Emise

Znečištění ovzduší má stále větší dopady na lidské zdraví a stalo se po vysokém krevním tlaku druhým nejčastějším faktorem, který přispívá k úmrtím. Uvádí to zpráva, kterou zveřejnil americký výzkumný ústav Health Effects Institute (HEI). Mimo jiné z ní vyplývá, že kvůli špatnému vzduchu denně ve světě umírá skoro dva tisíce dětí mladších pěti let.

Ruská invaze na území Ukrajiny ničí majetek, zabíjí lidi i zvířata, poškozuje přírodu – a podle nové zprávy evropských expertů také zhoršuje oteplování planety.

V Evropském parlamentu (EP) má za sebou už deset let a před sebou dalších pět. Po opětovném zvolení Luděk Niedermayer (TOP 09) v Interview ČT24 uvedl, že volby do EP podle něj opanovala témata, která s europarlamentem úplně nesouvisí. Anebo nejsou těmi, která budou hýbat evropskou politikou. Na mysli měl témata spalovacích motorů a elektromobilů. V pořadu mimo jiné uvedl, že pouze v Česku vznikla před eurovolbami strana, jejímž jediným programem byla záchrana spalovacích motorů.

Meteorologický úřad OSN předvídá, že průměrné teploty ve světě s 80procentní pravděpodobností v alespoň jednom z následujících pěti let dosáhnou nárůstu o více než 1,5 stupně Celsia oproti období před průmyslovou revolucí, a překročí tak limit stanovený v Pařížské dohodě. Omezení nárůstu pod 1,5 stupně má podle shody vědců omezit negativní dopady klimatické změny jako sucha, vln veder i náhlých přívalů deště.

Do evropských voleb zbývá týden. Ve třetí tematické debatě České televize o evropské budoucnosti a vizi diskutovali Ivan David (SPD a Trikolora), Klára Dostálová (ANO), Marcel Kolaja (Piráti), Kateřina Konečná (Stačilo!), Danuše Nerudová (Starostové a osobnosti pro Evropu), Filip Turek (Přísaha a Motoristé), Alexandr Vondra (SPOLU) a Lubomír Zaorálek (SOCDEM). Debatu o Green Dealu, migraci i nových technologiích moderoval Martin Řezníček.

Vzduch, který se ve velkoměstech dostává ven z kancelářských budov, může do okolí uvolňovat spoustu znečištění. Jak moc, to popsali vědci z americké Purdue University.

Zranitelní zákazníci budou do budoucna lépe chráněni před náhlým odpojením dodávek elektřiny. Týkat se to bude lidí, kteří jsou ze zdravotních důvodů závislí na stálém přívodu elektrické energie. Příslušné nařízení schválila vláda, řekl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Ministři rovněž podpořili novelu zavádějící nepřetržitý monitoring emisí škodlivých látek.

Od 1. září, kdy začíná platit zákaz používání kotlů první a druhé emisní třídy, se sníží takzvané kotlíkové dotace až o desítky tisíc korun. Přesunou se pod program Nová zelená úsporám Light. Pokud si domácnosti požádají o dotaci do konce srpna, i když nestihnou kotel vyměnit včas, budou k tomu úředníci přihlížet při kontrolách. Nově bude možné od září žádat o podporu na výměnu kotlů bez ohledu na emisní třídu. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) to oznámilo v pondělí na tiskové konferenci. Odhaduje, že je ještě nutné vyměnit až 150 tisíc starých kotlů, přesná data podle resortu nejsou.

Mezinárodní vědecký tým přišel s nečekaným vysvětlením vln veder, které v posledním desetiletí zasáhly severní oblasti Tichého oceánu. Nový počítačový model totiž ukázal, že za horko asi může velké snížení emisí aerosolů z továren v Číně. Klimatologové to popsali v odborném žurnálu Proceedings of the National Academy of Sciences.

V Česku je stále až 250 tisíc kotlů nejnižší emisní třídy, jejichž provoz bude od letošního září zakázaný. Už nyní je přitom zřejmé, že značnou část z nich provozovatelé nestihnou vyměnit. Pokuty za vytápění neekologickým kotlem mohou dosahovat až padesáti tisíc korun, a to opakovaně, upozornila Asociace podniků topenářské techniky. Firmy připomněly, že do konce srpna budou moci domácnosti požádat o dotaci na ekologické systémy vytápění.

Společnost ČEZ postaví v Dětmarovicích na Karvinsku nízkoemisní teplárnu za dvě miliardy korun. Jejími hlavními zdroji budou biomasová kotelna o výkonu osm megawattů a dvě kogenerační jednotky o celkovém výkonu 20 megawattů. Hotova má být v roce 2026, řekli zástupci skupiny. Do roku 2040 chce ČEZ v Moravskoslezském kraji investovat desítky miliard korun, hodlá rozvíjet i malé modulární reaktory, obnovitelné zdroje a baterie.

Novela zákona o zbraních získala podporu kabinetu. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) potvrdil, že ustanovení by měla platit od 1. ledna 2026. Prodejci by však mohli mít už od července povinnost hlásit podezřelé nákupy zbraní. Ministerstvo vnitra navrhuje nyní platný zákon novelizovat. Vláda pak napotřetí schválila novelu zákona, která upravuje systém emisních povolenek. Peníze utržené z jejich prodeje půjdou výhradně na ekologické projekty.

Zastávky autobusů pražské MHD by mohly být od letošního léta všechny na znamení. Cílem je zkrácení intervalů či plynulost dopravy, ale také omezení hluku a škodlivin z výfuků. Změna by navíc přinesla úsporu peněz i pohonných hmot. Návrh připravuje organizace ROPID, která pražskou MHD plánuje. Novinku už ve čtvrtek schválili radní Středočeského kraje, ti pražští o ní budou rozhodovat v příštím týdnu. Pokud návrh projde, začne platit 29. června.

Jonathan Pershing je jedním z nejvýznamnějších světových expertů na řešení změn klimatu. Zásadně se například podílel na vytvoření Pařížské dohody o klimatu z roku 2015 a následně byl jako hlavní mezinárodní poradce Bílého domu a ministra zahraničí pro klima pověřen dohledem nad jejím brzkým prováděním. Česká televize se ho ptala na souvislost zemědělství a klimatických změn.

Policisté se po zimní přestávce vrátí k měření emisí přímo na silnicích. Praxe ukazuje, že ani platná technická prohlídka nebývá zárukou, že je v automobilu všechno v pořádku. V loňském roce nevyhovělo sedmdesát procent testovaných vozidel. Ta pak musela znovu na technickou kontrolu. Policie může navíc kontrolovat přímo i stanice technické kontroly (STK), kde rovněž dochází k problémům.

Studenti si v pátek v Praze připomněli první akci svého hnutí Fridays for Future, která se konala v Česku právě před pěti lety. Ochrana životního prostředí se podle nich za tu dobu posunula, ale pořád není politickou prioritou.

Členové Evropského parlamentu (EP) ve středu schválili novou emisní normu Euro 7. Emisní limity pro osobní i nákladní auta už nejsou tak přísné jako v původním návrhu. Rovněž se podařilo dojednat delší časový rámec zavedení normy. I české automobilky tedy budou mít více času připravit se na nová pravidla. Nařízení zcela nově zavádí opatření zaměřená na snížení emisí z pneumatik a brzd a na zvýšení životnosti baterií.

Emisní norma Euro 7 je definitivně schválena. Jsou to evropská pravidla, která se týkají emisí osobních vozů, pro nákladní auta a autobusy platí jiné normy, a jak název napovídá, je to sedmá (ve skutečnosti spíše osmá) verze – sedmé (či osmé) zpřísnění. Počátky přípravy pravidel pro emise, se nesly prakticky v celospolečenské shodě, že je potřeba s tím, co čoudí z výfuků, něco udělat. Postupně ale vyvolávaly nové verze čím dál větší odpor a u „sedmičky“ nakonec prošla podstatně mírnější varianta oproti tomu, s čím původně přišla Evropská komise.

Evropský parlament v úterý přijal plán na zvýšení energetické účinnosti budov. Vyžaduje, aby nové budovy měly od roku 2030 nulové emise, veřejné budovy už od roku 2028. Od roku 2040 by se podle tohoto plánu měly úplně přestat používat kotle na fosilní paliva, přičemž už od roku 2025 bude zakázáno na tyto kotle poskytovat dotace. V případě hybridních systémů vytápění, které kombinují kotel například s tepelným čerpadlem, budou finanční pobídky možné i nadále, uvádí tisková zpráva EP.

Pražský dopravní podnik (DPP) zahájil provoz velkokapacitních trolejbusů Škoda Solaris 24 z Nádraží Veleslavín na Letiště Václava Havla. Trolejbusy číslo 59 nahradily autobusovou linku 119. Vozy budou část trasy jezdit připojeny k trolejím a část na baterie. Do tříčlánkového vozu se vejde až 180 cestujících, což je asi o třicet procent více než do původních kloubových autobusů, sdělili představitelé města, DPP a výrobce. Náklady na vybudování infrastruktury byly asi 354,5 milionu korun, nákup vozů vyšel na 623,2 milionu.

Celosvětové emise oxidu uhličitého související s energetikou loni stouply na nový rekord. Částečně k tomu přispělo zvýšené využívání fosilních paliv v zemích, kde sucho omezilo výrobu elektřiny ve vodních elektrárnách.

Transformace hospodářství Evropské unie, velký klimatický plán s výhledem na rok 2050, ale také hlavní priorita předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové. Tato označení charakterizují Zelenou dohodu pro Evropu (Green Deal), která se utvářela řadu let. Nařízení EU jsou koncipována na cílový rok 2050, ale dvacet let před touto metou je druhý styčný bod, kdy se bude revidovat, zda se daří nastolený plán dodržovat. Green Deal našel v Evropě horlivé zastánce i kritiky.

Do provozu ostravské huti Liberty se vrátilo několik zaměstnanců. Firma se rozhodla zprovoznit linky vyrábějící svodidla. Vstupní materiál má zatím ze svých zásob, může ho ale i nakupovat od externích dodavatelů. Není tak závislá na prvovýrobě – tedy vysoké peci a koksárenských bateriích. Ty jsou totiž stále drženy v teplém útlumu. Všichni zaměstnanci dostali také výplaty za leden, Liberty na ně vynaložila tři sta milionů korun. Do Česka mezitím přijel majitel Liberty Sanjeev Gupta, aby jednal se společností Tameh Czech o obnovení dodávek elektřiny do ocelárny, píší Seznam Zprávy.

Evropská komise představila svá doporučení pro další klimatické cíle EU. Do roku 2040 by podle nich Unie měla snížit emise skleníkových plynů o devadesát procent ve srovnání s rokem 1990. Oproti původnímu návrhu unijní exekutiva vyšla vstříc protestujícím farmářům a upustila od konkrétních zmínek o snižování emisí v zemědělství.