Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
Europoslanci hlasovali o kompromisní dohodě, které loni v prosinci dosáhli zástupci členských zemí a europarlamentu. Dohodu podpořilo 413 europoslanců, 226 jich bylo proti a dvanáct se zdrželo hlasování. Nyní bude návrh již jen formálně schvalovat Rada EU, která zastupuje členské státy. Jakmile Rada EU text schválí, vstoupí v platnost dvacet dní po zveřejnění v Úředním věstníku EU.
Evropská komise navrhla závazný klimatický cíl pro rok 2040 loni na začátku července. Stalo se to navzdory výhradám některých států, včetně Česka, které chtěly krok odložit. Návrh tehdy poprvé počítal s tím, že země EU budou moci využívat takzvané uhlíkové kredity z rozvojových států k dosažení cíle v oblasti emisí.
Mezinárodní uhlíkové kredity umožňují státům, firmám nebo organizacím kompenzovat část svých emisí tím, že finančně podpoří projekty snižující nebo zachycující emise jinde ve světě. Jde například o výsadbu lesa, ochranu deštných pralesů či investice do obnovitelných zdrojů.
Podle nynější kompromisní politické dohody mohou státy využívat mezinárodní kredity k dosažení až pěti procentních bodů snížení emisí od roku 2036. Tyto kredity ale mohou použít pouze v odvětvích, která nejsou regulována v rámci systému emisních povolenek (EU ETS) a mohou pocházet pouze z partnerských zemí, jejichž klimatické cíle jsou slučitelné s cíli pařížské dohody.
V současnosti v Evropské unii již funguje systém povolenek ETS, který se vztahuje na elektrárny a průmyslové podniky produkující skleníkové plyny. Každá povolenka umožňuje vypustit do ovzduší jednu tunu oxidu uhličitého (CO2), případně ekvivalentní množství jiného plynu. Výnosy z jejich prodeje mají členské státy EU využívat na opatření na ochranu klimatu.
Zdroj: ČTK
Boj proti změně klimatu
Cílem pařížské dohody z roku 2015 je omezit globální oteplování a bojovat proti změně klimatu. Státy se shodly na cíli udržet nárůst průměrné globální teploty výrazně pod dvěma stupni Celsia oproti hodnotám před průmyslovou revolucí a pokud možno omezit nárůst na 1,5 stupně. Dohodu ratifikovaly všechny země EU.
Zavedení systému ETS 2 bude podle kompromisní dohody odloženo o jeden rok, z roku 2027 na rok 2028. Systém ETS 2 se vztahuje na emise oxidu uhličitého ze spalování paliv v budovách a silniční dopravě.
Systém ETS 2 se má týkat zpoplatnění emisí z vytápění budov a silniční dopravy. Povolenky v systému ETS 2 nemají nakupovat jednotliví producenti skleníkových plynů (typicky koncoví spotřebitelé jako domácnosti nebo motoristé), ale dodavatelé energií a paliv, kteří je promítnou do cen. Jestliže dosavadní ETS nyní pokrývá necelých čtyřicet procent všech emisí skleníkových plynů v EU, nový ETS 2 se má týkat dalších zhruba 47 procent, a zpoplatnění tak má podléhat 87 procent emisí v Unii. Zbývající procenta vznikají zejména v zemědělství a při zpracování odpadů.
Zdroj: ČTK
O tyto změny usilovala mimo jiné předchozí česká vláda premiéra Petra Fialy (ODS). Současná vláda premiéra Andreje Babiše (ANO) systém emisních povolenek ETS 2 zcela odmítá a uvedla, že bude v Unii hledat podporu pro zrušení tohoto systému.
Další ochrana pro zemědělce v dohodě s Mercosurem
Evropský parlament se v úterý zabýval i dalšími tématy. Členové parlamentu schválili mimo jiné další ochranu pro zemědělce v dohodě s Mercosurem. Pro přijetí obchodní doložky se vyslovilo 483 europoslanců, odmítlo ji 102 členů EP a hlasování se zdrželo 67 europoslanců. Text musí nyní přijmout ještě Rada EU zastupující členské státy. Bude platit od okamžiku, kdy vstoupí v platnost prozatímní obchodní dohoda s Mercosurem.
Nové nařízení stanoví, za jakých podmínek by EU mohla dočasně pozastavit celní preference stanovené v obchodní dohodě mezi EU a Mercosurem týkající se dovozu zemědělských produktů z Argentiny, Brazílie, Paraguaye a Uruguaye, pokud by nárůst dovozu těchto produktů poškodil producenty v Unii.
Podle nových pravidel zahájí Evropská komise (EK) šetření ohledně nutnosti ochranných opatření, pokud se za určitých podmínek zvýší dovoz citlivých zemědělských produktů. Text mezi ně řadí například určité druhy masa, vejce, citrusové plody či cukr. O vyšetřování může požádat také členský stát či osoby, firmy a sdružení zastupující dané odvětví. Komise bude muset nejméně jednou za šest měsíců předložit EP zprávu posuzující dopad dovozu citlivých produktů.
Dvoustranná ochranná ustanovení budou součástí jak dohody o partnerství mezi EU a Mercosurem, tak předběžné dohody. Obě podepsali zástupci bloků v lednu letošního roku. EK smlouvy označila za historický krok, který povede k vytvoření největší obchodní zóny na světě a bude prospěšný pro unijní hospodářství. Proti dohodě mezi EU a Mercosurem dlouhodobě vystupují evropští zemědělci, kteří se obávají dovozu levných potravin. Členové EP při minulém plenárním zasedání těsně schválili návrh, aby obchodní dohodu přezkoumal Soudní dvůr EU, čímž pozdrželi její ratifikaci.
V úterý schválil evropský parlament také předpisy, které mají urychlit a zefektivnit azylová řízení. Týkají se bezpečných třetích zemí a bezpečných zemí původu.
