Evropská komise má připravit do července revizi systému emisních povolenek ETS, který však má zůstat zachován, vyplývá ze závěrů březnového summitu EU. Jde o výsledek debaty mezi státy, které chtějí ulevit těžkému průmyslu, a zeměmi, které si přejí pokračování dlouho fungujícího systému. Už na začátku dubna Komise navrhla úpravu, která ruší zneplatňování povolenek v rezervě. Premiér Andrej Babiš (ANO) následně zaslal předsedkyni EK Ursule von der Leyenové a dalším evropským lídrům dopis, v němž navrhuje další bezplatné alokace povolenek některým podnikům.
Evropská komise představila prvního dubna první konkrétní opatření v rámci změn ETS. Navrhuje upravit takzvanou Rezervu tržní stability (MSR), která reguluje trh s povolenkami. Podle stávajícího systému může být v rezervě maximálně 400 milionů povolenek a všechny nad tento počet jsou zrušeny. Navrhovaná změna zastaví mechanismus zneplatnění, což umožní zachovat tyto povolenky jako rezervu, která může podpořit stabilitu trhu.
„Posílením Rezervy tržní stability zvyšujeme odolnost systému ETS vůči volatilitě (míře kolísavosti ceny povolenky, pozn. red.) a zajišťujeme, aby i nadále podporoval dekarbonizaci, konkurenceschopnost a čisté investice,“ komentoval návrh eurokomisař pro klima, nulové čisté emise a čistý růst Wopke Hoekstra.
Podle ekonoma se zaměřením na energetiku, výzkumníka CERGE-EI a pedagoga VŠE Silvestera van Kotena jde o krok správným směrem. „Jedná se o pozitivní vývoj, protože napravuje nežádoucí efekt MSR, který zesiluje očekávaný růst cen. Očekávaný nárůst budoucích cen povolenek vede k tomu, že je do MSR přesouváno více povolenek, a tím i k jejich následnému rušení, a tedy v čase k většímu nedostatku. Zároveň to mírně zpomaluje tempo snižování nabídky povolenek,“ vysvětluje.
Opatření však podle van Kotena nezajišťuje, že ceny povolenek nemohou dosáhnout nadměrně vysokých úrovní. „Jelikož celková nabídka povolenek je pevně daná a každoročně rychle klesá, riziko nedostatku a vysokých cen přetrvává. Toto riziko je dále umocněno nedávno přijatým zákonem EU, který urychluje snížení čistých emisí o devadesát procent do roku 2040,“ upozorňuje ekonom.
Zásadní nedostatek současného systému ETS spatřuje van Koten v tom, že neobsahuje cenový strop ani cenovou podlahu, které by udržovaly cenu povolenek v předem definovaném pásmu. „Bez těchto mezí přetrvává riziko nadměrně vysokých nebo nízkých cen,“ upozorňuje.
Babiš navrhuje bezplatné alokace povolenek
Český premiér Babiš napsal začátkem dubna šéfce Komise von der Leyenové, že vítá návrh EK na úpravu MSR, ale podle něj „toto opatření samo o sobě nebude dostačující“.
V dopise, který poslal i dalším evropským lídrům, navrhuje poskytnout podnikům v nejvíce zasažených odvětvích a regionech bezplatné povolenky navíc oproti již fungujícímu systému přidělování bezplatných povolenek, a to s ohledem na jejich dekarbonizačními plány. „Toto opatření by mělo být přijato bezodkladně,“ radí Babiš.
Při zdůvodnění svého doporučení premiér argumentuje konkurenceschopností evropského průmyslu a rostoucími cenami energií. „Podniky působící v různých částech EU čelí výrazně odlišným cenám energií, neboť se dosud nepodařilo vytvořit skutečně jednotný a propojený energetický trh,“ upozorňuje také.
Dvacátého dubna pak Babiš zaslal lídrům další dopis, v němž zevrubněji rozebírá situaci EU ohledně plynu a ropy a dává různá doporučení ohledně dalších kroků, které by podle něj měla Unie podniknout. Premiér v něm zmiňuje i systém ETS, který podle něj se situací souvisí, ačkoli většina jeho návrhů se ho netýká.
Evropské země se na přístupu neshodnou
Česko patří do skupiny deseti zemí, která v březnu požádala v dopise von der Leyenovou a předsedu Evropské rady Antónia Costu o důkladnou revizi systému povolenek.
„Považujeme za nezbytné důkladné přezkoumání systému obchodování s emisemi (ETS) s cílem zmírnit jeho dopad na ceny elektřiny a snížit riziko volatility cen uhlíku včetně prodloužení bezplatných povolenek EU v rámci ETS 1 (současný systém povolenek, pozn. red.) i po roce 2034,“ píše se v dopise, který podepsali lídři Česka, Polska, Itálie, Rakouska, Bulharska, Chorvatska, Řecka, Maďarska, Rumunska a Slovenska.
Jiné státy EU však tento silně kritický pohled nesdílejí. Osm unijních zemí již dříve podepsalo dopis, v němž systém ETS hájí a odmítají jeho oslabení.
„Zásadní změny ETS, zpochybnění samotného nástroje ETS nebo jeho pozastavení by představovaly velmi znepokojivý krok zpět,“ stojí podle Reuters v dopise, který podepsaly Španělsko, Nizozemsko, Dánsko, Finsko, Lucembursko, Portugalsko, Slovinsko a Švédsko. Oslabení systému by podle signatářů „dramaticky penalizovalo průkopníky, kteří již investovali a inovovali v oblasti dekarbonizace“.
O tématu se následně debatovalo na Evropské radě v Bruselu 19. března. Do závěrů summitu se dostala výzva Rady (členských států EU) Komisi, aby do července 2026 předložila přezkum ETS „s cílem snížit kolísání ceny uhlíku a zmírnit její dopad na ceny elektřiny“, ale přitom zachovala „zásadní roli ETS v rámci klimatické a energetické transformace prostřednictvím tržního cenového signálu pro emise uhlíku, který podněcuje investice a inovace“.
K čemu jsou povolenky
Systém EU ETS (označovaný též jako ETS 1) je základním unijním nástrojem pro snižování emisí skleníkových plynů, což je zásadní pro boj s klimatickou změnou. Funguje od roku 2005 a spočívá v tom, že podniky působící v energetice, těžkém průmyslu, letecké a námořní dopravě musí každý rok nakoupit a následně „vyřadit“ počet emisních povolenek odpovídající počtu tun oxidu uhličitého nebo ekvivalentnímu množství jiných skleníkových plynů vypuštěných do ovzduší.
Prostřednictvím toho tlačí EU na modernizaci těchto odvětví produkujících vysoké množství skleníkových plynů směrem k nízkoemisním technologiím. Výnosy z prodeje povolenek získávají jednotlivé státy a používají je na klimatické, energetické a sociální účely. Například Česko směřuje ze zákona většinu takto získaných financí do Státního fondu životního prostředí (SFŽP), kde jsou dále využívány ke klimatickým opatřením.
Energetický expert ekologické organizace Hnutí DUHA Karel Polanecký hodnotí přínos ETS k boji s klimatickou změnou jako zásadní. Upozorňuje, že podle údajů European Environment Agency mezi lety 2005 a 2024 poklesly emise skleníkových plynů ze stacionárních zdrojů zahrnutých do systému ETS 1 o jednapadesát procent.
„Stalo se to díky motivaci (zvýšení ceny energie z fosilních paliv) a také díky tomu, že výnosy z emisních povolenek byly (alespoň z části) investovány na dekarbonizačních projektů v průmyslu,“ vysvětluje Polanecký. Navíc byly výnosy z povolenek využity i na energetické renovace domácností (výměna starých fosilních kotlů, instalace fotovoltaiky a zateplování) a přispěly tak ke snížení emisí v dalším sektoru, dodal.
ETS 2
Od roku 2028 plánuje Unie zavést ještě systém ETS 2, který má podobným způsobem zpoplatnit emise skleníkových plynů u vytápění budov, silniční dopravy a dalších odvětví, jako je třeba lehký průmysl.
Hlavním efektem zavedení ETS 2 bude podle Polaneckého zlepšení ekonomické konkurenceschopnosti některých technologií. „Například tepelná čerpadla (i v rámci teplárenských soustav) budou schopna lépe konkurovat zemnímu plynu,“ upřesňuje.
Polanecký míní, že by se také mohla zlepšit ekonomická návratnost energetických renovací budov. „Při zavádění povolenek ETS 2 bude důležité podpořit spotřebitele, kteří si investici typu energetické renovace budovy nemůžou dovolit,“ upozorňuje. „Nabízí se například obnovení oblíbeného a účinného programu Nové zelená úsporám ve velkém rozsahu a se zaměřením na nové skupiny nízkopříjmových domácností (například nájemníky),“ navrhuje expert ekologické organizace.
Objevila se ale možnost, že by z ETS 2 byly vyjmuty obytné budovy a většina přínosů zmiňovaných Polaneckým by zřejmě nenastala. Výbor pro životní prostředí Evropského parlamentu totiž v polovině dubna schválil návrh, jehož zpravodajkou je česká europoslankyně Danuše Nerudová (STAN), aby byly ze systému ETS 2 vyňaty budovy určené k bydlení a ceny povolenek v ETS 2 zastropovány. Konečné schválení pozice europarlamentu je v plánu na plenárním zasedání ve Štrasburku 27. dubna.
Konkurenceschopnost
Jedním z hlavních argumentů používaných pro podporu revize ETS 1 je otázka konkurenceschopnosti evropského průmyslu. Ekonom van Koten v tomto směru nepovažuje cenu povolenky za problematickou. „Současná cena je přibližně sedmdesát eur za tunu CO2 (v době vydání textu zhruba 75, pozn. red.), to by nemělo významně brzdit evropský průmysl,“ hodnotí. „Cenové rozpětí čtyřicet až sto eur za tunu CO2 se jeví jako přiměřené,“ dodává.
Systém ETS s přiměřenou cenovou trajektorií je podle van Kotena nejefektivnějším nástrojem dekarbonizace. Poukazuje také na jeho výhodu, že umožňuje využít výnosy ke snížení stávajících daní a k postupnému omezení méně nákladově efektivních nástrojů dekarbonizace, jako jsou rozsáhlé dotace nebo nákladná regulace.
„Závažnějším problémem je, že současný systém ETS nedokáže takovou cenovou trajektorii zajistit. Existuje tedy riziko nadměrně vysokých cen povolenek v budoucnosti. Evropská komise by na příliš vysoké ceny reagovala, ale vedlo by to k volatilní cenové trajektorii a opakovaným ad hoc zásahům do designu ETS a MSR,“ varuje ekonom.
Uhlíkové clo
Důležitý kontext ke konkurenceschopnosti evropských firem je i to, že Komise začátkem dubna poprvé oznámila cenu takzvaného uhlíkového cla (CBAM) na produkty ze zemí mimo EU včetně oceli, hliníku a cementu. Pro první čtvrtletí letošního roku clo stanovila na 75,36 eura za tunu CO2. Mechanismus uhlíkového vyrovnání platí od začátku letošního roku a jeho cílem je zajistit srovnatelné výrobní podmínky pro evropské a mimoevropské průmyslové podniky.
Například jestliže určitá společnost doveze ocel z Číny, spočítá se, kolik CO2 vzniklo při její výrobě a podle toho se zaplatí příslušný poplatek. Cílem je, aby dovoz nebyl levnější jen proto, že se vyrábí v zemích s nižšími ekologickými standardy.
„CBAM zajišťuje, že dovážené zboží čelí uhlíkové ceně odpovídající úrovni v EU. Tím zabraňuje neefektivnímu odklonu obchodu. CBAM bude přínosnou podporou pro firmy z EU, které převážně prodávají na vnitřním trhu EU,“ popisuje van Koten přínosy uhlíkového cla.
Mezi nedostatky CBAM řadí van Koten fakt, že nepodporuje firmy z EU, které převážně vyvážejí mimo EU, nebo že v případě nadměrně vysokých cen ETS nemůže dovážené zboží zmírnit následný cenový šok, protože by muselo být prostřednictvím CBAM zdaněno stejnou (vysokou) cenou, jakou má povolenka ETS.
Polanecký připomíná, že smyslem CBAM je ochránit průmyslové podniky před dovozy ze zemí, kde jejich konkurence za povolenky neplatí. „Firmy tak budou více motivovány k investicím do čistých technologií a státy mimo Evropskou unii ke zvyšování ceny emisních povolenek a uhlíkových daní, aby peníze vybraly doma a mohly investovat do rozvoje domácí ekonomiky,“ dodává.
Rizika oslabení systému
Hlavním rizikem případného přílišného oslabení systému emisních povolenek je podle Polaneckého zpomalení energetické transformace. Jako příklad uvádí, že koncem roku 2025 se vyrovnaly provozní náklady na výrobu elektřiny paroplynovou elektrárnou a elektrárnou na hnědé uhlí, zatímco po poklesu ceny povolenky a růstu ceny zemního plynu je výroba z hnědého uhlí opět levnější a investice do nových zdrojů se zpožďují.
„To pak zvyšuje riziko, že se nestihne transformace včas, bude pomaleji přibývat nových zdrojů a pomaleji budou běžet úspory energie, což bude znamenat vyšší ceny energií a vyšší náklady spotřebitelů,“ upozorňuje Polanecký.
Z ekonomického hlediska je podle van Kotena také žádoucí ETS zachovat. „Domnívám se, že je důležité zabránit situaci, kdy by byl systém ETS fakticky opuštěn, protože by to motivovalo politiky k většímu využívání méně nákladově efektivních opatření, jako jsou rozsáhlé dotace,“ varuje.
