Munice strana 2 z 5

První část amerického vojenského vybavení, za které platí spojenecké země Severoatlantické aliance, už míří na Ukrajinu, napsala ve středu agentura Reuters, která se odvolává na představitele NATO na Ukrajině Patricka Turnera. Spojenci v prvních dodávkách kupují od USA rakety Patriot k protivzdušné obraně, stejně jako střely do raketometů HIMARS, řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Až válka skončí, ukrajinská armáda bude nejsilnější armádou v Evropě, takže je chceme mít na své straně, řekl v pořadu 90' ČT24 bývalý vrchní velitel spojeneckých sil v Evropě Philip M. Breedlove. Reagoval tak na otázku moderátorky Nikoly Reindlové, co by z vojenského pohledu přineslo členství Kyjeva v NATO.

Zvláštní síly ukrajinské tajné služby SBU a další jednotky zasáhly ve čtvrtek ruskou nákladní loď s municí a součástmi dronů z Íránu v přístavu Olja v ruské Astrachaňské oblasti, oznámil v pátek ráno ukrajinský generální štáb. Podle serveru Kyiv Independent (KI) způsobily podobné ukrajinské útoky Rusku jen letos ztráty ve výši 4,11 procenta ročního HDP. V pátek večer média s odvoláním na sbor Azov napsala, že ukrajinští vojáci zastavili postup Rusů u Pokrovsku.

Čeští zbrojaři prožívají rekordní éru. Loni vyvezli vojenský materiál za 94 miliard korun, což je oproti předchozímu roku téměř dvojnásobek. Je to dané ruskou válkou na Ukrajině i posílenou poptávkou ozbrojených složek. Firmy z oboru proto ve velkém investují a rozšiřují kapacity.

Ukrajinská tajná služba (SBU) tvrdí, že Kyjev zasáhl letiště Saki na okupovaném Krymu. Úder údajně zničil letoun Su-30SM, další poškodil a zasáhl i další tři stíhačky Su-24. Ruská strana se k incidentu zatím nevyjádřila. Správa ruské Volgogradské oblasti také prohlásila, že ukrajinský dronový útok zažehl požár tamní železniční stanice a poškodil elektrické vedení. Ukrajina sdělení nekomentovala. Dané zprávy nelze nezávisle ověřit.

Estonsko provedlo první vlastní test raketometu HIMARS, který mu letos dodaly Spojené státy. HIMARS mají objednány i další země v regionu, které kvůli agresivnímu chování Ruska posilují obranu také dalšími způsoby, jež vzájemně koordinují. Kreml, jenž státy v Pobaltí považuje za sféru svého vlivu a vede proti nim intenzivní hybridní kampaň, opět obvinil z napětí v regionu „agresivní politiku“ tamních zemí.

Výroky předsedy ANO Andreje Babiše o zrušení muniční iniciativy jsou nebezpečné, rušit ji by byla obrovská chyba, řekl premiér Petr Fiala (ODS). Reagoval tak na Babišův rozhovor pro agenturu Reuters, ve kterém řekl, že by vláda pod vedením ANO v případě vítězství v podzimních volbách českou muniční iniciativu zrušila. Podobně na Babiše na síti X reagovala ministryně obrany Jana Černochová (ODS).

Americký prezident Donald Trump pohrozil Rusku a jeho obchodním partnerům uvalením až stoprocentních cel, pokud nebude do padesáti dní uzavřena dohoda o ukončení války s Ukrajinou a zopakoval, že je velmi nespokojen s ruským vůdcem Vladimirem Putinem. Trump po setkání s šéfem NATO Markem Ruttem v Bílém domě také uvedl, že Spojené státy prodají své nejmodernější zbraně zemím Aliance, které zbraněmi podporují Kyjev.

Americký prezident Donald Trump zvažuje, že poprvé od svého nástupu do úřadu letos v lednu pošle Ukrajině nový balík vojenské pomoci. Uvádí to stanice CBS News, která se odkazuje na několik diplomatických zdrojů.

Pokud by se Čína rozhodla zaútočit na Tchaj-wan, chtěla by po Rusku, aby zároveň zaútočilo na území Severoatlantické aliance. V rozhovoru, který zveřejnil v sobotu deník The New York Times, to označil za nejpravděpodobnější scénář generální tajemník NATO Mark Rutte. Podle něj nelze oddělit bezpečnostní situaci v Evropě od té v Asii.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj si v pátek telefonoval se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem. Mluvili spolu poté, co vyšlo najevo, že USA pozastavily některé důležité zbrojní dodávky pro Kyjev. Washington tento krok zdůvodnil obavami z nedostatku příslušných zbraní pro americké potřeby a probíhající revizí skladů. Podle bývalé administrativy i analýzy, o které píše web NBC News, ale dodávky Ukrajině americké zásoby neohrozí.

Hasiči ukončili zásah u muničního skladu na Litoměřicku, kde od středečního odpoledne hořelo. Do oblasti platí pro veřejnost zákaz vstupu do 20. července. Na jeho dodržování budou dohlížet policisté a k dispozici jim budou místní dobrovolní hasiči. Požár vznikl podle policie pravděpodobně vznícením staré munice v horku. Kriminalisté nyní zjišťují, zda někdo v této souvislosti nespáchal přečin obecného ohrožení z nedbalosti. Při požáru nebyl nikdo zraněný.

Hasiči na Litoměřicku druhý den pokračují v likvidaci požáru lesa u muničního skladu mezi obcemi Hrdly a Travčice. Na místě už nehoří. Vyprošťovací tank zpřístupnil cesty pro průjezd odolných cisteren a hasiči vjeli na místo už i s těmi klasickými. Šíření požáru se podařilo zastavit už ve středu večer.

Americký ministr obrany Pete Hegseth dal nedávno najevo, že Washington hodlá v rozpočtu na příští rok snížit vojenskou pomoc Ruskem napadené Ukrajině. Podrobnosti o rozsahu plánovaných škrtů neuvedl. Pentagon už ale pozastavil slíbené dodávky některých zbraní včetně střel do systému protivzdušné obrany Patriot. Podle expertů by Evropa i domácí ukrajinská výroba sice mohly případný americký výpadek do určité míry kompenzovat, americké zdroje jsou ale nyní nenahraditelné, pokud jde o protivzdušnou obranu a zpravodajské informace.

Takzvaná Ottawská úmluva, tedy Úmluva o zákazu použití, skladování, výroby a převodu protipěchotních min a o jejich zničení, má za cíl odstranění této nebezpečné munice. K březnu letošního roku se k ní hlásilo 165 zemí světa. Některé ale vzhledem k napjaté mezinárodní situaci oznámily úmysl od dohody ustoupit. Patří mezi ně Polsko, Litva, Lotyšsko, Estonsko a Finsko. Česko má podle resortu zahraničí pro rozhodnutí těchto států maximální pochopení a případné další kroky v tuto chvíli vyhodnocuje.

Spojenci z NATO se na summitu v Haagu zavázali dávat do roku 2035 pět procent HDP na obranné výdaje a výdaje s obranou související. Španělsko uvedlo, že zůstane u svých dvou procent. Přezkoumání výdajů se uskuteční v roce 2029. Spojenci též potvrdili svůj závazek ke kolektivní obraně, který je zakotvený v článku pět smlouvy NATO. Shodli se i na potřebě další podpory Ukrajiny. Prezident USA Donald Trump ocenil závazek ohledně výdajů na obranu. Dle analytiků to bude znamenat velký zásah do českých veřejných financí.

Slovenská policie na pokyn úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO) provedla razie v souvislosti s podezřením na zneužití peněz určených na vojenskou pomoc Ukrajině bránící se ruské agresi. Úřad uvedl, že bylo zadrženo osm lidí. Podle serveru tvnoviny.sk vyšetřovatelé zatím nikoho neobvinili. Server také píše, že mezi zadrženými byl například bývalý ředitel státem vlastněné zbrojovky Konštrukta Defense nebo zástupce náčelníka generálního štábu. Policie chtěla zadržet i bývalého ministra obrany Jaroslava Nadě, ten je ale na dovolené v Kanadě.

Od konce druhé světové války uplynulo již osmdesát let. Během této doby došlo v řadě oblastí k zásadnímu technologickému pokroku, který se nevyhnul ani těm souvisejícím s válečnictvím. Právě posun v oblasti technologií považuje za nejzásadnější rozdíl mezi válčením během druhé světové války a současnými konflikty vojenský historik Tomáš Řepa. Analytik Vojtěch Bahenský pak míní, že přirozenost války zůstává stejná, ale mění se její charakter.

Rusko-ukrajinská válka poukázala na slabý bod v evropské obraně. Jedná se o nedostatek munice. Evropská komise v roce 2024 vyčlenila na investice do výroby výbušnin, střelného prachu, nábojů a střel 500 milionů eur (12,5 miliardy korun). Z dotací těžil například německý Rheinmetall i české zbrojovky Explosia a STV Group, přiblížil pořad Zóna ČT.

Pobaltské státy od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu posilují svou obranyschopnost. Estonsko tento týden oznámilo, že v pohraničním městě Narva vznikne vojenská základna se stovkami vojáků. Společně s Litvou a Lotyšskem už dříve informovaly o vybudování „obranné linie“ na hranicích s Běloruskem a Ruskem. Jeho menšina v Pobaltí čítá skoro devět set tisíc osob.

Ve vojenském útvaru v ruské Vladimirské oblasti explodovala v úterý kvůli požáru munice, napsala ruská státní agentura TASS s odvoláním na ministerstvo obrany. Podle jeho předběžných informací bylo příčinou požáru porušení bezpečnostních norem. Oblastní gubernátor informoval o čtyřech zraněných. Ve středu pak podle agentury Reuters uvedl, že výbuchy munice „postupně ustávají“.

Armáda má brzy dostat ke zkouškám nová francouzsko-česká děla i raketový systém z Izraele. Dodávky jsou následně plánované v příštích dvou letech. Do výzbroje a infrastruktury má jít letos celkem 66 miliard. Pokračovat budou i splátky objednaných letounů F-35 nebo bojových vozidel pěchoty. Resort obrany pokračuje také v nákupech munice. Mimo to pořídí rovněž třeba stany pro vojáky v poli. Ti by se měli dočkat také vybavení, které už několik let chybí – například balistické vesty. Vzdušné síly pak očekávají dva střední transportní letouny C-390 Millenium.

Americká administrativa usiluje o konec rusko-ukrajinské války a od druhé poloviny února jedná za tímto účelem s oběma stranami. Zatímco výsledek rozhovorů je stále nejasný, od jejich zahájení výrazně přibylo ukrajinských civilních obětí ruských útoků. Vyplývá to z pravidelné zprávy Lidskoprávní monitorovací mise OSN na Ukrajině.

Moskva pokračuje ve své agresi na Ukrajině i díky vojenské pomoci ze strany Severní Koreje. Agentura Reuters po dvacet měsíců mapovala toto spojenectví. Podle její analýzy už KLDR dodala Rusku miliony kusů munice i rakety.