Emise

Podle nové studie byly na několika místech jezera Siljan ve Švédsku zjištěny nečekaně silné emise metanu. Ty přitom až doposud v tomto prostředí nebyly pozorovány. Vědci chtějí zkoumat, jestli jsou tyto emise unikátní pouze v Siljanu, nebo jestli jsou součástí globálnějšího jevu.

Nové domy by postupně měly vznikat v bezemisním standardu. Počítá s tím unijní směrnice o energetické náročnosti budov. Bude se týkat i těch stávajících, ale ne tak přísně, a ministerstvo průmyslu chce při úpravách legislativy brát ohled na české podmínky. Právě budovy přitom spotřebují čtyřicet procent energie. Na jejich renovace má jít do konce dekády z různých zdrojů asi 200 miliard korun.

Evropská komise (EK) navrhla úpravu systému pokut pro výrobce aut, kteří neplní emisní cíle. Automobilky by tak nově měly vykazovat plnění cílů za tříleté období, nikoli za každý rok.

Auta, v nichž může řidič přenechat část řízení technologii, by se podle ministra dopravy Martina Kupky (ODS) mohla od příštího roku objevit na českých silnicích. Zákon nyní projednává Senát. Automobilkám má umožnit instalovat autonomní systémy třetí úrovně, které šoférům za určitých podmínek umožní sejmout zrak z cesty před sebou. O přípravě Česka na příchod vozidel bez řidiče jednal ministr ve Spojených státech.

Automobilky v Česku vyrobily v lednu a únoru 234 341 osobních aut. V porovnání se stejným obdobím loňského roku to bylo o 10,9 procenta méně. Výrazný vzestup zaznamenala výroba elektromobilů, jejich podíl na celkové produkci meziročně stoupl ze sedmi na téměř sedmnáct procent. Dařilo se také výrobě autobusů, která stoupla o více než čtvrtinu. V úterý to oznámilo Sdružení automobilového průmyslu (SAP).

Globální změna klimatu ohrožuje stále více lidských aktivit na Zemi. Podle nové studie ale dokonce i mimo Zemi. Inženýři z Massachusettského technologického institutu (MIT) detailně popsali hrozbu, o níž se mezi experty na družice spekuluje už déle: emise skleníkových plynů mění prostor na hranici Země tak, že to může snížit množství satelitů, které by tam mohly fungovat.

Evropská komise (EK) potvrdila dosavadní cíl, aby nová osobní a lehká užitková auta v Evropské unii (EU) byla v roce 2035 s nulovými emisemi CO2. Zároveň představila opatření na podporu konkurenceschopnosti evropského automobilového průmyslu. V tiskové zprávě mimo jiné uvedla, že uvolní 1,8 miliardy eur (zhruba 45 miliard korun) na vytvoření bezpečného a konkurenceschopného dodavatelského řetězce pro suroviny k výrobě baterií.

Evropská komise navrhuje úpravu systému pokut pro automobilky, které neplní emisní cíle. Nově by měly vykazovat plnění cílů za tříleté období – doteď to bylo za každý rok. Změna by jim poskytla více času a umožnila vyhnout se placení pokut v letošním roce. Akcie evropských automobilek začaly po této zprávě sílit. Česko následně opět oznámilo, že bude usilovat o prodloužení hodnoticího období ze tří na pět let.

Antarktický cirkumpolární proud kvůli tání ledu na Antarktidě zpomaluje. Dopady mohou být poměrně zásadní – na zvyšování hladiny moří, oteplování oceánů a životaschopnost mořských ekosystémů.

Loňský rok byl v Česku plný meteorologických extrémů, ale už brzy by nám takový rok mohl připadat normální, řekl v úterý bioklimatolog Zdeněk Žalud z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR – CzechGlobe na setkání tvůrců a uživatelů projektu Intersucho. Podle něj by politici měli říkat, že když nebudeme omezovat emise, bude se zvyšovat množství extrémních meteorologických jevů a jejich řešení bude stát značné množství peněz.

Jihokorejská loďařská společnost zveřejnila svoje plány na stavbu masivní kontejnerové lodi, která by nemusela řešit kolísavé ceny fosilních paliv ani se zdržovat čerpáním pohonných hmot. Nebyla by omezena ani délkou trasy, protože má být poháněna malým jaderným reaktorem. Pomoci by to mohlo i dekarbonizaci námořní dopravy.

Před dvaceti lety, 16. února 2005, vstoupil po ratifikaci Ruskem v platnost Kjótský protokol o snížení emisí skleníkových plynů. Podle dokumentu měly být v letech 2008 až 2012 sníženy celkové světové emise oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů v průměru o 5,2 procenta v porovnání s rokem 1990. Platnost protokolu byla nakonec prodloužena do roku 2020. Nahradila ho pařížská úmluva OSN o změně klimatu, která vstoupila v platnost v listopadu 2016.

Továrna na výrobu dekorativního vzorovaného skla Barevka v Dubí na Teplicku zahájila provoz nové velkokapacitní linky, která využívá technologii, která snižuje emise oxidu uhličitého. Sklářskou pec kvůli negativním dopadům na životní prostředí loni v červnu zastavili. Náklady na novou linku byly ve stovkách milionů korun.

Třinecké železárny investují miliardu eur (asi 25 miliard korun), do technologií na ekologickou výrobu oceli. Největší část investice bude směřovat na vybudování nové elektrické obloukové pece, která nahradí výrobu v jedné ze dvou vysokých pecí na uhlí, jejíž provoz firma ukončí. Hlavním důvodem pro změnu současných technologií je splnění cílů Zelené dohody pro Evropu (Green Deal), které mají vést ke snížení emisí oxidu uhličitého.

Podle nové studie extrémní teploty připraví o život v Evropě do konce století až 2,3 milionu lidí. Vědci navrhují adaptační i mitigační strategie – tedy jednak lepší přizpůsobení se horku, ale také snížení emisí.

Část dodavatelů eviduje větší zájem o fixace cen energií. U některých vzrostl oproti roku 2023 i o desítky procent – a to jak u elektřiny, tak u plynu. Podle analytiků je právě teď vhodná doba si cenu na delší období pojistit. Kvůli konfliktům ve světě i přechodu k nízkoemisní energetice ovšem není jisté, jestli energie letos nebudou zdražovat.

Hosty nedělních otázek Václava Moravce byli tři bývalí premiéři, kteří hovořili mimo jiné o vysokých cenách energií i situaci české ekonomiky. Podle Jana Fischera je česká ekonomika ochablá a ochabovala už před covidem, protože má spoustu strukturálních problémů. S tím souhlasil i Mirek Topolánek, který řekl, že Evropa zaspala některé dlouhodobé trendy. Bývalý premiér Vladimír Špidla zmínil, že snaha dělat věci jako předtím a uhýbat nic nepřinese.

Roku 2020 začalo platit nařízení, které omezilo množství emisí síry z lodní dopravy. Díky tomu se podařilo výrazně snížit poškozování lidského zdraví důsledky mezinárodního obchodu. Ale současně to přispělo k oteplování planety.

Loňský rok byl v Indii nejteplejším od roku 1901, oznámil indický meteorologický úřad, podle něhož roční průměrná teplota v roce 2024 byla v zemi o 0,65 stupně Celsia nad dlouhodobým průměrem. Také čínská meteorologická data ukazují, že loňský rok byl v Číně nejteplejším od doby, kdy úřady před více než šesti desetiletími začaly vést srovnatelné záznamy.

Nadcházející rok bude výzvou pro automobilový průmysl, který je důležitou součástí tuzemské ekonomiky. Některé společnosti v rozhovorech pro Českou televizi připouštějí, že vyrobí méně vozů než letos, nebo že jejich produkce bude stagnovat.

Pro východ Moravskoslezského kraje vyhlásili meteorologové v noci smogovou situaci. Důvodem je vysoká koncentrace prachových částic v ovzduší. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) nevyloučil ani vyhlášení regulace, při které musí některé průmyslové podniky omezovat výrobu.

Tuzemští výrobci autobusů hlásí, že je o jejich stroje zájem – a to včetně těch elektrických. Aktuálně sice zažívají mírný pokles odbytu, do budoucna ale považují své vyhlídky za slušné. Většina produkce míří do zahraničí, oproti loňsku se ale zvedl i domácí odbyt.

Vláda schválila národní klimaticko-energetický plán, který vymezuje základní body rozvoje zelené politiky a snižování emisí. Počítá například se zvýšením podílu obnovitelných zdrojů energie na spotřebě ze současných osmnácti procent na třicet procent nebo s odklonem od uhlí nejpozději do roku 2033. Nezahrnuje zatím kontroverzní rozšíření emisních povolenek na domácnosti a dopravu. Investice do roku 2030 by měly činit až 2,8 bilionu korun.

Premiér Petr Fiala míří na setkání zemí Evropské unie do Bruselu. Před odletem předestřel, že setkání bude chtít využít k jednáním o podpoře automobilového průmyslu a o migraci. Je podle něj potřeba změnit návratovou politiku. Představitelé EU budou hovořit také se zástupci zemí západního Balkánu. Předmětem debaty má být posílení spolupráce a budoucí integrace Albánie, Bosny a Hercegoviny, Černé Hory, Kosova, Severní Makedonie a Srbska do EU.