Kritici zpochybňují oficiální důvody pozastavení americké pomoci Ukrajině

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj si v pátek telefonoval se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem. Mluvili spolu poté, co vyšlo najevo, že USA pozastavily některé důležité zbrojní dodávky pro Kyjev. Washington tento krok zdůvodnil obavami z nedostatku příslušných zbraní pro americké potřeby a probíhající revizí skladů. Podle bývalé administrativy i analýzy, o které píše web NBC News, ale dodávky Ukrajině americké zásoby neohrozí.

Pozastavení dodávek se týká raket do systému protivzdušné obrany Patriot, protiletadlových střel Stinger, naváděných dělostřeleckých granátů, munice používané stíhačkami F-16 a systémy protivzdušné obrany Nasams, dále raket Hellfire, nábojů do raketometů GMLRS pro přesné údery na dlouhou vzdálenost či protitankových systémů AT4, uvádějí podle the Financial Times nejmenovaní američtí a ukrajinští zástupci.

Washington svůj krok zdůvodnil obavami ze snižujících se zásob a uvedl, že mu předcházela revize počtu zbraní a munice v amerických vojenských skladech. „(Bývalý prezident Joe) Biden vyprázdnil naši zemi tím, že jim (Ukrajině) dával zbraně, a musíme zajistit, že jich pro nás samotné bude dostatek,“ uvedl Trump.

Poradce pro národní bezpečnost z Bidenovy éry Jake Sullivan ale toto zdůvodnění zpochybnil. Pozastavení dodávek se podle něj týká především programu Ukraine Security Assistance Initiative (USAI), přes který se nakupují zbraně pro Kyjev přímo od výrobců a jenž umožňuje nahradit materiál poslaný Ukrajině novějším vybavením.

Dodávky USAI „pocházejí z veřejných zakázek, nikoli ze zásob Pentagonu a liší se od objednávek pro americkou armádu,“ uvedl Sullivan. „Administrativa to možná nechce říct, ale realita se zdá být taková, že prezident omezuje americkou bezpečnostní pomoc Ukrajině.“

Také stanice NBC News napsala s odvoláním na tři americké představitele, že podle analýzy provedené vysokými vojenskými důstojníky neohrozí pomoc Ukrajině dodávky munice pro americkou armádu.

Zaskočení Ukrajinci, Evropané i Trumpovi spojenci

Ukrajinské ministerstvo obrany dříve sdělilo, že neobdrželo žádné oficiální oznámení týkající se pozastavení nebo revize harmonogramu dodávek americké vojenské pomoci a požádalo o telefonický rozhovor se svými americkými protějšky.

Také evropské představitele rozhodnutí Pentagonu podle zdrojů agentury Bloomberg překvapilo. Částečně proto, že se snaží najít způsoby, jak kompenzovat už tak sníženou americkou pomoc pro Kyjev. Evropští spojenci požadují od Bílého domu vysvětlení. Další zdroje naznačují, že rozhodnutí by mohlo být změkčeno nebo zcela zrušeno.

Podle Politica zaskočil krok Pentagonu i některé obvykle dobře informované členy Kongresu či úředníky ministerstva zahraničí včetně spojenců prezidenta Trumpa.

Kyjev chce americké zbraně kupovat

Zelenskyj v pátek uvedl, že s Trumpem hovořil o protivzdušné obraně a spolupráci při posílení ochrany ukrajinského nebe. Podle FT se Zelenskyj chtěl během telefonátu s Trumpem bavit i o případných nákupech amerických zbraní. Ukrajinci dávají opakovaně najevo, že jsou ochotni si americké zbraně od Washingtonu přímo koupit. V dubnu Zelenskyj uvedl, že jsou připraveni utratit za tímto účelem padesát miliard dolarů.

Politico v týdnu psal, že Zelenskyj chce požádat Washington o povolení k nákupu amerických zbraní přes Evropu. Několik evropských vlád podle webu zkoumá plány na nákup zbraní vyrobených v Americe ze svých obranných rozpočtů za účelem jejich předání Ukrajině.

Utracené peníze by se započítávaly do obranných výdajů NATO, ale zatím neexistují žádné konkrétní závazky. Transfery Evropou pořízených amerických zbraní na Ukrajinu by musel schválit Washington, o čemž se podle Politica diskutuje.

Moskva útočí rekordním počtem dronů

Jak konstatoval třeba list The Wall Street Journal (WSJ), omezení dodávek amerických zbraní nemohlo přijít v horší chvíli, neboť Rusko již k útokům na ukrajinská města používá balistické rakety, které jsou schopné se vyhnout radaru systému protivzdušné obrany Patriot, a každých pár dní vysílá nový rekordní počet dronů.

Naposledy v noci na pátek zaútočila Moskva téměř 540 drony, což je zatím nejvíce, a dalšími jedenácti balistickými raketami.

WSJ ve středu napsal, že Rusko letos dosud vypustilo 20 100 dronů, oproti 2315 za stejné období roku 2024. Vyplývá to podle něj z údajů analyzovaných WSJ a Centrem pro informační odolnost (CIR), britskou organizací analyzující data z otevřených zdrojů.

Počet vypálených střel s plochou dráhou letu a balistických střel se sice v tomto srovnání snížil, ale nejnovější ruskou taktikou je odpálení mnoha dronů a raket v rámci jediného útoku s cílem zahltit ukrajinskou protivzdušnou obranu.

Mnoho z vyslaných dronů jsou navíc atrapy, které nenesou nálože, ale ukrajinskou protivzdušnou obranu matou a zbytečně vyčerpávají.

Rusové vylepšují drony, jsou hůře sestřelitelné

Rusové kromě toho sebevražedné drony Šáhed, kterými útočí na ukrajinská města, stále vylepšují, uvedla stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) s odkazem na kyjevského experta Oleksandra Vysikana, který ruské drony zkoumá.

Podle něj mají novou, silnější hlavici a využívají celou řadu pokročilých technologií, včetně chráněných šestnáctikanálových satelitních antén, což ukrajinským systémům elektronického boje ztěžuje efektivní zásah proti nim. „Více kanálů znamená, že je potřeba více elektronického rušení (k zablokování signálu),“ vysvětlil Vysikan.

Bezpilotní letouny také nově disponují sekundárním navigačním systémem, který využívá technologii mobilní sítě GSM. Operátoři tak mohou drony sledovat v reálném čase, a to i v případě, kdy je primární navigační systém rušen.

„Tento systém umožňuje sledování dráhy a chování dronu na dálku. Pokud se odchýlí nebo havaruje, operátoři vědí, že byl neutralizován,“ doplnil Vysikan.

ISW: Ruské zisky na bojišti zrychlí

Výpadek amerických zbraní zřejmě urychlí i ruské zisky na bojišti, podotkl mimo jiné Institut pro studium války (ISW) s tím, že stejně tomu bylo během minulých přerušení či zpoždění dodávek z Washingtonu. Naposledy letos na jaře, kdy v době přerušení dodávek zbraní a sdílení zpravodajských informací Rusové zintenzivnili operace v Kurské oblasti.

Zmrazení amerických dodávek tak pravděpodobně donutí Ukrajinu šetřit s municí a omezit operace, ačkoli přesný časový harmonogram zastavených dodávek zůstává nejasný, konstatuje ISW.

Zástupce velitele jednoho z ukrajinských praporů ale řekl listu The Washington Post, že se vojáci už zaměřují na držení obranných linií a šetření zdroji, místo aby postupovali.

Ukrajinci už v minulých dnech uvedli, že se Rusové přiblížili k Pokrovsku a Kosťantynivce v Doněcké oblasti a že se snaží za každou cenu prolomit hranice Dněpropetrovské oblasti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Prezidenti USA a Íránu elektronicky podepsali memorandum o porozumění

Poté, co prezidenti Spojených států a Íránu ve středu elektronicky podepsali memorandum o porozumění otevírající cestu k mírové dohodě, začala platit všechna jeho ujednání. Podle Pákistánu, který jednání mezi oběma stranami zprostředkoval, má Írán okamžitě otevřít blokovaný Hormuzský průliv a USA ukončit blokádu íránských přístavů. Po podpisu nadále panují nejasnosti ohledně oficiální ceremonie, která se měla za účasti vysokých představitelů obou zemí konat ve Švýcarsku, napsaly tiskové agentury.
včeraAktualizovánopřed 40 mminutami

USA zveřejnily memorandum s Íránem. Obsahuje bilionový fond i celistvost Libanonu

V rámcové dohodě mezi USA a Íránem, o níž informoval americký prezident Donald Trump na konci minulého týdne, je uveden soukromý fond v hodnotě tři sta miliard dolarů (6,2 bilionu korun). Podle zdroje agentury Reuters je cílem fondu podpořit investice do Íránu a více než polovina částky již byla vyčleněna. Součástí memoranda, které ve středu večer SELČ zveřejnil Washington, je i zachování územní celistvosti Libanonu a volná plavba Hormuzským průlivem na šedesát dní.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Lídři G7 se shodli na posílení sankcí proti Rusku a navýšení podpory Ukrajiny

Čelní představitelé ekonomicky vyspělých zemí G7 se na summitu ve Francii shodli na posílení sankcí proti Rusku a navýšení podpory Ukrajiny. Země se už pátým rokem brání rozsáhlé ruské vojenské agresi. Vyplývá to ze společného prohlášení hlav států a vlád Spojených států, Německa, Spojeného království, Francie, Itálie, Japonska a Kanady. Dále se lídři shodli na záměru snížit závislost na vnějších dodavatelích důležitých surovin. Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona jednomyslně přijali dohromady devět prohlášení.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Znečištění vzduchu krade na Slovensku lidem až dva roky života. Grafika ukazuje, kde je nejhůř

Znečištění vzduchu má podle nového slovenského výzkumu značný dopad na lidské zdraví. Tam, kde je nejhorší vzduch k dýchání, nejvíce klesá očekávaná délka života, ukázala studie slovenských akademiků.
před 10 hhodinami

Rusko sužuje palivová krize, stojí za ní ukrajinské údery

Krize kolem zásobování benzinem a naftou, kterou způsobily dálkové údery ukrajinské armády, nabývá pro Rusko znepokojivých rozměrů. Web Rádia Svoboda informuje o řadách omezení při nákupu pohonných hmot, kterým obyvatelé Ruska a jím okupovaných území čelí. Jakkoliv úřady přijímají protiopatření, zastavit ji může zřejmě pouze Kyjev, uvádí v analýze server Meduza. Podle zpravodaje ČT v Rusku Karla Rožánka je situace v Moskvě jiná než ve zbytku země, protože hlavní město je výkladní skříní tamního režimu.
před 11 hhodinami

Proruští aktivisté z Pobaltí prchají do Běloruska a vydávají se na propagandistickou misi

Antanas Kandrotas, proti kterému v současné době probíhá soudní řízení v Litvě a který na začátku května nečekaně odcestoval do Minsku, se objevil v Bělorusku po boku kontroverzního lotyšského politika Aleksejse Roslikovse. Oba muži navázali kontakty již během pandemie covidu-19 a společně se svými spolupracovníky v Estonsku pomáhali organizovat proruská hnutí.
před 11 hhodinami

Ukrajina hlásí čtyři mrtvé po ruských útocích na Slovjansk a Záporoží

Čtyři lidé zahynuli po ruských útocích na východoukrajinská města Slovjansk a Záporoží. Informovaly o tom místní úřady s tím, že další lidé utrpěli zranění. Ruské úřady tvrdí, že ukrajinské útoky zranily několik lidí v pohraničních regionech na západě Ruska.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Rutte potvrdil, že Česko loni nesplnilo závazek dávat na obranu dvě procenta HDP

Generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte potvrdil, že Česká republika a rovněž Slovinsko a Albánie loni nesplnily závazek vydávat na obranu dvě procenta HDP. Podle Rutteho ale česká vláda tvrdě pracuje na tom, aby se jí podařilo dvouprocentní závazek splnit letos. Rutte to uvedl na tiskové konferenci v Bruselu před čtvrtečním jednáním ministrů obrany zemí NATO.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...