Emise

Planeta se otepluje, a proto je potřeba snižovat emise oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů, shodne se 99 procent vědců. Co si o tom myslí Češi a jak se to propisuje do politiky? Na to se zaměřil pondělní díl pořadu Fenomén doby s názvem Boj o klima. Redaktorka a spoluautorka reportáže Eva Koryntová považuje téma za aktuální i vzhledem k tomu, že resort životního prostředí vedou Motoristé, kteří svůj program staví na zpochybňování změny klimatu i toho, že za ni může lidská činnost.

Na dotační program Nová zelená úsporám letos podle vicepremiéra Karla Havlíčka (ANO) mohou jít čtyři miliardy korun, možná i víc. Vláda počítá s úvěry, záručními instrumenty a bude možné vyřídit i zatím nevypořádané žádosti podle starších pravidel, uvedl v Otázkách Václava Moravce. O nových pravidlech čerpání dotací na energetické modernizace domů bude v pondělí s premiérem Andrejem Babišem (ANO) hovořit po svém jmenování nastupující ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé).

Stát letos čeká výrazně méně peněz z prodeje emisních povolenek – možná i pod pět miliard. To komplikuje například budoucnost programu Nová zelená úsporám. Resort životního prostředí zatím tyto tržby nasměroval jinam. Propad způsobuje to, že povolenek nyní bude k dispozici méně i proto, že emise klesly. Aktuální cena povolenky je asi 1800 korun za tunu. V posledních letech byla turbulentní, přesto výnosy vycházely vždy od třinácti do devatenácti miliard korun ročně.

Vláda provede kroky k plnému ovládnutí energetické skupiny ČEZ, řekl při prezentaci hospodářské strategie kabinetu ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Stát by měl vykoupit akcie od minoritních akcionářů, konkrétní opatření ministr nespecifikoval. Už dříve ale připustil, že přípravné kroky vláda zahájí ještě letos. Premiér Andrej Babiš (ANO) při představení hospodářské strategie řekl, že považuje za hlavní úkol vlády vybojovat v Evropské unii změny emisních povolenek. Podle opozice jde strategie správným směrem, ale problémy vidí v jejím naplňování či finančním krytí.

Americká Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA) ve čtvrtek odstoupila od vědeckého stanoviska, že emise skleníkových plynů ohrožují lidské zdraví, a odstranila tak základ pro federální klimatické předpisy. Jedná se o dosud nejagresivnější krok administrativy prezidenta USA Donalda Trumpa zaměřený na omezení boje proti změně klimatu, píší agentury AP a Reuters.

Jedinou věcí, která může okamžitě zachránit evropský průmysl, je revize systému emisních povolenek ETS, uvedl ve čtvrtek český premiér Andrej Babiš (ANO) opakovaně na jednodenním neformálním summitu Evropské unie. Na belgickém zámečku Alden Biesen se unijní lídři radili, jak může Evropa znovu získat svou konkurenceschopnost vůči USA a Číně v době ekonomických hrozeb a politických turbulencí.

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.

Pro výrazný pokles skleníkových plynů z letecké dopravy by stačilo zavést jen několik jednoduchých pravidel, tvrdí švédská studie. Letecká doprava tvoří sice jen asi čtyři procenta celkových emisí skleníkových plynů v Evropské unii, představuje ale jeden z nejrychleji rostoucích zdrojů. Vědci nastiňují tři teoreticky jednoduché změny, kvůli kterým by lidé nemuseli omezovat četnost cestování.

Automobilky v Česku letos vyrobí skoro půl druhého milionu osobních vozů. Vyrovnaly by tím loňský rekord, kdy se produkce zastavila na zhruba 1,45 milionu kusů. Rok 2026 označují zástupci odvětví za klíčový. Na firmy dopadnou evropské regulace a jejich fungování budou dál ovlivňovat třeba vysoké náklady, celní politika nebo čínská konkurence. I proto už nepředpokládají, že by dál výrazněji rostly.

Horské ledovce hrají mimořádně důležitou roli. Ovlivňují lokální i globální klimatické systémy, zásobují řeky vodou, formují krajinu a mají i kulturní a estetický význam pro místní komunity. V neposlední řadě je důležitý také jejich turistický potenciál. Nová vědecká studie však ukazuje, že jejich zánik se zrychluje a většina z nich zmizí už během tohoto století.

Evropská komise (EK) zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory v Evropské unii od roku 2035. Nový návrh požaduje, aby se emise oxidu uhličitého (CO2) u nových aut snížily o devadesát procent proti úrovni z roku 2021, tedy nikoli o sto procent, jak bylo původně plánováno.

Evropský parlament pověřil českou europoslankyni Danuši Nerudovou (STAN) z nejsilnější frakce Evropské lidové strany (EPP), aby jako hlavní zpravodajka vedla vyjednávání o cenovém omezení emisních povolenek ETS 2. Cílem je podle Nerudové posílit cenové brzdy tak, aby systém neznamenal cenové šoky pro domácnosti a zároveň dostatečně financoval přechod na úspornější technologie.

Pařížská úmluva OSN o změně klimatu byla uzavřena přesně před deseti lety, 12. prosince 2015, vstoupila ale v platnost až skoro o rok později – v listopadu 2016. Podle dokumentu, který nahradil Kjótský protokol, se má oteplování udržet pod dvěma stupni Celsia, nejlépe do 1,5 stupně ve srovnání s předindustriálním obdobím. Průměrné teploty i emise skleníkových plynů se ale stále zvyšují.

Evropský parlament oznámil odsunutí platnosti emisních povolenek ETS 2 na rok 2028. Nový klimatický cíl je pak do roku 2040 snížit emise o devadesát procent oproti roku 1990. Z pěti procent se ale členské státy budou moci vykoupit takzvanými uhlíkovými kredity. Podle poslankyně Bereniky Peštové (ANO) jsou cíle EU příliš ambiciózní, některé protichůdné a nesplnitelné. „Evropa v současné době svými nesmyslnými cíli páchá sebevraždu, ve smyslu sebevraždy průmyslové,“ uvedla Peštová v Událostech, komentářích. Poslankyně Gabriela Svárovská (Zelení, klub Pirátů) v debatě moderované Martinem Řezníčkem uvedla, že investice do zelené transformace je důležité provádět tak, aby směřovaly k perspektivním odvětvím a dekarbonizaci.

Zavedení emisních povolenek ETS 2 se odkládá na rok 2028. Počítá s tím právně závazný text Evropské unie o klimatických cílech, shodu členských zemí oznámil Evropský parlament. Změnu v návrhu unijní ministři životního prostředí dojednali už minulý měsíc. Do roku 2040 pak mají členské země snížit emise skleníkových plynů o 90 procent oproti úrovni z roku 1990. Změny ještě musí formálně potvrdit Evropský parlament i členské státy.

Konec uhlí v tuzemsku se blíží. Společnost Sokolovská uhelná by už nyní uzavřela své elektrárny, kdyby nesloužily i k výrobě tepla, řekl České televizi předseda dozorčí rady společnosti Pavel Tomek. Odstavení zdrojů předpokládá v příštích letech. Minulý týden oznámil zavření svých uhelných provozů majitel skupiny Sev.en Pavel Tykač.

Evropská komise schválila návrh opatření, které má stabilizovat cenu emisní povolenky v systému ETS 2, a zabránit tak dopadům na domácnosti i firmy. Konkrétně jde o změnu týkající se takzvaného stabilizačního mechanismu MSR, jehož cílem je udržovat rovnováhu na trhu s povolenkami a zabránit extrémním výkyvům jejich cen.

Pátrání po podivné formě hmoty, kterou vědci označují jako temnou, je možná na začátku nové kapitoly. Výzkum japonského fyzika Tomonoriho Totaniho totiž naznačuje, že ji odhalil, a to na místě, kde by jí mělo být spíše méně.

V Událostech, komentářích z ekonomiky hovořili ekonom a hlavní poradce České bankovní asociace Miroslav Zámečník, hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda a europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) o emisních povolenkách ETS 2 nebo o plánech vznikající vlády převést poplatek za obnovitelné zdroje na rozpočet. Debatou provázela Nina Ortová.

Europarlament schválil plán na snížení emisí o 90 procent do roku 2040 ve srovnání s rokem 1990. Česko si podle ministra životního prostředí v demisi Petra Hladíka (KDU-ČSL) vyjednalo ústupky, které v Událostech, komentářích označil za „velmi podstatné“. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) v debatě moderované Terezou Řezníčkovou poukázal na negativní dopady, které nový cíl může pro Česko a Evropu podle něj mít. „Děsily by mě dopady toho, kdybychom řekli, že na dekarbonizaci rezignujeme,“ reagoval europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09).

Europoslanci podpořili klimatický cíl snížit emise o 90 procent do roku 2040 oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí by podle schváleného kompromisního návrhu mohlo pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Parlament odsouhlasil také snížení byrokracie a zmírnění zátěže pro firmy v souvislosti s podáváním zpráv o udržitelnosti.

Pět mrtvých si zatím ve Vietnamu vyžádal tajfun Kalmaegi, který stomilionovou zemi zasáhl ve čtvrtek, píše agentura AFP. Na Filipínách počet obětí živlu stoupl na 188, dodala.

Členské státy EU se oficiálně dohodly na novém klimatickém cíli Evropské unie pro rok 2040. Cílem je stále snížení emisí o 90 procent do roku 2040 oproti roku 1990, jak navrhovala Evropská komise, nicméně některé státy včetně Česka si vyjednaly určité ústupky. Česko v souladu se svou dlouhodobou pozicí hlasovalo proti. Pro přijetí návrhu však stačila kvalifikovaná většina. Analytici varují, že stanovení nového klimatického cíle pro rok 2040 je upevněním Green Dealu.