Vlna veder

Evropu sužují vlny veder. Teplotní rekordy padají v Británii, Francii i v Česku. Země hlásí také oběti. Počet utonulých, kteří se chtěli osvěžit koupáním, ve Francii vzrostl na padesát pět. Kvůli teplému a suchému počasí varují meteorologové před požáry. Ministerstvo zdravotnictví sestavilo desatero doporučení pro horké dny. Kvůli vedru se ruší také některé venkovní akce. Na víkend hlásí meteorologové až čtyřicet stupňů.

Nynější vlna veder ve Španělsku vedla mezi nedělí a středou k úmrtí 212 lidí. Francie hlásí nejteplejší den v historii měření a rekordně teplou noc. Paříž má zároveň kvůli vedrům naplněné kapacity nemocnic, město také v pátek zakáže konzumaci a prodej alkoholu, oznámil dle AFP policejní prefekt. S neobvyklým horkem se potýkají i Velká Británie či Německo. Nové teplotní maximum zaznamenalo též Švýcarsko.

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na svých sociálních sítích uvedl, že v neděli může padnout rekord pro vůbec nejteplejší den v dějinách tuzemského měření – dosavadní zaznamenané maximum je 40,4 stupně Celsia. „Na základě aktuálních dat lze říct, že nás čeká extrémně teplý víkend bez ohledu na to, zda bude rekord překonán, nebo ne,“ napsal ČHMÚ. V dalších dnech bude předpověď dále zpřesňovat a reagovat výstrahami.

Evropu svírá letos už druhá vlna veder. Tentokrát ji způsobila masa horkého vzduchu, který proudí na sever ze Sahary. Dopady zahrnují oběti na lidských životech, zpožděnou či zastavenou vlakovou dopravu kvůli přehřívání a následné deformaci kolejnic i absolutní teplotní rekordy. O víkendu by dle předpovědí mohla maxima na řadě míst v Česku překonat 35 stupňů ve stínu, v Praze může teplota vystoupat i nad 38 stupňů. Tuzemsko se aktuálně potýká nejen s teplotními rekordy, ale i se silnými bouřkami. Lidé se tak musejí vyrovnat s náhlými změnami. Jednou z nejrizikovějších skupin jsou senioři.

Evropa i v neděli čelí rozsáhlé a přetrvávající vlně veder, při níž teploty na mnoha místech stoupají k hranici čtyřiceti stupňů Celsia. Řada zemí kvůli počasí vydala celostátní varování před horkem, vedra ale narušují také dopravu a mají dopady na přírodu, turistická centra a sportovní akce. Meteorologové varují, že současná situace může přejít do dlouhodobějšího období extrémních teplot, napsala agentura Reuters.

Česko čeká tropický víkend s teplotami nad 30 stupňů Celsia. V pátek meteorologové čekají až 34 stupňů a v sobotu až 36 stupňů. Nebe bude jasné nebo polojasné, od soboty se mohou místy objevit i silné bouřky. Horké počasí neustane ani na počátku příštího týdne, mírné ochlazení by mohlo přijít v jeho polovině. Vyplývá to z předpovědi na webu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

Závěr týdne přinese do Česka teploty kolem 36 stupňů, v mnoha částech Evropy se ale už připravují na mnohem horší dopady – dlouhou vlnu veder, která se může táhnout řadu dní a může obsahovat i takzvané supertropické noci.

Nejteplejší květen v dějinách měření vyvolal v Británii obavy z návratu černého léta roku 1976. Tehdy panovaly takové teploty, že vyschla celá řada vodních zdrojů, trpělo zemědělství i lesy a země poprvé zavedla funkci ministra pro sucho.

Část Evropy dál sužují mimořádně vysoké teploty. Itálie ve čtvrtek vydala nejvyšší stupeň výstrahy před vedrem pro Řím a další čtyři města na severu země, zatímco Portugalsko zaznamenalo nejteplejší květnový den v historii měření. Vlny veder v posledních dnech zasáhly také Francii, Británii či Španělsko, informovala agentura AFP.

Současná vlna veder si ve Francii podle předběžných informací úřadů zatím přímo či nepřímo vyžádala nejméně sedm lidských životů, z toho pět lidí se utopilo a dva zahynuli při sportu. Francie v pondělí zaznamenala nejteplejší květnový den své historie a meteorologové očekávají, že v úterý teploty vystoupají ještě výše. Rekordní květnové teploty hlásí i Británie. Ve Španělsku mohou teploty tento týden vystoupat až k 38 stupňům Celsia, zatímco část Itálie omezila práci pod širým nebem.

Během prvních měsíců roku 2026 shořelo po celém světě více než 150 milionů hektarů rostlin. Je to zhruba dvojnásobek nedávného průměru pro toto období. Tento nárůst je součástí širšího trendu oteplování Země, v jehož rámci teploty mořské hladiny dosahují téměř rekordních maxim, arktický mořský led se nachází na historických minimech a dochází k rekordním vlnám veder a suchům. „Vzhledem k vysoké pravděpodobnosti vzniku jevu El Niño by druhá polovina roku mohla být ještě horší,“ uvedli zástupci vědecké organizace World Weather Attribution (WWA) v nové zprávě.

V červenci a srpnu roku 2024 vrcholila na Antarktidě zima. Během těchto měsíců téměř úplné temnoty klesají teploty hluboko pod třicet pod nulu. Jenže toho roku se východ kontinentu na dva týdny ohřál až o osmadvacet stupňů Celsia. Skupina klimatologů teď prokázala, že nešlo jen o neobvyklý výstřelek počasí, ale jednalo se o vzácnou atmosférickou poruchu, zesílenou klimatickými změnami způsobenými člověkem. Naznačuje to, co by se v příštích desetiletích mohlo stát běžnějším jevem.

Západ Spojených států se potýká s vlnou veder, v Kalifornii a Arizoně padají teplotní rekordy. Arizonská obec Martinez Lake ve čtvrtek naměřila 43 stupňů Celsia, což je ve Spojených státech nový březnový rekord, uvedla podle stanice NBC News Národní meteorologická služba (NWS).

Teploty vody v amazonském jezeře, kde žijí ohrožení kytovci, stouply během vln veder o deset stupňů. Zvířata nebyla schopná se tomu přizpůsobit a zemřela, stejně jako spousta ryb.

Země se podle zprávy 160 vědců z celého světa dostává do nové reality. Report o klimatických bodech zlomu varuje především před jedním z nich. Tím je bělení korálů, z nichž je postižených asi osmdesát procent, což ohrožuje schopnost těchto organismů přežít.

Nová studie, která vyšla v odborném žurnálu Nature, přímo spojila dvě stovky velkých vln veder od roku 2000 s emisemi z výroby fosilních paliv a cementu. Bez čtrnácti největších producentů by až čtvrtina vln veder byla „prakticky nemožná“, zplodiny z jejich činnosti zvyšují jak pravděpodobnost, tak intenzitu extrémních veder.

Během vlny veder, která tento týden zasáhla Evropu, padaly historické teplotní rekordy v celé řadě států. Přinesla také požáry a sucha na mnoha místech kontinentu.

Od šedesátých let se zvedla teplota o dva stupně Celsia, v létě o tři stupně a počet tropických dnů narostl trojnásobně, uvedl klimatolog Pavel Zahradníček v Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníčkovou. V pátek má vlna veder v Česku vrcholit teplotami až 38 stupňů Celsia. Horké vlny jsou podle Zahradníčka častější a intenzivnější než v minulosti, což negativně dopadá na krajinu, lidské zdraví i živočichy. Upozorňuje, že adaptační opatření měst bývají často nedomyšlená.

Klimatická změna prodlužuje požární sezonu v Evropě, zvyšuje počet dnů s příznivými podmínkami pro šíření ohně a přispívá k nárůstu výskytu požárů i v oblastech, kde dříve nebyly tak běžné. Shodli se na tom klimatologové z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR, které oslovila ČTK. Upozornili na to, že vznícení v přírodě se ve většině případů spojuje především s lidskou činností, ale pak faktory, jako jsou vyšší teploty či delší sucho, napomáhají šíření plamenů.

Úřady na severu Španělska nechaly evakuovat přes tisíc lidí kvůli rozsáhlým požárům, část z nich se však během pondělí mohla vrátit domů. Jeden z ohňů zasáhl archeologický areál Las Médulas, který je na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO, uvádí agentura EFE. Španělsko zažívá od začátku tohoto měsíce silnou vlnu veder, teploty na více než stovce stanic v neděli přesahovaly 40 stupňů. K výraznějšímu ochlazení přitom nedochází ani v noci.

Turecko, Bulharsko a Portugalsko se dál potýkají s rozsáhlými požáry. Podle tureckého ministra zemědělství a lesnictví Ibrahima Yumakliho ohrožují také čtvrté největší turecké město Bursa na severozápadě země, kde v neděli při boji s ohněm zemřeli čtyři lidé. Athény v pondělí podle agentury AFP informovaly, že v Řecku nejsou žádná další aktivní ohniska, v některých regionech ale stále platí výstraha.

Britské brambory, kalifornská zelenina, jihoafrická kukuřice nebo indická cibule jsou jedny z potravin, jež byly podle studie mezinárodního vědeckého týmu zasaženy nedávnými cenovými šoky, které způsobily extrémní povětrnostní podmínky. Podle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) byla také loňská tuzemská úroda většiny hlavních plodin slabší. V roce 2024 se sklidilo meziročně méně obilovin, olejnin, luskovin na zrno, chmele, vinných hroznů, ovoce i zeleniny.

Když tají ledovce, voda z nich protéká pod hory. Tam může narušovat stabilitu podloží a způsobovat tak zemětřesení. Vědci teď pro tuto hypotézu přinesli celou řadu důkazů.

Velkou část Evropy tento týden sužuje vlna veder. V Česku předpovídali meteorologové největší horko ve středu, teploty se ale budou držet kolem 30 stupňů Celsia až do neděle.