Horko

Hasiči dohašují požár pneumatik v Postřekově na Domažlicku, který se rozhořel po poledni a rozšířil se na rodinný dům a další budovy. Požářiště budou hlídat celou noc. Policie bude případ prověřovat kvůli podezření z obecného ohrožení. Při hašení se několik hasičů zranilo, záchranáři tři převezli do nemocnice.

Ve městech panují výrazně věší vedra než v přírodě. Řešení tohoto problému je nejen drahé, ale také komplikované – všechny přístupy, jež se využívají, mají i svá negativa.

Města mají problém se během letních nocí přirozeně ochlazovat, neboť se skládají z umělých povrchů, jako je beton či asfalt, které se ve dne nahřívají. To může být problematické, jelikož vyšší teploty zatěžují lidský organismus, ale také zeleň, upozorňuje klimatolog Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR. Nicméně takzvané městské tepelné ostrovy, tedy zástavby, které zadržují více tepla, mohou být naopak prospěšné v zimě.

Více zeleně dělá život ve městech během veder snesitelnějším, rozsáhlejší výsadba se ale ani tak nedaří prosadit, uvedl v Událostech, komentářích předseda České komory architektů Jan Kasl. Zeleň podle něj vytlačují developerské projekty, doprava, kabely i rozhodnutí památkářů.

Rostoucí teploty po celém světě zabíjí čím dál víc lidí, úřady však o těchto úmrtích nejsou schopny přesně informovat. Jejich údaje často zachycují jen ty nejjasnější případy, upozornila agentura Bloomberg. Ve snaze zaznamenat skutečné počty se podle ní experti přiklání k počítání „nadbytečných“ úmrtí, podobně jako tomu bylo u covidu-19.

Česko ve středu zažilo nejteplejší den roku. Rekordy padly na třetině stanic, v jihomoravské Strážnici naměřili 36,1 stupně Celsia. Odpoledne ale vedra vystřídaly silné bouřky s kroupami. Hasiči měli desítky výjezdů. Problémy byly na železnici, spadlé stromy zastavily mimo jiné provoz na železničním koridoru mezi Prahou a Pardubicemi. Na Trutnovsku byl evakuován dětský tábor a hasiči sledují, zda to nebude nutné i na jihu Čech. V noci by se měly silné bouřky objevit hlavně na východě země, přívalové srážky mohou také zvednout hladiny zejména menších toků.

Středa je velmi horký den, Český hydrometeorologický ústav vydal varování před vysokými teplotami na většinu území, všude pak varuje před bouřkami. Pocitově bude situace ještě nepříjemnější, zejména kvůli dusnu způsobenému vysokou vzdušnou vlhkostí.

Západ Balkánu sužují rekordní vedra. Teploty v regionu stoupají ke čtyřiceti stupňům Celsia. Zdravotníci varují před pobytem na přímém slunci. Vysoké teploty, které trápí hlavně seniory a dlouhodobě nemocné, potrvají nejspíš až do konce července. Na jihu Albánie u hranic s Řeckem zuří už několik dní lesní požáry.

Červen byl dvanáctým měsícem po sobě s globální průměrnou teplotou nejméně 1,5 stupně Celsia nad předindustriálním průměrem z let 1850 až 1900, informovala meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Zároveň šlo o nejteplejší červen, jaký kdy ukázala data ze souboru ERA5, který využívá miliardy měření ze satelitů, lodí, letadel a meteorologických stanic po celém světě.

Po několika chladnějších dnech se má o prodlouženém víkendu začít rychle oteplovat. V sobotu teploty překročí třicet stupňů Celsia, zároveň ale dorazí bouřky, které teploty srazí pod hranici tropického dne, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). V neděli má na většině území pršet a někde očekávají meteorologové i vydatnější srážky.

Česko v neděli zasáhly silné bouřky s krupobitím. Výstraha Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) před silnými bouřkami platila do půlnoci. Na východě země vystoupaly tři řeky ke třetímu stupni povodňové aktivity. Meteorologové varují před povodněmi.

Máme za sebou dvanáct nejteplejších měsíců v historii pozorování. A s velkou pravděpodobností současný červen tuto řadu o další měsíc prodlouží. Z klimatologického pohledu je příčinou rekordně vysokých teplot a zrychlujícího se oteplování z drtivé většiny lidská činnost, především pak spalování fosilních paliv a změna charakteru povrchu planety - hlavně vypalování lesů a pralesů. Mezi veřejností ale stále občas rezonují názory, že pozorované změny klimatu mají jinou příčinu.

Do Česka ve čtvrtek dorazily bouřky. Hasiči odpoledne hlásili přes dvě stě událostí, nejvíce v Praze, Plzeňském a Středočeském kraji. Silná bouře v Praze zkomplikovala provoz tramvají a voda zaplavila podjezdy Těšnov a Bulhar či trať u Čechova mostu. Večer přišly silné bouřky do Olomouckého kraje. Na Přerovsku voda zaplavila ulice a domy v několika obcích.

Saúdské úřady varují před náročnými podmínkami při letošní náboženské pouti do Mekky. Muslimy, kteří se rozhodnou pro dlouhou pěší pouť pod žhnoucím sluncem Arabského poloostrova, čeká nedostatek odpočinku a vody. Většinou kvůli přehřátí organismu na cestě zemřelo již třináct set poutníků. Většina z nich v rozporu s přísnými předpisy neměla zajištěný servis, který zahrnuje například klimatizované stany či lékařská stanoviště.

Teploty v Česku se tento týden dostanou až na 32 stupňů Celsia. Jasno bude ale zřejmě jen v pondělí a v úterý, poté se objeví bouřky, vyplývá z týdenní předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Bouřky budou hrozit až do konce týdne, o víkendu mohou být i silné.

Hasiči na řadě míst Řecka stále bojují s lesními požáry, zatímco někteří lidé se navzdory neustálým varováním chovají nezodpovědně a ke vzniku požárů tak v suchém a horkém počasí přispívají. Agentura DPA informovala mimo jiné o lesním požáru na ostrově Hydra způsobeném ohňostrojem, který dělali turisté na jachtě poblíž pobřeží. V pátek zemřel pětapadesátiletý dobrovolný hasič, který pomáhal bojovat s požáry na severozápadě Peloponéského poloostrova v regionu Elida.

Od víkendu se začne na naše území dostávat velmi teplý vzduch od jihozápadu, který s sebou přinese pro zbytek týdne teploty typické spíše pro prázdninové měsíce. Dlouhodobější horko může mít také negativní dopady na zdraví zejména oslabených lidí.

Meteorologický úřad OSN předvídá, že průměrné teploty ve světě s 80procentní pravděpodobností v alespoň jednom z následujících pěti let dosáhnou nárůstu o více než 1,5 stupně Celsia oproti období před průmyslovou revolucí, a překročí tak limit stanovený v Pařížské dohodě. Omezení nárůstu pod 1,5 stupně má podle shody vědců omezit negativní dopady klimatické změny jako sucha, vln veder i náhlých přívalů deště.

Přizpůsobit města vedrům pomocí adaptačních opatření, jako je vysázení stromů a rostlin, je nutné udělat co nejdříve. Vlny veder, které jsou nejčastěji definovány několika dny s tropickými teplotami za sebou, jsou kvůli klimatické změně stále četnější, upozornili odborníci z různých oborů na pražské debatě pořádané Institutem pro evropskou politiku Europeum.

Lidé po celém světě za posledních dvanáct měsíců zažili v průměru o 26 dní s abnormálně vysokými teplotami více, než by jich bylo, kdyby počasí neoteplovala člověkem poháněná změna klimatu. Odhaduje to nová studie, na kterou upozornil deník The New York Times (NYT). V některých zemích bylo podle autorů od loňského května i více než sto extrémně teplých dní, které by bez klimatické změny nenastaly.

Mexiko se potýká s abnormálně vysokými teplotami, které šplhají až k 50 stupňům Celsia. Vedro nedopadá jen na lidi, ale i na tamní zvířata. Na jihovýchodě země kvůli němu v posledních týdnech zemřelo skoro sto vřešťanů. Opice kvůli horku doslova padají ze stromů.

V roce 2023 se dopady změny klimatu podle nové zprávy projevovaly v celé Evropě. Miliony lidí byly postiženy extrémními výkyvy počasí, říká souhrnná zpráva Copernicus Climate Change Service (C3S) a Světové meteorologické organizace (WMO).

Na přelomu března a dubna zasáhla oblast Sahelu a západní Afriky vlna extrémního vedra, kdy maximální teploty dosáhly 48,5 stupňů Celsia. Extrémní horko bylo hlášené v celém Sahelu, včetně Senegalu, Guineje, Mali, Burkina Fasa, Nigeru, Nigérie a Čadu. V mnoha z těchto zemí došlo během veder k výpadkům elektřiny, což přežití extrémních teplot ještě ztížilo. Podle nové studie by k ní nemohlo dojít, kdyby neprobíhala lidmi způsobená klimatická změna.

Pokud teploty do konce roku neklesnou, může se změna klimatu posunout do neprobádaného území, řekl serveru BBC News přední vědec Gavin Schmidt, který vede Goddardův institut pro kosmický výzkum při americké vesmírné agentuře NASA. Jeho varování přichází poté, co se ukázalo, že letošní březen byl dosud nejteplejší v historii měření, čímž se série měsíčních teplotních rekordů prodloužila na desátý v řadě.