Evropské země zaznamenaly na konci června, kdy vrcholila vlna veder, přes 10 tisíc úmrtí navíc oproti obvykle očekávanému počtu, vyplývá z údajů zveřejněných organizací EuroMOMO, což je síť podporovaná Evropským centrem pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) a Světovou zdravotnickou organizací (WHO). V drtivé většině, u více než devíti tisíc úmrtí, se to týkalo lidí starších než 65 let.
„Mít v tomto ročním období takový nadbytek je neobvyklé. Je to opravdu vysoké číslo,“ řekl agentuře Reuters hlavní lékař dánského Statens Serum Institutu Lasse Vestergaard. „Je těžké vysvětlit tuto vysokou úmrtnost něčím jiným než extrémním horkem,“ dodal Vestergaard.
Extrémní horko může způsobit úpal, tedy selhání termoregulace organismu, ale také zhoršuje existující kardiovaskulární a respirační onemocnění, přičemž starší lidé patří k nejzranitelnějším. Data ale ukazují, že nadměrná úmrtí se nevyhýbají ani mladým lidem ve věku do čtrnácti let:
Data shromážděná v EuroMOMO z národních statistik z více než dvacítky evropských zemí a Izraele zahrnovala nadměrné počty úmrtí ze všech příčin, nejen těch souvisejících s horkem, v týdnu od 22. do 28. června, kdy vlna veder vrcholila ve Francii, Španělsku, Británii a dalších zemích. Údaje zatím nejsou kompletní, různé evropské země totiž mají různé metriky pro zveřejňování údajů o úmrtí. Například Česká republika v tomto souboru zatím není, protože tato data vydává čtvrtletně – na dotaz ČT24 uvedl Státní zdravotní ústav, že vyjdou v druhém srpnovém týdnu.
Bylo to opravdu horko?
Vědci uvedli, že neexistují žádné další známé významné faktory, jako byla v minulosti například ohniska covidu-19. Experti tvrdí, že vlna veder koncem června by byla prakticky nemožná bez klimatických změn způsobených člověkem.
Na datech je také vidět, že letní měsíce obecně přinášejí mnohem nižší úmrtnost než ty zimní. V zimě totiž existuje mnohem víc rizikových faktorů: od chladného počasí, jež přináší větší pravděpodobnost srdečních potíží, přes snadnější šíření nakažlivých nemocí až po nedostatek slunečního světla, jenž je spojený s depresemi.
Obecně platí, že zima zabíjí v Evropě výrazně více lidí než horko, ale úplně jiné je to s trendy. Ty totiž ukazují, že chlad bude v dalších letech zabíjet stále méně – protože ho bude kvůli oteplování méně, zatímco smrtí spojených s vedry bude přibývat. Nedávno to zkoumala rozsáhlá studie, která tvrdí, že ve scénáři, kdy dojde jen k mírnému nárůstu emisí oproti současnosti, přičemž nedojde k dodatečné adaptaci na horko, by se zvýšil počet úmrtí v důsledku horka celkem o 5,8 milionu, ale současně by ubylo 3,5 milionu úmrtí na chlad.
Evropa by se podle klimatologů měla začít více přizpůsobovat světu, který se klimaticky rychle mění. Tou zásadní adaptací, která může snížit zdravotní rizika veder, jsou klimatizace. Kromě nich zejména ve větších městech podle vědců fungují i ochlazovací centra, kde si mohou přehřátí lidé snížit teplotu. A na úrovni ulic, čtvrtí i celých měst má zase pozitivní vliv zeleň.
