Léto skončilo. Podívejte se na tři grafy, které ukazují jeho výjimečnost

Počasí letošního léta přineslo spoustu rekordů, které ukazují, jak výrazně se změnila jeho podoba oproti minulosti.

Letošní meteorologické léto už skončilo, to astronomické má před sebou ještě posledních dvaadvacet dní. Přestože oficiální zpráva meteorologů teprve vyjde, už nyní se dá říci, že bylo výjimečné.

Shrnují to následující grafy.

Horko

Že bylo letos v Česku horko, si asi všiml každý. Opakované vlny veder souvisely s vpádem teplého vzduchu od jihu, padaly při nich historické rekordy. A to včetně vůbec nejvyšších naměřených teplot v Česku, kdy nové maximum je zapsané k 28. červnu a činí 41,9 stupně Celsia.

Jednorázový rekord může být jen výjimka, ale trend nadprůměrných teplot byl jednoznačný pro celé území Česka. Všechny stanice, které měří hodnoty alespoň třicet let, zaznamenaly letos větší teplo, než je dlouhodobý průměr z let 1991 až 2020. Následující grafika ukazuje velikost odchylek od průměru:

Hned 31 stanic přitom hlásilo, že tato odchylka za červen až srpen byla větší než dva stupně. To je další doklad toho, jak se střední Evropa, včetně Česka, otepluje výrazně rychleji oproti zbytku světa.

Nejvyšší odchylku hlásí Český Krumlov s 2,86 stupně oproti normálu. Vůbec největší odchylku za jednotlivé měsíce zaznamenala stanice v pražském Klementinu, kde byl červen teplejší oproti dlouhodobému normálu dokonce o 3,35 stupně. Nejblíž normálu byl Varnsdorf s rozdílem zhruba 0,15 stupně. Výjimečné bylo také to, jak často v Česku padaly rekordy – bylo to v průměru každý třetí až čtvrtý den.

Sucho

S přebytkem tepla souvisel nedostatek vody v Česku. Kvůli nadprůměrným teplotám se odpařilo víc vody, což se spojilo s tím, že letošní léto přineslo srážek výrazně méně než roky v minulosti.

Na některých místech byl nedostatek srážek zcela extrémní. Sedm stanic, které mají kompletní řadu měření, hlásí, že napršela méně než polovina toho, co tam naprší normálně. A víc než třetina vody chybí na 51 stanicích z 245.

Tropy v Česku

Počasí kvůli teplu a suchu připomínalo spíše některé tropické země než to, na co jsou v tuzemsku lidé zvyklí. Odpovídalo tomu i množství takzvaných tropických a supertropických dní a nocí. Na některých místech jižní Moravy už bylo více dní tropických než těch s nižšími teplotami.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Emise skleníkových plynů za poslední dekádu měly dopad na sílu veder v Evropě, ukazuje studie

Když Evropu zasáhne mimořádná vlna veder, dokážou klimatologové poměrně dobře stanovit, jakou roli v ní sehrála člověkem způsobená změna klimatu. Nedávno publikovaná studie si ale klade mnohem složitější otázku – dá se v konkrétní vlně veder rozeznat vliv části skleníkových plynů, konkrétně těch, které lidstvo vypustilo teprve během posledních deseti let?
před 1 hhodinou

AI vyřešila stovky matematických problémů, tvrdí OpenAI. Vědci protestují

Společnost OpenAI zaměřená na výzkum a vývoj umělé inteligence (AI) zveřejnila rozsáhlou sbírku matematických výpočtů, které vytvořil její nový interní model. Podle deníku The New York Times (NYT) výsledky na jednu stranu odhalují, čeho jsou nejpokročilejší modely AI schopny, ale vyvolávají i otázku, do jaké míry se výsledky opírají o práci skutečných matematiků. Překotný vývoj AI také vyvolává obavy, že firmy technologii vyvíjejí rychleji, než se změně dokáže přizpůsobit akademické prostředí.
před 18 hhodinami

Rakovina dutiny ústní zabije ročně stovky Čechů. Člověk ji může odhalit sám, radí stomatolog

Stovky lidí ročně zbytečně zemřou na rakovinu dutiny ústní, hlavně proto, že se s touto diagnózou dostanou k lékaři pozdě. Ve skutečnosti mohou ale hodně udělat sami, tento nádor se dá totiž odhalit i pomocí samovyšetření. Včasný záchyt je pro toto zhoubné onemocnění klíčový, říká v rozhovoru pro ČT24 přednosta Stomatologické kliniky FN Plzeň Lukáš Hauer.
před 19 hhodinami

Větrné elektrárny mohou ochlazovat mořskou hladinu, ukázal výzkum

Spočítat dopady větrných elektráren na okolí není úplně snadné – zejména na moři, kde existuje spousta nejrůznějších vlivů, jejichž dopady komplikují vyhodnocení. Teď přišli s kvalifikovanými odhady experti ze Skotska.
před 22 hhodinami

Zemřela Margaret Hamiltonová, která vyvíjela programy pro NASA

Ve věku devadesáti let zemřela americká softwarová inženýrka Margaret Hamiltonová, která vedla tým, jenž vyvíjel letový software pro program Apollo amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Informoval o tom její někdejší zaměstnavatel, Massachusettský technický institut (MIT).
před 23 hhodinami

Největší soukromá archeologická společnost na světě končí, stovky vědců jsou bez práce

„Archeologie jako byznys s růstovou strategií“ – takový byl záměr americké soukromé společnosti Chronicle Heritage, která zaměstnávala stovky archeologů, antropologů a paleontologů. Na začátku října přestala fungovat, možná i kvůli obavám z budoucího nedostatku financí.
včera v 11:08‌‌

WHO žádá informace o výskytu moru v Rusku. Podle Moskvy epidemie nehrozí

Světová zdravotnická organizace (WHO) požádala ruské úřady o informace ohledně zpráv médií, že se v sibiřském ústavu pro boj proti moru nakazil další zaměstnanec. Laborantka ústavu podle ruských médií nedávno zemřela na plicní mor, zatímco ruské úřady výskyt moru popírají a tvrdí, že mladá žena podlehla zápalu plic nezjištěného původu. Ruský úřad pro ochranu spotřebitelů Rospotrebnadzor ve středu uvedl, že obyvatelé Irkutské oblasti na Sibiři nečelí žádnému epidemickému nebezpečí.
7. 10. 2026Aktualizováno7. 10. 2026‌‌

Schopnost přírody „vzpamatovat se“ značně přeceňujeme, varuje studie

Rozsáhlá analýza britských výzkumníků popsala, jakými způsoby rozmanitost přírody chrání člověka. A ukázala, jak složité je pro poškozené ekosystémy, jež lidem pomáhají k přežití, vrátit se k plné funkčnosti poté, co jsou nějak poškozené.
7. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.