Člověk má problémy s adaptací, už když teploty překročí 37 stupňů, tedy jeho běžnou tělesnou teplotu. V Indii už ale místy teploty překračují i 45 stupňů, což znamená, že v takovém vedru už lidé bez pomoci techniky nemohou přežívat. Vědci se teď podívali, jak by to dopadlo, kdyby se naplnily pesimistické scénáře klimatické změny.
Všechny organismy na Zemi mají nějakou tepelnou hranici, za níž už nemohou přežít, protože se nejsou schopné ochladit dost na to, aby jejich orgány ještě fungovaly. Je ale docela složité ji přesně určit, záleží totiž na celé řadě faktorů: hlavně na délce vystavení se horku, ale také na vzdušné vlhkosti. Obecně platí, že jsou „smrtící“ teploty nad 45 stupňů Celsia.
Podle nové studie by se při nezvládnutí klimatické změny ocitla významná oblast Indie podstatnou část roku v teplotách, v nichž by bez klimatizace nebo jiných technologických řešení lidé nemohli dlouhodobě žít.
Příliš horký svět
Pravděpodobnost, že se podaří udržet oteplování pod 1,5 stupně Celsia (v porovnání s předindustriálním obdobím), jak se dohodlo v Paříži před více než dekádou, je podle současného klimatologického konsensu prakticky nulová. Pravděpodobný není ani scénář, kterému se odborně říká SSP5–8.5. Svět by se v něm rychle ekonomicky vyvíjel, ale spotřebovával by obrovské množství fosilních paliv a teploty by byly o čtyři stupně Celsia vyšší oproti době před průmyslovou revolucí.
A právě tento scénář teď prozkoumal mezinárodní vědecký tým expertů z Indie a USA. Když vědci prozkoumali data z minulosti, zjistili, že se v posledních desetiletích v Indii výrazně zvýšila jak četnost výskytu „nekompenzovatelného tepelného stresu“, tak i rozloha postižených oblastí. Nejhorší dobou jsou období monzunů, při nichž do země přicházejí dešťové srážky z oceánu – a ty přinášejí i vysokou vzdušnou vlhkost, která zhoršuje možnost ochladit se pocením. Monzunové období trvá od července do října.
Ukázalo se, že od roku 1979 do roku 2021 postihla tato nesnesitelná horka zhruba devět procent indického obyvatelstva, přičemž počet dnů s extrémním rizikem se pohyboval od jednoho do patnácti za rok. Od té doby se rozloha území s tímto problémem přibližně zečtyřnásobila. Když se oteplí ještě o dva stupně Celsia, pak se plocha v Indii, na níž se dle prognóz bude v létě vyskytovat horko neslučitelné s životem, odhaduje na 63 procent území země, během monzunového období na 53 procent.
Ještě horší by ale bylo oteplení o čtyři stupně. Pak by se tato oblast rozšířila na většinu území subkontinentu, a to včetně střední a jižní Indie, které v současné době toto extrémní horko a vlhkost zatím nezažívají. Kritickou je podle klimatologů v Indii hranice oteplení o tři stupně Celsia.
Neznámé faktory
Badatelé upozorňují, že ve studii je několik neznámých, které nejsou schopní zatím do svých výpočtů zahrnout. Vycházeli například ze zdravotních dat Američanů, protože jsou velmi kvalitně zpracovaná – jenže Indové mohou být reálně na horko a vlhko lépe adaptovaní.
Větší dopady se předpokládají na vesnické oblasti, kde lidé nemají tolik možností se ochladit například klimatizacemi a dalšími technologiemi – na venkově přitom žije asi 68 procent indického obyvatelstva. Jenže populace se i na tomto poloostrově přesouvá do měst, což může přinést paradoxně lidem úlevu – i navzdory efektu městského tepelného ostrova.
