Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
Podle bývalého premiéra a někdejšího eurokomisaře pro zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti Vladimíra Špidly (NSD) není překvapivé, že podobné události vyvolávají silné emoce. „Část emocí je založená na nacionalismu. To je stále dynamický prvek. Samozřejmě existuje část politické scény, která chce tento nástroj využít,“ uvedl.
Sociolog Daniel Prokop dodal, že řada emocí je do značné míry „hraných“ kvůli politickým bodům. „Když nemáte pozitivní program a nechcete dělat těžkou politiku – rozvoj regionů nebo řešení sociálních problémů – děláte lehkou politiku založenou na kulturních sporech,“ řekl.
Špidla zároveň míní, že kdyby část politické reprezentace nevyužívala nacionalistickou rétoriku, byla by pouť smíření vnímána podstatně klidněji. „Byl to důležitý symbolický krok, který může přispět k česko-německým vztahům,“ uvedl.
Odsun a zločiny divokého období
V debatě zaznělo také připomenutí, že poválečný odsun Němců nebyl pouze československým rozhodnutím, ale byl schválen vítěznými mocnostmi v Postupimi. Oba diskutující však zdůraznili potřebu oddělit samotný odsun od násilností, které jej provázely.
Prokop upozornil, že během divokého odsunu docházelo ke zločinům, například v Postoloprtech nebo na Ústecku. Podle něj je důležité o těchto událostech otevřeně mluvit.
„Nikdo nebude relativizovat zločiny nacismu. Ale pokud budeme jeden zločin omlouvat druhým, bude to stále přítomné,“ řekl sociolog. Smyslem podobných debat podle něj nejsou majetkové nároky, ale schopnost společně žít s vědomím minulosti.
Špidla souhlasil, že o tak zásadní historické události nelze mlčet. „Nemůžete si myslet, že tak velkou událost, jako byla druhá světová válka a její důsledky, lze umlčet,“ uvedl.
Proměna pohledu na česko-německé vztahy
Moderátorka debaty Jana Peroutková připomněla, že bývalý premiér v roce 1997 hlasoval proti česko-německé deklaraci, která měla uzavřít některé historické spory. Dnes by však, jak Špidla uvedl, hlasoval opačně. „Tehdy jsem nepochopil dynamiku deklarace a směr, kterým se bude vyvíjet,“ vysvětlil.
Současně zdůraznil, že sudetští Němci podle něj v dnešní době neusilují o revizi poválečného uspořádání. „Sudetští Němci jsou našimi spojenci uvnitř německé politiky, protože nepožadují revizi, na rozdíl například od AfD,“ řekl Špidla.
Mladí lidé vnímají historii jinak
Průzkumy podle Prokopa ukazují, že mladší vnímají otázku odsunu a sudetoněmeckých vztahů výrazně méně emotivně než starší generace. „Je to pro ně vzdálená historie. Mladé lidi více zajímá budoucnost a současné vztahy,“ uvedl.
Špidla dodal, že starší generace vyrůstaly v době, kdy byli sudetští Němci prezentováni jako hrozba. „Mladí lidé mají větší odvahu a méně se bojí změn,“ řekl.
„Usmíření je budování společné budoucnosti se znalostí historie a bez opakování kolektivní viny vůči lidem, kteří už za ni nenesou odpovědnost,“ uzavřel Daniel Prokop.
