ETS 2

Vláda v úterý odmítla emisní povolenky ETS 2, které se vztahují na emise oxidu uhličitého ze spalování paliv v budovách a v silniční dopravě, řekl po jednání premiér Andrej Babiš (ANO). Vláda ANO, SPD a Motoristů také odmítla migrační pakt EU. Naopak souhlasila s převodem 7,9 miliardy korun z rezerv VZP šesti menším zdravotním pojišťovnám. Krok má stabilizovat jejich financování, VZP prý neohrozí. Kabinet také přijal nový stavební zákon. Ten zavádí centrální stavební správu či stanovuje stavby hromadného bydlení za veřejný zájem.

Před úterním prvním zasedáním nového kabinetu se v devět hodin dopoledne sešli lídři všech tří koaličních stran – ANO, SPD a Motoristů. Debata se podle vyjádření představitelů vládních uskupení měla dotknout i témat, která od jedenácti hodin řešili ministři na zasedání vlády, a to včetně návrhu státního rozpočtu na příští rok. Podle předsedy poslaneckého klubu SPD Radima Fialy nelze vyloučit, že vláda schodek zvýší.

Evropský parlament pověřil českou europoslankyni Danuši Nerudovou (STAN) z nejsilnější frakce Evropské lidové strany (EPP), aby jako hlavní zpravodajka vedla vyjednávání o cenovém omezení emisních povolenek ETS 2. Cílem je podle Nerudové posílit cenové brzdy tak, aby systém neznamenal cenové šoky pro domácnosti a zároveň dostatečně financoval přechod na úspornější technologie.

Evropský parlament oznámil odsunutí platnosti emisních povolenek ETS 2 na rok 2028. Nový klimatický cíl je pak do roku 2040 snížit emise o devadesát procent oproti roku 1990. Z pěti procent se ale členské státy budou moci vykoupit takzvanými uhlíkovými kredity. Podle poslankyně Bereniky Peštové (ANO) jsou cíle EU příliš ambiciózní, některé protichůdné a nesplnitelné. „Evropa v současné době svými nesmyslnými cíli páchá sebevraždu, ve smyslu sebevraždy průmyslové,“ uvedla Peštová v Událostech, komentářích. Poslankyně Gabriela Svárovská (Zelení, klub Pirátů) v debatě moderované Martinem Řezníčkem uvedla, že investice do zelené transformace je důležité provádět tak, aby směřovaly k perspektivním odvětvím a dekarbonizaci.

Designovaný premiér Andrej Babiš (ANO) přijel do Bruselu na své první setkání s předsedkyní Evropské komise (EK) Ursulou von der Leyenovou od svého současného jmenování do funkce. Šéfka EK ocenila Babišovu podporu posilování konkurenceschopnosti Evropy. Schůzku označila za dobrou a uvedla, že diskutovali také o posilování Kyjeva na cestě k míru v rusko-ukrajinské válce. O produktivní schůzce hovořil i předseda unijních summitů António Costa.

Zavedení emisních povolenek ETS 2 se odkládá na rok 2028. Počítá s tím právně závazný text Evropské unie o klimatických cílech, shodu členských zemí oznámil Evropský parlament. Změnu v návrhu unijní ministři životního prostředí dojednali už minulý měsíc. Do roku 2040 pak mají členské země snížit emise skleníkových plynů o 90 procent oproti úrovni z roku 1990. Změny ještě musí formálně potvrdit Evropský parlament i členské státy.

Koalice ANO, SPD a Motoristů trvá na seznamu nominantů na ministry, jak ho už dříve schválila, včetně poslance a čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka. Po odpoledním jednání lídrů stran to uvedl místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček. Šéf sněmovní frakce Motoristů Boris Šťastný předpokládá, že posun v nominaci Turka by mohlo přinést jednání prezidenta Petra Pavla s šéfem ANO Andrejem Babišem, který bude v úterý jmenován premiérem.

Evropská komise schválila návrh opatření, které má stabilizovat cenu emisní povolenky v systému ETS 2, a zabránit tak dopadům na domácnosti i firmy. Konkrétně jde o změnu týkající se takzvaného stabilizačního mechanismu MSR, jehož cílem je udržovat rovnováhu na trhu s povolenkami a zabránit extrémním výkyvům jejich cen.

V Událostech, komentářích z ekonomiky hovořili ekonom a hlavní poradce České bankovní asociace Miroslav Zámečník, hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda a europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) o emisních povolenkách ETS 2 nebo o plánech vznikající vlády převést poplatek za obnovitelné zdroje na rozpočet. Debatou provázela Nina Ortová.

Europarlament schválil plán na snížení emisí o 90 procent do roku 2040 ve srovnání s rokem 1990. Česko si podle ministra životního prostředí v demisi Petra Hladíka (KDU-ČSL) vyjednalo ústupky, které v Událostech, komentářích označil za „velmi podstatné“. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) v debatě moderované Terezou Řezníčkovou poukázal na negativní dopady, které nový cíl může pro Česko a Evropu podle něj mít. „Děsily by mě dopady toho, kdybychom řekli, že na dekarbonizaci rezignujeme,“ reagoval europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09).

Europoslanci podpořili klimatický cíl snížit emise o 90 procent do roku 2040 oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí by podle schváleného kompromisního návrhu mohlo pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Parlament odsouhlasil také snížení byrokracie a zmírnění zátěže pro firmy v souvislosti s podáváním zpráv o udržitelnosti.

Členské státy EU se oficiálně dohodly na novém klimatickém cíli Evropské unie pro rok 2040. Cílem je stále snížení emisí o 90 procent do roku 2040 oproti roku 1990, jak navrhovala Evropská komise, nicméně některé státy včetně Česka si vyjednaly určité ústupky. Česko v souladu se svou dlouhodobou pozicí hlasovalo proti. Pro přijetí návrhu však stačila kvalifikovaná většina. Analytici varují, že stanovení nového klimatického cíle pro rok 2040 je upevněním Green Dealu.

V zahraniční politice budoucí vlády nebudou razantní změny, shodli se poslanec ODS Pavel Žáček a europoslankyně Nikola Bartůšek (Přísaha) v Událostech, komentářích. Žáček ocenil, že budoucí koalice nebude zpochybňovat důležitost NATO a bude zřejmě pokračovat v investicích do obrany. Bartůšek doufá, že se vznikající kabinet v Evropské unii postaví proti emisním povolenkám a migračnímu paktu. Hosté Událostí, komentářů hovořili také o kandidátech na post šéfa diplomacie a referendu, které prosazuje SPD. Pořad moderovala Jana Peroutková.

Politici se přou o výsledek jednání unijních ministrů životního prostředí. Evropská komise slíbila upravit systém emisních povolenek ETS 2. Podle šéfa českého resortu životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) se jedná o velký úspěch, díky kterému povolenky nedopadnou na spotřebitele nepředvídatelným způsobem. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) s tím nesouhlasí. Jediná jistota je, že nevíme, kolik přesně budou stát, uvedl Knotek v Událostech, komentářích moderovaných Danielem Takáčem.

Končící vláda jmenovala novým ředitelem Digitální a informační agentury (DIA) dosavadního zástupce ředitele Petra Kuchaře. Od pátku nahradí Martina Mesršmída, který rezignoval kvůli problémům s eDoklady během sněmovních voleb. Kabinet rovněž schválil zřízení výboru pro protidronovou ochranu a dronovou regulaci a rozvoj. Jeho cílem bude koordinovat práci resortů a úřadů, které se tématu věnují.

Změny v systému unijních emisních povolenek ETS 2, které před nadcházejícím summitem lídrů navrhla Evropská komise, jsou nesmyslné a alibistické, myslí si šéf hnutí ANO Andrej Babiš, jenž vyzval dosluhujícího premiéra Petra Fialu (ODS), aby v Bruselu odmítl „zelené šílenosti“, které podle něj EK navrhuje. Úpravy ETS 2 se ubírají správným směrem, je třeba dál prosazovat odložení, míní Fiala.

Česko je připravené na zimu. Plynové zásobníky jsou podle ministerstva průmyslu a obchodu aktuálně naplněné zhruba z 96 procent, tedy ještě více, než byly loni ve stejném čase. To odpovídá 3,3 miliardy kubíků plynu. Ačkoliv by toto množství vydrželo při průměrné spotřebě asi na půl roku, v zimním období se využití výrazně zvyšuje. Plyn by tak vystačil jen na devadesát dnů, a to jak pro domácnosti, tak pro průmysl.

Pravděpodobný příští premiér Andrej Babiš (ANO) jednal se slovenským ministrem vnitra Matúšem Šutajem Eštokem o nadcházejícím summitu Evropské unie či migračním paktu. Babiš sdělil, že mluvili o tématech, kde mají obě země stejné či podobné názory. V budoucnu podle něj oba státy musí opět postupovat společně a pokusit se i o obnovení fungování Visegrádské skupiny, která kromě Česka a Slovenska zahrnuje také Polsko a Maďarsko.

Evropská komise vyhoví návrhu Česka a dalších států a připraví návrh na zastropování cen nových emisních povolenek na individuální vytápění domácností a na pohonné hmoty, řekl premiér Petr Fiala (ODS) televizi CNN Prima News. Rozhodnutí zároveň označil za velký úspěch, byť českým cílem je tyto emisní povolenky vůbec nezavádět, dodal. K tomu se však dosud nepodařilo získat většinu.

Povinnost platit za emise z pálení fosilních paliv v budovách a v dopravě známá jako ETS 2 nejvíce zasáhne vytápění uhlím. Vyplývá to z rozhovoru s Karlem Kotounem pro podcast ekonomického pořadu Bilance ČT. Zakladatel konzultačního start-upu Green0meter uvedl, že by se domácnosti, které jsou ještě závislé na uhlí, měly připravit na změnu, jinak na ně silně dopadne nárůst jeho ceny.

Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) si je jistý, že se Česku a dalším osmnácti státům podaří v Evropské unií vyjednat zastropování cen emisních povolenek na pohonné hmoty či na vytápění plynem na úrovni 45 eur za tunu oxidu uhličitého. Třeba litr benzinu či nafty by tak od ledna 2027 kvůli novému ekologickému poplatku podražil o tři koruny. Pokud by však státy zastropování cen povolenek neprosadily, mohlo by být zdražení podstatně vyšší.

Předpokládaný dopad emisních povolenek pro domácnosti, tedy systému ETS 2 plánovaného od roku 2027, je zdražení litru benzinu a nafty o tři koruny a zvýšení ceny megawatthodiny plynu o dvě stě korun. To platí při ceně povolenky 45 eur za tunu oxidu uhličitého, s čímž počítá analýza resortu životního prostředí, kterou má ČT k dispozici. Poplatky ale mohou být i vyšší. Vláda chce spolu s dalšími státy systém změnit, než začne platit.

Zaměstnavatelé a odbory podporují snahu vlády o změnu systému obchodování s emisními povolenkami ETS 2. Žádají ucelenou analýzu dopadů jejich zavedení. Prosazují také to, aby se evropské dotace po roce 2027 zacílily do několika málo oblastí a využily na strategické projekty, řekli po čtvrtečním jednání tripartity šéf Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj a předák ČMKOS Josef Středula. Dohodnout se nepodařilo na růstu platů ve veřejném sektoru.

Dopad nového systému ETS 2 bude na některé lidi v řádech vyšších tisíců korun ročně, říká analytik XTB Jiří Tyleček o plánovaném obchodování s emisními povolenkami z dopravy a vytápění budov, podle nějž jde o „další výrazné zdanění firem i obyvatelstva Evropské unie“. „To, co dnes zaplatíme, bychom měli vnímat jako investici do budoucnosti našich dětí,“ oponuje ekonom Tomáš Protivínský ze think-tanku IDEA. Česko a dalších sedmnáct států Unie žádá systémové změny.