Evropu sevřela už pátá letošní vlna veder. Opět za ni může tepelná kupole

Na západě a na jihu Evropy pokračuje vlna veder, teploty nad 35 stupňů Celsia ve čtvrtek pocítilo hlavně ve Francii, Itálii, Španělsku a Británii více než 135 milionů lidí. Přibližně u 340 milionů obyvatel Evropy s výjimkou Turecka a Ruska pak ve čtvrtek teploty překonaly třicet stupňů.

Tyto vysoké teploty v západní Evropě jsou už pátou vlnou veder, která tuto část světa během letošního léta zasáhla. Její příčinou je stejně jako u těch předchozích takzvaná tepelná kupole. Jde o jev, při němž se nad rozsáhlým územím na delší dobu usadí oblast vysokého tlaku vzduchu a funguje jako poklička, pod kterou se hromadí a stlačuje teplý vzduch. Tento stlačený vzduch se dále ohřívá – podobně jako v uzavřeném hrnci. Brání tak pronikání chladnějšího vzduchu nebo bouřkových front do dané oblasti, takže vedro a sucho se stále prohlubují – do momentu, než je naruší nějaký dostatečně silný jev.

Vysoké teploty na západě kontinentu vydrží i v pátek, během víkendu by měly začít polevovat. Teplý vzduch se ale na sobotu a neděli nasune východněji, takže to přinese horko mimo jiné i do Česka, kde by se během víkendu měly nejvyšší teploty pohybovat mezi 33 a 35 stupni Celsia. Úleva by nicméně mohla přijít už se začátkem nového týdne.

Nesnesitelná horka ve Francii

Ve Francii teploty přesáhly 35 stupňů v oblastech, kde žije 50 milionů lidí. Nejvíce vlna veder zasáhla střed a jih země, kde se očekávaly teploty až 40 stupňů Celsia. Pro 80 francouzských departementů pak platila ve čtvrtek druhá nejvyšší, tedy oranžová, výstraha před extrémními teplotami.

Nejvyšší teplota byla ve čtvrtek zaznamenána v obci Châteaumeillant v departementu Cher v centrální Francii, kde bylo naměřeno 42,5 stupně, informovala dle agentury AFP meteorologická služba Météo-France. Na řadě míst v zemi hasiči bojovali s požáry, z některých míst byly kvůli plamenům evakuovány stovky až tisíce lidí.

Například v departementu Landes vypukl lesní požár, který se rozšířil na 400 hektarů. Úřady preventivně evakuovaly přibližně 400 lidí, na místě bylo nasazeno 280 hasičů a osm letounů různého typu. Situace je podle prefektury nepříznivá. Požár v obci Saint-Just v departementu Ille-et-Vilaine zase spálil 225 hektarů. Evakuováno bylo zhruba 150 lidí. Tento požár byl ve čtvrtek večer už pod kontrolou. A přibližně dvě tisícovky rekreantů musely být evakuovány kvůli rozsáhlému požáru vegetace v oblasti města Guérande v departementu Loire-Atlantique.

Vedra v Itálii i Španělsku

V Itálii pocítilo teploty překračující hranici 35 stupňů Celsia celkem 29 milionů obyvatel, zejména na západním pobřeží, v Pádské nížině a na jihu země. Vedra zasáhla také rozsáhlé části Pyrenejského poloostrova, přičemž ve Španělsku zažilo teploty překračující hranici 35 stupňů asi 25 milionů obyvatel.

Teploty překročily hranici 35 stupňů Celsia také pro 23 milionů obyvatel Británie, a to zejména ve střední Anglii a Londýně. Britská meteorologická služba Met Office na začátku tohoto týdne upozornila, že k překonání loňského rekordně teplého roku stačí, aby počasí po zbytek srpna odpovídalo průměrným podmínkám.

V botanické zahradě Kew Gardens na jihozápadě Londýna ve čtvrtek naměřili 38,1 stupně Celsia, což z tohoto dne činí nejteplejší den letošního roku, uvedla na síti X britská meteorologická služba Met Office. Na několika dalších stanicích v Anglii naměřili 37 a více stupňů. Čtvrtek byl letos už třetím dnem, kdy teploty přesáhly 37 stupňů. Před rokem 2026 bylo této hodnoty přitom v Británii za celou dobu měření dosaženo celkem jen šestkrát. Anglii sužuje letos rovněž již pátá vlna veder.

Tři čtvrtiny Anglie a celý Wales čelí podle Met Office suchu, což má dopad na vodní zdroje v přírodě, ale i na zásoby vody potřebné pro domácnosti a zemědělství. Vodohospodářská společnost Southern Water, která dohlíží na dodávky vody v jižní Anglii, podle agentury AP požádala o vydání nařízení, které by firmám zakázalo takové využívání vody, jež nelze považovat za nezbytné. O nařízení rozhodne ministerstvo životního prostředí.

Kolapsy zdravotníků

V britských nemocnicích podle odborového svazu zdravotnického personálu Royal College of Nursing kvůli panujícímu vedru kolabují zdravotníci. Podle šéfky svazu Nicoly Rangerové musí takové zprávy vést k urychlené instalaci klimatizací, zlepšení odvětrávání a zajištění zdravotnických obleků, které jsou vhodné pro nynější horké počasí.

„Vedra, která dnes (ve čtvrtek) i po celé léto zažíváme v Británii i po celé Evropě, jsou doslova drtivá. Takto vypadá naše klima a jsme pouze na samém začátku toho, co nás teprve čeká,“ uvedl podle deníku The Guardian předseda poradní skupiny pro klimatickou krizi David King. Jakékoli plány na růst ekonomiky, které nestaví klima na první místo, podle něj podkopávají budoucnost toho, o čem tvrdí, že se snaží chránit.

Hasiči zaznamenali letos v Anglii a Walesu celkem 1017 lesních požárů, tedy stejný počet jako za celý loňský rekordní rok. Již několikátým dnem bojují hasiči podle serveru BBC například s požárem u parku New Forest v jihoanglickém hrabství Hampshire. Oheň, který se podle hasičů již nešíří, spálil přes 160 hektarů. S rozsáhlými požáry se potýká také Francie, kde se ve středu rozhořely dva požáry v severních regionech Pas-de-Calais a Bretaň.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoBude rekordně teplý rok? Jak El Niño znásobuje dopady klimatické změny

Pacifik čelí jednomu z nejsilnějších projevů jevu El Niño za poslední desetiletí. Východní část oceánu vykazuje rekordní teplotní odchylky, které ovlivňují globální cirkulaci atmosféry a přinášejí extrémy od sucha v Indonésii po srážky v Americe. V čem spočívá mechanika tohoto fenoménu, jak se na něj adaptují zasažené státy a proč jsou dopady na evropskou zimu méně přímočaré? V podcastu zahraniční redakce ČT24 Za Horizont odpovídá meteorolog a proděkan Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy Michal Žák.
před 2 hhodinami

Abnormální řasinky a těhotná želvuška. I to jsou nej videa ze světa pod mikroskopem

Soutěž Nikon Small World se snaží dívat na věci, které člověk bez pomoci přístrojů nevidí. Videa světa pod mikroskopem jsou totiž nejen zajímavá a mnohdy krásná, ale také přispívají k vědeckému poznání. Ve středu byli vyhlášeni vítězové letošního ročníku.
před 4 hhodinami

Čtyři tisíce kilometrů při hledání partnerky. Vědci popsali pouť psů hyenovitých

Tříčlenná smečka psů hyenovitých urazila při hledání partnerek napříč Zambií rekordní vzdálenost téměř čtyř tisíc kilometrů. Podle vědců jde o nejdelší zaznamenanou cestu suchozemského savce v Africe za účelem nalezení partnera. Výzkum zároveň ukázal, že populace těchto vzácných šelem mohou být v budoucnu propojenější, než se dosud předpokládalo, uvedla BBC.
před 9 hhodinami

Obří diplodokové s ocasem jako bič žili i v Evropě. Vědci našli první důkaz

Španělští paleontologové našli první důkaz o tom, že dlouhokrcí býložraví dinosauři diplodoci před desítkami milionů let obývali kromě území dnešní Severní Ameriky i Evropu. Kosti těchto jurských obrů experti našli poblíž východošpanělského města Teruel.
před 10 hhodinami

Gruzie kvůli ústupu kavkazských ledovců rozšiřuje monitoring rizik

Specialisté z gruzínské Národní agentury pro životní prostředí provedli další kolo monitoringu v ledovcových údolích po celé zemi. Cílem studie je posoudit rizika spojená s ledovci, určit potenciálně ohrožené oblasti a sledovat změny procesů probíhajících v ledovcových údolích.
před 13 hhodinami

Ozonová díra nad Antarktidou se v první polovině září prudce zvětšila

Ozonová díra nad Antarktidou se v první polovině září prudce zvětšila, informovala služba Evropské unie pro sledování klimatu Copernicus. Dne 12. září dosáhla její rozloha zhruba 25 milionů kilometrů čtverečních, což je přibližně o pět milionů kilometrů čtverečních více než je průměr pro toto období. Předpovědi vědců navíc naznačují, že díra se bude v druhé půlce září nadále rozšiřovat.
před 14 hhodinami

AI agenti si při komunikaci tvoří vlastní zkratky, kterým vědci často nerozumí

Modely umělé inteligence (AI) si při vzájemné komunikaci začínají vytvářet vlastní jazykové výrazy a zkratky, kterým lidé rozumí jen obtížně. Podle nového výzkumu se autonomní AI agenti během několika dní společné práce začali domlouvat na nových významech slov a vytvářet vlastní komunikační pravidla. To může ztížit dohled nad jejich chováním, uvedl deník The Guardian. Surreální dialekt jazykových modelů podle jazykovědců připomíná směs prózy irského spisovatele Jamese Joyce a slangových výrazů technologických nadšenců.
před 16 hhodinami

Čínská jeskyně vydala první důkazy o tom, jak žili záhadní denisované

Nové nálezy z čínské jeskyně prozradily spoustu nového o skupině denisovanů, kteří tam žili asi před 160 tisíci lety. Tito blízcí příbuzní moderních lidí podle výsledků výzkumu neměli příliš vyvinuté technologie, což mohlo předznamenat jejich pád.
včera v 17:21

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.