Kritici zpochybňují oficiální důvody pozastavení americké pomoci Ukrajině

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj si v pátek telefonoval se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem. Mluvili spolu poté, co vyšlo najevo, že USA pozastavily některé důležité zbrojní dodávky pro Kyjev. Washington tento krok zdůvodnil obavami z nedostatku příslušných zbraní pro americké potřeby a probíhající revizí skladů. Podle bývalé administrativy i analýzy, o které píše web NBC News, ale dodávky Ukrajině americké zásoby neohrozí.

Pozastavení dodávek se týká raket do systému protivzdušné obrany Patriot, protiletadlových střel Stinger, naváděných dělostřeleckých granátů, munice používané stíhačkami F-16 a systémy protivzdušné obrany Nasams, dále raket Hellfire, nábojů do raketometů GMLRS pro přesné údery na dlouhou vzdálenost či protitankových systémů AT4, uvádějí podle the Financial Times nejmenovaní američtí a ukrajinští zástupci.

Washington svůj krok zdůvodnil obavami ze snižujících se zásob a uvedl, že mu předcházela revize počtu zbraní a munice v amerických vojenských skladech. „(Bývalý prezident Joe) Biden vyprázdnil naši zemi tím, že jim (Ukrajině) dával zbraně, a musíme zajistit, že jich pro nás samotné bude dostatek,“ uvedl Trump.

Poradce pro národní bezpečnost z Bidenovy éry Jake Sullivan ale toto zdůvodnění zpochybnil. Pozastavení dodávek se podle něj týká především programu Ukraine Security Assistance Initiative (USAI), přes který se nakupují zbraně pro Kyjev přímo od výrobců a jenž umožňuje nahradit materiál poslaný Ukrajině novějším vybavením.

Dodávky USAI „pocházejí z veřejných zakázek, nikoli ze zásob Pentagonu a liší se od objednávek pro americkou armádu,“ uvedl Sullivan. „Administrativa to možná nechce říct, ale realita se zdá být taková, že prezident omezuje americkou bezpečnostní pomoc Ukrajině.“

Také stanice NBC News napsala s odvoláním na tři americké představitele, že podle analýzy provedené vysokými vojenskými důstojníky neohrozí pomoc Ukrajině dodávky munice pro americkou armádu.

Zaskočení Ukrajinci, Evropané i Trumpovi spojenci

Ukrajinské ministerstvo obrany dříve sdělilo, že neobdrželo žádné oficiální oznámení týkající se pozastavení nebo revize harmonogramu dodávek americké vojenské pomoci a požádalo o telefonický rozhovor se svými americkými protějšky.

Také evropské představitele rozhodnutí Pentagonu podle zdrojů agentury Bloomberg překvapilo. Částečně proto, že se snaží najít způsoby, jak kompenzovat už tak sníženou americkou pomoc pro Kyjev. Evropští spojenci požadují od Bílého domu vysvětlení. Další zdroje naznačují, že rozhodnutí by mohlo být změkčeno nebo zcela zrušeno.

Podle Politica zaskočil krok Pentagonu i některé obvykle dobře informované členy Kongresu či úředníky ministerstva zahraničí včetně spojenců prezidenta Trumpa.

Kyjev chce americké zbraně kupovat

Zelenskyj v pátek uvedl, že s Trumpem hovořil o protivzdušné obraně a spolupráci při posílení ochrany ukrajinského nebe. Podle FT se Zelenskyj chtěl během telefonátu s Trumpem bavit i o případných nákupech amerických zbraní. Ukrajinci dávají opakovaně najevo, že jsou ochotni si americké zbraně od Washingtonu přímo koupit. V dubnu Zelenskyj uvedl, že jsou připraveni utratit za tímto účelem padesát miliard dolarů.

Politico v týdnu psal, že Zelenskyj chce požádat Washington o povolení k nákupu amerických zbraní přes Evropu. Několik evropských vlád podle webu zkoumá plány na nákup zbraní vyrobených v Americe ze svých obranných rozpočtů za účelem jejich předání Ukrajině.

Utracené peníze by se započítávaly do obranných výdajů NATO, ale zatím neexistují žádné konkrétní závazky. Transfery Evropou pořízených amerických zbraní na Ukrajinu by musel schválit Washington, o čemž se podle Politica diskutuje.

Moskva útočí rekordním počtem dronů

Jak konstatoval třeba list The Wall Street Journal (WSJ), omezení dodávek amerických zbraní nemohlo přijít v horší chvíli, neboť Rusko již k útokům na ukrajinská města používá balistické rakety, které jsou schopné se vyhnout radaru systému protivzdušné obrany Patriot, a každých pár dní vysílá nový rekordní počet dronů.

Naposledy v noci na pátek zaútočila Moskva téměř 540 drony, což je zatím nejvíce, a dalšími jedenácti balistickými raketami.

WSJ ve středu napsal, že Rusko letos dosud vypustilo 20 100 dronů, oproti 2315 za stejné období roku 2024. Vyplývá to podle něj z údajů analyzovaných WSJ a Centrem pro informační odolnost (CIR), britskou organizací analyzující data z otevřených zdrojů.

Počet vypálených střel s plochou dráhou letu a balistických střel se sice v tomto srovnání snížil, ale nejnovější ruskou taktikou je odpálení mnoha dronů a raket v rámci jediného útoku s cílem zahltit ukrajinskou protivzdušnou obranu.

Mnoho z vyslaných dronů jsou navíc atrapy, které nenesou nálože, ale ukrajinskou protivzdušnou obranu matou a zbytečně vyčerpávají.

Rusové vylepšují drony, jsou hůře sestřelitelné

Rusové kromě toho sebevražedné drony Šáhed, kterými útočí na ukrajinská města, stále vylepšují, uvedla stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) s odkazem na kyjevského experta Oleksandra Vysikana, který ruské drony zkoumá.

Podle něj mají novou, silnější hlavici a využívají celou řadu pokročilých technologií, včetně chráněných šestnáctikanálových satelitních antén, což ukrajinským systémům elektronického boje ztěžuje efektivní zásah proti nim. „Více kanálů znamená, že je potřeba více elektronického rušení (k zablokování signálu),“ vysvětlil Vysikan.

Bezpilotní letouny také nově disponují sekundárním navigačním systémem, který využívá technologii mobilní sítě GSM. Operátoři tak mohou drony sledovat v reálném čase, a to i v případě, kdy je primární navigační systém rušen.

„Tento systém umožňuje sledování dráhy a chování dronu na dálku. Pokud se odchýlí nebo havaruje, operátoři vědí, že byl neutralizován,“ doplnil Vysikan.

ISW: Ruské zisky na bojišti zrychlí

Výpadek amerických zbraní zřejmě urychlí i ruské zisky na bojišti, podotkl mimo jiné Institut pro studium války (ISW) s tím, že stejně tomu bylo během minulých přerušení či zpoždění dodávek z Washingtonu. Naposledy letos na jaře, kdy v době přerušení dodávek zbraní a sdílení zpravodajských informací Rusové zintenzivnili operace v Kurské oblasti.

Zmrazení amerických dodávek tak pravděpodobně donutí Ukrajinu šetřit s municí a omezit operace, ačkoli přesný časový harmonogram zastavených dodávek zůstává nejasný, konstatuje ISW.

Zástupce velitele jednoho z ukrajinských praporů ale řekl listu The Washington Post, že se vojáci už zaměřují na držení obranných linií a šetření zdroji, místo aby postupovali.

Ukrajinci už v minulých dnech uvedli, že se Rusové přiblížili k Pokrovsku a Kosťantynivce v Doněcké oblasti a že se snaží za každou cenu prolomit hranice Dněpropetrovské oblasti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump představil bitevní lodě třídy Trump

Americký prezident Donald Trump oznámil plán na stavbu bitevních lodí „třídy Trump“. Podle něj budou větší, rychlejší a „stokrát výkonnější“ než jakékoli dříve postavené lodě a budou tvořit jádro toho, co nazval „Zlatou flotilou“, jejímž cílem je upevnit dominanci amerického námořnictva. Plavidla mají nést i jaderné zbraně.
před 26 mminutami

Tři západoukrajinské oblasti jsou po masivním ruském náletu téměř zcela bez proudu

Rusko v noci na úterý podniklo rozsáhlý útok proti ukrajinské energetické infrastruktuře, vypálilo tři desítky raket a přes šest set padesát dronů, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Největší škody na energetice jsou hlášeny ze západních částí Ukrajiny, kde jsou tři oblasti téměř úplně bez proudu. Ve třech regionech v různých částech země – Kyjevské, Žytomyrské a Chmelnycké oblasti – zabil ruský nálet několik lidí, mezi mrtvými je dítě.
08:24Aktualizovánopřed 44 mminutami

O domov přišla dvakrát. Teď Širín bydlí díky dárcům z Česka

Nezisková organizace Člověk v tísni zůstává aktivní v Sýrii – i přes velké seškrtání peněz poskytovaných z USA. Pomáhají tak prostředky poskytnuté OSN a EU. Člověk v tísni proto mohl podat pomocnou ruku také Širín al-Radžab v humanitárním komplexu al-Amal ve městě Harem na severu země, ve kterém našli útočiště uprchlíci před válkou. Širín přitom přišla o domov hned dvakrát.
před 4 hhodinami

Izrael chce další osady na Západním břehu. Maří tak variantu dvoustátního řešení

Izrael schválil dalších devatenáct židovských osad na Západním břehu. Za poslední tři roky jich legalizoval už 69. Vláda v Jeruzalémě jejich výstavbu dlouhodobě podporuje i přes mezinárodní kritiku a nijak se netají, že tím chce zmařit možnost dvoustátního řešení. Dovnitř izraelské populace pak ještě zaznívají argumenty bezpečnostní a náboženské, říká ředitelka Herzlova centra izraelských studií Irena Kalhousová.
před 5 hhodinami

Pád letounu mexického námořnictva v Texasu nepřežilo pět lidí

Nejméně pět lidí zahynulo po pádu malého letadla mexického námořnictva v americkém státě Texas. Letoun se zřítil v pondělí tamního času, přepravoval jednoročního pacienta spolu se sedmi dalšími lidmi. Informovala o tom agentura AP s odvoláním na lokální činitele.
před 7 hhodinami

Policie v Srbsku obklíčila slovenské demonstranty při návštěvě Pellegriniho

Srbská policie při pondělní návštěvě slovenského prezidenta Petera Pellegriniho v srbském městě Báčsky Petrovec obklíčila v parku demonstranty z řad slovenské menšiny. Ti protestovali proti srbskému prezidentovi Aleksandru Vučičovi, který slovenského protějška při návštěvě doprovázel. Informoval o tom slovenský deník Pravda. Slovenská menšina tvoří v Báčském Petrovci až 60,5 procenta z přibližně šesti tisíc obyvatel.
před 7 hhodinami

Trump hájí snahy o Grónsko americkou „národní bezpečností“

Americký prezident Donald Trump v pondělí prohlásil, že Spojené státy potřebují Grónsko nikoliv kvůli nerostnému bohatství, ale z důvodů národní bezpečnosti. Jeho prohlášení citovala agentura Reuters. O snahách získat Grónsko hovořil šéf Bílého domu letos opakovaně. Grónsko však náleží Dánsku, má status poloautonomního území.
před 10 hhodinami

Ve složkách o Epsteinovi chybí fotky s Trumpem, vadí demokratům

Američtí demokraté viní ministerstvo spravedlnosti, že ze zveřejněných složek o odsouzeném sexuálním delikventovi Jeffreym Epsteinovi odstranilo několik dokumentů. Týká se to i fotografií prezidenta Donalda Trumpa. Resort musel do pátku zveřejnit spisy týkající se zemřelého finančníka. Úřad nicméně zatím zpřístupnil jen jejich zlomek, některé přitom zcela začerněné. Zbytek chce publikovat v následujících týdnech. Podle ministerstva jde totiž o stovky tisíc dokumentů, které je třeba anonymizovat, pokud by zobrazovaly oběti nebo by ohrozily vyšetřování.
před 12 hhodinami
Načítání...