Podle nové studie extrémní teploty připraví o život v Evropě do konce století až 2,3 milionu lidí. Vědci navrhují adaptační i mitigační strategie – tedy jednak lepší přizpůsobení se horku, ale také snížení emisí.
Chlad aktuálně zabíjí v Evropě výrazně víc lidí než horko. Ale podle nové studie z London School of Hygiene and Tropical Medicine se počet úmrtí v důsledku chladu pomalu snižuje, zatímco počet úmrtí v důsledku horka rychle roste.
Vědci modelovali, jak se bude měnit počet úmrtí na chlad a na horko v budoucnosti, a to podle toho, jak se mohou vyvíjet scénáře lidmi způsobené klimatické změny.
Pokud by se nepodařilo emise skleníkových plynů snížit nebo by bylo snížení jen malé, pak by podle této studie zejména v Itálii, jižním Španělsku a Řecku mělo dojít k masivnímu nárůstu počtu úmrtí na extrémní teploty, konkrétně na horko. Naopak ve velké části Skandinávie a ve Velké Británii bude úmrtí v důsledku extrémních teplot méně, a to především díky tomu, že tam ubude mrazů. V obou případech mohou výrazně pomoci adaptační opatření, která ale mohou být velmi drahá a nejsou možná pro všechny – jde zejména o instalaci klimatizací.
Ale i v nejoptimističtějších scénářích, které operují s výrazným snížením emisí oxidu uhličitého z uhlí, ropy a zemního plynu a masivním zvýšením adaptačních opatření, dojde spolu s oteplováním světa k čistému nárůstu úmrtí souvisejících s teplotou, upozornil hlavní autor studie Pierre Masselot, environmentální epidemiolog a statistik.
Středomoří v problémech
„Středomoří je takzvaným klimatickým hotspotem,“ řekl Masselot. „Je to oblast, která se otepluje mnohem rychleji než zbytek světa. A Malta se nachází přímo v jeho středu,“ dodal. Právě tento ostrov je podle něj typickým příkladem země, kde budou změny dost významné – studie totiž předpokládá, že na Maltě se do konce století zvýší počet úmrtí souvisejících s teplotou o 269 osob na každých sto tisíc obyvatel. Naproti tomu v Irsku se mírně sníží, a to o patnáct na sto tisíc obyvatel.
Obecně platí, že západní Evropa, která je bohatší, na tom bude lépe než východní část kontinentu, sdělil Masselot. V posledních několika letech zabilo v Evropě několik vln veder tisíce lidí; ta nejhorší udeřila před 22 lety, kdy připravila o život najednou asi 70 tisíc osob.
Ve velkých městech s vysokým počtem obyvatel v blízkosti Středozemního moře bude úmrtí ve všech scénářích přibývat až do konce století. Studie uvádí, že v nejhorším případě, který vědci modelovali, by v Barceloně mohlo být téměř čtvrt milionu úmrtí navíc v důsledku veder, v Římě a Neapoli by se počet nadměrných úmrtí blížil 150 tisícům.
Ve scénáři, kdy dojde jen k mírnému nárůstu emisí oproti současnosti, přičemž nedojde k dodatečné adaptaci na horko, by se zvýšil počet úmrtí v důsledku horka celkem o 5,8 milionu, ale současně by ubylo 3,5 milionu úmrtí na chlad. Tým vytvořil a dal veřejnosti k dispozici interaktivní webové stránky, kde je možné se podívat na jednotlivé regiony i státy. Nechybí ani Česko.
„Velmi dobře to odpovídá tomu, co jsme očekávali,“ komentovala výsledky zkoumání kanadská lékařka a současně místopředsedkyně Globální aliance pro klima a zdraví Courtney Howardová. „Když se zamyslíte nad letními denními teplotami v místech, jako je Řím, tak začínají stoupat ke čtyřicítce. To je i pro zdravé mladé lidi nebezpečné, zejména pokud nemají klimatizaci, a pro starší lidi je to dokonce velmi nebezpečné,“ doplňuje Howardová.
Adaptace
Evropa má sice bohatou společnost, ale současně i starší bytový fond v porovnání s jinými kontinenty. Doposud se také podle expertů nezačala dostatečně přizpůsobovat světu, který se klimaticky mění. Tou zásadní adaptací, která může podle autorů snížit zdravotní rizika veder, jsou už zmíněné klimatizace.
Kromě nich zejména ve větších městech podle vědců fungují i ochlazovací centra, kde si mohou přehřátí lidé snížit teplotu. A na úrovni ulic, čtvrtí i celých měst má zase pozitivní vliv zeleň.
