Americká vláda pokračuje v demontáži ekologické politiky předchozích administrativ. Naposledy přidala na seznam zboží s padesátiprocentním clem díly pro větrné elektrárny a zahájila vyšetřování jejich stavby. Po odstoupení od Pařížské dohody o změně klimatu chystá také další velký krok. Ze soupisu rizik pro veřejné zdraví plánuje vyškrtnout dopady globálního oteplování. Na základě toho americká Agentura pro ochranu prostředí doposud regulovala škodlivé emise z aut, elektráren nebo těžebního průmyslu.
Americký prezident Donald Trump nově nepovolí stavby větrných elektráren na federální půdě. Označil je za podfuk. Udělal z nich symbolický terč svého odporu k financování boje se změnou klimatu. Větrné elektrárny jsou podle něj „ostudné“ a „zraňují vše, čeho se dotknou“. „Jsou škaredé. Velmi nevýkonné. Je to taky nejdražší forma energie, jaká existuje,“ tvrdí v rozporu s vědeckými poznatky.
Podle vědců jsou jejich náklady o 53 procent nižší než u nejlevnějšího fosilního paliva. Životnost mají dvacet až třicet let, ne jen osm, jak tvrdí Trump. Dají se až z pětadevadesáti procent zrecyklovat. A turbíny sice zabíjí ptáky, ale jde jen o zlomek proti kočkám nebo drátům elektrického vedení.
Přijdeme o hodně expertizy, varuje vědkyně
Trumpova administrativa se navíc chystá odmítnout přímo zlatý grál bojovníků s globálním oteplováním – a sice vědecké zjištění, že změna klimatu způsobená lidskou činností ohrožuje zdraví i bezpečnost. „My v Trumpově Agentuře na ochranu životního prostředí (EPA) jsme si pod jeho vedením vybrali obojí: chránit prostředí a zvedat ekonomiku,“ myslí si administrátor vládní agentury na ochranu prostředí EPA Lee Zeldin.
Bílý dům tak třeba plánuje zrušit emisní limity pro nová auta. Zmizely také vládní stránky s vědecky podloženým hodnocením dopadů změny klimatu. „Dokonce i konzervativní prezidenti za posledních třicet let tuto snahu podporovali. Je to velmi důležité. Obávám se, že tím přijdeme o hodně expertizy,“ varuje americká výzkumnice změn klimatu Susan Subak. Expertka s českými kořeny zkoumá dopady metanu už od devadesátých let.
Jako příklad uvádí i zkušenost části své rodiny, která před holocaustem žila na Moravě: „Můj dědeček žil v Třebíči a jeho dům byl hned u řeky Jihlava. Měl tři poschodí, ale žili jen v nejvyšších dvou, protože na řece byly povodně. Přizpůsobili se. Ale co my? Možná budeme muset taky,“ říká Subak.
Spojené státy jsou hned po Číně druhým největším producentem skleníkových plynů. Globální oteplování podle vědeckého konsenzu vede k extrémnímu počasí, jako jsou vlny veder, lesní požáry nebo záplavy.
