Emise

Společnost ČEZ postaví v Dětmarovicích na Karvinsku nízkoemisní teplárnu za dvě miliardy korun. Jejími hlavními zdroji budou biomasová kotelna o výkonu osm megawattů a dvě kogenerační jednotky o celkovém výkonu 20 megawattů. Hotova má být v roce 2026, řekli zástupci skupiny. Do roku 2040 chce ČEZ v Moravskoslezském kraji investovat desítky miliard korun, hodlá rozvíjet i malé modulární reaktory, obnovitelné zdroje a baterie.

Novela zákona o zbraních získala podporu kabinetu. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) potvrdil, že ustanovení by měla platit od 1. ledna 2026. Prodejci by však mohli mít už od července povinnost hlásit podezřelé nákupy zbraní. Ministerstvo vnitra navrhuje nyní platný zákon novelizovat. Vláda pak napotřetí schválila novelu zákona, která upravuje systém emisních povolenek. Peníze utržené z jejich prodeje půjdou výhradně na ekologické projekty.

Zastávky autobusů pražské MHD by mohly být od letošního léta všechny na znamení. Cílem je zkrácení intervalů či plynulost dopravy, ale také omezení hluku a škodlivin z výfuků. Změna by navíc přinesla úsporu peněz i pohonných hmot. Návrh připravuje organizace ROPID, která pražskou MHD plánuje. Novinku už ve čtvrtek schválili radní Středočeského kraje, ti pražští o ní budou rozhodovat v příštím týdnu. Pokud návrh projde, začne platit 29. června.

Jonathan Pershing je jedním z nejvýznamnějších světových expertů na řešení změn klimatu. Zásadně se například podílel na vytvoření Pařížské dohody o klimatu z roku 2015 a následně byl jako hlavní mezinárodní poradce Bílého domu a ministra zahraničí pro klima pověřen dohledem nad jejím brzkým prováděním. Česká televize se ho ptala na souvislost zemědělství a klimatických změn.

Policisté se po zimní přestávce vrátí k měření emisí přímo na silnicích. Praxe ukazuje, že ani platná technická prohlídka nebývá zárukou, že je v automobilu všechno v pořádku. V loňském roce nevyhovělo sedmdesát procent testovaných vozidel. Ta pak musela znovu na technickou kontrolu. Policie může navíc kontrolovat přímo i stanice technické kontroly (STK), kde rovněž dochází k problémům.

Studenti si v pátek v Praze připomněli první akci svého hnutí Fridays for Future, která se konala v Česku právě před pěti lety. Ochrana životního prostředí se podle nich za tu dobu posunula, ale pořád není politickou prioritou.

Členové Evropského parlamentu (EP) ve středu schválili novou emisní normu Euro 7. Emisní limity pro osobní i nákladní auta už nejsou tak přísné jako v původním návrhu. Rovněž se podařilo dojednat delší časový rámec zavedení normy. I české automobilky tedy budou mít více času připravit se na nová pravidla. Nařízení zcela nově zavádí opatření zaměřená na snížení emisí z pneumatik a brzd a na zvýšení životnosti baterií.

Emisní norma Euro 7 je definitivně schválena. Jsou to evropská pravidla, která se týkají emisí osobních vozů, pro nákladní auta a autobusy platí jiné normy, a jak název napovídá, je to sedmá (ve skutečnosti spíše osmá) verze – sedmé (či osmé) zpřísnění. Počátky přípravy pravidel pro emise, se nesly prakticky v celospolečenské shodě, že je potřeba s tím, co čoudí z výfuků, něco udělat. Postupně ale vyvolávaly nové verze čím dál větší odpor a u „sedmičky“ nakonec prošla podstatně mírnější varianta oproti tomu, s čím původně přišla Evropská komise.

Evropský parlament v úterý přijal plán na zvýšení energetické účinnosti budov. Vyžaduje, aby nové budovy měly od roku 2030 nulové emise, veřejné budovy už od roku 2028. Od roku 2040 by se podle tohoto plánu měly úplně přestat používat kotle na fosilní paliva, přičemž už od roku 2025 bude zakázáno na tyto kotle poskytovat dotace. V případě hybridních systémů vytápění, které kombinují kotel například s tepelným čerpadlem, budou finanční pobídky možné i nadále, uvádí tisková zpráva EP.

Pražský dopravní podnik (DPP) zahájil provoz velkokapacitních trolejbusů Škoda Solaris 24 z Nádraží Veleslavín na Letiště Václava Havla. Trolejbusy číslo 59 nahradily autobusovou linku 119. Vozy budou část trasy jezdit připojeny k trolejím a část na baterie. Do tříčlánkového vozu se vejde až 180 cestujících, což je asi o třicet procent více než do původních kloubových autobusů, sdělili představitelé města, DPP a výrobce. Náklady na vybudování infrastruktury byly asi 354,5 milionu korun, nákup vozů vyšel na 623,2 milionu.

Celosvětové emise oxidu uhličitého související s energetikou loni stouply na nový rekord. Částečně k tomu přispělo zvýšené využívání fosilních paliv v zemích, kde sucho omezilo výrobu elektřiny ve vodních elektrárnách.

Transformace hospodářství Evropské unie, velký klimatický plán s výhledem na rok 2050, ale také hlavní priorita předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové. Tato označení charakterizují Zelenou dohodu pro Evropu (Green Deal), která se utvářela řadu let. Nařízení EU jsou koncipována na cílový rok 2050, ale dvacet let před touto metou je druhý styčný bod, kdy se bude revidovat, zda se daří nastolený plán dodržovat. Green Deal našel v Evropě horlivé zastánce i kritiky.

Do provozu ostravské huti Liberty se vrátilo několik zaměstnanců. Firma se rozhodla zprovoznit linky vyrábějící svodidla. Vstupní materiál má zatím ze svých zásob, může ho ale i nakupovat od externích dodavatelů. Není tak závislá na prvovýrobě – tedy vysoké peci a koksárenských bateriích. Ty jsou totiž stále drženy v teplém útlumu. Všichni zaměstnanci dostali také výplaty za leden, Liberty na ně vynaložila tři sta milionů korun. Do Česka mezitím přijel majitel Liberty Sanjeev Gupta, aby jednal se společností Tameh Czech o obnovení dodávek elektřiny do ocelárny, píší Seznam Zprávy.

Evropská komise představila svá doporučení pro další klimatické cíle EU. Do roku 2040 by podle nich Unie měla snížit emise skleníkových plynů o devadesát procent ve srovnání s rokem 1990. Oproti původnímu návrhu unijní exekutiva vyšla vstříc protestujícím farmářům a upustila od konkrétních zmínek o snižování emisí v zemědělství.

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) aktualizovalo dokument Politika ochrany klimatu (POK), podle kterého do roku 2030 bude Česko získávat třetinu energie z obnovitelných zdrojů a spotřebu sníží o pětinu, informoval resort v tiskové zprávě. Od úterka se k dokumentu mohou vyjadřovat ostatní ministerstva a odborová sdružení v připomínkovém řízení.

Skoro pětapadesát procent hlasujících Pařížanů souhlasí se zavedením výrazně vyšších poplatků za parkování pro řidiče sportovně-užitkových vozů (SUV) a silných aut s pohonem na všechna čtyři kola. Opatření má podle pařížské starostky Anne Hidalgové snížit emise a zvýšit bezpečnost chodců. Nový tarif se nemá týkat Pařížanů, ale návštěvníků města.

Největší výletní loď světa Icon of the Seas (Ikona moří) vyplula z floridského Miami na první okružní plavbu. Děje se tak na pozadí kritiky ekologů, kteří vyjadřují obavy z environmentálních dopadů metanových emisí tohoto gigantického plavidla společnosti Royal Caribbean International (RCI), které je dlouhé 365 metrů, má dvacet palub a pojme 7600 pasažérů, píše zpravodajský web BBC.

Stovky tisíc občanů Evropské unie dostaly neprávem pokuty za vjezd do londýnské nízkoemisní zóny (ULEZ), píše deník The Guardian. Londýnský dopravní odbor (TfL) měl navíc při jejich udělování získat osobní údaje řidičů nezákonnou cestou. Belgický poslanec Michael Freilich případ označil za největší únik dat v unijní historii.

Výroba automobilů v Česku se dostala na úroveň před covidovou krizí. Souvisí to s oživením zájmu o nové vozy v Evropské unii, kde prodeje loni vzrostly o čtrnáct procent. Většina tuzemské produkce míří právě do zahraničí. V průměru patnáct procent prodejů tvořily v EU elektromobily. V oblíbenosti už překonaly vozy s naftovými motory. Česko je však s tříprocentním podílem bateriových aut skoro na konci tabulky.

Europoslanec Alexandr Vondra (ODS) vnímá jako český úspěch zmírnění návrhu takzvané normy Euro 7 omezující emise automobilů. Ty jsou příčinou velkého množství chorob a předčasných úmrtí a také jedním z hybatelů změny klimatu. Menší ambice v ochraně zdraví a životního prostředí vítá také ředitel Sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl. V 90‘ ČT24 o tématu hovořil také popularizátor elektromobility Jan Staněk, podle něhož budou auta bez lokálních emisí do tří let stejně drahá nebo i levnější než ta, která své okolí zamořují.

Země Evropské unie a europoslanci se shodli na nové emisní normě, oznámil Evropský parlament. Poprvé zavádí limity pro emise z pneumatik a brzd. Celkově už však emisní limity nejsou tak přísné jako v původním návrhu. Rovněž se podařilo dojednat delší časový rámec zavedení normy, automobilky tedy budou mít více času připravit se na nová pravidla. Limity se zavádějí kvůli tomu, že zplodiny z aut způsobují velké množství úmrtí a nemocí a také výrazně přispívají ke změně klimatu.

Obyvatelé Velké Británie ročně vydechnou přibližně tolik skleníkových plynů metanu a oxidu dusného, že to odpovídá 1100 tunám oxidu uhličitého. To je hlavní výsledek studie, která vyšla v odborném žurnálu PLOS ONE. Pokud by stejná pravidla platila i u nás, a není důvod předpokládat, že ne, pak by Češi ročně vydechli do atmosféry 164 tun skleníkových plynů.

Snižování emisí je jedním z trendů současnosti. Lidé šetří energiemi při vytápění, recyklují sklo i plasty, místo auta volí veřejnou dopravu nebo kolo. Ale mezitím vznikají nové zdroje emisí oxidu uhličitého, které se podceňují, anebo se o nich dokonce ani vůbec neví. Například umělé inteligence.

Pokud by se naplnil scénář o globálním oteplení o dva stupně Celsia do konce století, roční počet úmrtí lidí spojených s extrémními vedry by do roku 2050 stoupl o 370 procent. Kvůli horku a jeho přímým důsledkům by tak umíralo téměř pětkrát více lidí než teď, uvádí vědci v rozsáhlé studii zveřejněné v odborném časopise The Lancet.