V Londýně nalezli mrtvého akademika Ardaye, který byl obviněn z plagiátorství

V Londýně v pátek nalezli tělo 41letého Jasona Ardaye, který minulý týden opustil profesorský post na Cambridgeské univerzitě kvůli obvinění z plagiátorství částí své disertace. S odvoláním na britská média to napsala agentura AFP. Někdejší nejmladší černošský profesor na této prestižní univerzitě byl nalezen v bezvědomí na adrese v londýnské čtvrti Battersea a prohlášen za mrtvého, upřesnil web Sky News.

„Jeho nejbližší příbuzní byli informováni a policisté jim poskytují podporu. V tuto chvíli je jeho smrt považována za neočekávanou, avšak nepředpokládá se, že by šlo o podezřelý případ,“ uvedl podle serveru mluvčí londýnské policie.

Arday se dostal na titulní stránky novin v roce 2023, když jej univerzita coby 37letého jmenovala nejmladším černošským profesorem. Obvinění z plagiátorství, které Arday popíral, vznesl americký výzkumník Nathan Cofnas, jenž byl sám předloni z této školy propuštěn po obvinění z rasismu. Cofnas také zpochybňoval několik Ardayových tvrzení, zejména to, že údajně uběhl třicet maratonů za 35 dní.

„Má rezignace představuje jediný způsob, jak ukončit obtížné období. Neměla by ale být nesprávně vykládána jako souhlas s tvrzeními, která se o mně šířila. Je to prostě rozhodnutí člověka, který dosáhl hranice toho, co lze od člověka rozumně očekávat, že vydrží,“ uvedl Arday minulou středu ve svém rezignačním dopise. „Neustálá obvinění, spekulace a veřejné komentáře měly na mě i na mé blízké hluboký dopad,“ psalo se v něm.

Arday dopis zveřejnil jen několik hodin po oznámení univerzity, že zahájila vyšetřování na základě nových informací o „akademických kvalifikacích a čestných jmenování profesora Ardaye“. Kromě toho se podle instituce stále prošetřovalo několik stížností týkajících se akademického pochybení. Vyšetřování prováděla i přidružená Jesus College, kde muž působil. Arday a jeho zastánci tvrdili, že část tohoto přísného zkoumání jeho kariéry byla motivována rasismem.

Americké nakladatelství Simon & Schuster vydalo 11. srpna v USA a chystalo se vydat 27. srpna v Británii akademikovy paměti s názvem Great and Unfortunate Things (Skvělé a nešťastné věci). Arday v nich popisuje, jak mu byl v dětství diagnostikován autismus a celkové opoždění vývoje, jak poprvé promluvil až v jedenácti letech a jak se naučil číst a psát až v osmnácti letech. Vydavatel ale čelí výzvám, aby vydání odložil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

AI může představovat existenční hrozbu, varoval komisař OSN

Umělá inteligence (AI) může pro lidstvo představovat existenční hrozbu, varoval podle tiskových agentur vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk v Ženevě a vyzval k okamžitému přijetí kroků ke snížení rizik.
před 8 hhodinami

Téměř dvacet kilo stříbra. V Dánsku našli největší vikinský poklad

Malé Thorovo kladivo Mjolnir, desítky mincí, náramky i stříbrné pruty. Přes sedm set stříbrných předmětů o váze 18,5 kilogramu obsahuje nově objevený poklad, který byl uložen do hliněné nádoby někdy v 9. století. Našel ho náhodou muž z městečka Rebild, když začal stavět novou terasu. Je téměř třikrát větší než dosud největší podobný nález v zemi.
před 9 hhodinami

Plzeňští archeologové poprvé zkoumají gulag v Kazachstánu. Trpěli tam i Češi

Plzeňští archeologové zahájili první archeologický výzkum bývalého gulagu, nápravného pracovního tábora, na území dnešního Kazachstánu. Navázali na prvotní průzkum pozůstatků táborů pro politické vězně ze 30. až 50. let 20. století, který tam provedli loni v říjnu. Takový výzkum dosud nebyl v žádné z postsovětských zemí možný. Vědci z filozofické fakulty práce provádějí ve spolupráci s organizací Gulag.cz, která se dokumentaci sovětských pracovních táborů věnuje už 15 let. Výzkum, který Kazachstán podporuje, navazuje na expedici z roku 2021.
před 12 hhodinami

VideoPlicní embolii je možné léčit efektivněji, ukázala česká studie

Odstraňování krevní sraženiny z plicních tepen katetry je v porovnání s klasickými léky proti srážení krve devětkrát efektivnější, ukázala průlomová studie českých lékařů, které se účastnilo jedenáct kardiocenter a zapojilo se přes 550 pacientů. Dávka léku je asi pětinová oproti běžnému podání, což snižuje riziko krvácení a zkracuje pobyt pacienta v nemocnici. Metoda bude součástí nových evropských doporučení pro léčbu plicní embolie, která vyjdou příští rok. Podle autorů studie to otevírá cestu ke změně léčby rizikovějších pacientů. Jen v Česku jsou to ročně až čtyři tisíce lidí.
před 13 hhodinami

Od kolapsu po soužití s AI. Vědci představili vize možné budoucnosti Česka

Následující řádky se mohou zdát jako čtyři vědeckofantastické povídky, ale jde o představy vědců, akademiků i zástupců tuzemské státní správy, kteří se pokoušejí představit si, jak rozdílnými cestami by se mohla ubírat budoucnost České republiky do konce 21. století.
včera v 11:00

Američtí vědci možná poprvé zaznamenali podivnou temnou hmotu

Mezinárodní vědecký projekt možná našel první částice, které jsou původcem záhadné temné hmoty. Zachycený signál je ale natolik zvláštní, že možná fyzici zachytili něco ještě podivnějšího.
5. 9. 2026

V USA otestovali elektrické bezpilotní letadlo. Může být budoucností zásobování

Nad Louisianou v srpnu létalo nenápadné letadlo, které se od těch normálních lišilo hlavně kokpitem. Žádný nemělo, bylo totiž zcela bez pilota. Test byl úspěšný, měl by otevřít cestu ke schválení tohoto způsobu přepravy.
4. 9. 2026

Roj umělých inteligencí napadl německý web. Radily se tam, jak lépe podvádět a škodit

Skupina autonomních agentů OpenAI se letos na jaře vymkla kontrole, unikla z testovacího prostředí a ovládla německou webovou stránku. Proměnila ji v nástěnku pro komunikaci s dalšími agenty umělé inteligence (AI). Podle agentury Reuters to vyplývá z nově zveřejněné studie a z informací osob obeznámených se situací. Představitelé společnosti OpenAI se o incidentu dozvěděli už před několika týdny, ale drželi ho v tajnosti.
4. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.