Kritici zpochybňují oficiální důvody pozastavení americké pomoci Ukrajině

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj si v pátek telefonoval se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem. Mluvili spolu poté, co vyšlo najevo, že USA pozastavily některé důležité zbrojní dodávky pro Kyjev. Washington tento krok zdůvodnil obavami z nedostatku příslušných zbraní pro americké potřeby a probíhající revizí skladů. Podle bývalé administrativy i analýzy, o které píše web NBC News, ale dodávky Ukrajině americké zásoby neohrozí.

Pozastavení dodávek se týká raket do systému protivzdušné obrany Patriot, protiletadlových střel Stinger, naváděných dělostřeleckých granátů, munice používané stíhačkami F-16 a systémy protivzdušné obrany Nasams, dále raket Hellfire, nábojů do raketometů GMLRS pro přesné údery na dlouhou vzdálenost či protitankových systémů AT4, uvádějí podle the Financial Times nejmenovaní američtí a ukrajinští zástupci.

Washington svůj krok zdůvodnil obavami ze snižujících se zásob a uvedl, že mu předcházela revize počtu zbraní a munice v amerických vojenských skladech. „(Bývalý prezident Joe) Biden vyprázdnil naši zemi tím, že jim (Ukrajině) dával zbraně, a musíme zajistit, že jich pro nás samotné bude dostatek,“ uvedl Trump.

Poradce pro národní bezpečnost z Bidenovy éry Jake Sullivan ale toto zdůvodnění zpochybnil. Pozastavení dodávek se podle něj týká především programu Ukraine Security Assistance Initiative (USAI), přes který se nakupují zbraně pro Kyjev přímo od výrobců a jenž umožňuje nahradit materiál poslaný Ukrajině novějším vybavením.

Dodávky USAI „pocházejí z veřejných zakázek, nikoli ze zásob Pentagonu a liší se od objednávek pro americkou armádu,“ uvedl Sullivan. „Administrativa to možná nechce říct, ale realita se zdá být taková, že prezident omezuje americkou bezpečnostní pomoc Ukrajině.“

Také stanice NBC News napsala s odvoláním na tři americké představitele, že podle analýzy provedené vysokými vojenskými důstojníky neohrozí pomoc Ukrajině dodávky munice pro americkou armádu.

Zaskočení Ukrajinci, Evropané i Trumpovi spojenci

Ukrajinské ministerstvo obrany dříve sdělilo, že neobdrželo žádné oficiální oznámení týkající se pozastavení nebo revize harmonogramu dodávek americké vojenské pomoci a požádalo o telefonický rozhovor se svými americkými protějšky.

Také evropské představitele rozhodnutí Pentagonu podle zdrojů agentury Bloomberg překvapilo. Částečně proto, že se snaží najít způsoby, jak kompenzovat už tak sníženou americkou pomoc pro Kyjev. Evropští spojenci požadují od Bílého domu vysvětlení. Další zdroje naznačují, že rozhodnutí by mohlo být změkčeno nebo zcela zrušeno.

Podle Politica zaskočil krok Pentagonu i některé obvykle dobře informované členy Kongresu či úředníky ministerstva zahraničí včetně spojenců prezidenta Trumpa.

Kyjev chce americké zbraně kupovat

Zelenskyj v pátek uvedl, že s Trumpem hovořil o protivzdušné obraně a spolupráci při posílení ochrany ukrajinského nebe. Podle FT se Zelenskyj chtěl během telefonátu s Trumpem bavit i o případných nákupech amerických zbraní. Ukrajinci dávají opakovaně najevo, že jsou ochotni si americké zbraně od Washingtonu přímo koupit. V dubnu Zelenskyj uvedl, že jsou připraveni utratit za tímto účelem padesát miliard dolarů.

Politico v týdnu psal, že Zelenskyj chce požádat Washington o povolení k nákupu amerických zbraní přes Evropu. Několik evropských vlád podle webu zkoumá plány na nákup zbraní vyrobených v Americe ze svých obranných rozpočtů za účelem jejich předání Ukrajině.

Utracené peníze by se započítávaly do obranných výdajů NATO, ale zatím neexistují žádné konkrétní závazky. Transfery Evropou pořízených amerických zbraní na Ukrajinu by musel schválit Washington, o čemž se podle Politica diskutuje.

Moskva útočí rekordním počtem dronů

Jak konstatoval třeba list The Wall Street Journal (WSJ), omezení dodávek amerických zbraní nemohlo přijít v horší chvíli, neboť Rusko již k útokům na ukrajinská města používá balistické rakety, které jsou schopné se vyhnout radaru systému protivzdušné obrany Patriot, a každých pár dní vysílá nový rekordní počet dronů.

Naposledy v noci na pátek zaútočila Moskva téměř 540 drony, což je zatím nejvíce, a dalšími jedenácti balistickými raketami.

WSJ ve středu napsal, že Rusko letos dosud vypustilo 20 100 dronů, oproti 2315 za stejné období roku 2024. Vyplývá to podle něj z údajů analyzovaných WSJ a Centrem pro informační odolnost (CIR), britskou organizací analyzující data z otevřených zdrojů.

Počet vypálených střel s plochou dráhou letu a balistických střel se sice v tomto srovnání snížil, ale nejnovější ruskou taktikou je odpálení mnoha dronů a raket v rámci jediného útoku s cílem zahltit ukrajinskou protivzdušnou obranu.

Mnoho z vyslaných dronů jsou navíc atrapy, které nenesou nálože, ale ukrajinskou protivzdušnou obranu matou a zbytečně vyčerpávají.

Rusové vylepšují drony, jsou hůře sestřelitelné

Rusové kromě toho sebevražedné drony Šáhed, kterými útočí na ukrajinská města, stále vylepšují, uvedla stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) s odkazem na kyjevského experta Oleksandra Vysikana, který ruské drony zkoumá.

Podle něj mají novou, silnější hlavici a využívají celou řadu pokročilých technologií, včetně chráněných šestnáctikanálových satelitních antén, což ukrajinským systémům elektronického boje ztěžuje efektivní zásah proti nim. „Více kanálů znamená, že je potřeba více elektronického rušení (k zablokování signálu),“ vysvětlil Vysikan.

Bezpilotní letouny také nově disponují sekundárním navigačním systémem, který využívá technologii mobilní sítě GSM. Operátoři tak mohou drony sledovat v reálném čase, a to i v případě, kdy je primární navigační systém rušen.

„Tento systém umožňuje sledování dráhy a chování dronu na dálku. Pokud se odchýlí nebo havaruje, operátoři vědí, že byl neutralizován,“ doplnil Vysikan.

ISW: Ruské zisky na bojišti zrychlí

Výpadek amerických zbraní zřejmě urychlí i ruské zisky na bojišti, podotkl mimo jiné Institut pro studium války (ISW) s tím, že stejně tomu bylo během minulých přerušení či zpoždění dodávek z Washingtonu. Naposledy letos na jaře, kdy v době přerušení dodávek zbraní a sdílení zpravodajských informací Rusové zintenzivnili operace v Kurské oblasti.

Zmrazení amerických dodávek tak pravděpodobně donutí Ukrajinu šetřit s municí a omezit operace, ačkoli přesný časový harmonogram zastavených dodávek zůstává nejasný, konstatuje ISW.

Zástupce velitele jednoho z ukrajinských praporů ale řekl listu The Washington Post, že se vojáci už zaměřují na držení obranných linií a šetření zdroji, místo aby postupovali.

Ukrajinci už v minulých dnech uvedli, že se Rusové přiblížili k Pokrovsku a Kosťantynivce v Doněcké oblasti a že se snaží za každou cenu prolomit hranice Dněpropetrovské oblasti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Australský státní parlament jedná o zpřísnění pravidel pro držení zbraní

Parlament australského státu Nový Jižní Wales se znovu sešel k hlasování o návrzích zákonů, které by výrazně omezily vlastnictví střelných zbraní. Připravovaná legislativa počítá také se zákazem zobrazování symbolů teroru a zpřísněním pravidel pro protesty. Australský spolkový stát tak reaguje na nedávný útok na pláži Bondi v Sydney, který si vyžádal patnáct obětí.
před 2 hhodinami

Jednání ukrajinské delegace označil Witkoff za konstruktivní

Za produktivní a konstruktivní označil v neděli zmocněnec amerického prezidenta Steve Witkoff rozhovory, které ukrajinská delegace v posledních třech dnech vedla na Floridě se zástupci Spojených států a Evropy. Američané v Miami jednali také se zástupci Kremlu, který rusko-ukrajinskou válku téměř před čtyřmi roky napadením sousední země odstartoval. Jako „produktivní“ zhodnotil Witkoff také rozhovory s ruskou stranou.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

USA zasahují proti tankeru směřujícímu do Venezuely

Spojené státy v neděli v mezinárodních vodách u pobřeží Venezuely zasahují proti dalšímu tankeru, píší agentury Bloomberg a Reuters. První zprávy hovořily o nalodění amerických vojáků na palubu lodi, později agentura Reuters napsala, že ji americká pobřežní stráž pronásleduje. V sobotu se americké ozbrojené síly jednoho tankeru zmocnily, což venezuelská vláda odsoudila jako únos a pirátství.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Křesťané v Izraeli slaví advent po dvou letech války v klidnější atmosféře

Po dvou letech války prožívají i křesťané v Izraeli advent a vánoční svátky v poněkud klidnější atmosféře. V klášteře Latrun na pomezí židovského státu a Západního břehu se koledy zpívají arabsky. Arabové totiž tvoří většinu křesťanů v zemi. Nejrozšířenější světové náboženství je v Izraeli menšinovým. Kvůli populačnímu nárůstu židů a muslimů se podíl křesťanů dále snižuje.
před 6 hhodinami

V Nigérii se podařilo osvobodit 130 žáků unesených ozbrojenci

V Nigérii se podařilo osvobodit na 130 žáků, které v listopadu unesli ozbrojenci z katolické školy na východě této více než dvěstětřicetimilionové země, píše agentura AFP.
před 7 hhodinami

Minuta ticha i vlajky na půl žerdi. Austrálie uctila památku obětí střelby

Australané drželi den smutku a rozjímání, aby uctili památku patnácti obětí střelby proti židovské komunitě, která se stala před týdnem na pláži Bondi Beach v Sydney. Po celé zemi se v neděli držela minuta ticha, kdy se kvůli pietě zastavilo i televizní a rozhlasové vysílání. Na deset tisíc lidí se účastnilo pietní akce na místě tragédie, kam přijel i premiér Anthony Albanese, jehož dav vypískal. Země se zároveň chystá prověřit pravomoci policie, píše Reuters.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Washington údajně navrhuje třístranné rozhovory, podle Kremlu nejsou na stole

Američané podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského navrhli, aby se přímých jednání v Miami o možném konci ruské války na Ukrajině účastnili zástupci Spojených států, Ukrajiny i Ruska. Podle Kremlu ale třístranná jednání nejsou na stole. Američané s Ukrajinci na Floridě jednali v pátek, v sobotu se sešli s ruskou stranou. Ruský vyjednávač Kirill Dmitrijev novinářům řekl, že jednání byla konstruktivní a budou pokračovat v neděli.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Na muniční iniciativu dali podle Lipavského dárci sto miliard

Na muniční iniciativu pro Ukrajinu dárci věnovali sto miliard korun, dvěma až třemi miliardami přispělo Česko, sdělil v pořadu Partie Terezie Tománkové v televizi CNN Prima News bývalý ministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS).
před 15 hhodinami
Načítání...