Horko

Před dvaceti lety zasáhla Evropu vlna veder a stála životy dvacet tisíc lidí. Pokud by stejná přišla znovu, dopady by byly ještě daleko horší. Odhaduje to nový model amerických epidemiologů. Autoři spočítali, že počet úmrtí za týden by se mohl vyšplhat na úroveň zaznamenanou během nejhorších fází pandemie covidu-19.

Írán v posledních šesti letech sužují silná sucha. Hladina vody v teheránských nádržích klesla na nejnižší úroveň za několik desetiletí. Agentura Reuters upozornila, že pokud bude situace přetrvávat, z teheránské metropole se stane neobyvatelné místo. Podle médií hrozí kvůli nedostatku vody navíc násilné protesty a nepokoje. Krize nabývá na síle i z důvodu západních sankcí uvalených na Írán, kvůli kterým se země ocitla v silné ekonomické krizi.

Rok 2024 překonal několik teplotních rekordů: byl nejteplejší v historii a jeho léto bylo také dosud nejteplejší. A podle nové studie také přinesl v Evropě vysoký počet úmrtí.

V Česku bylo letošní léto teplotně průměrné – ale to nemůže říct většina jiných zemí. Celkově se totiž léto 2025 zařadí mezi ta úplně nejteplejší v historii měření.

Teploty v tuzemsku tento týden zůstanou většinou blízko tropické třicítce. V pondělí bude až 29 stupňů Celsia. Od úterka se sice hlavně na západě země výrazně ochladí, ale od čtvrtka do konce týdne už bude zase až 27 stupňů, vyplývá z pondělní předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Vesměs bude polojasno s přeháňkami, objevit se ale mohou i bouřky.

Od šedesátých let se zvedla teplota o dva stupně Celsia, v létě o tři stupně a počet tropických dnů narostl trojnásobně, uvedl klimatolog Pavel Zahradníček v Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníčkovou. V pátek má vlna veder v Česku vrcholit teplotami až 38 stupňů Celsia. Horké vlny jsou podle Zahradníčka častější a intenzivnější než v minulosti, což negativně dopadá na krajinu, lidské zdraví i živočichy. Upozorňuje, že adaptační opatření měst bývají často nedomyšlená.

Po vysokých teplotách, které Česko zasáhnou ve čtvrtek a v pátek, se o víkendu mírně ochladí. Nejvyšší teploty by se mohly držet do třiceti stupňů Celsia, vyplývá z aktuální předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Výstraha před horkem platí do sobotní 18. hodiny.

V případě tropických teplot je důležité pečovat o své zdraví. Nejrizikovější jsou vedra pro starší populaci a děti, ale i mladí a zdraví lidé mohou být ohroženi úpalem, úžehem a dalšími komplikacemi. I trénovaný sportovec může být v takovém vedru vystaven riziku, pokud zapomene, že je třeba pečlivě se hydratovat a ochlazovat, říká přednosta druhé interní kliniky kardiologie a angiologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a VFN Aleš Linhart.

Teploty ve středu přesáhnou na většině území České republiky jedenatřicet stupňů Celsia, ve čtvrtek a pátek vystoupají přes čtyřiatřicet stupňů a v nížinách se mohou výjimečně dostat až k sedmatřiceti stupňům Celsia. V sobotu se začne od západu po příchodu studené fronty ochlazovat a vedra vydrží už jen na jižní a střední Moravě. Vyplývá to z aktuální výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

V centrální části provincie Çanakkale na západě Turecka vypukl další lesní požár. Plameny se kvůli silnému větru rychle šiří. Lidé v ohrožených oblastech byli evakuováni po moři i po souši, informuje s odvoláním na místní úřady agentura DPA. Předešlý požár ve stejné oblasti hasiči dostali pod kontrolu minulý pátek.

Vedra mohou mít neblahý dopad na některá léčiva. Nejcitlivější jsou podle Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) ty v kapalné formě, biologické přípravky či injekce, u nichž horko nejčastěji snižuje účinnost. Při přepravě přípravků z lékárny i na dovolenou doporučují odborníci používat chladicí obaly. Léky by také neměly zůstávat v rozpáleném autě ani v zavazadlovém prostoru letadla.

V Česku byl letošní červenec často ve znamení oblačného, deštivějšího a nepříliš teplého počasí, přesto jako celek skončil teplotně průměrný. V mnoha částech světa ale byla situace výrazně odlišná. Ať už se jednalo o severní Evropu nebo východ Středomoří, kde byla překonána absolutní maxima v Turecku či Kosovu. Mimořádně teplé počasí ale už od konce jara panuje ve východní Asii, přičemž nejvíc zasaženou zemí je Japonsko.

Po více než dvou týdnech chladnějšího a deštivějšího počasí se do tuzemska vrací tropické teploty, srážky budou v příštích dnech jen výjimečné. Přes 31 stupňů Celsia naměří v pátek odpoledne na jihu Moravy, v sobotu se vedra rozšíří i na další části země. Vyplývá to z páteční výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Na Moravě a ve Slezsku vydrží horké počasí i v neděli.

Děti v horkých dnech v ulicích měst dýchají výrazně teplejší vzduch než dospělí. Rozdíl mezi teplotou vzduchu u chodníku a ve výšce dvou metrů může činit až pět stupňů. Vyplývá to z prvních výsledků mezinárodního projektu EnCLOD, kvůli kterému byly na deseti místech v Olomouci nainstalovány speciální meteostanice. Vědci díky nim podrobně sledují městské mikroklima a získávají přesná data pro analýzu tepelných ostrovů.

Na jih Evropy se vrátila extrémní vedra. Varují před nimi v Itálii, Řecku, Turecku, Španělsku či na Balkánu. Rtuť teploměru tam stoupá nad čtyřicet stupňů Celsia. Kvůli vysokým teplotám zemřelo na italských plážích několik lidí. Na mnoha místech navíc hasiči bojují s mohutnými plameny.

Adaptovat chov dobytka na stále častější a intenzivnější vlny veder je pořád náročnější, ukazuje rozsáhlý izraelský výzkum. I pokud se zavedou chlazení chovů, stále to bude mít dopady na nižší množství nadojeného mléka, popsali vědci.

Meteorologové varují před vysokými teplotami na Moravě a ve Slezsku, v neděli tam místy překročí 31 stupňů Celsia. Varování s nízkým stupněm nebezpečí platí v neděli od poledne do 18:00. Zvýšené riziko vzniku požárů hrozí nově i na severozápadě Plzeňského kraje.

Meteorologové varovali také ve čtvrtek před velmi vysokými teplotami. Zatímco ve středu zasáhla vlna veder zejména Čechy, o den později se přesunula hlavně na Moravu. Padaly tak další rekordy. Nejtepleji bylo ve Strážnici, kde naměřili 36,6 stupně Celsia. Přes 36 stupňů vystoupala teplota také na Břeclavsku.

Vlny veder jsou stále delší a intenzivnější. Protože lidský organismus je na takové extrémy citlivý, projevuje se to už i na lékařských statistikách. Dokazují to i data Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) za poslední roky.

Zatímco klima se výrazně změnilo, citlivost člověka na vysoké až extrémní teploty zůstává stejná. Myslet by na to měli třeba architekti – použitím nevhodných materiálů vytvářejí takzvané tepelné ostrovy, které situaci jen zhorší, což ukázalo i měření štábu ČT s expertem v terénu. Rozdílné povrchy totiž různě absorbují světelné záření. Čím víc ho pohltí, tím jsou teplejší. A záleží i na barvě – proto je třeba tmavý asfalt nebo černá košile ve vedrech tou horší variantou, zatímco teplota hustého trávníku zůstává relativně nízká. Podle odborníků je tak důležité nejen sázet víc zeleně, ale také postupně nahrazovat současné materiály takovými, které světlo lépe odrážejí.

Velmi vysoké teploty i nad 34 stupňů Celsia hrozí v tuzemsku i ve čtvrtek, výstraha meteorologů ale platí už jen pro východní polovinu země. V pásu od jižních Čech do Slezska odpoledne a večer přejdou silné bouřky s přívalovými srážkami, kroupami a nárazovým větrem. Varování před zvýšeným rizikem požárů bude ve čtvrtek a v pátek platit v široké oblasti kolem Prahy.

V době, kdy se Evropa i USA potýkají s vlnou veder, řeší Jižní Amerika opačný extrém – na kontinentu se prudce ochladilo a lidé čelí nebývale mrazivému počasí. Na situaci upozornila agentura Reuters.

Netopýři pijící z injekčních stříkaček, malí dravci vypadlí z hnízd... Ve středisku péče o zvířata ve francouzském regionu Gironde bylo kvůli vlně veder nutné se postarat o něco vyšší počet zvířat, než je obvyklé, což podle místních ošetřovatelů dokazuje, jak volně žijící zvířata v horku trpí, napsala agentura AFP.

V Česku panuje horké počasí. V souvislosti s tím platí v řadě oblastí výstraha Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) před nebezpečím požárů. Ty přitom mohou v horkém a suchém počasí vzniknout i na základě drobnosti, jako je třeba nedopalek od cigarety. Na co dalšího si dát pozor a co na základě výstrah mohou stanovit vyhlášky či nařízení územních celků?