskou pomoc pro Ukrajinu získanou od vlády demokratického prezidenta Joea Bidena. Šéf Bílého domu Donald Trump to ve čtvrtek napsal na sociální síti Truth Social. V příspěvku zároveň opět popřel zprávy, že se USA ve válce s Íránem potýkají s vyčerpanými zásobami munice.

Při nočním ruském útoku na oblast kolem ukrajinského města Buča poblíž Kyjeva zahynulo nejméně 37 lidí. Dalších 42 lidí bylo zraněno. Z oblasti zasažené útokem se evakuuje více než 380 osob. Podle agentury Reuters to v sobotu uvedl šéf správy Kyjevské oblasti Tymur Tkačenko.

Ukrajina v noci na neděli podnikla jeden z dosud největších vzdušných útoků na Rusko. Uvedla, že zasáhla podnik na výrobu paliva pro rakety. Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že zničilo 822 dronů. Ruské síly zase ráno zaútočily na Kyjev balistickými raketami. V několika částech metropole vypukly požáry a nejméně tři lidé byli zraněni, dva lidé pak zemřeli a třináct lidí bylo zraněno při útoku na město Kryvyj Rih. Celkem čtyři mrtvé hlásí také úřady v Doněcké, Chersonské a Záporožské oblasti.

Spojené státy ztratily ve válce proti Íránu téměř čtvrtinu svých dronů MQ-9 Reaper, uvedl s odkazem na své zdroje deník The Washington Post (WP). Část strojů sestřelily síly protivníka, část se zřítila poté, co ztratila spojení se svým pilotem. Každý dron stojí v závislosti na výbavě 30 až 50 milionů dolarů, což podle WP znamená celkovou ztrátu ve výši více než 1,3 miliardy dolarů (asi 27,3 miliardy korun).

Americké tajné služby se domnívají, že ruský vládce Vladimir Putin může už letos na podzim vyprovokovat některou ze zemí NATO omezeným útokem. Píše to deník The Wall Street Journal (WSJ), podle něhož se představitelé ve Washingtonu dříve domnívali, že k útoku na Alianci nedojde, dokud je Moskva plně vytížena vedením války proti Ukrajině. Mezi možné scénáře nyní patří kybernetický útok, ale i omezená pozemní invaze.

Vyšetřování incidentů na německém letišti Lipsko/Halle převzalo spolkové státní zastupitelství, které se zabývá nejzávažnější kriminalitou týkající se například ohrožení bezpečnosti. Úřad se sídlem v Karlsruhe má podle agentury DPA podezření na úmyslný pokus o způsobení exploze. Některá německá média uvedla, že ukrajinské letadlo Antonov, u něhož byl nalezen dron s výbušninou, bylo naložené vojenskou municí. Podle jiných médií to ale ministerstvo vnitra interně, i když zatím neoficiálně, popřelo. Později zprávy o munici v letadle dementoval i provozovatel letiště.

Armáda Spojených států od začátku války s Íránem vyčerpala téměř osmdesát procent střel pro svůj klíčový systém protivzdušné obrany THAAD v době, kdy američtí velitelé varují, že muniční zásoby Pentagonu jsou nebezpečně nízké. Píše o tom web stanice CNN s odvoláním na dva zdroje obeznámené s nejnovější interní zprávou o stavu zásob munice. Armáda podle zdrojů vypotřebovala také přibližně polovinu raket do systému Patriot. Informace o nízkém stavu zásob pro systém THAAD podle CNN dosud nebyla zveřejněna.

Prezident USA Donald Trump odložil očekávané masivní údery na Írán nejen ve snaze oživit diplomatické úsilí, ale také kvůli debatám ohledně nedostatku munice. Listu The Wall Street Journal (WSJ) to řekli američtí představitelé obeznámení se situací. Trump to popřel. „Máme mnohem více munice než kdokoli na světě a mnohem více, než potřebujeme,“ prohlásil. Teherán tvrdí, že v současné době s Washingtonem žádné jednání nevede.

O rozhodnutí přesměrovat peníze na nákup amerických zbraní pro Ukrajinu ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) před odletem na summit NATO nevěděl. Uvedl to v rozhovoru pro server Deník N. Je to podle něj jen symbolická částka, objem peněz ale neupřesnil. Právě SPD proti přesunu peněz protestuje a chce tento krok řešit na koaliční radě. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) ve čtvrtek odpoledne sdělil, že je ochotný poslancům SPD situaci vysvětlit.

Česko přesměruje peníze z některých projektů do iniciativy Seznam prioritních požadavků Ukrajiny (PURL), ve kterém spojenecké země platí za americké vojenské vybavení pro napadenou zemi, uvedl před úterním odletem na summit NATO ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé). Vláda ANO, SPD a Motoristů dosud dávat peníze na zbraně pro Ukrajinu odmítala. Prezident Petr Pavel zapojení Česka do systému PURL označil za pozitivní signál.

V Polsku vypukl spor o střely do systému protivzdušné obrany Patriot, které podle polské opozice předala Varšava na jaře Ukrajině. Národně konzervativní Právo a spravedlnost (PiS) a další pravicové strany kritizují, že rozhodnutí učinila vláda bez souhlasu parlamentu a prezidenta. Polsko podle nich potřebuje munici do patriotů pro sebe. Tamní ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz v reakci nařídil odtajnit veškerou vojenskou pomoc Kyjevu, informovala agentura DPA.

Zbraňová amnestie, při které mohli lidé beztrestně odevzdat nebo legalizovat nelegálně držené zbraně či střelivo, je u konce. Vyhlášena byla od ledna na půl roku v souvislosti s novým zbraňovým zákonem. Lidé během ní odevzdali policistům i řadu kuriózních zbraní – například střílející nůž, pevnostní minomet nebo australský kulomet. Přesné výsledky zveřejní Policejní prezidium příští týden, s jistotou ale půjde o tisíce zbraní a desítky tisíc kusů střeliva.

Na více než dvě hodiny v pondělí omezil dění v centru Brna v okolí takzvané Malé Ameriky u brněnského hlavního nádraží nález letecké pumy. Policie okolí uzavřela. Stovky lidí se musely evakuovat, provoz na nádraží a na železničním koridoru byl přerušený, odklonem jezdila i městská hromadná doprava. Pyrotechnik munici zneškodnil před 13:00. Vyplývá to z vyjádření policie, strážníků a dalších.

Spojenci Ukrajiny na čtvrtečním zasedání Kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny, která zahrnuje státy NATO i další země, oznámili, že přispějí další miliardou dolarů (zhruba 21 miliard korun) do programu nákupu zbraní pro Ukrajinu (PURL). Podle agentury Reuters to po jednání v Bruselu uvedl ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov. Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského později informovala o další půl miliardě dolarů na českou muniční iniciativu a o přibližně miliardě dolarů na výrobu ukrajinských dronů a střel.

Ukrajina příští týden požádá své spojence o dvacet miliard dolarů (417,9 miliardy korun), aby si mohla upevnit dočasnou převahu na bojišti ve válce s Ruskem, řekl serveru Politico nejmenovaný ukrajinský bezpečnostní činitel.

Česko a Itálie posilují vztahy v oblasti obrany. Itálie chce rozšířit spolupráci v dodávkách munice, řekl České televizi italský ministr obrany Guido Crosetto. Tamní zbrojovka Fiocchi, která od loňského roku spadá pod holding CSG miliardáře Michala Strnada, dodává italské armádě nové produkty. Speciální protidronovou munici, ze které se po vystřelení rozptýlí několik wolframových broků, teď italská armáda testuje asi hodinu cesty od Říma. Drony dokáže munice zneškodnit až z dvousetmetrové vzdálenosti. Zájem o české produkty mají i další země – Německo hodlá od České zbrojovky koupit 200 tisíc pistolí. K prvním dodávkám má dojít letos.

Německo se na české muniční iniciativě bude podílet dalšími třemi sty miliony eur (asi 7,2 miliardy korun), řekl v úterý při setkání se svým českým protějškem Jaromírem Zůnou (za SPD) německý ministr obrany Boris Pistorius. Tato suma podle něho vystačí na nákup asi padesáti tisíc kusů munice pro Ukrajinu. Německý ministr rovněž sdělil, že bundeswehr v Česku nakoupí asi dvě stě tisíc pistolí za 56 milionů eur (více než 1,35 miliardy korun).

Počet zemí, které přispívají do české muniční iniciativy, se snížil na polovinu – z loňských osmnácti na devět, napsal v úterý deník Financial Times (FT) s odvoláním na prohlášení prezidenta Petra Pavla. Podle něj iniciativa stále funguje, pokles počtu přispěvatelů pro ni ale představuje obtíže. Vláda dle premiéra Andreje Babiše (ANO) dává přednost českým občanům. Podle resortu obrany jsou pro letošek zatím uzavřené smlouvy na milion kusů velkorážní munice pro Ukrajinu, napsal později Reuters. Pavel věří, že se iniciativě podaří letos dosáhnout stejných čísel jako loni.

V Sýrii byly nalezeny pozůstatky tajného programu pro výrobu chemických zbraní někdejšího syrského vládce Bašára Asada, píše agentura Reuters. Úřady na místě objevily munici podobnou té, která se v zemi používala za dlouhotrvající občanské války při smrtících plynových útocích.