Ruské drony létají příliš vysoko, Ukrajincům už nestačí palné zbraně, píše CNN

Ruské drony, které v posledních týdnech útočí na ukrajinská města, létají příliš vysoko na to, aby ještě byly v dostřelu palných zbraní, píše server CNN. Ukrajina kvůli tomu musí najít nový způsob, jak na nálety bezpilotních letadel reagovat.

Ukazuje se, že Rusko znovu změnilo taktiku svých dronových útoků. Drony teď létají ve výškách, kde je nemožné je zasáhnout bez použití vyspělejší protivzdušné obrany.

Rusko si to může dovolit díky zvýšení produkce. Za měsíc dokáže vyrobit až 2700 dronů Šáhed íránské konstrukce, píše server. Podle analytičky z Institutu pro studium války Christiny Harwardové to Rusům umožňuje odpálit přes 300 či 400 dronů během jediné noci.

„Je tu daleko více dronů, to je objektivní fakt. A samozřejmě, že čím více jich je, tím těžší je proti nim zasáhnout,“ uvedl soudce ukrajinského nejvyššího soudu Jurij Čumak, který je zároveň dobrovolníkem u jednotky, která v noci bezpilotní letouny sestřeluje.

Viditelné, ale obtížně sestřelitelné

Při předchozích útocích létaly ruské drony při zemi, například podél řek, aby se co nejdéle vyhnuly ukrajinským radarům. Dnes však létají až pět kilometrů nad zemí. „Všechny je vidíme, sledujeme je pomocí radarů. Ale není možné je sestřelit kulometem,“ doplnil Čumak, podle kterého teď musí Ukrajina pro zničení bezpilotních letounů použít rakety.

Těch je ale na Ukrajině dlouhodobě nedostatek, a tak musí hledat nové cesty, jak se proti těmto útokům bránit. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj už v květnu informoval o úspěšném vývoji dronů, které dokáží nepřátelské bezpilotní letouny zničit. Chybějí ale podle něj peníze.

Bývalý ukrajinský ministr obrany Oleksij Melnyk podle CNN uvedl, že efektivita ukrajinského systému protivzdušné obrany je i tak „pozoruhodná“. „I nyní zachytíme asi osmdesát procent dronů. Před několika měsíci to bylo asi 95 procent. Vidíme dopad toho, jak Rusko zvyšuje jejich počet a mění taktiku,“ dodal.

Podle údajů CNN se sedm největších ruských útoků bezpilotními letouny v agresivní válce proti Ukrajině odehrálo v posledních čtyřech týdnech. Při vzdušných útocích za tu dobu zahynulo nejméně 154 ukrajinských civilistů, na devět stovek jich bylo zraněno.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Velvyslanectví USA přerušuje styky se šéfem polské sněmovny, prý urážel Trumpa

Velvyslanectví Spojených států ve Varšavě přerušuje veškeré styky s maršálkem Sejmu, tedy s předsedou dolní komory polského parlamentu. Důvodem jsou urážky a nedostatek úcty k prezidentovi USA Donaldu Trumpovi, oznámil ve čtvrtek na sociální síti americký velvyslanec Tom Rose. Neupřesnil, čím maršálek Wlodzimierz Czarzasty urazil Trumpa, ale pravděpodobně jde o to, že Czarzasty odmítl podpořit Trumpovy snahy získat Nobelovu cenu míru, napsal list Gazeta Wyborcza na svém webu.
před 1 hhodinou

USA a Rusko se blíží dohodě o dodržování odzbrojovací smlouvy, píše Axios

Spojené státy a Rusko se blíží dohodě o tom, že nadále budou dodržovat končící dohodu Nový START, která stanovuje počty jaderných hlavic a jejich strategických nosičů, tvrdí s odvoláním na tři nejmenované zdroje obeznámené s jednáními server Axios. Agentura AFP předtím s odkazem na nejmenovaného představitele NATO uvedla, že Aliance po vypršení platnosti smlouvy vyzývá ke zdrženlivosti a odpovědnosti. Podle generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese nemohl konec platnosti smlouvy přijít v horší dobu.
04:05Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Starmera ohrožuje kauza exministra Mandelsona, který měl vazby na Epsteina

Britští labouristé varují, že premiér Keir Starmer by mohl přijít o funkci, píše The Guardian. Důvodem je případ bývalého britského ministra a velvyslance v USA Petera Mandelsona, který měl vazby na amerického finančníka a sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Poslanci požadují zveřejnění dokumentů týkajících se Mandelsonova jmenování do funkce velvyslance, což by podle nich mohlo ohrozit Starmerovu pozici.
15:24Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Írán zadržel dva zahraniční tankery

Íránské revoluční gardy zajaly v Perském zálivu dvě lodě, které měly převážet víc než jeden milion litrů pašovaného paliva. Íránská státní televize neupřesnila, jaké zemi tankery patří, ani pod jakou plují vlajkou, napsala agentura AP.
před 2 hhodinami

Na rozpoznání obličeje stačí agentům ICE aplikace v mobilu

Americký Úřad pro imigraci a cla (ICE) používá mobilní aplikace na rozpoznávání obličejů migrantů i amerických občanů, informovala média. Jejich software využívá umělou inteligenci a databáze s více než miliardou záznamů. Ministerstvo pro vnitřní bezpečnost (DHS) podle médií disponuje i nástroji pro sledování pohybu lidí přes jejich telefony. Proti krokům ICE se vymezili demokratičtí zákonodárci, ale úřad koncem ledna poptal další sledovací technologie.
před 3 hhodinami

Slovensko nebude nikoho stíhat za darování stíhaček a raketového systému Ukrajině

Slovensko nebude nikoho stíhat za rozhodnutí bývalé vlády darovat Ruskem napadené Ukrajině stíhačky MiG-29 a části systému protivzdušné obrany Kub. Žalobce letos v lednu potvrdil dřívější rozhodnutí policejního vyšetřovatele o zastavení vyšetřování, plyne z vyjádření bratislavského krajského prokurátora Rastislava Remety. Exministr obrany Jaroslav Naď (Demokrati) to uvítal. Slovenský premiér Robert Fico (Smer) naopak tvrdí, že prokuratura vstoupila do politického souboje na straně opozice.
před 3 hhodinami

Polsko chystá nový balík vojenské pomoci Ukrajině, uvedl v Kyjevě Tusk

Polsko připravuje nový balíček pomoci pro Ukrajinu ve výši 200 milionů zlotých (přes 1,1 miliardy korun), který bude tvořit především obrněná technika. Podle agentury Reuters a deníku Rzeczpospolita to ve čtvrtek v Kyjevě řekl polský premiér Donald Tusk. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že Ukrajina je připravena vyměnit své drony za střely do protivzdušné obrany a polské stíhačky MiG-29.
před 3 hhodinami

Ázerbájdžánský soud vyměřil doživotí některým bývalým činitelům Karabachu

Ázerbájdžánský vojenský soud poslal na doživotí do vězení bývalého vůdce mezinárodně neuznané karabašské republiky Arajika Harutjunjana a další někdejší představitele Náhorního Karabachu, které shledal vinnými z řady zločinů. Některým bývalým separatistickým vůdcům vyměřil vysoké tresty. S odvoláním na státní média to napsala agentura AFP, podle níž Arménie požaduje propuštění odsouzených. Harutjunjanova obhajoba podle agentury Reuters obvinění i verdikt odmítla.
před 4 hhodinami
Načítání...