Munice strana 2 z 5

Americký prezident Donald Trump zvažuje, že poprvé od svého nástupu do úřadu letos v lednu pošle Ukrajině nový balík vojenské pomoci. Uvádí to stanice CBS News, která se odkazuje na několik diplomatických zdrojů.

Pokud by se Čína rozhodla zaútočit na Tchaj-wan, chtěla by po Rusku, aby zároveň zaútočilo na území Severoatlantické aliance. V rozhovoru, který zveřejnil v sobotu deník The New York Times, to označil za nejpravděpodobnější scénář generální tajemník NATO Mark Rutte. Podle něj nelze oddělit bezpečnostní situaci v Evropě od té v Asii.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj si v pátek telefonoval se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem. Mluvili spolu poté, co vyšlo najevo, že USA pozastavily některé důležité zbrojní dodávky pro Kyjev. Washington tento krok zdůvodnil obavami z nedostatku příslušných zbraní pro americké potřeby a probíhající revizí skladů. Podle bývalé administrativy i analýzy, o které píše web NBC News, ale dodávky Ukrajině americké zásoby neohrozí.

Hasiči ukončili zásah u muničního skladu na Litoměřicku, kde od středečního odpoledne hořelo. Do oblasti platí pro veřejnost zákaz vstupu do 20. července. Na jeho dodržování budou dohlížet policisté a k dispozici jim budou místní dobrovolní hasiči. Požár vznikl podle policie pravděpodobně vznícením staré munice v horku. Kriminalisté nyní zjišťují, zda někdo v této souvislosti nespáchal přečin obecného ohrožení z nedbalosti. Při požáru nebyl nikdo zraněný.

Hasiči na Litoměřicku druhý den pokračují v likvidaci požáru lesa u muničního skladu mezi obcemi Hrdly a Travčice. Na místě už nehoří. Vyprošťovací tank zpřístupnil cesty pro průjezd odolných cisteren a hasiči vjeli na místo už i s těmi klasickými. Šíření požáru se podařilo zastavit už ve středu večer.

Americký ministr obrany Pete Hegseth dal nedávno najevo, že Washington hodlá v rozpočtu na příští rok snížit vojenskou pomoc Ruskem napadené Ukrajině. Podrobnosti o rozsahu plánovaných škrtů neuvedl. Pentagon už ale pozastavil slíbené dodávky některých zbraní včetně střel do systému protivzdušné obrany Patriot. Podle expertů by Evropa i domácí ukrajinská výroba sice mohly případný americký výpadek do určité míry kompenzovat, americké zdroje jsou ale nyní nenahraditelné, pokud jde o protivzdušnou obranu a zpravodajské informace.

Takzvaná Ottawská úmluva, tedy Úmluva o zákazu použití, skladování, výroby a převodu protipěchotních min a o jejich zničení, má za cíl odstranění této nebezpečné munice. K březnu letošního roku se k ní hlásilo 165 zemí světa. Některé ale vzhledem k napjaté mezinárodní situaci oznámily úmysl od dohody ustoupit. Patří mezi ně Polsko, Litva, Lotyšsko, Estonsko a Finsko. Česko má podle resortu zahraničí pro rozhodnutí těchto států maximální pochopení a případné další kroky v tuto chvíli vyhodnocuje.

Spojenci z NATO se na summitu v Haagu zavázali dávat do roku 2035 pět procent HDP na obranné výdaje a výdaje s obranou související. Španělsko uvedlo, že zůstane u svých dvou procent. Přezkoumání výdajů se uskuteční v roce 2029. Spojenci též potvrdili svůj závazek ke kolektivní obraně, který je zakotvený v článku pět smlouvy NATO. Shodli se i na potřebě další podpory Ukrajiny. Prezident USA Donald Trump ocenil závazek ohledně výdajů na obranu. Dle analytiků to bude znamenat velký zásah do českých veřejných financí.

Slovenská policie na pokyn úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO) provedla razie v souvislosti s podezřením na zneužití peněz určených na vojenskou pomoc Ukrajině bránící se ruské agresi. Úřad uvedl, že bylo zadrženo osm lidí. Podle serveru tvnoviny.sk vyšetřovatelé zatím nikoho neobvinili. Server také píše, že mezi zadrženými byl například bývalý ředitel státem vlastněné zbrojovky Konštrukta Defense nebo zástupce náčelníka generálního štábu. Policie chtěla zadržet i bývalého ministra obrany Jaroslava Nadě, ten je ale na dovolené v Kanadě.

Od konce druhé světové války uplynulo již osmdesát let. Během této doby došlo v řadě oblastí k zásadnímu technologickému pokroku, který se nevyhnul ani těm souvisejícím s válečnictvím. Právě posun v oblasti technologií považuje za nejzásadnější rozdíl mezi válčením během druhé světové války a současnými konflikty vojenský historik Tomáš Řepa. Analytik Vojtěch Bahenský pak míní, že přirozenost války zůstává stejná, ale mění se její charakter.

Rusko-ukrajinská válka poukázala na slabý bod v evropské obraně. Jedná se o nedostatek munice. Evropská komise v roce 2024 vyčlenila na investice do výroby výbušnin, střelného prachu, nábojů a střel 500 milionů eur (12,5 miliardy korun). Z dotací těžil například německý Rheinmetall i české zbrojovky Explosia a STV Group, přiblížil pořad Zóna ČT.

Pobaltské státy od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu posilují svou obranyschopnost. Estonsko tento týden oznámilo, že v pohraničním městě Narva vznikne vojenská základna se stovkami vojáků. Společně s Litvou a Lotyšskem už dříve informovaly o vybudování „obranné linie“ na hranicích s Běloruskem a Ruskem. Jeho menšina v Pobaltí čítá skoro devět set tisíc osob.

Ve vojenském útvaru v ruské Vladimirské oblasti explodovala v úterý kvůli požáru munice, napsala ruská státní agentura TASS s odvoláním na ministerstvo obrany. Podle jeho předběžných informací bylo příčinou požáru porušení bezpečnostních norem. Oblastní gubernátor informoval o čtyřech zraněných. Ve středu pak podle agentury Reuters uvedl, že výbuchy munice „postupně ustávají“.

Armáda má brzy dostat ke zkouškám nová francouzsko-česká děla i raketový systém z Izraele. Dodávky jsou následně plánované v příštích dvou letech. Do výzbroje a infrastruktury má jít letos celkem 66 miliard. Pokračovat budou i splátky objednaných letounů F-35 nebo bojových vozidel pěchoty. Resort obrany pokračuje také v nákupech munice. Mimo to pořídí rovněž třeba stany pro vojáky v poli. Ti by se měli dočkat také vybavení, které už několik let chybí – například balistické vesty. Vzdušné síly pak očekávají dva střední transportní letouny C-390 Millenium.

Americká administrativa usiluje o konec rusko-ukrajinské války a od druhé poloviny února jedná za tímto účelem s oběma stranami. Zatímco výsledek rozhovorů je stále nejasný, od jejich zahájení výrazně přibylo ukrajinských civilních obětí ruských útoků. Vyplývá to z pravidelné zprávy Lidskoprávní monitorovací mise OSN na Ukrajině.

Moskva pokračuje ve své agresi na Ukrajině i díky vojenské pomoci ze strany Severní Koreje. Agentura Reuters po dvacet měsíců mapovala toto spojenectví. Podle její analýzy už KLDR dodala Rusku miliony kusů munice i rakety.

Vytvářet silná regionální spojenectví a v příštích letech nepolevovat ve zbrojení je podle brigádního generála ve výslužbě a bývalého šéfa polské národní bezpečnostní rady Jarosława Kraszewského receptem na věrohodné odstrašení Ruska. Tvrdí, že v krajním případě jsou země východního křídla NATO schopné se agresi ubránit i bez amerických vojáků. Do budoucna počítá s ještě masivnějším nasazením bojových dronů, jejichž vývojem a výrobou se po odchodu z armády v roce 2019 zabývá.

Na jihu Libanonu stále přetrvává křehké příměří. Podle mise OSN UNIFIL, která má dodržování klidu zbraní monitorovat, ale na denní bázi dochází z obou stran k jeho porušování. Libanon navíc obviňuje Izrael, že bezdůvodně útočí na civilisty a jejich obydlí. Jeruzalém na oplátku poukazuje na to, že na libanonské straně stále zůstává řada zbraní a muničních skladů teroristického hnutí Hizballáh. Příslušníky mise UNIFIL na podezřelá místa navádí vrtulník, ze kterého jsou potenciální skrýše v hustém porostu lépe vidět. Pozici vyznačí a přesunou se dál, o nalezený arzenál se pak postarají pyrotechnici.

Škoda, kterou způsobil 25. března výbuch a požár v areálu Poličských strojíren, se odhaduje na 120 milionů korun. Poničena byla budova i technologie, řekl David Hác, předseda správní rady firmy STV Group, která má část areálu strojíren pronajatý.

Ruská agrese na Ukrajině a hrozba, že by se tam Rusko nemuselo zastavit, vedou jeho sousedy k intenzivnímu opevňování společné hranice. Nezůstávají jen u plotů a ostnatého drátu. Polsko, pobaltské státy a Finsko hodlají odstoupit od Ottawské úmluvy. To by jim umožnilo opět začít vyrábět, skladovat a využívat protipěchotní miny zejména na hranicích s Ruskem a Běloruskem.

Policisté s hasiči evakuovali kvůli nálezu nevybuchlé munice na staveništi v Brně prostory kolem ulic Trnitá, Uhelná a Placzkova. Podle strážníků šlo o 1100 lidí. U obchodního centra Vaňkovka byl uzavřen jeden východ a stála i doprava na železnici. Opatření trvala necelé dvě hodiny, pyrotechnici poté leteckou pumu převezli k likvidaci na bezpečné místo. Informovali o tom mluvčí hasičů Jaroslav Mikoška, policie Bohumil Malášek a strážníků Jakub Ghanem.

Cenou za příměří v rusko-ukrajinské válce by neměly být ústupky Kyjeva, řekla ministryně obrany Jana Černochová (ODS) po jednání se svým ukrajinským protějškem Rustemem Umerovem. Ministři spolu diskutovali například o muniční iniciativě a výcviku ukrajinských vojáků na území Česka. Umerov poděkoval za veškerou pomoc, kterou Česko napadené zemi poskytlo.

Slovenský ministr obrany Robert Kaliňák (Smer) a česká šéfka resortu obrany Jana Černochová (ODS) podepsali dohodu mezi svými resorty. Podle Černochové Praha i Bratislava ušetří díky společnému postupu při nákupu pásových bojových vozidel pěchoty CV90, Česko konkrétně 505 milionů korun.

Americký prezident Donald Trump nařídil přerušit americkou vojenskou pomoc Ukrajině, uvedl podle Reuters představitel Bílého domu, který si přál zůstat v anonymitě. Trump se rozhodl veškerou vojenskou podporu aktuálně mířící na Ukrajinu zastavit po páteční roztržce s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, po níž v Bílém domě sešlo z očekávaného podpisu smlouvy o využívání ukrajinských nerostných surovin Spojenými státy.