Kritici zpochybňují oficiální důvody pozastavení americké pomoci Ukrajině

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj si v pátek telefonoval se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem. Mluvili spolu poté, co vyšlo najevo, že USA pozastavily některé důležité zbrojní dodávky pro Kyjev. Washington tento krok zdůvodnil obavami z nedostatku příslušných zbraní pro americké potřeby a probíhající revizí skladů. Podle bývalé administrativy i analýzy, o které píše web NBC News, ale dodávky Ukrajině americké zásoby neohrozí.

Pozastavení dodávek se týká raket do systému protivzdušné obrany Patriot, protiletadlových střel Stinger, naváděných dělostřeleckých granátů, munice používané stíhačkami F-16 a systémy protivzdušné obrany Nasams, dále raket Hellfire, nábojů do raketometů GMLRS pro přesné údery na dlouhou vzdálenost či protitankových systémů AT4, uvádějí podle the Financial Times nejmenovaní američtí a ukrajinští zástupci.

Washington svůj krok zdůvodnil obavami ze snižujících se zásob a uvedl, že mu předcházela revize počtu zbraní a munice v amerických vojenských skladech. „(Bývalý prezident Joe) Biden vyprázdnil naši zemi tím, že jim (Ukrajině) dával zbraně, a musíme zajistit, že jich pro nás samotné bude dostatek,“ uvedl Trump.

Poradce pro národní bezpečnost z Bidenovy éry Jake Sullivan ale toto zdůvodnění zpochybnil. Pozastavení dodávek se podle něj týká především programu Ukraine Security Assistance Initiative (USAI), přes který se nakupují zbraně pro Kyjev přímo od výrobců a jenž umožňuje nahradit materiál poslaný Ukrajině novějším vybavením.

Dodávky USAI „pocházejí z veřejných zakázek, nikoli ze zásob Pentagonu a liší se od objednávek pro americkou armádu,“ uvedl Sullivan. „Administrativa to možná nechce říct, ale realita se zdá být taková, že prezident omezuje americkou bezpečnostní pomoc Ukrajině.“

Také stanice NBC News napsala s odvoláním na tři americké představitele, že podle analýzy provedené vysokými vojenskými důstojníky neohrozí pomoc Ukrajině dodávky munice pro americkou armádu.

Zaskočení Ukrajinci, Evropané i Trumpovi spojenci

Ukrajinské ministerstvo obrany dříve sdělilo, že neobdrželo žádné oficiální oznámení týkající se pozastavení nebo revize harmonogramu dodávek americké vojenské pomoci a požádalo o telefonický rozhovor se svými americkými protějšky.

Také evropské představitele rozhodnutí Pentagonu podle zdrojů agentury Bloomberg překvapilo. Částečně proto, že se snaží najít způsoby, jak kompenzovat už tak sníženou americkou pomoc pro Kyjev. Evropští spojenci požadují od Bílého domu vysvětlení. Další zdroje naznačují, že rozhodnutí by mohlo být změkčeno nebo zcela zrušeno.

Podle Politica zaskočil krok Pentagonu i některé obvykle dobře informované členy Kongresu či úředníky ministerstva zahraničí včetně spojenců prezidenta Trumpa.

Kyjev chce americké zbraně kupovat

Zelenskyj v pátek uvedl, že s Trumpem hovořil o protivzdušné obraně a spolupráci při posílení ochrany ukrajinského nebe. Podle FT se Zelenskyj chtěl během telefonátu s Trumpem bavit i o případných nákupech amerických zbraní. Ukrajinci dávají opakovaně najevo, že jsou ochotni si americké zbraně od Washingtonu přímo koupit. V dubnu Zelenskyj uvedl, že jsou připraveni utratit za tímto účelem padesát miliard dolarů.

Politico v týdnu psal, že Zelenskyj chce požádat Washington o povolení k nákupu amerických zbraní přes Evropu. Několik evropských vlád podle webu zkoumá plány na nákup zbraní vyrobených v Americe ze svých obranných rozpočtů za účelem jejich předání Ukrajině.

Utracené peníze by se započítávaly do obranných výdajů NATO, ale zatím neexistují žádné konkrétní závazky. Transfery Evropou pořízených amerických zbraní na Ukrajinu by musel schválit Washington, o čemž se podle Politica diskutuje.

Moskva útočí rekordním počtem dronů

Jak konstatoval třeba list The Wall Street Journal (WSJ), omezení dodávek amerických zbraní nemohlo přijít v horší chvíli, neboť Rusko již k útokům na ukrajinská města používá balistické rakety, které jsou schopné se vyhnout radaru systému protivzdušné obrany Patriot, a každých pár dní vysílá nový rekordní počet dronů.

Naposledy v noci na pátek zaútočila Moskva téměř 540 drony, což je zatím nejvíce, a dalšími jedenácti balistickými raketami.

WSJ ve středu napsal, že Rusko letos dosud vypustilo 20 100 dronů, oproti 2315 za stejné období roku 2024. Vyplývá to podle něj z údajů analyzovaných WSJ a Centrem pro informační odolnost (CIR), britskou organizací analyzující data z otevřených zdrojů.

Počet vypálených střel s plochou dráhou letu a balistických střel se sice v tomto srovnání snížil, ale nejnovější ruskou taktikou je odpálení mnoha dronů a raket v rámci jediného útoku s cílem zahltit ukrajinskou protivzdušnou obranu.

Mnoho z vyslaných dronů jsou navíc atrapy, které nenesou nálože, ale ukrajinskou protivzdušnou obranu matou a zbytečně vyčerpávají.

Rusové vylepšují drony, jsou hůře sestřelitelné

Rusové kromě toho sebevražedné drony Šáhed, kterými útočí na ukrajinská města, stále vylepšují, uvedla stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) s odkazem na kyjevského experta Oleksandra Vysikana, který ruské drony zkoumá.

Podle něj mají novou, silnější hlavici a využívají celou řadu pokročilých technologií, včetně chráněných šestnáctikanálových satelitních antén, což ukrajinským systémům elektronického boje ztěžuje efektivní zásah proti nim. „Více kanálů znamená, že je potřeba více elektronického rušení (k zablokování signálu),“ vysvětlil Vysikan.

Bezpilotní letouny také nově disponují sekundárním navigačním systémem, který využívá technologii mobilní sítě GSM. Operátoři tak mohou drony sledovat v reálném čase, a to i v případě, kdy je primární navigační systém rušen.

„Tento systém umožňuje sledování dráhy a chování dronu na dálku. Pokud se odchýlí nebo havaruje, operátoři vědí, že byl neutralizován,“ doplnil Vysikan.

ISW: Ruské zisky na bojišti zrychlí

Výpadek amerických zbraní zřejmě urychlí i ruské zisky na bojišti, podotkl mimo jiné Institut pro studium války (ISW) s tím, že stejně tomu bylo během minulých přerušení či zpoždění dodávek z Washingtonu. Naposledy letos na jaře, kdy v době přerušení dodávek zbraní a sdílení zpravodajských informací Rusové zintenzivnili operace v Kurské oblasti.

Zmrazení amerických dodávek tak pravděpodobně donutí Ukrajinu šetřit s municí a omezit operace, ačkoli přesný časový harmonogram zastavených dodávek zůstává nejasný, konstatuje ISW.

Zástupce velitele jednoho z ukrajinských praporů ale řekl listu The Washington Post, že se vojáci už zaměřují na držení obranných linií a šetření zdroji, místo aby postupovali.

Ukrajinci už v minulých dnech uvedli, že se Rusové přiblížili k Pokrovsku a Kosťantynivce v Doněcké oblasti a že se snaží za každou cenu prolomit hranice Dněpropetrovské oblasti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ruský nálet zabil v Dněpropetrovské oblasti dvanáctiletého chlapce

Dvanáctiletého chlapce zabil a další tři lidi zranil nálet ruských dronů na Dněpropetrovskou oblast na jihovýchodě Ukrajiny, sdělil předseda oblastní správy Vladyslav Hajvanenko. Ukrajinské drony během noci opět útočily v hloubi Ruska, informují média a místní úřady. Rusko tvrdí, že dobylo další ves na východě Ukrajiny, Bezimjane v Doněcké oblasti.
před 41 mminutami

Němečtí poslanci schválili novou podobu vojenské služby

Němečtí poslanci schválili novou podobu vojenské služby. Zákon zavádí plošné odvody a stanovuje také cíle počtů nových rekrutů. Pokud se jich nepodaří v daném roce dosáhnout, budou moci poslanci Spolkového sněmu odhlasovat takzvanou povinnou vojenskou službu z potřeby. Školáci a studenti na řadě míst Německa proti zákonu protestují.
před 1 hhodinou

Čtyři země odstupují z Eurovize kvůli účasti Izraele

Španělsko, Nizozemsko, Irsko a Slovinsko odstupují ze soutěže Eurovize. Reagují tak na čtvrteční hlasování Evropské vysílací unie (EBU), díky němuž se bude moci i příštího ročníku této mezinárodní písňové soutěže účastnit Izrael. Informují o tom agentury. Izraelský prezident Jicchak Herzog rozhodnutí EBU uvítal.
před 2 hhodinami

Americká ministryně spravedlnosti nařídila posílit vyšetřování Antify

Americká ministryně Pam Bondiová nařídila posílit vyšetřování aktivit organizace Antifa (antifašistická akce) a dalších podobných skupin, které označila za extremistické, uvedla agentura Reuters, která se seznámila s nařízením ministryně. V září americký prezident Donald Trump označil Antifu za teroristickou organizaci.
před 5 hhodinami

Paleodieta je pohádka, člověk se jen masem nikdy neživil, tvrdí výzkum

Rozsáhlá analýza zbytků lidské potravy z období pravěku přinesla silné argumenty pro vyvrácení hypotéz o tom, že se v době kamenné konzumovalo hlavně maso.
před 6 hhodinami

Polsko posiluje obranu i na moři

Polsko posiluje námořnictvo. Od Švédska si objednalo tři nové ponorky, které by mohlo dostat za pět let. Podle ministra obrany Wladyslawa Kosiniaka-Kamysze země vytváří v Baltském moři novou bezpečnostní architekturu. Varšava tak pokračuje ve výrazných investicích do obrany. Už teď na ni dává téměř pět procent HDP, nejvíce ze všech zemí NATO.
před 6 hhodinami

„Chameleon“ Šará čistí Sýrii od asadovské korupce a sní o jednotě

Rok od pádu diktátora Bašára Asada se nová syrská vláda potýká s celou řadou výzev, včetně pokračující fragmentace země a sektářského násilí. Podle expertů je ale namístě mírný optimismus, jelikož válkou zbídačená země zažívá přechodné období. Dočasný prezident Ahmad Šará boduje na diplomatickém poli, kde se bývalému džihádistovi daří budovat obraz světového státníka.
před 7 hhodinami

Americká armáda v Tichomoří zničila další plavidlo údajných pašeráků drog

Americká armáda v noci na pátek oznámila, že provedla další útok na plavidlo, které podle ní sloužilo pro pašování drog. Úder zabil čtyři lidi, uvedla armáda na sociální síti X. V uplynulých měsících americké ozbrojené síly provedly řadu podobných úderů, které vláda odůvodňuje snahou zastavit pašování omamných látek do Spojených států.
před 8 hhodinami
Načítání...