Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
Europoslanci hlasovali o kompromisní dohodě, které loni v prosinci dosáhli zástupci členských zemí a europarlamentu. Dohodu podpořilo 413 europoslanců, 226 jich bylo proti a dvanáct se zdrželo hlasování. Nyní bude návrh již jen formálně schvalovat Rada EU, která zastupuje členské státy. Jakmile Rada EU text schválí, vstoupí v platnost dvacet dní po zveřejnění v Úředním věstníku EU.
Evropská komise navrhla závazný klimatický cíl pro rok 2040 loni na začátku července. Stalo se to navzdory výhradám některých států, včetně Česka, které chtěly krok odložit. Podle analytičky projektu Fakta o klimatu Kateřiny Kolouch Grabovské je cíl pro rok 2040 důležitý kvůli jasnosti a předvídatelnosti. „Abychom věděli, kam Unie směřuje, a aby i byznys věděl, jakou trajektorii má očekávat, co se týče snižování emisí, a tomu mohl přizpůsobit své plány,“ vysvětlila.
Návrh vloni v červenci poprvé počítal s tím, že země EU budou moci využívat takzvané uhlíkové kredity z rozvojových států k dosažení cíle v oblasti emisí.
Mezinárodní uhlíkové kredity umožňují státům, firmám nebo organizacím kompenzovat část svých emisí tím, že finančně podpoří projekty snižující nebo zachycující emise jinde ve světě. Jde například o výsadbu lesa, ochranu deštných pralesů či investice do obnovitelných zdrojů.
Podle nynější kompromisní politické dohody mohou státy využívat mezinárodní kredity k dosažení až pěti procentních bodů snížení emisí od roku 2036. Tyto kredity ale mohou použít pouze v odvětvích, která nejsou regulována v rámci systému emisních povolenek (EU ETS) a mohou pocházet pouze z partnerských zemí, jejichž klimatické cíle jsou slučitelné s cíli pařížské dohody.
V současnosti v Evropské unii již funguje systém povolenek ETS, který se vztahuje na elektrárny a průmyslové podniky produkující skleníkové plyny. Každá povolenka umožňuje vypustit do ovzduší jednu tunu oxidu uhličitého (CO2), případně ekvivalentní množství jiného plynu. Výnosy z jejich prodeje mají členské státy EU využívat na opatření na ochranu klimatu.
Zdroj: ČTK
Boj proti změně klimatu
Cílem pařížské dohody z roku 2015 je omezit globální oteplování a bojovat proti změně klimatu. Státy se shodly na cíli udržet nárůst průměrné globální teploty výrazně pod dvěma stupni Celsia oproti hodnotám před průmyslovou revolucí a pokud možno omezit nárůst na 1,5 stupně. Dohodu ratifikovaly všechny země EU.
Zavedení systému ETS 2 bude podle kompromisní dohody odloženo o jeden rok, z roku 2027 na rok 2028. Systém ETS 2 se vztahuje na emise oxidu uhličitého ze spalování paliv v budovách a silniční dopravě. „Tyto sektory dosud žádným zpoplatněním uhlíku na celoevropské úrovni pokryty nebyly,“ podotkla Kolouch Grabovská, podle níž je důležité, aby členské státy čas navíc využily. „Aby dělaly kroky k tomu, aby podporovaly zejména zranitelné domácnosti v tom, aby snížily svoji závislost na fosilních palivech,“ zdůraznila.
Systém ETS 2 se má týkat zpoplatnění emisí z vytápění budov a silniční dopravy. Povolenky v systému ETS 2 nemají nakupovat jednotliví producenti skleníkových plynů (typicky koncoví spotřebitelé jako domácnosti nebo motoristé), ale dodavatelé energií a paliv, kteří je promítnou do cen. Jestliže dosavadní ETS nyní pokrývá necelých čtyřicet procent všech emisí skleníkových plynů v EU, nový ETS 2 se má týkat dalších zhruba 47 procent, a zpoplatnění tak má podléhat 87 procent emisí v Unii. Zbývající procenta vznikají zejména v zemědělství a při zpracování odpadů.
Zdroj: ČTK
O odložení ETS 2 usilovala mimo jiné předchozí česká vláda premiéra Petra Fialy (ODS). Současná vláda premiéra Andreje Babiše (ANO) systém emisních povolenek ETS 2 zcela odmítá a uvedla, že bude v Unii hledat podporu pro zrušení tohoto systému.
Další ochrana pro zemědělce v dohodě s Mercosurem
Evropský parlament se v úterý zabýval i dalšími tématy. Členové parlamentu schválili mimo jiné další ochranu pro zemědělce v dohodě s Mercosurem. Pro přijetí obchodní doložky se vyslovilo 483 europoslanců, odmítlo ji 102 členů EP a hlasování se zdrželo 67 europoslanců. Text musí nyní přijmout ještě Rada EU zastupující členské státy. Bude platit od okamžiku, kdy vstoupí v platnost prozatímní obchodní dohoda s Mercosurem.
Text podpořili všichni přítomní tuzemští europoslanci kromě Kateřiny Konečné (Stačilo!), ta se zdržela hlasování. Pro dohodu se vyjádřili všichni přítomní zástupci Česka ve frakci Patrioti pro Evropu (PfE): Jaroslav Bžoch, Ondřej Knotek, Jaroslav Knot, Tomáš Kubín, Jana Nagyová a Jaroslava Pokorná Jermanová (všichni za ANO) a Antonín Staněk (Přísaha).
Pro hlasovali také zástupci evropských konzervativců (ECR) Alexandr Vondra, Ondřej Krutílek a Veronika Vrecionová (všichni za ODS) i přítomní čeští europoslanci z frakce Evropské lidové strany (EPP) Jan Farský a Danuše Nerudová (oba STAN) i Ondřej Kolář a Luděk Niedermayer (oba TOP 09). Text podpořili také Markéta Gregorová (Piráti) z frakce Zelených, Ivan David (SPD) z frakce Evropa suverénních národů (ESN) a nezařazený europoslanec Ondřej Dostál (Stačilo!).
Nové nařízení stanoví, za jakých podmínek by EU mohla dočasně pozastavit celní preference stanovené v obchodní dohodě mezi EU a Mercosurem týkající se dovozu zemědělských produktů z Argentiny, Brazílie, Paraguaye a Uruguaye, pokud by nárůst dovozu těchto produktů poškodil producenty v Unii.
Podle nových pravidel zahájí Evropská komise (EK) šetření ohledně nutnosti ochranných opatření, pokud se za určitých podmínek zvýší dovoz citlivých zemědělských produktů. Text mezi ně řadí například určité druhy masa, vejce, citrusové plody či cukr. O vyšetřování může požádat také členský stát či osoby, firmy a sdružení zastupující dané odvětví. Komise bude muset nejméně jednou za šest měsíců předložit EP zprávu posuzující dopad dovozu citlivých produktů.
Parlament nemůže dohodu ratifikovat do doby, než se vysloví Soudní dvůr EU, EK se ale může rozhodnout pro prozatímní uplatňování dohody, jakmile alespoň jedna země Mercosur dokončí ratifikační proces. Podle předsedkyně zemědělského výboru EP Vrecionové by EK měla tento krok využít.
Europoslanec Kubín z PfE podotkl, že ochranná opatření nejsou podle něj ideální, ale situaci zemědělců zlepšují. Jeho frakce byla jedním z nejhlasitějších odpůrců dohody s Mercosurem v EP, on a téměř všichni jeho tehdejší čeští kolegové z PfE se hlasování zdrželi. Kubín doplnil, že ačkoliv dopady dohody budou postupné a nejisté, je pro Česko nezpochybnitelně pozitivní.
Dvoustranná ochranná ustanovení budou součástí jak dohody o partnerství mezi EU a Mercosurem, tak předběžné dohody. Obě podepsali zástupci bloků v lednu letošního roku. EK smlouvy označila za historický krok, který povede k vytvoření největší obchodní zóny na světě a bude prospěšný pro unijní hospodářství. Proti dohodě mezi EU a Mercosurem dlouhodobě vystupují evropští zemědělci, kteří se obávají dovozu levných potravin.
Pravidla pro rychlejší a efektivnější azylová řízení
V úterý schválil evropský parlament také předpisy, které mají urychlit a zefektivnit azylová řízení pro lidi, kteří nemají nárok na ochranu v Unii. Týkají se bezpečných třetích zemí a bezpečných zemí původu. Pro nařízení o bezpečné zemi původu hlasovalo 408 europoslanců, 184 se postavilo proti a šedesát se zdrželo hlasování. Členové evropského parlamentu hlasovali také o nařízení o bezpečné třetí zemi. Pro se vyslovilo 396 europoslanců, proti bylo 226. Hlasování se zdrželo třicet členů EP. Oba návrhy nyní musí schválit ještě Rada EU.
„Vše vychází z postupů, které jsou efektivní, pragmatické a flexibilní, aby mohly být využívány,“ sdělila zpravodajka jednoho z textů Lena Düpontová z EPP. „Unie se nemůže stát pevností bránící se proti lidem prchajícím před hladomorem nebo válkou,“ zdůraznila před hlasováním europoslankyně Cecilia Stradaová ze socialistické frakce (S&D). Nařízení označila za morální degradaci, která ohrožuje hodnoty evropské demokracie.
Z českých europoslanců hlasovali pro oba texty Bžoch, Knotek, Knot, Kubín, Nagyová, Pokorná Jermanová i Staněk. Podpořili je David, Dostál, Konečná, Vondra, Krutílek a Vrecionová. Ta uvedla, že přijetí těchto dvou nařízení je v pozitivním smyslu slova větší krok než přijetí migračního paktu. S podporou se přidali i Farský, Nerudová, Kolář a Niedermayer. „Některé migranty potřebujeme, protože se bez nich ekonomika neobejde,“ komentoval Kolář. Upozornil ale, že podle něj migrace ve stávající podobě Evropu ohrožuje a schválený materiál je prvním z nutných kroků k jejímu zvládání.
Jako jediná z tuzemských zástupců v EP hlasovala proti oběma textům Gregorová. „Nová pravidla obecně oslabují právo na azyl v EU a navíc přesouvají odpovědnost na třetí země, které často vůbec bezpečné nejsou,“ řekla. Za příklad označila situaci členů LGBT+ komunity a politických disidentů v Egyptě a Turecku. Ti podle ní mohou být v ohrožení života.
Jeden z textů předkládá konkrétní seznam států, které lze označit jako bezpečné země původu. V této skupině budou kandidátské země, pokud na ně Unie neuvalí hospodářské sankce či v nich nezaznamená svévolné násilí v případě ozbrojeného konfliktu. Dále sem text řadí Kosovo, Bangladéš, Kolumbii, Egypt, Indii, Maroko a Tunisko. EK uvedla, že v případě změny situace v jakékoliv zemi bude adekvátně reagovat. Členské státy si pak mohou určit další bezpečné země původu.
Společný unijní seznam bezpečných zemí původu má přispět k rychlejšímu vyřizování neodůvodněných žádostí o mezinárodní ochranu. Seznam by měl rovněž snížit pohyb migrantů mezi členskými státy EU. Žádosti o azyl občanů těchto zemí budou moci státy EU vyřídit ve zrychleném řízení a bude na žadatelích, aby prokázali, že by se v jejich případě nově přijaté ustanovení nemělo uplatnit například kvůli obavě z pronásledování či vážné újmy při návratu do země.
Bezpečná země původu je podle mezinárodního práva taková země, která je obecně považována za bezpečnou pro své vlastní občany, neboť tam nedochází k politickému pronásledování a neexistuje hrozba vážné újmy kvůli ozbrojenému konfliktu, mučení či trestu smrti.
Koncept bezpečné třetí země umožňuje členským státům EU zamítnout žádost o azyl jako nepřípustnou (tedy bez přezkoumání její věcné podstaty), pokud žadatelé mohli požádat o mezinárodní ochranu v zemi mimo EU, která je pro ně považována za bezpečnou. Žádosti o azyl budou moci na základě tohoto textu zamítnout úřady také v případě, že má žadatel v této bezpečné zemi rodinné či jiné vazby.
