Pařížská dohoda

Tři přední klimatologové zkombinovali poznatky z deseti globálních klimatických modelů a s pomocí umělé inteligence (AI) vyhodnotili jejich předpovědi. Dospěli k závěru, že místně budou hranice klimatické změny dosaženy výrazně dříve, než se odhadovalo doposud.

Tým zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa, který se úřadu ujme 20. ledna příštího roku, už připravuje opětovné odstoupení od Pařížské dohody o klimatu. Podle informací deníku New York Times (NYT) již má tým připraven příslušný exekutivní příkaz, který odstoupení od dohody nařizuje. Deník The Wall Street Journal (WSJ) zase popisuje přípravy na masové deportace imigrantů bez povolení k pobytu, které byly jedním z hlavních Trumpových předvolebních slibů.

Letošní rok bude prakticky jistě nejteplejším rokem v historii měření a prvním rokem s teplotou o více než 1,5 stupně Celsia vyšší než v předindustriálním období. Informovala o tom ve čtvrtek meteorologická služba Evropské unie Copernicus, která zároveň ve svém pravidelném měsíčním bulletinu uvedla, že letošní říjen byl druhý nejteplejší v historii, hned za tím loňským.

„Česko si je plně vědomo své globální odpovědnosti,“ řekl prezident Petr Pavel na summitu OSN o udržitelném rozvoji v New Yorku. Na něm země hodnotí pokrok v plnění cílů stanovených před osmi lety v rámci takzvané Agendy 2030. Ta měla podpořit ekonomickou prosperitu, sociální spravedlnost a také ochranu životního prostředí. Pavel vystoupil na plénu jménem skupiny 46 zemí, takzvaných Pathfinders, a zavázal se k naplnění Pařížské dohody.

Německo chce být do roku 2045 klimaticky neutrální zemí, což nechala už předloni uzákonit vláda tehdejší kancléřky Angely Merkelové. Plány ale Německu překazila rusko-ukrajinská válka. Bez ruského plynu totiž země začala spalovat víc hnědého uhlí, se kterým chtěla původně v dohledné době skoncovat. Proti jsou však klimatičtí aktivisté, kteří stále častěji blokují dopravu v ulicích německých měst, slibují i blokádu Berlína. Tématem se zabýval pořad Zóna ČT24, který moderovali Michal Kubal a Martin Řezníček.

Nejvyšší správní soud zrušil klíčové části rozsudku, v němž dala nižší instance zapravdu klimatickým aktivistům, podle nichž nedělají česká ministerstva dost pro snižování emisí skleníkových plynů. Podle Nejvyššího správního soudu neměl předchozí verdikt oporu pro některé závěry v mezinárodním, unijním ani vnitrostátním právu.

Emise oxidu uhličitého na světě stále rostou, ty letošní budou rekordní. Hlavní příčinou je zřejmě oživení ekonomiky a cestovního ruchu související se zvládnutím pandemie covidu.

Česká republika zvažuje, že se bude ucházet o pořádání klimatického summitu COP29 v roce 2024. O status pořadatelské země by v případě kandidatury soutěžila s několika dalšími státy. Agentuře Reuters to řekl vládní zmocněnec pro mezinárodní jednání o životním prostředí Jan Dusík, který v Egyptě vede českou předsednickou delegaci na COP27.

Evropská unie je navzdory válce na Ukrajině dál odhodlaná bojovat proti klimatickým změnám, i když konflikt dočasně způsobil větší spotřebu fosilních paliv a negativně ovlivnil snahy snižovat emise. Během vystoupení na klimatické konferenci OSN (COP27) v Egyptě to řekl český premiér Petr Fiala.

Městský soud v Praze rozhodl o tom, že ministerstva životního prostředí, průmyslu a obchodu, zemědělství a dopravy zasáhla do práv spolku Klimatická žaloba České republiky a dalších žalobců tím, že nepodnikla kroky k dostatečnému snižování skleníkových emisí. Rozsudek je pravomocný, ministerstva ale mohou podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu (NSS).

Svět míří k oteplení klimatu o více než tři stupně Celsia oproti předindustriálnímu období, pro naplnění cíle udržet oteplení maximálně na 1,5 stupně je třeba výrazně zvýšit intenzitu klimatických opatření. Takové jsou závěry nové zprávy Mezivládního panelu OSN pro změny klimatu (IPCC). Experti upozorňují na neustále rostoucí produkci skleníkových plynů a podle agentury AFP varují, že se tento růst do tří let musí zastavit, aby Země zůstala „obyvatelná“.

Podle měření provedených americkým Národním úřadem pro oceán a atmosféru (NOAA) dosáhl metan v zemské atmosféře rekordní hodnoty 1900 částic na miliardu (ppb). Pro srovnání – před průmyslovou revolucí to bylo jenom přibližně 700 ppb, tedy přibližně třikrát méně.

Představitelé téměř dvou set zemí světa se na konferenci COP26 ve skotském Glasgow shodli na společném znění dohody o dalším postupu v boji s klimatickými změnami. Země souhlasily s postupným odklonem od používání uhlí k výrobě elektrické energie.

Loňský pokles emisí se výrazněji nepromítl do koncentrace skleníkových plynů v atmosféře, upozorňuje ve zprávě Světová meteorologická organizace (WMO). Koncentrace skleníkových plynů, například oxidu uhličitého, tak rostla i loni a zůstává výrazně nad hodnotami před masovou industrializací.

Mezinárodní vědecký tým vytvořil předpověď toho, jak globální změny klimatu ovlivní život tučňáků. Výsledky je přiměly k tomu, aby navrhli zařazení tučňáků císařských na seznam ohrožených druhů.

Voliči ve Švýcarsku v neděli v referendu odmítli trojici návrhů z oblasti životního prostředí, včetně nového zákona o emisích oxidu uhličitého a zákazu umělých pesticidů. Souhlas naopak vyjádřili s protiteroristickým zákonem, který dává policii větší pravomoci pro nakládání s lidmi podezřelými z terorismu, a s covidovým zákonem, který dává vládě více pravomocí pro boj s pandemií, uvedla agentur Reuters.

Německý ústavní soud ve čtvrtek nařídil, aby zákonodárci jasněji definovali cíle pro omezení emisí skleníkových plynů po roce 2030. Současný zákon o ochraně klimatu je podle něj nedostatečný a znevýhodňuje příští generace. Stížnost podali zástupci několika ekologických organizací, mezi nimi i studenti a žáci z řad Fridays for Future.

Joe Biden jen pár hodin po složení přísahy podepsal 15 nových exekutivních příkazů a dvě nařízení pro federální agentury v oblastech zdravotnictví, hospodářství, imigrace, ekologie či rovnosti. Některé z nich ruší vlajkové lodě politiky Donalda Trumpa. Takto rychlý a rozsáhlý start legislativní činnosti je podle CNN v moderních dějinách ojedinělý. Přijal také přísahu členů svého týmu a Senát mu schválil ředitelku tajných služeb.

Zvolený americký prezident Joe Biden předeslal, že v jeho administrativě by měl ministerstvo dopravy vést někdejší soupeř z demokratických primárek Pete Buttigieg. V čele resortu energetiky by mohla stát Jennifer Granholmová, někdejší guvernérka Michiganu. Hlavní koordinátorkou domácích snah o zmírnění klimatických změn má být bývalá předsedkyně americké Agentury pro ochranu životního prostředí (EPA) Gina McCarthyová.

Generální tajemník OSN António Guterres apeloval na světové lídry, aby ve svých zemích vyhlásili stav klimatické nouze a pomohli tak urychlit kroky, které by zabránily katastrofálním důsledkům globálního oteplování. Na virtuálním klimatickém summitu, který pořádá Velká Británie, vystoupil mimo jiné čínský prezident Si Ťin-pching, který ohlásil závazek snížit do roku 2030 emise oxidu uhličitého v poměru k HDP o 65 procent oproti roku 2005. Zvolený americký prezident Joe Biden potvrdil, že se USA v lednu opět připojí k pařížské dohodě o klimatu.

Měl to být přelomový moment, 12. prosince 2015 byla podepsána globální dohoda o klimatu na konferenci v Paříži, zásadním cílem je udržení oteplování pod dvěma stupni Celsia. Dokument tehdy podpořilo přes 190 zemí. Mezitím ale Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa od dohody odstoupily. Jeho nástupce Joe Biden se chce ke smlouvě zase vrátit. Podle některých odborníků by ale tempo snižování emisí vytyčené před pěti lety nemuselo k záchraně planety stačit.

Evropská unie chce po nástupu nového amerického prezidenta Joea Bidena výrazně posílit spolupráci se Spojenými státy, s nimiž měla poslední čtyři roky za vlády Donalda Trumpa chladné vztahy. Sedmadvacítka evropských zemí zveřejnila strategii, podle které hodlá společně s Washingtonem bojovat proti pandemii nemoci covid-19 i klimatickým změnám a také vyřešit vzájemné obchodní spory. Lídři EU by rádi už v první polovině příštího roku posílení spolupráce s Bidenem osobně probrali na summitu v Bruselu.

V Amazonii pokračuje destrukce deštného pralesa. Z jeho brazilské části jen letos zmizelo území o rozloze Středočeského kraje, což je nejvíc za posledních dvanáct let. Prales přitom pomáhá zpomalovat globální oteplování. Vědci tvrdí, že úbytek pralesa zrychlil od chvíle, kdy se funkce prezidenta ujal Jair Bolsonaro, píše zpravodajský portál BBC.

Teploty se během května na Sibiři pohybovaly asi 10 stupňů nad dlouhodobým průměrem. Podle evropské služby Copernicus byl tento květen celosvětově nejteplejším měsícem od začátku satelitního měření.