Horko

Stačily necelé tři roky a populace rozšířeného ptačího druhu alkounů úzkozobých se radikálně zmenšila. Ekologové rekonstruovali, co se na tichomořském pobřeží Ameriky stalo.

Podmínky pro pěstování řady plodin v Česku se s postupujícími dopady klimatické změny budou zhoršovat, avšak jinde ve světě to bude ještě rychlejší. Proto může být v tuzemsku nadále výhodné pěstovat například pšenici i při větším riziku sucha, protože někde už ji nevypěstují vůbec, nebo s horšími výsledky. Čeští zemědělci tak mohou na globálním trhu stále uspět, míní bioklimatolog Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR.

Loňský rok byl nejteplejším v historii pozorování a téměř s jistotou ho ten letošní ještě překoná. Po skončení teplé fáze jevu El Niño v polovině loňského roku by přitom mělo spíše dojít k určitému poklesu teploty, a ne k pokračování rekordně teplé epizody. Jak je to možné, ptají se klimatologové.

Tři přední klimatologové zkombinovali poznatky z deseti globálních klimatických modelů a s pomocí umělé inteligence (AI) vyhodnotili jejich předpovědi. Dospěli k závěru, že místně budou hranice klimatické změny dosaženy výrazně dříve, než se odhadovalo doposud.

Až doposud se předpokládalo, že globální oteplování přinese více úmrtí seniorů. Podle nového výzkumu, který zkoumal reálná data, nikoliv modely, ale hůř dopadá na mladé.

Dvě místa, která jsou spojena se svatým Mikulášem, procházejí dramatickými klimatickými změnami. Oběma to působí značné problémy.

Různá místa na Zemi zasahují v posledních dvou desetiletích vlny veder, které přinášejí teploty až o desítky stupňů vyšší, než je běžné. Tento fenomén je zatím nedostatečně popsaný, v nové studii přišli s možným vysvětlením vědci z USA.

Na konferenci OSN o změně klimatu COP 29 do Ázerbájdžánu přijela i afghánská delegace, poprvé od návratu islamistického hnutí Taliban k moci. Kábul usiluje o zapojení do mezinárodních klimatických diskusí, protože Afghánistán je šestou nejzranitelnější zemí vůči změně klimatu. Africké státy se podle francouzského deníku Le Monde na konferenci spojily a chtějí usilovat o získání finančních prostředků, aby se klimatické změně mohly lépe přizpůsobit.

Změna klimatu dopadá stále významněji nejen na lidi, ale i na jejich čtyřnohé mazlíčky. V některých případech jde o rizika podobná, ale někdy i poměrně odlišná. Dopad jednotlivých jevů se přitom napříč různými plemeny může i výrazněji lišit.

Letošní rok bude prakticky jistě nejteplejším rokem v historii měření a prvním rokem s teplotou o více než 1,5 stupně Celsia vyšší než v předindustriálním období. Informovala o tom ve čtvrtek meteorologická služba Evropské unie Copernicus, která zároveň ve svém pravidelném měsíčním bulletinu uvedla, že letošní říjen byl druhý nejteplejší v historii, hned za tím loňským.

Změna klimatu zhoršila dopad katastrof způsobených počasím a platí to u všech deseti nejvíce smrtelných událostí za posledních dvacet let, konstatuje studie organizace World Weather Attribution (WWA). Vědci u všech našli posilující vliv lidmi způsobené změny klimatu. Celkem si tyto katastrofy vyžádaly přes 570 tisíc lidských životů.

Společná studie australské Organizace vědeckého a průmyslového výzkumu Commonwealthu (CSIRO) a čínské Akademie věd zjistila, že množství oblastí s výrazně teplejší vodou v hlubinách oceánů může být značně podhodnocené. Poukazuje to na dosud z velké části přehlížený aspekt oteplování moří, napsala agentura Reuters.

Emise skleníkového plynu metanu rostou a v poslední době dost prudce. Když vědci v novém výzkumu analyzovali zdroje metanu, zjistili, že jejich hlavním zdrojem nečekaně nejsou fosilní paliva, ale mikrobi. Výsledky si podle nich zaslouží další analýzu.

Studenti medicíny se mají na univerzitách učit o tom, jak klimatické změny ovlivňují naše zdraví. Jde o projekt pětadvaceti evropských fakult, které chtějí, aby se v nových učebních plánech objevilo více informací o nemocích typu malárie nebo o tom, jaké dopady na lidské zdraví mají vysoké teploty, informoval list The Guardian.

Solární energie je jedním z hlavních zdrojů, který by měl nahradit zdroje fosilní. Zatím se ale příliš neví, jaký by byl dopad takové změny, kdyby k ní došlo opravdu masivně. Podle nových modelů může plošné pokrytí střech budov běžnými fotovoltaickými panely zvýšit teploty v horkých dnech, ale naopak je snížit v noci.

Po řadě tropických dnů čeká Česko deštivý týden. Od poloviny týdne se výrazně ochladí. Největší ochlazení dorazí ve čtvrtek, kdy teploty mohou klesnout přes den až k devíti stupňům Celsia a v noci mohou spadnout na šest stupňů. Pršet může i vydatně, a to včetně víkendu, informoval Český hydrometeorologický ústav v týdenní předpovědi počasí. Podle měsíční prognózy by se mohlo výrazněji oteplit zřejmě až koncem září.

Rekordní teploty naměřili v neděli na většině tuzemských stanic měřících přes třicet let. Tu vůbec nejvyšší, 32,9 stupně, zaznamenali podle Českého hydrometeorologického ústavu v Tuhani na Mělnicku. Nadprůměrně horké období ale nedělí v Česku končí. Počasí se prudce změní a teploty spadnou o deset až patnáct stupňů. Na Sněžce může podle meteorologů i sněžit.

Vedra z předchozích dnů se zmírní, tropické teploty ale v Česku vydrží nejméně do konce víkendu. Srážek bude jen málo. Přibude jich v pondělí, kdy by také teplotní maxima měla spadnout pod třicet stupňů Celsia. Vyplývá to z předpovědi počasí na webu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

Řada velmi teplých dnů v Česku pokračuje i po skončení prázdnin. Teplotní rekordy ve středu padly téměř na všech meteorologických stanicích v Česku měřících přes třicet let. Nejtepleji bylo v Doksanech na Litoměřicku, a to 35,4 stupně Celsia. Meteorologové navíc předpokládají, že vlna veder ještě nekončí. Změnu přinese až příští týden.

Meteorologové vydali pro celé Česko výstrahu na vznik požárů, platí do odvolání. V Česku v pátek znovu padaly teplotní rekordy. Nové maximum pro 30. srpen zaznamenalo 33 ze 169 stanic fungujících alespoň třicet let. Nejtepleji bylo v Doksanech na Litoměřicku, kde naměřili 35,8 stupně Celsia, řekl Štefan Handžák z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Na jižní Moravě vedra vydrží i v dalších dnech. Po mírném víkendovém ochlazení ve zbytku republiky se na začátku nového školního roku vrátí tropické počasí.

Jasné nebo polojasné počasí s tropickými teplotami zůstane v Česku do poloviny příštího týdne, místy se mohou objevit i silné bouřky. Teploty nad třicet stupňů Celsia ukončí zřejmě až studená fronta ve druhé polovině příštího týdne. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Ten také vydal výstrahu před silnými bouřkami s přívalovými dešti, zasáhnout by v průběhu čtvrtečního odpoledne a večera měly východní polovinu Čech a západní část Moravy.

Ochlazení během letních dnů ve velkých městech zajišťuje jen zhruba polovina vozů hromadné dopravy. V Praze je klimatizovaná každá šestá tramvaj, častěji cestující narazí na vychlazený autobus, takový je každý druhý. V Brně mají klimatizovanou zhruba polovinu vozového parku. I tam se cestující nejvíc ochladí v autobusech. Regulaci teploty mají tři čtvrtiny z nich. Když jsou otevřená okna nebo dveře, není klimatizace tak účinná. Příjemnější vzduch je tak na trasách, kde je většina zastávek na znamení.

Měření ukázala, že vlaky RegioFox překračují povolené limity hluku o pět až deset decibelů. Problém nastává zejména v horkých dnech. Výrobce už dříve chybu uznal a slíbil nápravu, nyní tvrdí, že vlaky hlukové limity splňují. Posoudit to nově mohou například cestující v Královéhradeckém kraji, kde RegioFoxy nově jezdí na trati Trutnov–Náchod.

Jih Moravy ve středu zasáhnou vedra s teplotami až 33 stupňů Celsia. Ve čtvrtek se pak objeví v Čechách silné bouřky s přívalovými dešti. Vyplývá to z výstrahy, kterou zveřejnil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Bouřky mohou rozvodnit hlavně malé toky a vyskytnou se možná také blesky a menší kroupy.