Extrémní počasí

Během prvních měsíců roku 2026 shořelo po celém světě více než 150 milionů hektarů rostlin. Je to zhruba dvojnásobek nedávného průměru pro toto období. Tento nárůst je součástí širšího trendu oteplování Země, v jehož rámci teploty mořské hladiny dosahují téměř rekordních maxim, arktický mořský led se nachází na historických minimech a dochází k rekordním vlnám veder a suchům. „Vzhledem k vysoké pravděpodobnosti vzniku jevu El Niño by druhá polovina roku mohla být ještě horší,“ uvedli zástupci vědecké organizace World Weather Attribution (WWA) v nové zprávě.

České lesy trápí sucho. Dle dat ze začátku května se dvě třetiny lesů nachází ve stavu vysokého, nebo dokonce extrémně vysokého stresu. „S postupující klimatickou změnou se dá předpokládat, že sucha budou déletrvající, častější a intenzivnější, proto bychom z pohledu dřevin měli volit ty, které jsou k suchu více tolerantní,“ vysvětluje vedoucí výzkumného týmu DendroNetwork v rámci Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR Jan Krejza. V rozhovoru rozebírá nejen rizika spjatá se suchem, ale i kůrovcovou kalamitu, skladbu dřevin či vliv veřejnosti.

V červenci a srpnu roku 2024 vrcholila na Antarktidě zima. Během těchto měsíců téměř úplné temnoty klesají teploty hluboko pod třicet pod nulu. Jenže toho roku se východ kontinentu na dva týdny ohřál až o osmadvacet stupňů Celsia. Skupina klimatologů teď prokázala, že nešlo jen o neobvyklý výstřelek počasí, ale jednalo se o vzácnou atmosférickou poruchu, zesílenou klimatickými změnami způsobenými člověkem. Naznačuje to, co by se v příštích desetiletích mohlo stát běžnějším jevem.

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.

Americká Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA) ve čtvrtek odstoupila od vědeckého stanoviska, že emise skleníkových plynů ohrožují lidské zdraví, a odstranila tak základ pro federální klimatické předpisy. Jedná se o dosud nejagresivnější krok administrativy prezidenta USA Donalda Trumpa zaměřený na omezení boje proti změně klimatu, píší agentury AP a Reuters.

Zimní počasí si ve Spojených státech vyžádalo už nejméně 85 mrtvých, přibližně polovina těchto úmrtí připadá na státy Tennessee, Mississippi a Louisiana, píše agentura AP. Úřady v Mississippi a Tennessee ve čtvrtek mobilizovaly stovky příslušníků Národní gardy, kteří pomáhají lidem uvázlým v autech nebo ve svých domovech bez elektřiny, zatímco se tyto státy snaží vzpamatovat ze zimní bouře, která zasáhla velkou část USA. Jihovýchod země bude podle předpovědí čelit v pátek nové vlně mrazů.

Po sesuvu půdy v tábořišti pátrají záchranáři na Novém Zélandu po několika pohřešovaných, mezi nimiž jsou podle úřadů i děti. Úřady už také hlásí dvě oběti na životech, uvedla agentura Reuters. Oblasti Severního ostrova sužují silné deště a zhruba osm tisíc lidí je kvůli nepříznivému počasí bez proudu. Některé oblasti musely být evakuovány a některé silnice uzavřeny. Česká diplomacie nemá informace, že by tam v ohrožení byli i nějací Češi.

Bilance obětí záplav a sesuvů půdy na Srí Lance stále roste, podle agentury AFP je již 334 mrtvých, přičemž dalších čtyři sta lidí místní úřady pohřešují. Přestože tropická bouře Ditwah se v sobotu od ostrova vzdálila, části hlavního města Kolombo čelí povodňovým vodám, které se vylévají z řeky Kelani. Hladina toku stále stoupá. Desetitisíce lidí v metropoli musely opustit své zaplavené domovy, píší agentury. Počet obětí záplav stoupl i na indonéské Sumatře, a to na 417, napsal Reuters.

Počet obětí záplav ve Vietnamu vzrostl na devadesát, píše agentura AFP s odkazem na aktualizované údaje tamního ministerstva životního prostředí. V důsledku prudkých dešťů zasáhly na konci druhého listopadového týdne jižní a střední část země bleskové záplavy. V sobotu 22. listopadu ministerstvo uvedlo, že zahynulo 55 osob a dalších 13 lidí se pohřešuje.

Pařížská dohoda z roku 2015 by mohla globálně pomoci vyhnout se 57 horkým dnům, pokud země dodrží plány na snížení emisí a omezí oteplování v tomto století na 2,6 stupně Celsia, vyplývá z nové studie. Zpráva organizací Climate Central a World Weather Attribution ukazuje, že historická dohoda může pomoci světu směřovat k bezpečnějšímu klimatu.

Loňské zářijové záplavy mají sedm obětí. Pozůstatky nalezené letos v dubnu u Glucholaz v Polsku patří dvaačtyřicetiletému muži z Lipové-lázní na Jesenicku, který byl pohřešován od poloviny loňského září. Potvrdila to analýza DNA, řekla v pondělí policejní mluvčí Ivana Skoupilová. Muž tehdy cestoval společně s dalšími dvěma osobami vozidlem, které 14. září strhla rozbouřená řeka Slavíč.

Česko v přípravě na klimatické změny výrazně pokročilo, věří ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Jeho předchůdce ve funkci Richard Brabec (ANO) v Událostech, komentářích moderovaných Janou Peroutkovou varoval, že výsledky opatření se projeví za dekády, adaptace je proto nezbytná.

Donald Trump se opakovaně netajil tím, že se neztotožňuje s vědeckým pohledem na změny klimatu. Teď jeho ministr položil základ k tomu, aby přestaly být skleníkové plyny považovány za škodlivé.

Jihoevropské státy pokračují v boji s lesními požáry. Hoří v Řecku, Francii, Bulharsku či v Turecku. Athény se obrátily na Evropskou unii s žádostí o pomoc, uvedla agentura AFP. Připomněla, že s požáry v zemi již působí čeští hasiči jako součást evropské pomoci. Nyní Athény požádaly o šest hasičských letounů, které by mohly pomoci v boji s plameny. Očekává se přílet dvou strojů z Itálie. Vrtulník s vakem pro hašení požárů odletěl v neděli z Přerova do Bulharska, které rovněž požádalo o pomoc, oznámila mluvčí Hasičského záchranného sboru (HZS ČR) Klára Ochmanová.

Kvůli rostoucímu riziku horkých vln připravili odborníci z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR – CzechGlobe projekt, který je zaměřený na monitoring, předpověď a sledování tohoto negativního klimatického jevu na území Česka. Za horkou vlnu lze označit více dnů trvající počasí s velmi vysokými teplotami, které se negativně podepisují na lidském zdraví.

Klimatická změna zásadně proměňuje podmínky pro zemědělskou produkci v Česku a globálně bude mít vliv na potravinovou bezpečnost. Podle oslovených odborníků se zemědělství musí připravit na největší transformaci v novodobé historii. Experti se shodují v tom, že bez adaptačních opatření mohou výrazně klesnout výnosy.

Nepříznivé počasí si v Itálii a Francii vyžádalo nejméně čtyři mrtvé. V severní Itálii zahynuli otec se synem, jejichž auto strhla přívalová voda, ve Francii pak zemřel člověk, kterého ve čtvrtek zasypala lavina, napsala v pátek agentura AFP. Do Itálie se přihnal i silný vítr a zřejmě způsobil zřícení turistické lanovky nedaleko Neapole. Pád si vyžádal čtyři oběti.

Čeští vědci na Antarktidě zkoumají dopad extrémních podmínek na lidský organismus. Na polární stanici Johanna Gregora Mendela na ostrově Jamese Rosse při nejsevernějším výběžku Antarktického poloostrova monitorují tělesné funkce účastníků výpravy a adaptaci na mimořádnou zátěž. Bádání v rámci programu zajišťovaného Masarykovou univerzitou může posloužit třeba k vývoji nových zdravotnických pomůcek.

Na jihu a středozápadě Spojených států zahynulo v důsledku bouří, tornád a bleskových záplav již nejméně šestnáct lidí. Národní meteorologická služba (NSW) varovala před dalšími velkými povodněmi a tornády. Informují o tom agentury.

Podle nové zprávy Světové meteorologické organizace (WMO) dosáhly v roce 2024 známky změny klimatu způsobené člověkem nových rozměrů. Některé z důsledků jsou nevratné po stovky, ne-li tisíce let, upozorňuje WMO.

Analýza nezávislého think tanku InfluenceMap odhalila, že přibližně polovina světových emisí oxidu uhličitého pochází z fosilních paliv vyráběných pouhými 36 společnostmi. Právě toto znečištění způsobuje oteplování planety a vede ke změnám, které se projevují narušením počasí, suchem, vlnami veder a dalšími projevy.

Administrativa Donalda Trumpa ve snaze ušetřit peníze propouští federální zaměstnance z mnoha agentur. A to včetně meteorologů. Podle odborníků to nedává smysl, protože jejich práce přináší konkrétní úspory, které se dají snadno spočítat.

Bilance obětí hurikánu Helene v USA podle deníku New York Times stoupla na 41 mrtvých. Úmrtí jsou hlášena ze států Florida, Georgie, Jižní Karolína a Severní Karolína. Kritická situace přetrvává na jihu Apalačského pohoří, kde hladiny řek dosahují rekordních úrovní a nápor nezvládají některé přehrady.

Extrémní deště způsobily povodně kromě Česka také v Rakousku, Rumunsku a Polsku, kde už podle médií zemřelo nejméně deset lidí. Situace je kritická především v Dolnoslezském vojvodství na jihu Polska. Poplach vyhlásilo město Opole, na kulminaci Odry se připravuje Vratislav. Ve Varšavě v pondělí mimořádně zasedla vláda, která v zasažených lokalitách vyhlásila stav živelní katastrofy. V Dolním Rakousku se čekají srážky až do poloviny týdne, hrozí zhroucení hrází. V regionu zemřeli při záplavách patrně už čtyři lidé. Dopravní problémy hlásí Vídeň. Na Slovensku je nejhorší situace na Dunaji.