Extrémní počasí

Evropské země zaznamenaly na konci června, kdy vrcholila vlna veder, přes 10 tisíc úmrtí navíc oproti obvykle očekávanému počtu, vyplývá z údajů zveřejněných organizací EuroMOMO, což je síť podporovaná Evropským centrem pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) a Světovou zdravotnickou organizací (WHO). V drtivé většině, u více než devíti tisíc úmrtí, se to týkalo lidí starších než 65 let.

Německo v červnu kvůli vysokým teplotám zaznamenalo až 99 utonutí, což je dle oficiálních údajů nejvyšší počet od roku 2003. Tehdy za vlny veder zemřelo 107 lidí. Informovala o tom v neděli agentura AFP. Většinu obětí nyní tvoří mladí lidé, převážně muži, přičemž 40 z nich bylo mladších třiceti let. Nárůst utopených zaznamenala i Francie, sdělil tamní ministr vnitra Laurent Nuñez.

Jen málokteré téma rozděluje klimatology tak, jako je možný kolaps mořských proudů. Zatímco ohledně příčin, rychlosti i směru klimatických změn mezi nimi panuje shoda, u zpomalování Golfského proudu, který je součástí systému AMOC, zatím konsensus nepanuje. Nová studie přichází se scénářem, který je výrazně pesimistický.

Vlna veder, která nedávno zasáhla Evropu, si v Německu od poloviny června vyžádala životy přibližně 5100 lidí, odhadl tamní Institut Roberta Kocha (RKI). Už v polovině roku tak počet obětí přesahuje hodnotu za celé předchozí roky. Meteorologická služba Evropské unie Copernicus uvedla, že letošní červen byl nejteplejším červnem zaznamenaným v západní Evropě a druhým nejteplejším globálně.

Během červnové vlny veder ve Francii, Belgii a Nizozemsku zemřelo nejméně o 3700 více lidí, než je v tomto období obvyklé. Úřady všech tří zemí v pátek upozornily, že jde o předběžné údaje a že skutečné číslo může být ještě vyšší. Informovala o tom agentura Reuters.

Podle Světové meteorologické organizace (WMO) se v tropickém Pacifiku vyvinuly podmínky jevu El Niño. Vědci předpovídají, že v nadcházejících měsících rychle zesílí, čímž se v mnoha částech světa zvýší pravděpodobnost výskytu vln veder, sucha, silných srážek a dalších extrémních povětrnostních jevů.

Extrémní počasí posledního týdne stojí za úhynem dle informací ČT až dvou tun ryb v Dyji v Bulharech na Břeclavsku. Ministerstvo zemědělství mluví o asi tuně. Vysoké teploty způsobily prudký pokles rozpuštěného kyslíku ve vodě. Hasiči vodu provzdušňují a postavili stěnu k záchytu uhynulých ryb, zaměstnanci Povodí Moravy odebírají vzorky.

Českem po historicky nejteplejším víkendu v pondělí prošly bouřky, které v částech země zanechaly škody. Kvůli úklidu spadlých stromů museli vyjet hasiči v krajích Královéhradeckém, Středočeském, Jihočeském nebo na Vysočině. Na řadě míst dřeviny omezily železniční provoz. Voda odpoledne také zaplavila některé ulice v Jihlavě, v jižních Čechách zase padaly mimořádně velké kroupy. V týdnu se podle předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) ochladí. V jeho druhé polovině teploty klesnou na 22 až 27 stupňů Celsia.

Takové horko, jaké zasáhlo o víkendu Česko, zatím nikdy teploměry nenaměřily, a to ani vzdáleně. Protože se u nás měří teploty od roku 1752, tak to znamená, že s takovými teplotami se zde lidé nesetkali nejméně 272 let, tedy přes dvacet generací.

Stoupající rtuť teploměru neznamená zátěž jen pro lidské zdraví. Svou daň si vybírá i na ekonomice, protože produktivita klesá a růst se zpomaluje, což představuje další problém pro Evropu, která se potýká s vysokými cenami energií, napsala agentura AFP.

Současná klimatická změna je podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) mimořádně rychlá a lidé se na ni musí adaptovat. Překonání teplotního maxima pro Česko o 1,5 stupně, jako se to stalo tento víkend, je podle meteorologů „naprosto bezprecedentní“.

Rekordně vysoké teploty zaznamenaly během neděle Německo i Polsko, nové maximum bylo naměřeno i pro slovenské hlavní město. V Německu předchozí rekord přitom padl teprve v sobotu. V Polsku naměřili ve městě Slubice na západě země 40,5 stupně. V Bratislavě pak krátce před 16:00 teplota na stanici ve čtvrti Koliba vystoupala na 39,5 stupně Celsia.

Evropu sužují vlny veder. Teplotní rekordy padají v Británii, Francii i v Česku. Země hlásí také oběti. Počet utonulých, kteří se chtěli osvěžit koupáním, ve Francii vzrostl na padesát pět. Kvůli teplému a suchému počasí varují meteorologové před požáry. Ministerstvo zdravotnictví sestavilo desatero doporučení pro horké dny. Kvůli vedru se ruší také některé venkovní akce. Na víkend hlásí meteorologové až čtyřicet stupňů.

Téměř v polovině zkoumaných evropských měst už padly absolutní teplotní rekordy, anebo se tam očekává, že padnou. Podle nové analýzy má hlavní roli při současné vlně veder změna klimatu, další možné faktory vědci z Imperial College v Londýně vyloučili.

Klimatické změny způsobené člověkem jsou v současnosti hlavním faktorem nebezpečného vlhkého horka po celém světě, což zvyšuje zdravotní rizika pro stovky milionů lidí.

Nynější vlna veder ve Španělsku vedla mezi nedělí a středou k úmrtí 212 lidí. Francie hlásí nejteplejší den v historii měření a rekordně teplou noc. Paříž má zároveň kvůli vedrům naplněné kapacity nemocnic, město také v pátek zakáže konzumaci a prodej alkoholu, oznámil dle AFP policejní prefekt. S neobvyklým horkem se potýkají i Velká Británie či Německo. Nové teplotní maximum zaznamenalo též Švýcarsko.

Takovou vlnu veder, jaká panuje tento týden, ještě Evropa v dějinách měření nezažila. Proč tak intenzivní a dlouhotrvající horko přišlo, má více příčin.

V loňském roce prudce vzrostl počet lidí, kteří byli nuceni opustit své domovy, ale zůstali ve vlastní zemi, kvůli přírodním katastrofám a extrémním projevům počasí. Vyplývá to ze studie, kterou pro ekologickou organizaci Greenpeace vypracovala Hamburská univerzita.

Závěr týdne přinese do Česka teploty kolem 36 stupňů, v mnoha částech Evropy se ale už připravují na mnohem horší dopady – dlouhou vlnu veder, která se může táhnout řadu dní a může obsahovat i takzvané supertropické noci.

Nejteplejší květen v dějinách měření vyvolal v Británii obavy z návratu černého léta roku 1976. Tehdy panovaly takové teploty, že vyschla celá řada vodních zdrojů, trpělo zemědělství i lesy a země poprvé zavedla funkci ministra pro sucho.

Pravděpodobnost výskytu meteorologického jevu EL Niño je letos od června do srpna osmdesát procent, což zvyšuje pravděpodobnost extrémního počasí, uvedla ve své pravidelné prognóze Světová meteorologická organizace (WMO).

Současná vlna veder si ve Francii podle předběžných informací úřadů zatím přímo či nepřímo vyžádala nejméně sedm lidských životů, z toho pět lidí se utopilo a dva zahynuli při sportu. Francie v pondělí zaznamenala nejteplejší květnový den své historie a meteorologové očekávají, že v úterý teploty vystoupají ještě výše. Rekordní květnové teploty hlásí i Británie. Ve Španělsku mohou teploty tento týden vystoupat až k 38 stupňům Celsia, zatímco část Itálie omezila práci pod širým nebem.

Současná situace vinařů v Řecku je podle prezidenta Ústředního družstevního svazu vinařských produktů (KEOSOE) Christose Markoua obzvlášť obtížná. Odpovědí na slepou uličku, v níž se tamní vinařství ocitlo, podle něj není ústup, ale komplexní modernizace.

Pouhých 60 kilometrů od Los Angeles vypukl rozsáhlý požár místních porostů, který se kvůli extrémnímu suchu a silnému větru šíří krajinou alarmující rychlostí. Úřady nařídily evakuaci tisíců obyvatel a do pohotovosti povolaly více než dvě stovky hasičů. Ti se za pomoci letadel a helikoptér snaží dostat plameny pod kontrolu a zabránit jejich dalšímu šíření pomocí speciálních zpomalovacích látek.