Horko

Pokud by se naplnil scénář o globálním oteplení o dva stupně Celsia do konce století, roční počet úmrtí lidí spojených s extrémními vedry by do roku 2050 stoupl o 370 procent. Kvůli horku a jeho přímým důsledkům by tak umíralo téměř pětkrát více lidí než teď, uvádí vědci v rozsáhlé studii zveřejněné v odborném časopise The Lancet.

Ve Velké Británii vrcholí nezvyklá vlna zářijových veder. V Londýně sedm dní po sobě naměřili přes třicet stupňů Celsia, což je historický rekord pro tento měsíc. Tak vysoké teploty jsou v zemi značně neobvyklé i v červenci nebo v srpnu.

Přímé sluneční záření, dehydratace, úpal. Fyzické dopady vlny veder na lidské tělo jsou dobře známé. O vlivu vysokých teplot na duševní zdraví se ale mluví o poznání méně. Vědci varují, že i tato rizika by lidé měli brát vážně.

Rozsáhlý lesní požár na španělském ostrově Tenerife stále není pod kontrolou, ačkoli se podle hasičů v noci mírně zlepšilo počasí. Místní úřady uvedly, že kvůli ohni evakuovaly přes 12 tisíc lidí. Výrazně tak revidovaly svůj dřívější odhad, podle kterého se evakuovalo zhruba 26 tisíc obyvatel, napsala agentura Reuters.

V Antarktidě budou extrémní klimatické jevy jako oceánské vlny veder a zrychlující se úbytek ledu téměř jistě stále častější. Komunity žijící u pobřeží tak budou nuceny stále více čelit povodním a bouřkám, které budou navíc stále silnější. Vyplývá to ze studie britských vědců.

Evropu i Spojené státy dál sužuje extrémní počasí – teploty přes čtyřicet stupňů Celsia, lesní požáry i silné bouře. Meteorologové přitom varují, že vedra na řadě míst mohou přetrvávat až do srpna.

Hasičská letadla a pozemní posádky z dalších zemí Evropské unie ve čtvrtek zamířily do Řecka, aby pomohly při boji s požáry. Plameny v blízkosti Atén zesílily v důsledku vlny veder, jež sužují většinu jižní Evropy s teplotami přesahujícími 40 stupňů Celsia. Požáry v řeckém regionu Attika zasáhly od pondělka území o ploše téměř tři a půl tisíce hektarů, podle vyjádření řeckých hasičů se je už ale podařilo dostat pod kontrolu, uvedla agentura DPA.

Po mírném ochlazení budou teploty v příštích dnech stoupat. Zatímco ve čtvrtek se budou většinou pohybovat kolem 25 stupňů Celsia, v neděli znovu překonají tropickou třicítku a v pondělí vyšplhají až na 34 stupňů. Poté se zase ochladí. Nejvíc přeháněk a bouřek v nadcházejících dnech přinese pátek, v sobotu bude pršet méně a v neděli jen sporadicky. Vyplývá to z aktuální týdenní předpovědi počasí Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

Bouře se silným větrem a vydatnými srážkami si ve středu v Chorvatsku a ve Slovinsku vyžádaly životy nejméně čtyř lidí. Velmi silná bouřka zasáhla chorvatské hlavní město Záhřeb, ve kterém zahynuli dva lidé. Bouře vyvracela stromy a způsobila přerušení dodávek proudu také v Bosně a Hercegovině. Varování před špatným počasím vydaly úřady rovněž v Srbsku. Teploty v Evropě stále atakují rekordy kontinentu.

Jižní Evropa dál bojuje s mimořádným horkem. Na italské Sardinii očekávají až 48 stupňů Celsia. Varování před extrémně vysokými teplotami bude platit na řadě míst ještě dalších deset dní. Čtyřicítku překročily teploty i ve Španělsku. Na kanárském ostrově La Palma se hasičům podařilo dostat plameny pod kontrolu, požáry ale sužují Řecko, kde nabral na intenzitě požár zuřící severně od Atén. Oheň se šíří také ve švýcarských Alpách.

Vedro podle záchranářů zvyšuje riziko pracovních úrazů. Zaměstnanci mohou být v horkém počasí unavení a méně pozorní. Ty nejzávažnější, smrtelné, úrazy se podle údajů inspekce práce nejčastěji stávají řidičům, obsluze strojů nebo řemeslníkům a pracovníkům ve výškách.

Změny klimatu způsobují častější, intenzivnější a delší vlny veder. Zatímco dříve se extrémně silná vedra opakovala zhruba jednou za půlstoletí, v současnosti mohou nastat v průměru každých pět let. Z deseti největších vln veder na evropském kontinentě od roku 1950 jich sedm připadá na posledních dvacet let, ukázal český výzkum.

Nebývalá vedra dál sužují zejména jih Evropy a zlepšení se podle meteorologů v nejbližších dnech nečeká. Horko se naopak rozšíří i na Balkán. V šestnácti italských městech včetně několika turistických destinací v sobotu platila výstraha před extrémními teplotami a na Sardinii s napětím očekávají, zda padne evropský teplotní rekord 48,8 stupně Celsia. Atény zavřely kvůli vedru hojně turisty navštěvovanou Akropoli a Turecko po desítkách počítá lidi hospitalizované s úpalem. Výzvy k opatrnosti už vydaly úřady mimo jiné v Polsku. S extrémními teplotami se potýkají také ve Spojených státech nebo v Číně.

Víkend a začátek příštího týdne přinese extrémní teploty, vlna veder zasáhne velkou část Evropy. Výskyt vysokých teplot několik dnů po sobě je dle klimatologa Miroslava Trnky jedním z nejpředpokládanějších dopadů změny klimatu. Podle něj jsou horké vlny „zabijákem“, co se smrtnosti týče, jsou horší než záplavy a sesuvy půdy. „Přehřátí organismu, úpal či úžeh bezprostředně ohrožují život nejen u starších lidí, malých dětí, ale i dospělých,“ upozornil v Interview ČT24.

Meteorologové předpovídají na víkend zatím nejvyšší teploty letošního roku. V Čechách mohou kvůli vlně teplého vzduchu z Afriky vyšplhat až na 37 stupňů. Podívejte se, kde v kolik hodin mají panovat nejvyšší teploty.

Víkend a začátek příštího týdne přinesou extrémní teploty nejen v Česku, ale také ve Středomoří, USA a Asii.

Víkend v Česku má být převážně slunečný a velmi teplý. V sobotu se mohou teploty zejména v Čechách dostat až na 37 stupňů Celsia. V neděli se pak budou maxima pohybovat zřejmě kolem 35 stupňů. V závěru víkendu se ale mohou od západu místy objevit přeháňky nebo bouřky. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Meteorologové rovněž varují, že během čtvrtka se na Moravě a ve Slezsku místy vyskytnou bouřky, které mohou být silné, doprovázené přívalovým deštěm a ojediněle i kroupami.

Jedním z největších zdravotních rizik při vlnách veder je nedostatek kvalitního spánku. Ale jak se vyspat, když je venku vedro i v noci?

V loňském roce zemřelo v souvislosti s vlnami veder podle odhadů vědců zhruba dvaašedesát tisíc obyvatel Evropy. Ukazuje to nová studie zveřejněná v časopise Nature Medicine. Údaje ukazují, že dopad vln veder na vývoj úmrtí se v různých zemích velmi liší, navzdory podobným podmínkám, informují zahraniční tiskové agentury.

Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) v pondělních Událostech, komentářích k tématu změn klimatu a vln veder v Česku mimo jiné řekl, že chce změnit legislativu tak, aby například stromořadí měla stejnou úroveň ochrany jako vodovody či plynovody. Urbanista Peter Bednár upozornil, že ve městech jsou problémové především jejich okrajové části, kde často chybí stín a interiéry jsou navíc navrženy tak, aby se do nich dostalo co nejvíce slunečního světla.

I v pondělí padly v částech Česka teplotní rekordy, stalo se tak třetí den v řadě. Nejtepleji bylo v Plzni-Bolevci – 36,5 stupně Celsia. Meteorologové rovněž prodloužili výstrahu před vysokými teplotami do úterý, na východě země pak až do středy. Zároveň varovali před tím, že v pondělí odpoledne a večer hrozí v Česku silné bouřky. Mají být ale spíše lokální, proto nadále zůstává v platnosti i výstraha před rizikem vzniku požárů. Česko zažilo z neděle na pondělí tropickou noc, kdy teploty v některých místech neklesly pod dvacet stupňů. I to znamenalo na několika místech rekord.

V těchto dnech se Česko potýká s vlnou veder. Teploty mohou přesahovat i 35 stupňů, což představuje hrozbu pro mnoho zranitelných skupin. A zapomínat by lidé neměli ani na svá zvířata. Jak výrazná horka zvládnout, poradí deset tipů.

Na řadě stanic v neděli padly teplotní rekordy, osm jich zaznamenalo hodnoty 35 stupňů a více. Vůbec nejtepleji bylo na Litoměřicku. Meteorologové už dříve během dne vyhlásili výstrahu před vysokými teplotami také na pondělí. Ve většině Česka bude odpoledne přes 31 stupňů Celsia, na jižní Moravě ale může být až 36 stupňů, varování je tam proto s vysokým stupněm nebezpečí, informoval Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Výstraha před vedrem platí v Česku od soboty. Vysoké teploty čekají meteorologové i v úterý a ve středu, výstrahy budou postupně upřesňovat.

Výstraha před rizikem vzniku požárů bude od sobotního poledne platit do odvolání také pro východní polovinu Česka. Pro západní část území ji meteorologové vyhlásili už dřív, původně byla platná od pátečního poledne do pondělního večera. Varování rozšířil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Některé kraje už zakázaly kouření a rozdělávání ohňů na rizikových místech, jako jsou lesy, parky a okolí skladů sena a slámy.