Následky

Mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hizballáh začalo tento týden platit příměří. Navenek „odbojná atmosféra“ mezitím panuje v baště Hizballáhu na jižním předměstí libanonské metropole Bejrútu. Čtrnáct měsíců války se židovským státem zanechalo v místě obří škody.

Filipíny sčítají škody po supertajfunu Man-yi, který minulý týden udeřil na filipínské pobřeží. O život na souostroví připravil nejméně osm lidí. Přinesl totiž prudký vítr a silné deště, které způsobily sesuvy půdy. Jde o šestou bouři, která zasáhla Filipíny za poslední měsíc. Vítr dosahoval rychlosti až 195 kilometrů za hodinu. Mnohé škody také napáchal na největším filipínském ostrově Luzon.

Americká Federální agentura pro krizové řízení (FEMA) se v posledních dnech nesoustředí jen na odstraňování škod po posledním hurikánu a přípravy na nový. Napříč internetem se rozjela nebývalá kampaň útoků a dezinformací. Prezident Joe Biden jejich šíření, včetně kampaně Donalda Trumpa, odsoudil. Vedení agentury musí věnovat energii a čas jejich vyvracení a opakovanému uvádění informací o dostupné pomoci na pravou míru.

Pro obyvatele země ve středu Evropy, jako je Česká republika, je těžké představit si, jaké jsou dopady hurikánů. Jednak Češi nemají zkušenosti s větrem, jehož rychlost se pohybuje mezi 250 a 300 kilometry za hodinu, ale současně se liší i dopady na typické zděné evropské domy a klasické americké dřevostavby. S lepší představou může pomoci vizualizace.

Úřady na jihovýchodě Spojených států už evidují nejméně 166 mrtvých v souvislosti s bouří Helene, která minulý týden napáchala rozsáhlé škody napříč několika státy. Americká média o tom informují v den, kdy se zasažené oblasti chystají navštívit prezident Joe Biden a viceprezidentka Kamala Harrisová. Zatímco se jihovýchod USA vzpamatovává z vichru a záplav, jihozápad se potýká s rekordním vedrem.

V Česku bude v noci na neděli opět pršet a řeky odvodňující Šumavu, Českomoravskou vrchovinu, Orlické hory či Jeseníky se podle meteorologů mohou rozvodnit. Hasiči v pátek vyjeli k 1200 případům souvisejícím s bouřkami. Nejvíce jich měli na Vysočině a v Jihomoravském a Ústeckém kraji. Některé domácnosti zůstávají dál bez proudu, postupně jich ale ubývá.

Obyvatelé marockého Marrákeše hlásí následné otřesy. Podle mezinárodní nevládní organizace Evropsko-středomořská seismologická observatoř (EMSC) měly sílu 4,5 Richterovy škály. Členové řady marockých rodin se v neděli do rána choulili k sobě v ulicích Marrákeše, kde strávili pod širým nebem už druhou noc po ničivém zemětřesení, jež si vyžádalo přes dva tisíce obětí a srovnatelné množství zraněných.

Ukrajinské úřady varují, že zničení Kachovské přehrady bude mít obrovské negativní dopady nejen na život v jejím bezprostředním okolí, ale i na vzdálenější oblasti Ukrajiny. Tamní ministerstvo zemědělství se mimo jiné obává rozsáhlého úhynu ryb a poukazuje na to, že destrukce vodního díla vyřadí i mnoho zavlažovacích systémů a ztíží zásobování pitnou vodou. Škody po úderu záplavové vlny sčítají také energetici.

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na Facebooku po páteční 21. hodině informoval, že u Uherského Hradiště se zformovala supercelární bouře. Už v podvečer skončily kvůli bouřkám bez proudu tisíce domácností v Královéhradeckém kraji. Bouřky s přívalovým deštěm a kroupami hrozí během večera na většině území republiky, například v Ostravě déšť přerušil probíhající hudební festival.

Trend nových nákaz koronavirem v Česku na podzim znovu stoupá, počet dvakrát v tomto týdnu překonal tisícovku. Epidemiolog Petr Smejkal předpokládá, že zhoršení epidemické situace se nelze vyhnout. Nově nakažení jsou dle něj hlavně mladí, ale i starší skupiny obyvatel, kterým vyprchala imunita z očkování. V Interview ČT24 proto apeloval na pokračování ve vakcinaci.

Nejsilnější tornádo, jaké dosud bylo v Česku zaznamenáno, má na svědomí šest lidských životů, desítky zraněných a miliardové škody. Za pouhých pět minut zlikvidoval vzdušný vír pět obcí na Břeclavsku a Hodonínsku. Tragédie vyvolala velkou vlnu solidarity. Na místě zasahují dobrovolníci z celé země a lidé posílají finanční pomoc. Situaci se věnovala v pořadu Reportéři ČT Markéta Kutilová.

Tisíce domácností ve městě Jackson v Mississippi jsou již přes tři týdny bez dodávek vody. Za výpadkem stojí sněhová bouře, která přešla v únoru středem USA a zasáhla i tento jižní stát. Kritický nedostatek pitné vody způsobil i zastavení provozu mnoha restaurací a výrobních podniků. Pracovníci města zaznamenali kolem stovky případů popraskaného potrubí. V současné době obdržel guvernér Mississippi Tate Reeves žádost o nouzové financování a poskytnutí 47 milionů dolarů.

Ačkoli od výbuchu v bejrútském přístavu 4. srpna uplynulo čtrnáct dní, na obyvatele hlavního libanonského města má událost stále zdrcující dopad. Naprosto zničené okolí výbuchu, ztráta blízkých a velmi omezená pomoc ze strany státu vedou u postižených obyvatel k pocitu bezmoci. U některých z nich se postupně začínají projevovat psychické následky a posttraumatická stresová porucha. Navíc mnozí z nich nejsou schopni své byty opustit – nemají kam a za co jít. Nejpostiženější oblastí je chudinská přístavní čtvrť Karantina, kde se posttraumatický stres začal projevovat i u dětí.

Ministerstvo zdravotnictví poslalo kontrolu do východočeských nemocnic, úředníci mají odhalit, kdo pochybil v případu novorozené dívky, která se narodila v červnu v Pardubicích. Její matku ještě předtím odmítly přijmout rychnovská a následně i královéhradecká nemocnice, i přesto, že byla nakažena streptokokem. Dívka si ponese doživotní následky. Nejde o jediný případ, kdy se hovoří o pochybení zdravotníků. Ministerstvo zdravotnictví i nemocnice připravují přísnější opatření.