Následky

Ruský vládce Vladimir Putin podepsal koncem minulého týdne zákon o rozpočtu na rok 2026 a na další tři roky. Kreml hodlá vynaložit téměř 30 procent rozpočtu na armádu a nákup zbraní – 12,93 bilionu rublů (asi 3,47 bilionu korun). Dalších 3,91 bilionu rublů (asi 1,05 bilionu korun) je vyčleněno na „národní bezpečnost“, která zahrnuje rozpočty ministerstva vnitra, ruské Národní gardy, speciálních služeb a Federální vězeňské služby. Celkem bezpečnostní složky obdrží 16,84 bilionu rublů (asi 4,51 bilionu korun), tedy 38 procent rozpočtu.

Úterní zemětřesní o síle 6,9 magnituda, které zasáhlo střední část Filipín, připravilo o život podle tamních úřadů už přes sedm desítek lidí. Téměř tři stovky byly zraněny. Oblast se navíc stále zotavuje z tajfunu, který na zemi udeřil minulý pátek a zanechal po sobě nejméně 27 mrtvých.

Rok po povodních, které loni v září zasáhly především Moravu a Slezsko, zůstávají v obcích i městech stále patrné stopy živelní pohromy. Přestože se podařilo obnovit základní infrastrukturu, řada mostů, komunikací a veřejných budov na opravy čeká. A obyvatelé stále pracují na obnově bydlení. Dárci na pomoc domácnostem poslali 950 milionů korun. V zasažených oblastech stále působí pracovníci humanitárních organizací. Vláda vyčíslila celkové škody na majetku na 70,6 miliardy korun.

Americká vláda pokračuje v demontáži ekologické politiky předchozích administrativ. Naposledy přidala na seznam zboží s padesátiprocentním clem díly pro větrné elektrárny a zahájila vyšetřování jejich stavby. Po odstoupení od Pařížské dohody o změně klimatu chystá také další velký krok. Ze soupisu rizik pro veřejné zdraví plánuje vyškrtnout dopady globálního oteplování. Na základě toho americká Agentura pro ochranu prostředí doposud regulovala škodlivé emise z aut, elektráren nebo těžebního průmyslu.

Přestože se v nemocnicích v pátek kvůli rozsáhlému výpadku dodávek elektřiny spustily záložní zdroje, a nezbytná péče zůstala zajištěná, tak některá zařízení stejně zastavovala neakutní vyšetření na energeticky náročných přístrojích. Nejčastěji šlo o zobrazovací metody. Část pacientů tak dostala náhradní termíny. Rentgenová vyšetření přeplánovali například v Městci. Také v České Lípě posunuli dvěma pacientům vyšetření o několik dní, dalším dvěma dali termín až na konci července. Na pražské Bulovce hledali náhradní termín pro pět pacientů – většina z nich má už po zákroku, ten poslední ho absolvuje koncem tohoto týdne. Jednotky lidí v nejbližší době dostanou nový termín operace také v pražském IKEMu.

Hasiči měli po nedělních večerních bouřkách na Moravě stovky výjezdů, přičemž většina se týkala popadaných stromů a větví. V Napajedlech na Zlínsku zasahovali ale i u poškozené střechy panelového domu. Ta po utržení větrem letěla několik desítek metrů a narazila do sousedního domu, kde zranila ženu. V Hustopečích na Břeclavsku zase vichr částečně strhnul střechu na budově gymnázia.

Zavřené doly i hutě a hektary opuštěných brownfieldů byly tématem dalšího dílu Zkraje, který se natáčel u šikmého kostela v Karviné. Ten je jedním ze symbolů následků hornické činnosti. Z handicapu se ale stala přednost a ze svatostánku se stal oblíbený cíl turistů. Jiná místa ale pustnou a nad dalšími krouží investoři. Hosté s moderátorkami Marcelou Augustovou a Janou Fabianovou debatovali o tom, zda se má zachraňovat průmyslové dědictví, nebo krajinu uvolnit k dalšímu využití. Diskuze se zúčastnili náměstek primátora Karviné Andrzej Bizoń (SOCDEM), proděkan Václav Zubíček z Hornicko-geologické fakulty Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava, fotograf Lukáš Horký, architektka a ředitelka Národního památkového ústavu Naděžda Goryczková, generální ředitel státního podniku Diamo Ludvík Kašpar a filmař Radim Špaček.

Hasiči napříč kraji zasahovali kvůli bouřkám od pondělního večera u několika set různých případů. Nejvíce výjezdů zaznamenali v Jihočeském kraji, kde řešili hned 179 případů. Nejčastěji odstraňovali popadané stromy a větve nebo čerpali vodu. Kvůli popadaným stromům někde také nejezdily vlaky, většinou na Šumavě a na Liberecku.

Po silných bouřkách zůstává bez proudu zhruba už jen pět set domácností hlavně v Rychnově nad Kněžnou a v Ústí nad Orlicí. České televizi to sdělila mluvčí ČEZ Soňa Holingerová. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upozornil, že ve čtvrtek padaly na Moravě a ve Slezsku až sedmicentimetrové kroupy.

Lidé pokračují s odklízením následků sobotních bouřek. V Ústí na Přerovsku voda splavila ornici z okolních polí a bahno zasáhlo několik domů a zahrad, večer voda zaplavila i příjezdovou cestu. Stejnou situaci přitom Ústí zažilo už předchozí týden. Podle místních souvisí problém s tím, jakým způsobem zemědělci obdělávají pole, které se do obce svažuje. Starosta s nimi, pozemkovým úřadem a zástupci ministerstva zemědělství proto chystá schůzku.

Škoda na životním prostředí v souvislosti s havárií cisteren s toxickým benzenem v Hustopečích nad Bečvou na Přerovsku několikanásobně přesáhne původní odhadovanou částku sto milionů korun. Její výše se bude odvíjet od rozsahu sanačních opatření, uvedla mluvčí České inspekce životního prostředí (ČIZP) Miriam Loužecká. Další škoda ve výši 125 milionů na infrastruktuře a vlaku zůstává stejná, sdělil mluvčí Drážní inspekce Martin Drápal.

Před půlrokem zasáhly obce na Přerovsku bleskové povodně. Přívalová vlna tehdy dosáhla až dvousetleté povodně a během týdne se potoky rozlily hned dvakrát. Lidé se s následky vyrovnávají doteď. Jen vodohospodáři vyčíslili škody na sedmdesát milionů korun.

Mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hizballáh začalo tento týden platit příměří. Navenek „odbojná atmosféra“ mezitím panuje v baště Hizballáhu na jižním předměstí libanonské metropole Bejrútu. Čtrnáct měsíců války se židovským státem zanechalo v místě obří škody.

Filipíny sčítají škody po supertajfunu Man-yi, který minulý týden udeřil na filipínské pobřeží. O život na souostroví připravil nejméně osm lidí. Přinesl totiž prudký vítr a silné deště, které způsobily sesuvy půdy. Jde o šestou bouři, která zasáhla Filipíny za poslední měsíc. Vítr dosahoval rychlosti až 195 kilometrů za hodinu. Mnohé škody také napáchal na největším filipínském ostrově Luzon.

Americká Federální agentura pro krizové řízení (FEMA) se v posledních dnech nesoustředí jen na odstraňování škod po posledním hurikánu a přípravy na nový. Napříč internetem se rozjela nebývalá kampaň útoků a dezinformací. Prezident Joe Biden jejich šíření, včetně kampaně Donalda Trumpa, odsoudil. Vedení agentury musí věnovat energii a čas jejich vyvracení a opakovanému uvádění informací o dostupné pomoci na pravou míru.

Pro obyvatele země ve středu Evropy, jako je Česká republika, je těžké představit si, jaké jsou dopady hurikánů. Jednak Češi nemají zkušenosti s větrem, jehož rychlost se pohybuje mezi 250 a 300 kilometry za hodinu, ale současně se liší i dopady na typické zděné evropské domy a klasické americké dřevostavby. S lepší představou může pomoci vizualizace.

Úřady na jihovýchodě Spojených států už evidují nejméně 166 mrtvých v souvislosti s bouří Helene, která minulý týden napáchala rozsáhlé škody napříč několika státy. Americká média o tom informují v den, kdy se zasažené oblasti chystají navštívit prezident Joe Biden a viceprezidentka Kamala Harrisová. Zatímco se jihovýchod USA vzpamatovává z vichru a záplav, jihozápad se potýká s rekordním vedrem.

V Česku bude v noci na neděli opět pršet a řeky odvodňující Šumavu, Českomoravskou vrchovinu, Orlické hory či Jeseníky se podle meteorologů mohou rozvodnit. Hasiči v pátek vyjeli k 1200 případům souvisejícím s bouřkami. Nejvíce jich měli na Vysočině a v Jihomoravském a Ústeckém kraji. Některé domácnosti zůstávají dál bez proudu, postupně jich ale ubývá.

Obyvatelé marockého Marrákeše hlásí následné otřesy. Podle mezinárodní nevládní organizace Evropsko-středomořská seismologická observatoř (EMSC) měly sílu 4,5 Richterovy škály. Členové řady marockých rodin se v neděli do rána choulili k sobě v ulicích Marrákeše, kde strávili pod širým nebem už druhou noc po ničivém zemětřesení, jež si vyžádalo přes dva tisíce obětí a srovnatelné množství zraněných.

Ukrajinské úřady varují, že zničení Kachovské přehrady bude mít obrovské negativní dopady nejen na život v jejím bezprostředním okolí, ale i na vzdálenější oblasti Ukrajiny. Tamní ministerstvo zemědělství se mimo jiné obává rozsáhlého úhynu ryb a poukazuje na to, že destrukce vodního díla vyřadí i mnoho zavlažovacích systémů a ztíží zásobování pitnou vodou. Škody po úderu záplavové vlny sčítají také energetici.

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na Facebooku po páteční 21. hodině informoval, že u Uherského Hradiště se zformovala supercelární bouře. Už v podvečer skončily kvůli bouřkám bez proudu tisíce domácností v Královéhradeckém kraji. Bouřky s přívalovým deštěm a kroupami hrozí během večera na většině území republiky, například v Ostravě déšť přerušil probíhající hudební festival.

Trend nových nákaz koronavirem v Česku na podzim znovu stoupá, počet dvakrát v tomto týdnu překonal tisícovku. Epidemiolog Petr Smejkal předpokládá, že zhoršení epidemické situace se nelze vyhnout. Nově nakažení jsou dle něj hlavně mladí, ale i starší skupiny obyvatel, kterým vyprchala imunita z očkování. V Interview ČT24 proto apeloval na pokračování ve vakcinaci.

Nejsilnější tornádo, jaké dosud bylo v Česku zaznamenáno, má na svědomí šest lidských životů, desítky zraněných a miliardové škody. Za pouhých pět minut zlikvidoval vzdušný vír pět obcí na Břeclavsku a Hodonínsku. Tragédie vyvolala velkou vlnu solidarity. Na místě zasahují dobrovolníci z celé země a lidé posílají finanční pomoc. Situaci se věnovala v pořadu Reportéři ČT Markéta Kutilová.

Tisíce domácností ve městě Jackson v Mississippi jsou již přes tři týdny bez dodávek vody. Za výpadkem stojí sněhová bouře, která přešla v únoru středem USA a zasáhla i tento jižní stát. Kritický nedostatek pitné vody způsobil i zastavení provozu mnoha restaurací a výrobních podniků. Pracovníci města zaznamenali kolem stovky případů popraskaného potrubí. V současné době obdržel guvernér Mississippi Tate Reeves žádost o nouzové financování a poskytnutí 47 milionů dolarů.